Jdi na obsah Jdi na menu
 

Stanovy

https://www.zahradkari.cz/zpravodaje/stanovy_czs_2020.pdf

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ ČÁST
 
HLAVA I
PŘEDMĚT ÚPRAVY
 
 
§ 1
Základní ustanovení


  (1) Český zahrádkářský svaz je společenství sdružující ve svých organizačních jednotkách fyzické a právnické osoby se společným zájmem o zahrádkářskou činnost, působící jako samosprávný spolek s názvem Český zahrádkářský svaz, z. s. (dále jen „svaz“).


  (2) Sídlem svazu je Praha 3, Rokycanova 318/15. Svaz působí na území České republiky.


  (3) Svaz je samostatnou právnickou osobou s vlastní právní osobností, která vyvíjí svoji činnost v souladu se stanovami, ostatními vnitrosvazovými normami a obecně závaznými právními předpisy. Jako zapsaný spolek má postavení hlavního spolku, vystupuje v právních jednáních svým jménem a nese odpovědnost z těchto právních jednání vyplývající. Má vlastní majetek a sa­mos­tatnou majetkovou odpovědnost.


  (4) Organizační jednotka svazu (dále jen „organizační jednotka“) je

  1. Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu (dále jen „územní sdružení“) s názvem sídelního místa,
  2. Základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dále jen „základní organizace“) s eventuálním pojmenováním a názvem místa působení,
  3. Specializovaná základní organizace Českého zahrád­kář­ského svazu (dle jen „základní organizace“) s pojmenováním a názvem místa působení. 

jejíž vznik je podmíněn zápisem do veřejného rejstříku a je vedena v evidenci svazu. Návrh na změnu nebo výmaz zápisu podává pouze svaz.


  (5) Organizační jednotka má postavení pobočného spolku svazu. Je samostatnou právnickou osobou s vlastní právní osobností odvozenou od právní osobnosti svazu. Vystupuje v právních jednáních svým jménem a nese odpovědnost z těchto právních jednání vyplývající. Může nabývat práv a uzavírat závazky, pokud to není v rozporu s těmito stanovami a jinými právními předpisy. Má vlastní majetek a samostatnou majetkovou odpo­vědnost.


  (6) Z právních jednání organizační jednotky vzniklých přede dnem jejího zápisu do veřejného rejstříku je svaz oprávněn a za­vázán společně a nerozdílně s organizační jednotkou. Ode dne zápisu organizační jednotky do veřejného rejstříku ručí svaz za dluhy organizační jednotky pouze do výše hodnoty likvidačního zůstatku organizační jednotky. 

 

§ 2 
Účel a předmět činnosti svazu a jeho organizačních jednotek

  (1) Hlavním účelem svazu a jeho organizačních jednotek je
  1. vytvářet podmínky pro rozvoj zahrádkářské činnosti, pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin včetně jejich zpracování, úpravy a ochrany před škodlivými vlivy,
  2. organizovat, popularizovat a podporovat ve veřejnosti odbornou zahrádkářskou činnost, 
  3. aktivně se podílet svou činností na tvorbě a ochraně životního prostředí a krajinného vzhledu,
  4. hájit zájmy členů svazu, poskytovat jim organizační, právní a poradenskou pomoc.
  (2) Zahrádkářskou činností se pro potřebu těchto stanov rozumí zejména činnosti uvedené v odstavci 3 a 4 těchto stanov.

  (3) K hlavním činnostem svazu a jeho organizačních jednotek patří zejména 
  1. pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin včetně jejich zpracování, úpravy a ochrany před škodlivými vlivy,
  2. popularizovat výsledky vědy, odborné poznatky a praktické zkušenosti o přírodě o pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin a o jejich ochraně před škodlivými vlivy,
  3. pořádat pro členy svazu a veřejnost přednášky, semináře, praktické instruktáže, výstavy, soutěže, zájezdy, exkurze a dal­ší formy vzdělávací činnosti se zaměřením na poznávání přírody, na pěstitelskou činnost, zpracování, konzervaci a další formy využití ovoce, zeleniny a všech dalších výpěstků,
  4. provádět poradenskou činnost o pěstování a ochraně rostlin, zřizovat k tomu účelu stálé poradny, provádět poradenskou činnost na výstavách a na webových stránkách svazu,
  5. zakládat a provozovat zahrádkové osady, usilovat o jejich stabilizaci a rozvoj,
  6. zapojovat mládež do zahrádkářské činnosti, organizovat pro ni odborné soutěže a jiné formy aktivní účasti v této oblasti,
  7. spolupracovat s dalšími spolky a institucemi s obdobným odborným a zájmovým zaměřením,
  8. spolupracovat se zahrádkářským sdružením národních svazů a obdobnými organizacemi v Evropě.
  (4) Vedlejším předmětem hospodářské činnosti svazu a jeho organizačních jednotek je
  1. vydávat časopisy, odbornou a organizační literaturu a zřizovat své webové stránky,
  2. budovat a provozovat zpracovatelská zařízení na ovoce (moštárny, sušárny, povidlárny, palírny) pro členy svazu a veřejnost,
  3. organizovat služby a další hospodářskou činnost k podpoře zahrádkářské činnosti a k hospodárnému využití svazového majetku,
  4. vytvářet finanční fondy na podporu činnosti organizačních jednotek.

 

 

HLAVA II
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SVAZU, 
HLASOVÁNÍ V ORGÁNECH SVAZU A SCHOPNOST USNÁŠET SE
 
 
§ 3
Orgány svazu a organizačních jednotek, další svazové instituce

  (1) Orgány svazu a organizačních jednotek jsou 

  A. Orgány svazu 

  1. sněm Českého zahrádkářského svazu (dále jen „sněm“) – nejvyšší orgán svazu, 
  2. republiková rada – nejvyšší orgán svazu mezi konáním sněmů, 
  3. představenstvo svazu – kolektivní statutární orgán svazu, 
  4. kontrolní komise svazu,
  5. rozhodčí komise svazu (dále jen „rozhodčí komise“). 

B. Orgány organizačních jednotek 

  1. územní sdružení 
    1. konference územního sdružení Českého zahrádkářského svazu, (dále jen „územní konference“) – nejvyšší orgán územního sdružení,
    2. rada územního sdružení – nejvyšší orgán územního sdružení mezi zasedáním územních konferencí, 
    3. představenstvo územního sdružení – kolektivní statutární orgán územního sdružení,
    4. kontrolní komise územního sdružení. 
  2. základní organizace
    1. členská schůze – nejvyšší orgán základní organizace,
    2. výbor základní organizace (dále jen „výbor“) – kolektivní statutární orgán základní organizace; u základní organizace s počtem do 20 členů svazu může být statutární orgán individuální (předseda základní organizace),
    3. kontrolní komise základní organizace.
  (2) Další svazové instituce
  1. Ústředí svazu,
  2. odborné komise a pracovní komise,
  3. krajské koordinační rady.
 
§ 4
Úprava funkčnosti orgánů svazu a organizační jednotky

  (1) Orgány svazu a organizačních jednotek uvedené v § 3 odst. 1 těchto stanov jsou voleny. Výjimkou je pouze členská schůze základní organizace.

  (2) Členem voleného orgánu svazu a organizační jednotky může být pouze zletilý a plně svéprávný člen svazu.

  (3) Funkční období členů volených orgánů svazu a orga­nizačních jednotek je 5 let; počátek a konec funkčního období je závazný pro všechny volené orgány svazu a organizačních jednotek. Postup při nezvolení volených orgánů svazu a orga­nizačních jednotek upraví jednací a volební řád orgánů svazu (dále jen „jednací a volební řád“).

  (4) V případě nezbytné potřeby mohou členové volených orgánů svazu a organizačních jednotek, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní členy svazu do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě. Kooptaci schválí příslušný orgán na svém nejbližším zasedání.

