ROSTEME: LÉTO 2016
Děti se Akademií baví: nezastaví je prázdniny ani vytrvalý déšť! A už je nás padesát...
Akademie všestranné sportovní přípravy, která uzavřela školní rok dvěma skvělými závody, z nichž si můžete přečíst reportáže a kouknout na fotky TADY a pak TADY, ale i TADY, jede i o prázdninách. Středeční setkání 13. července 2016 sice provázel déšť, leč matadorům jako Havrda, Rocker, Šampi či Manekýn, ale ani drsným slečnám typu Síma, Linda to rozhodně nevadilo! Sice bylo kvůli kapkám méně her a více běhání, v osvěžujícím červencovém deštíku ho však podle výrazu nevnímali jako utrpení ani nováčci. Už podruhé mezi nás přišla Akademička č. 46 Stella a zase se tak smála! Poprvé pak dorazili Lukáš, Adam, Aneta II. a Klárka II., čímž se 13. července 2016 počet dětí, kteří si vyzkoušely trénování v Akademii, zaokrouhlil na rovných 50. Děkujeme! O co nám ve středu hlavně šlo? Rychlost a obratnost! Proto ty všemožné varianty rotačních štafet, kruhový trénink na stanovištích a také novinka, kterou jsme zkoušeli poprvé a všechny tak bavila: SPRINTERSKÁ PYRAMIDA - tedy běhy na 50, 40, 30, 20 a 10 metrů s pouze minutovými pauzami na vydechnutí. Poklonu až k zemi od nás ale máte hlavně za závěrečný "závod" na 3 x 333 metrů tempem dvacet sekund výklus, pět sekund sprint. Byli jste skvělí, moc jste nás bavili a těšíme se zase na další setkání (určitě bude na III. ZŠ ve středu 3. srpna v 18:30) a hlavně na olympijský týden v Desné 6.-13. srpna.
Vráťa a David
Odskočili jsme si k fotbalu - a je z toho velké zlato!
I když trenéři Vráťa a David žijí od letoška hlavně všestranností, pořád nezapomínají na fotbal. Důkazem budiž tradiční a zvlášť na jihu Čech hodně známý turnaj JATKA CUP. S Vráťou na lavičce a Davidem na hřišti vybojovali Zoufalci, jak si už 23 říkají, zkraje prázdnin zlaté medaile. Jak se jim to povedlo a koho všeho udolali? To si můžete přečíst
Vlastní závod Akademie v přírodě zvaný A-KROS
Středa 22. června patřila naší velké premiéře: závodu v přírodě A-KROS. David a Vráťa vytýčili těžkou, ale opravdu krásnou trať kolem jezera (lomu) a vodojemu v lesíku mezi Kojeticemi a Lobkovicemi. Šlo o kros s hromadným startem podobný už dvěma absolvovaným kláním na dráze (výsledky hledejte v rubrice A-RUN). Díky všem rodičům za opravdu hodnotné ceny, tolik věcí jsme ani nečekali! Diplom a medaile s logem Akademie vám bude navždy připomínat, že jste...
... byli u premiéry velké tradice, kterou jednou budou běhat davy lidí. Jen vy si ale budete moci při pohledu na medaili říct: "Já to běžel(a), když se A-KROS konal v červnu 2016 poprvé!"
... a taky víte, že se běh počítal do našeho seriálu A-RUN + A-KROS, jehož další díly budou v srpnu Desné a v září zase v okolí Neratovic. Na nejlepší v seriálu čekají velké ceny: kdo závody vynechává, připravuje se o celkové body...
Reportáž z A-KROSU čtěte ZDE
Běh Polabím aneb Uběhli jsme maraton!
Symbolickou tečku za prvními měsíci s Akademií všestranné sportovní přípravy jsme udělali společným závodem: byl jím Běh Polabím v pátek 24. června 2016 se startem a doběhem v Tuhani. Kolik se nás postavilo do hlavního závodu na 4,2 km? Zvedli jsme hozenou rukavici? Kolik desítek tisíc metrů jsme jako Akademie nakonec uběhli? Kam až jsme velkou výzvu posunuli? Jaké medaile posbírali? To si můžete přečíst TADY.
