משה הכהן

Moše ha-Kohen je autorem dodatku ke knize ספר הישר, jedná se o rýmované pojednání na téma talmudistických výkladů zákonů krvesmilstva; autor se snažil poukázat na nesmyslná tvrzení Sa’adji al Fajjúmí na toto téma a vyvrátit je.

Z tohoto pojednání je zřejmé, že Sa’adjovy výklady zákonů týkajících se krvesmilstva byly tak chybné, že se staly zcela neakceptovatelné.
Každou kritickou analýzu Sa’adjových výkladů následoval úryvek na stejné téma sepsaný některým z karaimských autorů.
Jedním z těchto karaimských textů byl například následující text Jehudy ibn Kurajš יהודה אבן קריש‎  يهوذا بن قريش‎:

A nevezmeš si nějakou ženu, která by byla své sestře sokyní, a odkrývaly by tak během svého života vzájemně svou nahotu. (3M 18:18)
Tímto veršem uvádí následující slova Jehudy ibn Kurajš: i říkají (talmudisté), že nám Věčný přikázal, abychom si nebrali nějakou ženu jako sokyni její sestry.
Znamená to, že není povoleno si vzít manželčinu sestru, aby se sňatkem nestala její sokyní. *
Jak jsme na to ale přišli?
Písmo (tvrdí talmudisté) používá termín vzít si jí jako manželku-sokyni.
A jak máme tento slovní obrat chápat?
Odvoď si význam ze slova nesoupeřit.
Pak budeš mít pravdu, když budeš říkat: ani ona ani její sestra-sokyně.
Tímto způsobem překrucují slova Zákona.
Karaimové ale tvrdí, že pokud připustíme účelové změny významu slov Zákona, svévolné přidávání více významů slovům, která mají pouze jeden význam, to už rovnou můžeme obrátit Písmo Svaté vzhůru nohami.
Pro ty kdo tak činí, mají označení: Ti kdo mění právo v jed.
Citovaný obecně známý traktát talmudistů zakončil slovy Jefeta ben Ali ha-Levi ha-Bacrí, podle kterého: nemá výraz לִצְרֹר soužit, trápit, sužovat,… žádný podmiňovací vztah k odkrývání nahoty.
Jefet ben Ali ha-Levi ha-Bacrí píše: v osmnáctém verši osmnácté kapitoly Třetí knihy Mojžíšovy je výraz לֹא תִקָּח nevezmeš si, nacházející se uprostřed verše oddělen interpunkčním znaménkem : (které odpovídá středníku).
Tímto výrazem končí první věta verše, druhá věta začíná slovem לִצְרֹר. 
Proto by měl mít verš, podle pravidla¹⁾ vycházejícího ze samé podstaty jazyka, následující význam: Neber si sestru své ženy; trápil bys jí tím, a neber si jí, abys před ní za jejího života neodkrýval její nahotu.

¹⁾ Gramatické pravidlo מושך עצמו ואחר עמו - dříve řečené se vztahuje i k následujícím slovům.
* Talmudisté chápou sestru jako sokyni zejména z pohledu levirátního práva - poznámka překladatele.

Podle jiných učenců má ale slovo sestra užité ve verši 3M 18:18 mnohem širší význam, než vlastní sestra; v širším významu jsou slova sestra a bratr užívána i na jiných místech Písma Svatého.
Podle nich bylo cílem Zákonodárce omezit bigamii, resp. co nejvíce tento barbarský zvyk regulovat.
Obdobný názor zastával i Moše ha-Kohen; ten tvrdil, že se zmíněný zákon nepojednává o vlastní sestře, ale o obecně o další ženě, neboť otázku vlastních sester řeší Zákon na jiném místě.

Moše ha-Kohen se na talmudisty obrátil následujícími slovy: Ó synové Izraele! Tvrdíte, že ústní tradice byla předána Mojžíšovi na Hoře Sinaj, jak ale vysvětlíte to, že se Mojžíš při přepisování Knihy Zákona ani jednou o Mišně, ústní tradici nezmínil?! atd.

Ve svém vyprávění jsme se dostali ke konci první poloviny třináctého století.
Počátkem druhé poloviny třináctého století se na scéně objevuje náš věhlasný učenec Jefet ben Saíd.