  (5) Člen voleného orgánu je povinen vykonávat svoji funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi, pečlivostí a péčí řádného hospodáře.

  (6) Volený funkcionář orgánu uvedeného v odstavci 1 může před uplynutím funkčního období ze své funkce odstoupit na základě prohlášení došlého příslušnému orgánu.  Funkce zaniká uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení, pokud nebude mezi funkcionářem voleného orgánu a orgánem dohodnuto jinak.

  (7) Kontrolní a rozhodčí orgány svazu a organizačních jednotek jsou na ostatních orgánech daného stupně nezávislé a jsou odpovědné pouze orgánu, který je zvolil. Řídí se stanovami a sva­zovými předpisy, které upravují jejich činnost.

  (8) Funkce ve vzájemném kontrolním vztahu jsou u téže osoby neslučitelné. Neslučitelné jsou zároveň funkce v kontrolním orgánu s funkcí ve statutárním orgánu, v rozhodčím orgánu a ve funkci likvidátora na témže organizačním stupni. Z kontrolní a rozhodčí činnosti ve vztahu k orgánům svazu a organizačních jednotek na nižším stupni je vyloučen člen kontrolního a rozhodčího orgánu, který je členem kontrolované organizační jednotky svazu.

  (9) Členem kontrolní komise nemůže být osoba blízká k členovi statutárního orgánu.

  (10) Orgány svazu a organizačních jednotek vykonávají svou působnost v rozsahu určeném stanovami.
K tomu vydávají v rámci této působnosti v souladu se stanovami příslušné vnitrosvazové normy. 
 
  (11) Členové svazu se sdružují v základních organizacích nebo specializovaných základních organizacích, vytvářených v určitém územním obvodu nebo podle specializovaných zájmů. Z důvodů zvláštního zřetele mohou být fyzické a právnické osoby členy i jiných složek svazu.

  (12) Základní organizace jsou podle potřeby sdruženy v územ­ním sdružení v rámci teritoria kraje a hlavního města Prahy.

  (13) Rozhodnutí kteréhokoliv orgánu svazu a organizační jednotky je platné a účinné jen v rámci jeho působnosti a rozsahu, pokud není v rozporu s jinými právními předpisy, stanovami a vnitrosvazovými normami vyšších orgánů.


  (14) Termíny zasedání, způsob svolání a průběh zasedání orgánů svazu a organizačních jednotek upraví jednací a volební řád.
 

 

§ 5
Účast člena svazu na zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky, 
hlasování o usnesení a schopnost usnášet se

  (1) Člen svazu je oprávněn zúčastnit se zasedání příslušného orgánu svazu nebo organizační jednotky v souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. a). 

  (2) Člen svazu může být zastoupen na zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky a při hlasování o usnesení jiným členem svazu v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v plné moci. Na zasedání členské schůze může být člen svazu na základě plné moci rovněž zastoupen osobou blízkou. 

  (3) Každý člen svazu má jeden hlas. 

  (4) Orgány svazu nebo organizační jednotky jsou schopny se usnášet za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů orgánu svazu nebo organizační jednotky; členská schůze základní organizace je schopna se usnášet za účasti nejméně jedné třetiny členů svazu vedených v seznamu členů základní organizace, pokud ve sta­novách není upraveno jinak.(5)K přijetí usnesení orgánu svazu nebo organizační jednotky je třeba většiny hlasů přítomných členů svazu v době usnášení, pokud ve stanovách není dále upraveno jinak.


HLAVA III
ČLENSTVÍ VE SVAZU
 

§ 6
Vznik členství ve svazu


  (1) Členem svazu se může stát fyzická nebo právnická osoba, která souhlasí se stanovami.


  (2) Členství ve svazu (dále jen „členství“) vzniká

  1. při založení základní organizace zakládajícími členy,
  2. přijetím fyzické osoby výborem na základě písemné nebo elektronické přihlášky,
  3. přijetím fyzické nebo právnické osoby na základě písemné smlouvy uzavřené mezi touto osobou a statutárním orgánem svazu nebo organizační jednotky,
  4. přechodem na právního nástupce člena svazu, jehož členství zaniklo, jestliže o členství právní nástupce projeví nepochybný zájem;

a zaplacením členského příspěvku.

 

  (3) Je-li přijetí za člena svazu výborem zamítnuto nebo o něm nebylo výborem rozhodnuto, má uchazeč o členství právo se odvolat k členské schůzi, jejíž rozhodnutí je konečné. 
 
  (4) Dokladem členství je jednotný členský průkaz, který členu svazu předá statutární orgán základní organizace.

  (5) Člen svazu je členem pouze v jedné základní organizaci; k uspokojení svých zájmů může hostovat a vyvíjet činnost i v jiných základních organizacích. Pokud je člen svazu uživatelem pozemku v zahrádkové osadě, je členem základní organizace, při níž je zahrádková osada zřízena. Je-li uživatelem pozemku ve více zahrádkových osadách, je místo členství závislé na jeho dohodě s příslušnou základní organizací.
 
 
§ 7
Zánik členství ve svazu

  (1) Členství zaniká
  1. vystoupením – členství zaniká dnem, ve kterém bylo oznámení člena svazu o vystoupení doručeno statutárnímu orgánu základní organizace,
  2. zrušením členství pro neplacení členských nebo účelových příspěvků, pokud člen svazu nezaplatí členský nebo účelový příspěvek ani v přiměřené lhůtě dodatečně určené výborem, přestože byl předem na tento následek prokazatelným způsobem upozorněn; členství zaniká k poslednímu dnu v mě­síci, ve kterém skončila lhůta dodatečně určená výborem k uhrazení členského nebo účelového příspěvku, 
  3. vyloučením,
  4. úmrtím.

  (2) Člen svazu může být vyloučen
  1. porušuje-li nebo neplní povinnosti člena svazu vyplývající ze stanov a ostatních vnitrosvazových norem, ačkoliv byl již prokazatelným způsobem vyzván příslušným orgánem svazu nebo organizační jednotky, aby od takového jednání upustil a ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,
  2. dopustí-li se hrubého porušení zásad soužití v základní organizaci, které ohrozilo její řádný chod nebo chod orgánů svazu nebo organizační jednotky,
  3. způsobil-li úmyslným porušením dobrých mravů svazu nebo organizační jednotce závažnou majetkovou nebo nemajetkovou újmu,
  4. byl-li pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin.

  (3) O zrušení členství podle odstavce 1 písm. b) rozhoduje výbor. 

  (4) O vyloučení člena svazu podle odstavce 1 písm. c) rozhoduje člen­ská schůze.

  (5) Člen svazu, proti kterému směřuje návrh na vyloučení podle odstavce 2 písm. a), b) a c) má právo se s návrhem seznámit, žádat jeho vysvětlení a na členské schůzi doložit a uvést vše, co je v jeho prospěch.
 
  (6) Vyloučený člen svazu může do 15 dnů od doručení roz­hodnutí o svém vyloučení navrhnout v písemné formě, aby toto rozhodnutí přezkoumala rozhodčí komise.
 
  (7) Členská schůze rozhodnutí o vyloučení člena svazu zruší na návrh rozhodčí komise, pokud je vyloučení člena svazu v roz­poru s jiným právním předpisem, stanovami nebo byly zjištěny jiné důvody hodné zvláštního zřetele.
 
  (8) Vyloučený člen svazu může do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení, jinak toto právo zaniká.
 
  (9) Vyloučený člen svazu se může znovu ucházet o členství po uplynutí jednoho roku ode dne pravomocného rozhodnutí o jeho vyloučení.
 
  (10) Zánik členství nezakládá nárok na vrácení členského nebo účelového příspěvku, ani na vypořádací podíl z té části jmění organizace, k níž byly účelové prostředky použity.
 