Jedenácté setkání: je nás už pětačtyřicet
Nádherné počasí, skvěle naladění trenéři a náš druhý A-RUN, to je trénink č. 11 ve středu 15. června. Vítáme v něm další čtyři nové členy: Adama, Aničku, Adélku a Honzíka - celkem 45. a vůbec nejmladšího člena AVSP. Na ovále je to tentokrát hodně náročné, ať jde o trojici závodů ve švihadle (excelují hlavně Šampi, Vrtík, Anička a Hanka), opičí štafetu se skoky, slalomy, hody, nebo tu na ovále na 12 x 166 metrů. No a podruhé běžíme i naši specialitu: kombinaci běhu a náročných angličáků po každém ze tří (mladší) a pěti (starší) 333 metrů dlouhých kol (vyjma posledního). Do tohoto klání se trenéři Vráťa s Davidem evidentně zamilovali. A my? Koukněte na výsledky, srovnejte s týden starými - a je vám to jasné!
A-RUN starší kluci (1665 metrů a 4x10 angličáků): 1. Šampi 8:55 minuty, 2. Radek 8:56, 3. Johny 9:23, 4. Páťa 10:07, 5. Sváťa 10:31, 6. Max 10:32, 7. Jakub 12:12.
A-RUN starší holky (1665 metrů a 4x10 angličáků): 1. Hanka 10:32, 2. Katy 10:33, 3. Anička 10:43, 4. Linda 13:26, 5. Aneta 15:02.
A-RUN mladší kluci (1000 metrů a 2x10 angličáků): 1. Honza 5:58, 2. Míša 6:09, 3. Adam 6:43, 4. Pavel 6:44.
A-RUN mladší holky (1000 metrů a 2x10 angličáků): 1. Niki 5:47, 2. Oli 5:48, 3. Adélka 6:12, 4. Didi 6:13, 5. Klárka 6:47, 6. Zuza 7:52, 7. Michala 9:41.
Trénink č. 10: Finiš OVOV a náš první A-RUN!
Druhé červnové dostaveníčko Akademie je pořádně našlápnuté: zakončujeme zbylé resty do Odznaku OVOV, tak aby byly včas odeslány na centrálu do Prahy. Výsledek za první dva měsíce AVSP je famózní: povedlo se nám nasbírat 26 odznaků: tři diamantové, pět zlatých, osm stříbrných, deset bronzových. Bravo! Druhou událostí jubilejního setkání 8. června 2016 je historicky první závod Akademie s copyrightem AVSP, takzvaný A-RUN. Zapojí se do něj i další dvě novicky: Niki a Zuza, čímž se počet členů Akademie rozrůstá na číslo 41.
A-RUN starší kluci (1665 metrů a 4x10 angličáků): 1. Šampi 9:08 minuty, 2. Radek 9:18, 3. Johny 9:30, 4. Max 10:35, 5. Vrtík 10:45, 6. Meci 11:43, 7. Roker 13:59, 8. Jakub 14:05, 9. Martin 14:54.
A-RUN starší holky (1665 metrů a 4x10 angličáků): 1. Niki 11:58, 2. Hanka 12:12, 3. Katy 12:13.
A-RUN mladší kluci (1000 metrů a 2x10 angličáků): 1. Míša 5:45, 2. Tonda 5:49, 3. Honza 6:14.
A-RUN mladší holky (1000 metrů a 2x10 angličáků): 1. Eli 5:29, 2. Oli 5:55, 3. Klárka 6:47, 4. Zuza 6:59.
V červnu o nás zase píší Listy Města Neratovice...
Pomoz počasí, ať trenéři slovo neporuší!