  (11) Při zániku členství zaniká vedle členských práv i nárok na užívání pozemků, společných staveb a zařízení ve vlastnictví, v drž­bě, nájmu nebo pachtu svazu nebo organizační jednotky, pokud nebude smluvně sjednáno jinak.
 

§ 8
Pořádková opatření

  (1) Jestliže člen svazu poruší jiné právní předpisy, stanovy a ostatní vnitrosvazové normy může příslušný orgán svazu uložit členovi svazu písemným rozhodnutím pořádkové opatření.

  (2) Návrh k uložení pořádkového opatření podává kterýkoliv člen svazu nebo orgán svazu, a to orgánu příslušnému rozhodovat o pořádkovém opatření.

  (3) Pořádková opatření jsou
  1. napomenutí,
  2. přerušení dodávky pitné a užitkové vody ze společných rozvodů ve vlastnictví nebo držbě základní organizace, odpojení podružného elektroměru na dodávku elektrické energie, omezení parkování soukromým vozidlem člena svazu na pozemcích ve vlastnictví, v držbě, nájmu nebo pachtu základní organizace,
  3. ukončení nájemní smlouvy, podnájemní smlouvy nebo pach­tovní smlouvy na zemědělský pacht, či dohody o užívacím právu majetku ve vlastnictví a oprávněné držbě základní organizace,
  4. odvolání z funkce člena orgánu svazu.

  (4) K přijetí rozhodnutí o uložení pořádkového opatření je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů svazu na zasedání příslušného orgánu svazu.

  (5) Dopustí-li se člen svazu méně závažného porušení povin­ností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit napomenutí podle odstavce 3 písm. a). Napomenutí ukládá členovi svazu výbor nebo příslušné představenstvo orgánu svazu na návrh podle odstavce 2.

  (6) Dopustí-li se člen svazu opakovaně méně závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. b). Pořádkové opatření ukládá členovi svazu výbor na návrh podle odstavce 2.

  (7) Dopustí-li se člen svazu závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. c). Pořádkové opatření ukládá členovi svazu členská schůze na návrh výboru.

  (8) Dopustí-li se volený funkcionář orgánu uvedeného v § 4 odst. 1 těchto stanov závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, nebo je-li při výkonu funkce bez důvodů hodných zřetele dlouhodobě nečinný, lze ho z funkce podle odstavce 3 písm. d) odvolat. Odvolání z funkce provede na návrh podle odstavce 2 
  1. na úrovni orgánů svazu sněm a podle § 22 odst. 1 těchto stanov republiková rada,
  2. na úrovni územního sdružení územní konference a podle § 19 odst. 2 těchto stanov rada územního sdružení,
  3. na úrovni základní organizace členská schůze.

  (9) O pořádkovém opatření může být rozhodnuto pouze poté, co byl dotčený člen svazu písemně seznámen s důvody vedoucími k uložení pořádkového opatření.

  (10) Člen svazu, proti kterému směřuje pořádkové opatření má právo se s návrhem seznámit, žádat jeho vysvětlení, doložit a uvést vše co je v jeho prospěch.

  (11) Člen svazu může do 15 dnů od doručení rozhodnutí pří­slušného orgánu svazu nebo organizační jednotky o uložení pořádkového opatření navrhnout v písemné formě, aby rozhodnutí příslušného orgánu svazu nebo organizační jednotky přezkoumala příslušná kontrolní komise nebo rozhodčí komise svazu.

  (12) Člen svazu, kterému bylo uloženo pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. c) může do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o uložení pořádkového opatření navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti pořádkového opatření, jinak toto právo zaniká.

  (13) Smluvní pokuta a úrok z prodlení není pořádkové opatření a lze je uložit pouze v souladu s občanským zákoníkem. 
 
§ 9
Vedení seznamu členů svazu

  (1) Svaz a organizační jednotka vede seznam členů svazu v listinné nebo elektronické podobě v souladu s platnou právní úpravou, a to pouze pro účely správy a zajištění činnosti svazu a organizační jednotky.

  (2) Statutární orgán zpracovává tyto osobní údaje
  1. jméno, příjmení, titul,
  2. datum narození,
  3. adresu trvalého pobytu,
  4. kontaktní spojení (telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, adresu datové schránky).

  (3) V seznamu členů svazu se vedou pouze členové svazu. 

 

  (4) Při zániku členství se provede výmaz člena svazu ze seznamu členů svazu. Při výmazu člena ze seznamu členů se mu vydá na jeho žádost a jeho náklady potvrzení o vymazání údajů.

 

  (5) Údaje ze seznamu členů svazu mohou být dále zveřejněny pouze se souhlasem každého člena svazu, a to pouze ke konkrétním účelům.

 


§ 10

Práva a povinnosti člena svazu

  (1) Člen svazu má právo zejména
  1. účastnit se veškeré činnosti svazu a organizační jednotky, jejímž je členem,
  2. předkládat dotazy, návrhy a podněty ke zlepšení činnosti svazu a organizační jednotky, s právem být informován o způ­sobu jejich vyřízení,
  3. podílet se stanoveným způsobem na rozhodování orgánů svazu a organizační jednotky, 
  4. volit a být volen do orgánů svazu a organizační jednotky, splňuje-li podmínky uvedené v § 4 odst. 2 těchto stanov, 
  5. každoročně být seznámen s hospodařením základní orga­nizace za předcházející kalendářní rok a s plánovanými výdaji na následující období, 
  6. nahlížet do všech podkladů týkajících se činnosti základní organizace, pořizovat si z nich výpisy a na svůj náklad žádat o pořízení kopie, ale pouze z podkladů, které se týkají jeho osoby,
  7. obrátit se při sporných záležitostech na kontrolní komisi základní organizace, územního sdružení nebo svazu, pří­padně na rozhodčí komisi s přihlédnutím k jejich působ­nosti,
  8. požádat soud do 30 dnů, nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že je rozhodnutí některého z orgánů svazu nebo organizační jednotky v rozporu s jinými právními předpisy nebo odporuje stanovám, o jeho přezkoumání. 
  (2) Člen svazu je povinen zejména
  1. dodržovat stanovy a ostatní vnitrosvazové normy vydané v souladu se stanovami, 
  2. plnit usnesení orgánů svazu a organizační jednotky, jejímž je členem, plnit jejich rozhodnutí přijatá podle stanov a smluv­ní závazky z nich vyplývající
  3. účastnit se aktivně práce ve svazu a v organizační jednotce, jejímž je členem,
  4. platit řádně členské a účelové příspěvky,
  5. chránit majetek svazu a organizační jednotky a přispívat k účelnému hospodaření s ním,
  6. zdržet se jednání, která by poškozovala zájmy a dobré jméno svazu a majetek organizační jednotky, dodržovat vůči os­tat­ním členům svazu ohleduplnost, vzájemný respekt a zásady dobrého soužití; zdržet se jednání, jímž by zasahoval do práv ostatních členů svazu a podstatně omezoval nebo ne­umožňoval výkon jejich práv,
  7. umožnit po předchozí výzvě vstup na pozemek v nájmu, v pachtu, ve výpůjčce nebo ve vlastnictví člena svazu oso­bám pověřeným kontrolou, prováděním oprav a úprav sou­visejících s opravami společných částí a zařízení zahrád­kové osady,
  8. odstranit na svůj náklad závady a poškození, které na pozemcích, společných částech a zařízeních zahrádkové osady způsobil sám nebo ti, kteří s ním pozemek užívají nebo nájemci či podnájemci, pachtýři a jejich rodinní příslušníci.


§ 11

Svazové ocenění 

  Členům svazu, organizačním jednotkám svazu, případně i dalším fyzickým a právnickým osobám, institucím a organizacím, které se zasloužily o rozvoj svazu, mohou být udělena svazová ocenění.

 

ČÁST DRUHÁ

ORGANIZAČNÍ JEDNOTKY, SVAZ A DALŠÍ SVAZOVÉ INSTITUCE
HLAVA IZÁKLADNÍ ORGANIZACE

§ 12

Založení základní organizace

  (1) Zletilá fyzická osoba nebo právnická osoba může založit základní organizaci při počtu alespoň tří osob, vedených zájmem o zahrádkářskou činnost.

  (2) Zletilá fyzická nebo právnická osoba zabývající se spe­cializovanými obory zahrádkářské činnosti může založit specializovanou základní organizaci, na kterou se vztahují veškerá ustanovení stanov týkající se základní organizace.

  (3) Založení základní organizace se děje formou ustavující schůze, kterou svolá zakladatel uvedený v odstavci 1 a 2, který splňuje podmínku členství ve svazu podle § 6 odst. 1 těchto stanov.

  (4) Ustavující schůze zvolí funkcionáře podle ust. § 14 odst. 6 písm. b), přijme usnesení o založení základní organizace, které spolu s listinou přítomných, kteří svým podpisem osvědčují svoji vůli stát se členem svazu, zašle zakladatel statutárnímu orgánu místně příslušného územního sdružení, který zajistí registraci založené základní organizace jako organizační jednotky svazu a její zápis do veřejného rejstříku.

  (5) Platnost a účinnost rozhodnutí o vzniku, zrušení nebo přeměně základní organizace a s ním spojená práva a povinnosti vznikají po zápisu základní organizace do veřejného rejstříku.

  (6) Ode dne zápisu do veřejného rejstříku nabývá základní organizace v plném rozsahu právní osobnost organizační jednotky svazu, jedná svým jménem a nese za své právní jednání plnou právní a majetkovou odpovědnost.

  (7) Základní organizace může založit zájmový kroužek pro nezletilé (děti a mladistvé) zájemce o zahrádkářskou činnost. Členové zájmového kroužku jsou oprávněni účastnit se činností v základní organizaci stanovených výborem v přiměřeném rozsahu a odpovídajících jejich věku.
 

§ 13
Zahrádková osada

  (1) V případech, kdy místní podmínky pro zahrádkářskou činnost umožňují efektivní soustředění zahrádek, zřizuje místně příslušná základní organizace jednu nebo více zahrádkových osad.

  (2) Vnitřní režim a správu zahrádkové osady upraví základní organizace osadním řádem, který je po schválení členskou schůzí závazný pro všechny její členy.

  (3) Základní organizace upraví písemnou smlouvou se členem svazu a s nečlenem svazu, kteří jsou vlastníky nebo nájemci pozemků v zahrádkové osadě, režim užívání movitého a nemovitého majetku ve vlastnictví, nájmu nebo pachtu základní organizace (dále jen majetek“). Ve smlouvě základní organizace rovněž upraví způsob úhrady za užívání majetku, odpovědnost za způsobenou škodu na majetku a dodržování tzv. sousedských práv dle občanského zákoníku.

  (4) V zahrádkové osadě není povoleno živnostenské podnikání s výjimkou živnosti volné pěstitelské pálení, dále moštování, sušení ovoce a vaření povidel.

  (5) Živnostenské podnikání lze v zahrádkové osadě provozovat pouze se souhlasem členské schůze a na místech určených výborem.
 

§ 14
Členská schůze

  (1) Členskou schůzi svolává k zasedání výbor dle potřeby, nejméně jedenkrát do roka.

  (2) Mimořádné zasedání členské schůze musí být svoláno, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů základní organizace nebo předseda kontrolní komise základní organizace.

  (3) Nesvolá-li výbor mimořádné zasedání členské schůze do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podle odstavce 2 podal, svolat zasedání členské schůze na náklady základní organizace sám.

  (4) Nelze-li zajistit svolání členské schůze k zasedání podle odstavce 1 a 3, může svolat zasedání členské schůze představenstvo územního sdružení.

  (5) V základní organizaci s větším počtem členů svazu v jedné nebo více zahrádkových osadách může být zasedání členské schůze konáno formou shromáždění delegátů. Z každé zahrádkové osady je volen vždy jeden delegát. Každý další delegát ze zahrádkové osady musí být volen přibližně stejným počtem hlasů podle klíče stanoveného členskou schůzí.

  (6) Do působnosti členské schůze náleží zejména
  1. plnit usnesení sněmu, republikové rady, konference územního sdružení a rady územního sdružení,
  2. stanovit počet členů výboru, volit předsedu základní orga­nizace a další členy výboru, stanovit počet členů kontrolní komise základní organizace, volit předsedu kontrolní komise a další členy kontrolní komise základní organizace; u zá­kladní organizace s počtem do 20 členů svazu volit nejméně předsedu základní organizace a revizora účtů; u základní organizace složené z více zahrádkových osad schvaluje předsedu osadního výboru a další členy osadního výboru,
  3. rozhodovat o odvolání předsedy základní organizace a dalších členů výboru, předsedy kontrolní komise a dalších členů kontrolní komise základní organizace, případně revizora účtu,
  4. volit z členů základní organizace delegáty na zasedání konference územního sdružení, 
  5. rozhodovat o konání doplňovací volby v případě, že na uvolněné místo člena výboru nebo člena kontrolní komise základní organizace výbor či kontrolní komise základní organizace neprovedly doplnění kooptací podle § 4 odst. 4 těchto stanov,
  6. schvalovat plán činnosti a rozpočet základní organizace a us­nášet se na návrzích určených vyšším orgánům svazu,
  7. projednat a schvalovat čerpání rozpočtu a jeho změny a účetní závěrku, 
  8. projednat zprávu výboru o činnosti a zprávu kontrolní komise základní organizace,
  9. rozhodovat o návrzích předložených výborem, osadním výborem, kontrolní komisí základní organizace a členy svazu,
  10. stanovit výši účelového příspěvku a splatnost,
  11. schvalovat osadní řád, smlouvy, dohody a jiné vnitřní akty upravující chod základní organizace,
  12. rozhodovat o živnostenském podnikání v zahrádkové osadě podle § 13 odst. 5 těchto stanov,
  13. rozhodovat o nakládání s nemovitým a movitým majetkem v hodnotě nad 30 000 Kč,
  14. rozhodovat o vyloučení člena svazu podle § 7 odst. 1 písm. c) a odst. 4 těchto stanov,
  15. rozhodovat s konečnou platností o odvolání proti nepřijetí za člena svazu, 
  16. rozhodovat o prodeji nebo koupi nemovitosti za navrženou kupní cenu nebo za cenu obvyklou.
  17. rozhodovat o dobrovolném zrušení základní organizace podle § 35 odst. 2 písm. a) těchto stanov,
  18. rozhodovat o přeměně základní organizace podle § 33 odst. 2 těchto stanov,
  (7) K rozhodnutí podle odstavce 6 písm. n), o) a p) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů základní organizace; k rozhodnutí podle odstavce 6 písm. q) a r) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů základní organizace.

  (8) Rozhodnutí podle odstavce 6 písm. m), n), o), p), q) a r) nepřísluší shromáždění delegátů.

 
 
§ 15
Náhradní zasedání členské schůze

  (1)Není-li členská schůze na svém zasedání schopna podle § 5 odst. 4 a 5 těchto stanov usnášet se, může výbor nebo ten, kdo původní zasedání svolal podle § 14 odst. 3 a 4 těchto stanov, svolat náhradní zasedání členské schůze.

  (2)Výbor nebo ten, kdo původní zasedání svolal podle § 14 odst. 3 a 4 těchto stanov, svolá novou pozvánkou ve lhůtě 15 dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní zasedání. Z pozvánky musí být zřejmé, že se jedná o náhradní zasedání členské schůze.

  (3)Náhradní zasedání členské schůze se musí konat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který bylo původní zasedání členské schůze svoláno.

  (4)Na náhradním zasedání členská schůze jedná pouze o záležitostech zařazených v programu předchozího zasedání. Usnesení může přijmout za účasti libovolného počtu členů základní organizace, nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů základní organizace.