My že na Den dětí dostaneme přece jen volnější verzi tréninku? Nu, nevěříme vám úplně všechno, Vráťo a Davide, takže si pozveme na pomoc počasí. Pár přeháněk nám dá přece jen mezi tím vším běháním, přeskakováním, pilováním angličáků a dalších silovek tu a tam čas na odpočinek. A závěrečný slejvák umožní ještě za světla rozbalit všechny ty dárky k našemu prvočervnovému svátku. I tak jdeme domů od bahna a vyčerpaní! Vždyť někdo musel naházet ty skvělé výkony krikeťákem (létalo to i za čtyřicítku!) a naklikovat dvě minuty do OVOV. Mnohé výsledky vyrazily dech: Klárka tvrdila, že zvládne kliků sotva pět a vysolila jich 45, podobně jako Rocker s Honzíkem či Anet. Michala zvládla 59, Katy, Síma, Didi a Max 67, 69, 70 respektive 72. Olivka pak famózních 89 a Evička dokonce 94! Byli jste zase báječní, malí Akademici, mezi něž 1. června přibyly další dvě mužské tváře: kolonku č. 38 zaplnil karatista Pavel a č. 39 "motorkář" Martin. Vítejte mezi námi, chlapci!
Hop! Bum!! Prásk!!! Akademie boří další rekordy
Tak že 25. května mrsknul ten skvělý český Honza dosud platný světový rekord? Tak to se u příležitosti 20. narozenin tohohle oštěpařského velehodu taky předvedeme! Vždyť je nás na to už 37! Dalšími mladými sportovci, kteří se zapojili do Akademie všestranné sportovní přípravy, o níž se dočetli v Listech Města Neratovice (více TADY) jsou Aneta a Vítek Jeřábkovi a taky Míša Pospíšilová. A všichni tři o sobě dali pořádně vědět nejen v tréninku, ale i v měřených soutěžích, kterých bylo poslední květnovou středu vážně dost. Třeba Anety šedesátka za 9,16 znamená rovnou dívčí rekord Akademie. Vítkův trojskok za čtyři metry se zase řadí mezi Top 3 výkony mezi nejmladšími Tygříky. No a Míša Pospíšilová? Její exkluzivní pasáž "vajíčko" ve dvouminutovém švihadle, při němž neudělala ani jednu chybu, a skvělý troj-žabák na 528 centimetrů se řadí mezi nejlepší výkony AVSP vůbec. Bravo, nováčci! Činili se ale i matadoři. Max po rekordu na šedesátce z minulého týdne vytvořil maximum Akademie i ve skoku do dálky (503 cm), vrhu medicinbalem (13,75 m) a trojskoku z místa (815 cm). Nechceš už brzdit s tím přepisováním tabulek, Maxime? Kdepak, nemusíš, pokud potáhneš ke zlepšování ostatní jako dosud. Třeba Rocker si mohl ještě nedávno o šedesátce za 9,62 nechat jen snít. A dneska? Osobák! Podobně jako v medíku (9,20!) a švihadle (168) - dnešek se ti vážně povedl, Tomáši! I Katy překvapuje středu co středu - ta ladnost (a 170 k tomu) ve švihání, paráda. Úplně stejně ale oceňujeme houževnatost, s jakou se nejen do disciplín OVOV pustila Síma, Eli a Honza. No a nelze nezmínit bravurní zakončení Radka, který skvělým košem ukončil "náhlou smrt" dramatického utkání v basketu. Klasickým vrcholem náročné dvouhodinovky pak byl měřený běh na jeden kilometr, v němž obstáli jen ti nejsilnější. Aby ne, když nám prvních 650 metrů rozběhl sám trenér David - a pekelně rychle! Vždyť bronzový Johny (3:52) a stříbrný Radek (3:47) si zaběhli druhý nejrychlejší kilák života a vítězný Šampi dokonce úplně nejrychlejší (3:30). Ta pravidelnost s vámi dělá divy, kluci!
Jak Plechovka 25. května trefil dvě osmičky aneb Jedno slavné výročí připadající na náš osmý trénink
První trénink Akademie všestranné sportovní přípravy jsme zcela úmyslně naplánovali na šestý duben 2016 – přesně sto dvacet let od zahájení prvních novodobých olympijských her v Aténách.
Ten (už) osmý v pořadí 25. května 2016 spadá na jiné jubileum, které si připomíná celý sportovní svět: přesně dvaceti lety vytvořil dosud platný světový rekord v hodu oštěpem Jan Železný. Jeho hodnota je (snad v duchu zmíněného osmého tréninku) polo-plná osmiček: 98 metrů a 48 centimetrů. "Je to už docela dlouho, ale bylo to krásné. Bylo to v Jeně, strašně moc jsem chtěl závodit, protože jsem cítil, že mám formu. Sehnali jsme mítink, který nebyl tak velký, a podařilo se to třetím pokusem. Byl jsem nadšený, ani jsem nečekal, že to bude tak daleko," vzpomíná Jan Železný na nejdelší pokus kariéry.