 
§ 16
Výbor základní organizace

  (1) Výbor je statutárním orgánem základní organizace, který má nejméně 3 členy, z nichž jeden je předseda základní organizace.

  (2) Výbor zajišťuje činnost základní organizace mezi zasedáními členské schůze podle jejího usnesení v souladu se stanovami svazu a dalšími svazovými normami. Za svou činnost odpovídá výbor členské schůzi.
 
  (3) Výbor se schází dle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně. Zasedání výboru musí být svoláno, požádá-li o to nejméně jedna třetina členů výboru nebo předseda kontrolní komise základní organizace s uvedením důvodů pro svolání zasedání výboru.

  (4) Do působnosti výboru náleží zejména
  1. projednat a předložit návrhy pro zasedání členské schůze,
  2. připravit a projednat plán činnosti a rozpočet základní organizace pro zasedání členské schůze,
  3. hospodařit s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu základní organizace, v souladu s jinými právními předpisy,
  4. rozhodovat v naléhavých případech o věcech příslušejících do působnosti členské schůze; s rozhodnutím seznámit členskou schůzi na jejím nejbližším zasedání,
  5. rozhodovat o doplnění výboru kooptací podle § 4 odst. 4 těchto stanov,
  6. rozhodovat o přijetí člena svazu, 
  7. rozhodovat o zrušení členství podle § 7 odst. 1 písm. b) a odst. 3 těchto stanov a připravit návrh členské schůzi pro rozhodnutí o vyloučení člena svazu podle § 7 odst. 1 písm. c) těchto stanov,
  8. vybírat členské příspěvky a účelové příspěvky; jejich neuhrazení v termínu stanoveném členskou schůzí projednat s členem svazu,
  9. přidělovat zahrádkové dílce členům základní organizace na základě smlouvy o výpůjčce, držbě, nájmu nebo zemědělského pachtu do užívání, pokud je základní organizace vlastníkem, držitelem, nájemcem nebo pachtýřem,
  10. zřizovat kroužky pro nezletilé a pověřovat odborně vyspělé členy svazu jejich vedením podle § 12 odst. 7 těchto stanov, 
  11. vést předepsané agendy podle vnitrosvazových norem, jiných právních předpisů a dle pokynů vyšších orgánů svazu, zejména seznam členů a evidence o majetku základní organizace,
  12. připravit návrhy smluv a dohod a v rámci stanovené působnosti je realizovat a připravit k projednání na zasedání členské schůze,
  13.  organizovat osobní, věcná a finanční plnění vyplývající ze smluv a dohod o využívání prostředků a společných zařízení základní organizace, 
  14. zpracovat v souladu s vnitrosvazovými normami interní normativní akty upravující fungování základní organizace, zejména osadní řád, působnost funkcionářů orgánů základní organizace, podpisová práva, odpisový plán apod. 
  (5) Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti výboru vyřizuje předseda základní organizace nebo pověřený člen výboru. Přijatá opatření předkládají výboru ke schválení na jeho nejbližší schůzi.

  (6) V případě, kdy je podle § 14 odst. 6 písm. b) těchto stanov volen u základní organizace do 20 členů pouze předseda základní organizace s revizorem účtů, má předseda základní organizace postavení statutárního orgánu základní organizace s působností výboru v přiměřeném rozsahu.

 
 
HLAVA II
ÚZEMNÍ SDRUŽENÍ
 
 
§ 17
Založení územního sdružení a jeho úkoly
 
  (1) Územní sdružení zakládá svým rozhodnutím nejvyšší orgán svazu, pokud to vyžadují potřeby rozvoje svazu v daném území. Územní sdružení je složeno ze základních organizací (dále jen „člen územního sdružení“) v tomto území.

  (2) Hlavním posláním územního sdružení je koordinace činnosti členů územního sdružení.

  (3) Úkolem územního sdružení a jeho orgánů je zabezpečovat činnost a rozvoj svazu v daném území a zajišťovat plnění úkolů vyplývajících z jiných právních předpisů, stanov, jednacího a volebního řádu, usnesení orgánů svazu a vlastních usnesení.
  (4) Územní sdružení prosazuje zabezpečení zájmů členů územního sdružení ve vztahu k dalším spolkům, k mimo svazovým institucím na daném území a k orgánům svazu.

 
§ 18
Konference územního sdružení
 
  Do působnosti konference územního sdružení (dále jen „územní konference“) náleží zejména
  1. volit delegáty na sněm podle stanoveného klíče jednacím a volebním řádem,
  2. připravit podklady pro delegáty na sněm, zejména projed­náním připravovaných sněmovních dokumentů a jejich pověřením jednat k zásadním problémům svazu,
  3. vyhodnotit činnost územního sdružení za uplynulé volební období a stanovit hlavní úkoly podle návrhu programové orientace na další období,
  4. projednat výsledky hospodaření územního sdružení za uply­nulé období a stanovit zásady činnosti v této oblasti,
  5. hodnotit činnost orgánů územního sdružení a určovat její hlavní zaměření,
  6. stanovit počet členů rady územního sdružení jako nejvyššího orgánu územního sdružení v době mezi konáním územní konference, 
  7. volit a odvolávat členy rady územního sdružení,
  8. stanovit složení a působnost členů představenstva územního sdružení jako statutárního orgánu územního sdružení, volit a odvolávat předsedu územního sdružení a další členy představenstva,
  9. stanovit počet členů kontrolní komise územního sdružení, volit a odvolávat předsedu kontrolní komise a další členy,
  10. rozhodovat o zrušení územního sdružení s likvidací nebo bez likvidace.

 

 

§ 19
Rada územního sdružení

  (1) Rada územního sdružení je nejvyšším výkonným a řídícím orgánem územního sdružení mezi zasedáními územní konference. Je složena ze zástupců nejméně jedné třetiny členů územního sdružení zvolených územní konferencí.

  (2) Rada územního sdružení, v rámci svého postavení nejvyššího orgánu územního sdružení, realizuje působnost nejvyššího orgánu územního sdružení v mezidobí mezi zasedáními územní konference a vykonává působnost územního orgánu svazu při plnění úkolů stanovených orgány svazu.

  (3) Rada územního sdružení zasedá nejméně jedenkrát do roka.

  (4) Mimořádné zasedání rady územního sdružení musí být svo­láno, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů územního sdružení nebo předseda kontrolní komise.

  (5) Nesvolá-li představenstvo územního sdružení mimořádné zasedání rady územního sdružení do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal podle odstavce 4, svolat zasedání rady územního sdružení na náklady rady územního sdružení sám.

  (6) Do působnosti rady územního sdružení náleží zejména
  1. rozhodovat o opatřeních k plnění úkolů uložených územní konferencí a sněmem,
  2. usnášet se o návrzích a opatřeních organizačního a personálního charakteru v územním sdružení pro zasedání územní konference,
  3. jednat a usnášet se o plnění opatření předkládaných představenstvem územního sdružení ve věcech náležejících do jeho působnosti a o opatřeních a závěrech kontrolní komise územního sdružení,
  4. projednat a schvalovat operativní opatření v oblasti organizace, činnosti a hospodaření územního sdružení v návaznosti na řídící akty orgánů svazu, 
  5. rozhodovat o opatřeních podle závěrů a návrhů kontrolní komise územního sdružení,
  6. jednat a usnášet se o návrzích a podnětech základních organizací; projednat návrhy a podněty základních organizací přednesené na zasedáních zástupců všech základních organizací,
  7. zřizovat odborné a pracovní komise územního sdružení a jed­nat o jejich závěrech,
  8. rozhodovat o účasti územního sdružení v krajské koordinační radě, volit do ní své zástupce a hodnotit jejich činnost; rozhodovat o záležitostech k projednání v krajské koordinační radě,
  9. přijímat právnické osoby za členy svazu a organizovat jejich činnost v rámci svazu,
  10. projednat a schvalovat rozpočet a hospodaření územního sdružení v jednotlivých letech svého funkčního období,
  11. kooptovat podle § 4 odst. 4 těchto stanov člena rady územního sdružení, představenstva územního sdružení a kontrolní komise územního sdružení,
  12. rozhodovat o dobrovolném zrušení územního sdružení s likvidací nebo bez likvidace na návrh dvou třetin členů územního sdružení v něm sdružených,
  13. rozhodovat v působnosti územního sdružení o zrušení základní organizace s likvidací podle § 35 odst. 3 těchto stanov, 
  14. rozhodovat o zrušení základní organizace bez likvidace podle § 35 odst. 5 těchto stanov na návrh dvou třetin členů územního sdružení v něm sdružených.