Ono se to ale tak trochu dalo čekat. Pár dnů před památným 25. květnem Plechovka, jak se Železnému přezdívá, svého manažera zaúkoloval, aby mu sehnal nějaký mítink, kde by mohl prodat formu, kterou cítil. Nezáleželo mu na tom, jak velký bude, ani jaký finanční profit z případného vítězství získá.
Chtěl prostě házet!
"Věděl jsem, že formu mám, navíc i podmínky byly skvělé, vítr zezadu zprava a teplota kolem 27 stupňů. Předtím jsem hodil 91 metrů, takže jsem věděl, že jsem na tom parádně," dodává Železný – jak vidí svůj rekord po 20 letech a jak nyní trénuje své nástupce, si můžete přečíst ve velkém rozhovoru v komentářích.
Jan Železný se tak do historie zapsal nejen třemi olympijskými triumfy v řadě, což v oštěpu nikdo jiný na světě nedokázal, ale také rekordem, který slaví 20. narozeniny. Podle Plechovky ale historie zná kvalitnější výsledky, než je právě ten jeho.
"Třeba rekord Jarmily Kratochvílové na 800 metrů nebo poslední rekordy Bolta na 100 a 200 metrů. Ty jsou velmi cenné proto, že to dokázal na olympijských hrách, kde musel běžet rozběh, meziběh a semifinále. Na dvoustovce už jsem mu vůbec nevěřil a překonal úžasný světový rekord, který držel Johnson. A to jsem si myslel, že právě ten vydrží hodně dlouho," ocenil výkon Usaina Bolta Jan Železný.
Hodně dlouho bude ale trvat i maximum Jana Železného, což potvrzují i slova šéftrenéra atletické reprezentace Tomáše Dvořáka. "Klukům, co hážou oštěpem teď, se o tom asi jenom zdá."
Pravdou je, že za 20 let se nenašel oštěpař, který by se hodu Jana Železného z 25. května 1996 alespoň přiblížil.
Třeba jednou někdo z AVSP…
Chystané závody
V sobotu 11., nebo 18., případně v neděli 19. června bychom rádi uspořádali první velký závod Akademie v lesích, vodách a lukách mezi Lobkovicemi a Kojeticemi. Bude to náročné, ale krásné!
Další závody vybírejte v naší nové sekci - tedy TADY
Radost z Akademie stříká na všechny strany!
V Akademii všestranné sportovní přípravy už trénuje a závodí 34 dětí z Neratovic a okolí! V další báječné odpoledne a podvečer se proměnila středa 18. května. Řady Akademie rozšířili Radek + Simona Havlíčkovi a Jakub + Klárka Vokáčovi. A rovnou se pustili do veselých her s míčky i bez nich, skocích přes překážky i švihadlo a také splnili své první tři disciplíny do Odznaku všestrannosti olympijských vítězů. Vedle parádních sedlehů byl ozdobou sedmé akademické středy šestikolový závod ve sprintu na 60 metrů. Třetina dětí si připsala nové osobáky: šedesátku pod deset sekund dokázala stlačit nejen Hanka, ale i Eliška a Simona - to jsou naprosto báječné zprávy, holky! Činili se i kluci. Johny si zlepšil rekord na 9,12, Rocker na 9,62 sekundy. Naprostou peckou pak skončil finálový běh, který ovládl Max ve zdaleka nejlepším čase, jaký kdy Akademie viděla: 7,57 sekundy! Maxim navíc vytáhl ke skvělému času pod 8,7 sekundy Šampiho a pod 9,4 Havrdu. Báječnou tečkou za skvělým dnem pak obstaral závod na jeden kilometr. V klání Tygřic a Tygříků svedly za suverénní dvojkou Eliška + Simona krásný souboj o bronz Míša, Honzík, Olivka a Evička. Ani staří se nenechali zahanbit: finiš mezi Maxem, Radkem a Johnym vstoupí do dějin. Jste borci, všichni, co jste se vydali ze všech sil a slyšeli zasloužený potlesk v cíli - že jo, Klárko, Michalo a další? Jsme na vás pyšní! Tak zase za týden!
Plníme odznak OVOV: Co to znamená?
Kromě toho, že se ti zkušenější z nás zúčastnili v květnu okresního kola Odznaku všestrannosti olympijských vítězů a přivezli z něj šest medailí, splníme do půlka června všichni v Akademii deset disciplín tohoto všestranného víceboje, který vymysleli olympijští vítězové atletického desetiboje z Barcelony 1992 Robert Změlík a z Atén 2004 Roman Šebrle. Znamená to, že nám trenéři zapíší nejlepší letošní čas ve sprintu na 60 metrů a v běhu na 1000 metrů (tři ovály na III. ZŠ). Dále pak nejdelší výkony ve skoku do dálky, trojskoku z místa, vrhu medicinbalem pozadu, hodu míčkem. Poslední čtyři disciplíny se dělají dvě minuty: jde o kliky, sedlehy, shyby a skákání přes švihadlo (to však tak, že se skáče 4 x 30 sekund v kuse čtyřmi styly: pozadu, popředu, vajíčkem a střídáním nohou). Za to všechno dostaneme jeden ze čtyř odznaků: bronzový, stříbrný, zlatý či diamantový, přičemž ti mladší (a slečny) potřebují na lepší odznak méně bodů než starší (a kluci). Trénujte, ať se zlepšujete. V OVOV budeme pokračovat i v létě na úchvatném soustředění v Desné 6.-13. srpna 2016. Tabulka potřebných bodů je tady (a ve větším rozlišení v naší FOTOGALERII - tam najdete všechny naše fotky):
Akademie přivítala 7 nových členů, už je nás 30
Ve středu 11. května bylo i vpodvečer dokonalé léto a snad proto na dalším tréninku makalo třiadvacet mladých sportovců. Už tak početnou sestavu AVSP rozšířila hned sedmička nových tváří: atletický matador Max, díky němuž už Akademie zahrnuje ročníky narození 2000-2010. Řady ročníku 2003 rozšířil skvělý běžec Ondra Svoboda, parta starších slečen se rozrostla o Katy. Mladí Tygříci uvítali hokejistu Davida, karatistu Tondu či už ne tak nesmělou Terezku, která první tréninky Akademie pojímala jako divačka. No a s velkou vervou se do sportování pod vedením Vráti pustil zkušený Tygr Tomáš Roker Novotný - a hned se blýskl osobním rekordem 32,50 metru a tedy 2. místem v hodu míčkem. Vyhrál Marťas Hošek s 38 metry. Max zase ovládl skok do dálky, další soutěž, která patří do jarního plnění odznaku OVOV. Vrcholem dne po několika kruhových cvičeních a dovednostních štafetách či sériích sprintů (tentokrát na 50 metrů), byl hromadný závod na 1. kolo: vyhrál ho Šampi před Johnym a Marťasem, kteří tentokrát jasně utekli Sváťovi, Radkovi či Rokerovi. Mezi dívkami dominovala trojka Hanka, Eli, Oli. Bylo to skvělé, moc jste se nám líbili. Z vaší strany to o nás snad platí taky!
Vráťa a David
Honza bere zlato, Radek vybojoval bronz
Ve středu 11. května, ještě něž jsme se sešli na našem pravidelném tréninku, se sourozenci Hoškovi pustili do Běhu o pohár starosty Tišic. A odvezli si ho! Konkrétně Honza, který ovládl kategorii předškoláků vytyčenou na 200 metrů a i s pohárem pak dorazil na trénink Akademie vysmátý od ucha k uchu. Za hrdinu ale považujeme i Radka. Ten nastoupil do hlavního závodu na 900 metrů spojeného pro dorost a dospělé - a doběhl si pro bronz. Jen pár hodin poté, co na OVOV okouzlil diváky skvělým kilometrem v rámci olympijského pětiboje. Skvěle, kluci!
Ať je slunce, nebo déšť, na Akademii se vždycky těš!