  (7) K rozhodnutí podle odstavce 6 písm. j) a k) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů rady územního sdružení; k rozhodnutí podle odstavce 6 písm. l), m) a n) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů rady územního sdružení.

  (8) Není-li možné u územního sdružení, které má 20 a méně základních organizací, zvolit vedle kontrolní komise územního sdružení radu územního sdružení s počtem delegátů nejméně jedné třetiny základních organizací, rada územního sdružení se nevolí a její působnost vykonává představenstvo územního sdružení.

 
 
§ 20
Představenstvo územního sdružení

  (1) Představenstvo územního sdružení jako statutární orgán územního sdružení zastupuje územní sdružení navenek.

  (2) Předseda územního sdružení je představitelem územního sdružení, zastupuje územní sdružení navenek a jedná jeho jménem.

  (3) Místopředsedové územního sdružení zastupují na základě pověření předsedu územního sdružení při výkonu jeho pravomocí a územní sdružení v oblastech své působnosti podle usnesení územní konference.

  (4) Představenstvo územního sdružení se schází dle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně.

  (5) Do působnosti představenstva územního sdružení náleží zejména
  1. projednat a předložit návrhy pro zasedání rady územního sdružení,
  2. připravit k projednání plán činnosti a rozpočet rady územního sdružení, 
  3. hospodařit s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu rady územního sdružení, 
  4. rozhodovat v naléhavých případech o věcech příslušejících do působnosti rady územního sdružení; s rozhodnutím musí seznámit radu územního sdružení na jejím nejbližším zasedání,
  5. po předchozím projednání s příslušnými základními orga­nizacemi navrhnout jejich členy radě územního sdružení jako zástupce základní organizace ke kooptaci do rady územního sdružení,
  6. zajistit prostřednictvím svazu, po doručení usnesení zakladatele o založení základní organizace, zápis základní organizace ve veřejném rejstříku; s usnesením zakladatele o založení základní organizace seznámit radu územního sdružení na jejím nejbližším zasedání, 
  7. zajistit prostřednictvím svazu, po doručení rozhodnutí členské schůze o zrušení nebo přeměně základní organizace, výmaz základní organizace ve veřejném rejstříku; s rozhodnutím členské schůze o zrušení nebo rozdělení základní organizace seznámit radu územního sdružení na jejím nejbližším zasedání.

  (6) Nejsou-li v orgánech územního sdružení zastoupeny všechny základní organizace, svolá představenstvo územního sdružení nejméně jedenkrát ročně vedle řádného zasedání rady územního sdružení zasedání zástupců všech základních organizací územního sdružení, kde je zejména informuje o
  1. činnosti rady územního sdružení od posledního zasedání zástupců všech základních organizací,
  2. rozpočtu územního sdružení,
  3. hospodaření územního sdružení,
  4. způsobu projednání návrhů a podnětů základních organizací přednesených na zasedání zástupců všech základních organizací.

  (7) V případech, kdy podle § 19 odst. 8 těchto stanov nebyla zřízena rada územního sdružení, vykonává představenstvo územního sdružení její působnost.

  (8) Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva může řešit předseda územního sdružení, případně pověřený člen představenstva územního sdružení. Přijatá opatření předkládají představenstvu ke schválení na jeho nejbližším zasedání.

  (9) Rozhodnutí představenstva územního sdružení ve věcech jeho působnosti jsou pro činnost orgánů a členů územního sdružení závazná.

 
HLAVA III
SVAZ
 
 
§ 21
Sněm Českého zahrádkářského svazu

  (1) Sněm je shromáždění delegátů všech členů svazu volených na územní konferenci z delegátů územní konference zvolených na členské schůzi základní organizace.

  (2) Sněm rozhoduje o koncepčním a hlavním zaměření svazu.

  (3) Do působnosti sněmu zejména náleží
  1. určit hlavní zaměření činnosti a programovou orientaci svazu pro příští volební období, 
  2. hodnotit činnost orgánů svazu a určovat hlavní zaměření jejich činnosti pro příští volební období,
  3. stanovit složení orgánů svazu, volit a odvolávat jejich členy,
  4. schvalovat výsledky hospodaření svazu za uplynulé volební období a stanovit zásady hospodaření pro příští volební období,
  5. schvalovat stanovy, jednací a volební řád a rozhodovat o jejich změnách, 
  6. rozhodovat o zrušení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně.


  (4) K rozhodnutí podle odstavce 3 písm. e) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných delegátů sněmu, k rozhodnutí podle odstavce 3 písm. f) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech delegátů sněmu.
 

 

§ 22
Republiková rada

  (1) Republiková rada realizuje působnost nejvyššího orgánu svazu na svých zasedáních v mezidobí mezi zasedáními sněmu. Je složena ze zástupců všech územních sdružení zvolených sněmem.

  (2) Republiková rada zasedá nejméně jednou ročně.

  (3) Mimořádné zasedání republikové rady musí být svoláno, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů republikové rady nebo předseda kontrolní komise.

  (4) Nesvolá-li představenstvo mimořádné zasedání republikové rady do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal podle odstavce 3, svolat zasedání republikové rady na náklady republikové rady sám.

  (5) Do působnosti republikové rady náleží zejména 
  1. rozhodovat o opatřeních k plnění úkolů uložených sněmem,
  2. stanovit počátek a konec funkčního období členů volených orgánů svazu a organizačních jednotek,
  3. schvalovat v mezidobí mezi zasedáními sněmu změnu stanov, jednacího a volebního řádu,
  4. projednat a schvalovat rozpočet orgánů svazu, účetní závěrku a zprávy o hospodaření v jednotlivých letech svého funkčního období,
  5. projednat a schvalovat svazové vnitřní normy a operativní opatření svazu v oblasti organizace, činnosti a hospodaření svazu a jeho organizačních jednotek a jejich změny v návaznosti na změny v jiných právních předpisech,
  6. zřizovat odborné a pracovní komise svazu, 
  7. jednat a usnášet se o návrzích územních orgánů svazu, odborných a pracovních komisí, 
  8. kooptovat podle § 4 odst. 4 těchto stanov člena republikové rady, představenstva svazu, kontrolní komise svazu a rozhodčí komise,
  9. jednat a rozhodovat ve věcech vzniku, zániku a přeměny územních sdružení; při přeměně nebo zrušení územního sdružení rozhodnout o organizačním zařazení základních organizací v působností zanikajícího územního sdružení, 
  10. uskutečňovat vlastní nakladatelskou a vydavatelskou činnost,
  11. projednat a schvalovat plán činnosti a zahraničních styků,
  12. zřizovat svépomocný fond a další fondy pro rozvoj zahrádkářské činnosti,
  13.  zřizovat Ústředí svazu a schvalovat jeho statut,
  14. jednat a usnášet se o plnění opatření předkládaných představenstvem ve věcech náležejících do jeho působnosti a schvalovat jeho neodkladná opatření činěná v rámci působnosti republikové rady,
  15. rozhodovat o opatřeních kontrolní komise svazu s výjimkou věcí náležejících do výlučné působnosti sněmu,
  16. stanovit výši, splatnost a distribuci členského příspěvku, 
  17. stanovit způsob rozdělování členského příspěvku mezi svaz a organizační jednotky.