Že první květnovou středu pršelo? Pche! Náš trénink byl fantastický, i když se běhalo víc než jindy. Gratulujeme ke skvělým časům na šedesátku, parádním trojskokům k šesti metrům, dramatické štafetě a fantastickému hromadnému závodu se stanovišti. Je to úplně něco jiného než hladký běh, co? Tak zase za týden, s vybranou dvanáctkou už v úterý 10. května na mělnickém OVOV!
Komentáře
Přehled komentářů
Během dvou měsíců navštívilo web AVSP 2000 lidí.
Počet zobrazení vašich stránek v dubnu: 1646.
Počet zobrazení vašich stránek v květnu: 1920.
Nejčastější čas návštěv: kolem 19. hodiny večer.
Pěkný rozhovor s Janem Železným (1. část)
(iDnes, 25. 5. 2016 9:41)
Nebyl to den, kdy od probuzení cítíte, že se stane cosi mimořádného. Osud Janu Železnému 25. května 1996 žádná zvláštní znamení nedával. "Jen jsem chtěl najít TEN závod. Cítil jsem se dobře a věděl, jak extrémně daleko můžu hodit. Jinak bych asi do Jeny nejel,“ líčí. A pak se to v Německu stalo. V červených teplácích a s číslem 100 na hrudi se rozběhl, švihl celým tělem a oštěp letěl a letěl... A doletěl na metu 98,48 metru! Jan Železný je trojnásobný olympijský vítěz, úspěšný funkcionář v nejvyšších sportovních patrech i trenér, který nyní cepuje hned čtyři velmi slibné české svěřence. A také mu samozřejmě patří světový rekord. Ve středu 25. května 2016 jeho báječný velehod slaví rovných 20 let.
Tak pojďme vzpomínat. Jel jste do Jeny, na nijak zvlášť významný mítink, s cílem bořit milníky?
Útok na světový rekord se v technické disciplíně takto jasně vyhlásit nedá. Ale že je forma a že to může uletět nějak daleko, člověk cítí. Záleží i na podmínkách, což byla další souhra okolností. Byl jsem ve formě, foukal vítr, vše hrálo do karet.
Ale vy jste s hodem na kótu 98,48 prý nebyl spokojen!
Mně se nezdál nijak výjimečný. Kdyby to tak člověk mohl skloubit třeba s Sheffieldem, kde jsem v roce 1993 hodil dvakrát za 95 metrů... Spojit techniku se silovou formou ze začátku sezony, musel by oštěp letět ještě podstatně dál.
První kdyby z Jeny: odhazoval jste zhruba metr a půl před čarou. Tedy skoro stovka, ne?
Jenže odhazovat s odstupem je nejdůležitější pravidlo. To říkám i klukům: něco můžete zkazit technicky, ale jakmile jste blízko u čáry, je to vždycky špatně. Ten metr a půl jsem na doskok potřeboval. Být blíž, nedopadlo by to dobře.
Druhé kdyby z Jeny: mít tehdy už dnešní, karbonové oštěpy, šlo pokořit sto metrů reálně?
Možná jo, v tu chvíli. Karbony se pak vyvíjely, byly tvrdší, možná by to bylo výhodné. Na druhou stranu jsem to trefil dobře, v úhlu, oštěp zase tak nevibroval.
Proč jste vlastně měl startovní číslo 100? V Jeně tolik věřili?
Sám nevím. Možná to tak vyšlo? Anebo třeba něco taky očekávali. Já rozhodně speciální číslo nechtěl.
Váš velehod, Beamonův „skok do 21. století“, Boltovy sprinty... Tohle vše měnilo dějiny sportu. Máte sám svá atletická „nej“?
Dívám se na to trochu jinak: jde o světový rekord, který ještě nebyl překonán, v tom je jeho výjimečnost. Ale který hod, skok nebo běh fascinuje nejvíc, těžko říct. Všechno se dá překonat. Vezměte si, jak jen to všechno rozbil Usain Bolt – kdysi se dělaly studie, jak rychle může člověk běžet, což on celé posunul. Jeden fakt je jasný: stovka je úplně někde jinde. Už to samotné spojení „nejrychlejší člověk světa“... Stovka je pro mě mimo, pak jsou ostatní rekordy.
Ne že by se to mělo brzy stát, ale co až ten váš překonají?
Kdyby to byl někdo z mých svěřenců, tak by mi to nevadilo. To bych bral. U někoho jiného by mi to vadilo hodně. Kdo říká opak, tak myslím, že přinejmenším nemluví pravdu.
Hrozilo to někdy reálně?
To asi ne, spíš šlo o potenciál některých lidí. Když jsem viděl, jak mladý Tero Pitkämäki házel 90 metrů, říkal jsem si: Jo, ten by eventuálně mohl. Nebo Andreas Thorkildsen.... Ale zastavili se na nějaké vzdálenosti a už ji neposunuli. Samozřejmě tam byl i Sergej Makarov, jenže se mu v závodě nepodařilo nikdy hodit dál než na tréninku.
Pěkný rozhovor s Janem Železným (2. část)
(iDnes, 25. 5. 2016 9:41)
Není pro aktuální generaci oštěpařů váš rekord až demotivující?
Oni nad tím momentálně ani neuvažují. Jde o to, že nejsou schopní házet častěji za 90 metrů, devadesátka se pro ně nestala přirozenou. Až to nastane, tak se to zlomí.
Tahle meta je psychický blok?
Určitě. Máte postupné mety. 80, pak 85, pak 90. To jsou bariéry: stačí je zlomit o centimetr a hlava si to pak nastaví jinak. I já to tak měl.
Po devadesátce to jde ztuha, ne?
Každý metr na dlouhých vzdálenostech se přidává hůř a hůř. Přidat přes pět metrů, to je rozdíl mezi špičkou a extratřídou. Ale třeba Julius Yego dělá mílové kroky, kdo ví? Loni předváděl úžasné výkony, dvakrát hodil za 90 metrů.
Právě Keňan Yego opěvuje vaši už takřka bájnou techniku. Lze házet extrémně daleko i bez ní?
To musíte být super obrovské zvíře. Třeba s ne úplně dokonalou technikou, ale když budete mít parametry, páky, relativně slušnou rychlost... I tak jde hodit strašně daleko. Jde o spojení rozběhu, síly, koordinace.
Vy byste si ještě hodil?
Vůbec ne. Půl roku zpátky jsem hrál beachvolejbal, spadl na ruku a něco si s ní udělal. Nejde to, házet už bych nemohl. Naštěstí můžu dělat všechno ostatní – jen oštěp ne.
Blíží se další vaše velké výročí, 16. června slavíte 50 let. Jak dlouho u oštěpu ještě vydržíte?
Souvisí to s lidmi, s nimiž člověk pracuje. A tihle za to stojí. Chtějí něco dokázat, jsou inteligentní.
Vítězslav Veselý, Petr Frydrych, Jakub Vadlejch... Jak mezi tři svěřence přibyl nově Jaroslav Jílek?
Oslovil mě a já si ho vzal jako „projekt“. Talent měl, ale nikoho nezajímal, protože měl hozeno jenom 74. Že za dva roky došel strašně daleko, překvapilo i mě. Řekl jsem si: Hochu, tebe já naučím svoji techniku.
To jde?
Jde. To jsou paradoxy! Roli hraje hodně věcí, třeba jak je člověk opotřebovaný, jak si věří.
Jílek je zajímavá story, že?
Přišel, jestli by si se mnou někdy nemohl zatrénovat. Já nad tím chvíli uvažoval a říkám: Ne někdy. Buď všechno, nebo nic. Šéf atletiky v Dukle ho pak vzal na oddíl, ale dostal jen ubytování, peníze skoro žádné; v jeho letech to bylo nic, tak na zmrzlinu. I sociální dávky jsou vyšší. Ale řekl, že do toho jde.
Slibné znamení.
Mentalitu má dobrou. Vystudoval vysokou školu a ví, co je makat. Dělat v pekárně není žádná sranda, i když v rodinné jako u něj. Někteří sportovci jsou mimo realitu, včetně kdysi mě: máte všechno, starají se o vás a nevidíte, co se děje za okny. Když skončí, tak hodně koukají.