  (6) K rozhodnutí podle odstavce 5 písm. n), o) a p) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů republikové rady; k rozhodnutí podle odst. 5 písm. q) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů republikové rady.
 

 

§ 23
Představenstvo svazu

  (1) Představenstvo svazu je statutárním orgánem svazu a je složeno z 
  1. předsedy svazu,
  2. místopředsedů svazu v počtu stanoveném sněmem, z nichž jeden může být zvolen prvním místopředsedou,
  3. případně dalších členů představenstva v počtu stanoveném sněmem.

  (2) Předseda svazu je představitelem svazu a jedná jeho jménem; navenek zastupuje svaz dle § 38 odst. 2 těchto stanov.

  (3) Místopředsedové svazu zastupují na základě pověření předsedu svazu při výkonu jeho pravomocí a svaz v oblastech své působnosti stanovené sněmem.

  (4) Představenstvo svazu koordinuje činnost svazu mezi zase­dáními republikové rady podle jejího usnesení. Rozhoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny stanovami republikové radě, nebo jejichž rozhodnutí si republiková rada vyhradila.

  (5) Představenstvo svazu se schází dle potřeby, nejméně však jedenkrát měsíčně. Za svou činnost odpovídá republikové radě v mezidobí mezi zasedáním sněmu.

  (6) Do působnosti představenstva svazu náleží zejména
  1. zastupovat svaz navenek a jednat jeho jménem,
  2. svolat a organizovat zasedání sněmu a republikové rady a připravit podklady k jejich zasedání; připravit kandidátku pro volby do představenstva svazu, kontrolní komise svazu a rozhodčí komise svazu,
  3. organizovat opatření k plnění úkolů uložených sněmem a republikovou radou při působnosti nejvyššího orgánu svazu v mezidobí konání sněmu,
  4. připravit podklady k činnosti republikové rady při plnění její působnosti jako nejvyššího orgánu svazu mezi konáním sněmu,
  5. připravit rozpočet orgánů svazu a podklady pro jeho hodnocení,
  6. připravit návrhy řídících aktů a vnitrosvazových norem celosvazového charakteru a zajistit jejich realizaci,
  7. organizovat a řídit činnost odborných a pracovních komisí v oblastech vymezené působnosti a připravit realizaci jejich závěrů, rozhodovat o závěrech a doporučeních komisí v oblastech vymezené působnosti,
  8. zajistit řízení Ústředí svazu a jeho činnost,
  9. operativně řešit záležitosti náležející do působnosti republikové rady v období mezi jejími zasedáními, pokud nesnesou odkladu; tato řešení podléhají dodatečnému schválení republikovou radou,
  10. organizovat pravidelná oblastní shromáždění zástupců územních sdružení k řešení aktuálních problémů a zajištění informovanosti v mezidobí zasedání republikové rady,
  11. schvalovat návrhy komise pro finance a ekonomiku na poskytnutí příspěvků z fondů svazu organizačním jednotkám podle zásad, schválených republikovou radou.


  (7) Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva svazu nebo republikové rady může řešit předseda, místopředsedové a tajemník svazu. Přijatá opatření předkládají představenstvu svazu ke schválení na jeho nejbližším zasedání.
 

 

HLAVA IV
KONTROLNÍ A ROZHODČÍ KOMISE SVAZU
 
 
§ 24
Kontrolní komise

  (1) Činnost kontrolní komise ve svazu upravuje vnitřní svazový předpis, který je pro členy kontrolní komise závazný.

  (2) Kontrolní komise dohlíží, jsou-li záležitosti orgánů svazu, organizačních jednotek a dalších svazových institucí řádně vedeny a je-li jejich činnost v souladu s jinými právními předpisy, stanovami a dalšími vnitřními svazovými předpisy a kontroluje plnění rozhodnutí nejvyšších orgánů svazu a organizačních jednotek na všech úrovních.

  (3) Kontrolní komise odpovídá za svou činnost nejvyššímu orgánu svazu nebo organizační jednotky, jímž předkládá zprávu o čin­nosti za uplynulé období s návrhy na opatření.

  (4) Kontrolní komise řeší v rámci své působnosti sporné záležitosti ve smyslu § 10 odst. 1 písm. g) těchto stanov.

  (5) Členové kontrolní komise mohou v rámci své působnosti nahlížet do dokladů orgánů svazu, organizačních jednotek a další svazových institucí a požadovat od jejich členů a dalších členů svazu vysvětlení k jednotlivým záležitostem.

  (6) Předseda kontrolní komise a členové kontrolní komise jsou oprávněni účastnit se zasedání orgánu svazu a organizačních jednotek s hlasem poradním; v rámci své působnosti mohou před­kládat návrhy.
 
 
§ 25
Kontrolní komise základní organizace

  (1) Kontrolní komise základní organizace má nejméně 3 členy, z nichž jeden je předseda kontrolní komise.

  (2) Kontrolní komise základní organizace zasedá dle potřeby, nejméně dvakrát ročně.

  (3) Do působnosti kontrolní komise základní organice náleží zejména
  1. předkládat členské schůzi návrhy na opatření k odstranění příčin nedostatků zjištěných při provádění pravidelných kontrol,
  2. předkládat své závěry a návrhy na řešení nedostatků, zjištěných při své činnosti v období mezi konáním zasedání členské schůze, výboru jako statutárnímu orgánu základní organizace,
  3. provádět průběžně kontrolu hospodaření základní organizace a nejméně jednou za půl roku hodnotit činnost výboru v této oblasti,
  4. hodnotit účinnost a efektivitu opatření výboru při plnění úkolů v jeho působnosti,
  5. přezkoumat sporné záležitosti ve věcech voleb do orgánů základní organizace a odvolání jejich členů z funkcí,
  6. přezkoumat rozhodnutí výboru o uložení pořádkového opatření,
  7. provést šetření na základě žádosti, podnětu nebo stížnosti člena svazu o porušení stanov provést šetření na základě žádosti, podnětu nebo stížnosti člena svazu o porušení stanov a jiných právních předpisů zvlášť závažným způsobem a upozornit členskou schůzi nebo výbor na nedostatky s návrhy na přijetí nezbytných opatření,
  8. spolupracovat s kontrolní komisí územního sdružení nebo svazu při šetření ve věcech konaných tímto orgánem.
  (4) Pokud není kontrolní komise základní organizace u základní organizace s počtem do 20 členů zřízena, přebírá její působnost (kromě kontroly účetnictví) podle § 26 odst. 3 písm. k) těchto stanov kontrolní komise územního sdružení.

  (5) V případě, kdy kontrolní komise základní organizace není u zá­kladní organizace s počtem do 20 členů zřízena, kontrolu účetnictví základní organizace provádí revizor účtů základní organizace, který má právo zúčastnit se zasedání výboru s hlasem poradním.
 
§ 26
Kontrolní komise územního sdružení

  (1) Kontrolní komise územního sdružení má nejméně 3 členy, z nichž jeden je předseda kontrolní komise.
  
  (2) Kontrolní komise územního sdružení zasedá dle potřeby, nejméně dvakrát ročně.
 