Víte vlastně, kdo má z vaší čtveřice nejvyšší potenciál?
Vím, ale říkat to nebudu, nedělalo by to dobrotu. Jde o to, hodit ve správnou chvíli. V tomhle se můžou posouvat všichni.
Bavíme se o dvou velkých výročích. Budou adekvátní oslavy?
Nic jsem neplánoval. Nejlepší by bylo udělat pořádnou akci po sezoně, po olympiádě. A pokud dobře dopadne, tak ji udělat ještě větší.
Běhej lesy - Karlštejn
(Vráťa, 19. 5. 2016 22:54)Ahojky, pro ty starší z Vás co snad váhají zda se závodu zúčastnit hezké video ze stránek pořadatele ...http://www.behejlesy.cz/cs/media/video/25_
Závod ve skoku do dálky (11. května 2016)
(trenéři, 13. 5. 2016 12:33)1. Max Lebeda 432 cm, 2. David Šprincl 423 cm, 3. Hana Hušková 361 cm, 4. Radek Hušek 354 cm, 5. Sváťa Houserek 346 cm, 6. Marťas Hošek 345 cm, 7. Johny Mozga 343 cm, 8. Ondra Svoboda 341 cm, 9. Eli Mozgová 320 cm, 10. Katy Lebeová 315 cm, 11. Vrtík Polka 314 cm, 12. Tomáš Novotný 300 cm, 13. Honza Mecera 299 cm, 14. Lili Šprinclová 295 cm, 15. David Hudský 275 cm, 16. Honza Hušek 263 cm, 17. Antonín Skala 262 cm, 18. Terezka Jindřichová 250 cm, 19. Didi Dindošová 235 cm, 20. Evi Tůmová 230 cm, 21. Michala 202 cm, 22. Oli Dindošová 186 cm, 23. Míša Polka 171 cm.
Jak na tabata?
(Vráťa a David, 13. 5. 2016 12:32)
Jedná se o nový a zajímavý způsob tréninkové metody. Revoluční způsob je pojmenován po japonském lékaři Izumi Tabatovi.
Ten se svými spolupracovníky na základě svých výzkumů poukazuje na vysokou účinnost této metody. Při pokusech přišel na to, že probandi, kteří po dobu šesti týdnů pětkrát v týdnu využívali Tabata trénink, nastalo zlepšení maximální aerobní kapacity o 14 %. Zároveň došlo k zlepšení anaerobní kapacity o 28 %.
Tabata metoda je zkrátka vskutku vzácný typ cvičení, při kterém dochází ke zlepšování obou metabolických systémů současně. V porovnání se studiemi zabývajícími se tradičním zvyšováním aerobních předpokladů (třeba kolo či běh na úrovni 70 %) za šest týdnů ukázaly tyto studie zlepšení aerobní kapacity jen o 9 %.
Tabata je vlastně kardiovaskulární trénink, který prokazatelně zlepšuje výkonnost a fitness ve velmi krátkém čase – 14 minut. Cvičení se skládá z až osmi 20 sekundových cviků prováděných na 100 %, proložených dobou odpočinku 10 sekund. Klíčem k efektivitě v Tabata cvičení jsou právě krátké intervaly odpočinku mezi cvičením.
Konvenční, vzdělávací pokyny doporučují poměr zatížení k odpočinku 1:3. To znamená, že by měla vaše doba odpočinku trvat třikrát tak dlouho, jak trvá vaše zátěž. Tabata cvičení ale obsahuje odpočinek v poměru 2:1, což znamená, že vaše doba odpočinku je jen z poloviny tak dlouhá, jak čas, se kterým pracujete.
Tabata nabízí rychlý způsob, jak se dostat do formy do pouhých čtyř minut vysokou intenzitou cvičení. Režim je opravdu hodně vysilující. Metoda byla původně vyvinuta pro olympijské atlety.
Teď, když začínáme, si můžeme metodu upravit s použitím Půltabat (4 x 20 sekund), ubrat sérií. Uvidíme, jak se budeme zlepšovat a kam až se dostaneme.
Věříme vám!
Návštěvnost vašich stránek
(webmaster, 8. 6. 2016 13:45)