  (3) Do působnosti kontrolní komise územního sdružení náleží zejména
  1. předkládat územní konferenci a v mezidobí jejího zasedání radě územního sdružení návrhy na opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole plnění přijatých závěrů územní konference,
  2. provádět průběžně, nejméně však jedenkrát za půl roku, kontrolu hospodaření orgánů územního sdružení a hodnocení jejich činností v této oblasti,
  3. hodnotit účinnost a efektivitu opatření orgánů územního sdružení při plnění úkolů v jejich působnosti,
  4. předkládat v období mezi konáním územní konference své závěry a návrhy na řešení zjištěných nedostatků předsta­venstvu územního sdružení,
  5. přezkoumat na návrh dotčených orgánů nebo na základě vlastního zjištění sporné záležitosti mezi územním sdružením a základní organizací, vztahující se k jejich působnosti při řízení a kontrole,
  6. přezkoumat sporné záležitosti ve věcech voleb do orgánů územního sdružení a základní organizace a odvolání jejich členů z funkcí,
  7. přezkoumat rozhodnutí o zrušení základní organizace v územ­ním sdružení,
  8. přezkoumat rozhodnutí výboru o uložení pořádkového opatření, neučinila-li tak kontrolní komise základní organizace
  9. spolupracovat s kontrolní komisí svazu při šetření ve věcech konaných tímto orgánem podle § 27 odst. 4 písm. g) až i) těchto stanov,
  10. poskytovat pomoc kontrolní komisí základní organizace,
  11. v případech, kdy kontrolní komise není podle § 25 odst. 4 těchto stanov u základní organizace zřízena, přebírá její působnost (kromě revize účtů); její opatření jsou pro činnost orgánů základních organizací závazná,
  12. při nečinnosti kontrolního orgánu základní organizace, vykonává dle vlastního rozhodnutí nebo dle žádosti orgánů základní organizace a jejich členů kontrolní činnost. Kontrolní komise územního sdružení může provádět revizi hospodaření základní organizace ve spolupráci s kontrolní komisí základní organizace nebo s revizorem účtů základní organizace.
 
§ 27
Kontrolní komise svazu

  (1) Kontrolní komise svazu je nejvyšším kontrolním orgánem svazu.

  (2) Kontrolní komise svazu má alespoň 7 členů, z nichž 1 je předseda kontrolní komise svazu.

  (3) Kontrolní komise svazu zasedá dle potřeby, nejméně však dvakrát ročně.

  (4) Do působnosti kontrolní komise svazu náleží zejména
  1. předkládat sněmu a v období mezi konáním sněmu republikové radě návrhy na opatření k odstranění příčin nedostatků při určení hlavního zaměření na další funkční období,
  2. provádět průběžně kontrolu hospodaření orgánů svazu a nejméně jednou za půl roku hodnotit jejich činnost v této oblasti,
  3. hodnotit účinnost a efektivitu opatření orgánů svazu při plnění úkolů v jejich působnosti,
  4. předkládat v období mezi konáním sněmu své závěry a návrhy na řešení nedostatků, zjištěných při své činnosti, představenstvu svazu jako statutárnímu orgánu svazu a republikové radě jako nejvyššímu orgánu svazu mezi konáním sněmu,
  5. metodicky usměrňovat a koordinovat činnost kontrolních komisí organizačních jednotek,f)provést šetření na základě žádosti nebo podnětu orgánů svazu, organizačních jednotek svazu a stížností členů svazu o porušení stanov a jiných právních předpisů zvlášť závažným způsobem na příslušných organizačních stupních svazu; upozornit příslušné orgány svazu a organizační jednotky na nedostatky s návrhy na přijetí nezbytných opatření,g)provádět kontrolu na základě vlastního rozhodnutí či rozhodnutí nejvyššího orgánu svazu ve věcech využívání dotací ze svazových fondů, ze státního rozpočtu a od jiných veřejných institucí,h)provádět kontrolu na základě vlastního rozhodnutí či rozhodnutí nejvyššího orgánu svazu ve věcech zrušení a zániku svazu, územního sdružení a základní organizace,i)při nečinnosti kontrolních orgánů organizačních jednotek ve zvlášť závažných případech vykonávat dle vlastního rozhodnutí nebo žádosti územních orgánů svazu kontrolní činnost na této úrovni; její doporučení jsou pro činnost územních orgánů svazu závazná.

  (5) Závěry kontrolních zjištění členů kontrolní komise svazu tvoří závazný podklad pro rozhodnutí příslušných orgánů svazu a orga­nizačních jednotek k odstranění nedostatků a jejich příčin.

 
 
§ 28
Rozhodčí komise svazu
 
  (1) Činnost rozhodčí komise ve svazu upravuje zvláštní směrnice, která je pro členy rozhodčí komise závazná.
 
  (2) Členem rozhodčí komise, může být jen bezúhonná, zletilá a plně svéprávná osoba, která ve svazu nepůsobí jako člen statutárního orgánu nebo kontrolní komise svazu.
 
  (3) Rozhodčí komise má alespoň 5 členů, z nichž jeden je předseda rozhodčí komise.
 
  (4) Rozhodčí komise zasedá dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.
 
  (5) Do působnosti rozhodčí komise náleží zejména
  1. přezkoumat na návrh dotčených orgánů svazu nebo organizačních jednotek nebo na základě vlastního zjištění sporné záležitosti mezi orgány svazu a organizačních jednotek s účastí orgánů svazu, vztahující se k jejich působnosti při řízení a kontrole svazu a jeho organizačních jednotek,
  2. přezkoumat sporné záležitosti ve věcech voleb do orgánů svazu a odvolání jejich členů z funkcí,
  3. přezkoumat rozhodnutí o zrušení organizační jednotky svazu,
  4. přezkoumat rozhodnutí výboru ve sporu mezi členem svazu a základní organizací o placení členského příspěvku,
  5. přezkoumat rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena ze svazu,
  6. řešit v rámci své působnosti sporné záležitosti ve smyslu § 10 odst. 1 písm. těchto stanov.
  7. rozhodovat ve věcech náležejících do její působnosti; jejich rozhodnutí jsou pro strany sporu a pro orgány svazu a organizačních jednotek příslušné činit opatření k realizaci rozhodnutí závazná.
  (6) Členové rozhodčí komise mohou v rámci své působnosti nahlížet do dokladů svazu, územního sdružení a základní organizace a požadovat od členů představenstva svazu a územního sdružení, členů výboru a dalších členů svazu nebo od zaměstnanců svazu, vysvětlení k jednotlivým záležitostem.
 
  (7) Předseda rozhodčí komise a členové rozhodčí komise jsou oprávněni účastnit se zasedání orgánu svazu a organizačních jednotek s hlasem poradním; v rámci své působnosti mohou předkládat návrhy.
 
 
 
HLAVA V
DALŠÍ SVAZOVÉ INSTITUCE
 
 
§ 29 
Ústředí svazu
 
  (1) Ústředí svazu zabezpečuje plnění úkolů a usnesení orgánů svazu, metodickou pomoc územním sdružením a základním organizacím.
 
  (2) Činnost Ústředí svazu se řídí Statutem, který schvaluje republiková rada.
 
  (3) Řízení a činnost Ústředí svazu zabezpečuje představenstvo svazu prostřednictvím určeného funkcionáře představenstva svazu nebo pověřeného pracovníka Ústředí svazu.
 
 
§ 30 
Odborné komise a pracovní komise
 
  (1) Odborné a pracovní komise jsou poradními orgány svazu a organizačních jednotek.
 
  (2) Odborné a pracovní komise zřizují republiková rada, rada územního sdružení a výbor, kterým jsou odpovědny.
 
  (3) Odborné a pracovní komise jsou převážně složeny z členů rady územního sdružení, republikové rady a dalších odborníků.
 
  (4) Odborné a pracovní komise zejména
  1. navrhují vhodnou orientaci svazu v rámci svěřené problematiky, 
  2. zpracovávají vzorové postupy pro členy svazu, 
  3. zjišťují nedostatky v činnosti a navrhují nápravná opatření, 
  4. ve vymezených případech zastupují a hájí zájmy svazu navenek, 
  5. pořádají odborné akce a další akce.
(5)Jsou-li závěry odborných a pracovních komisí schváleny příslušnými statutárními orgány, jsou pro všechny orgány a instituce, jejichž činnosti se týkají, závazné.
 
 
§ 31 
Krajská koordinační rada
 
  (1) Krajská koordinační rada není pobočným spolkem a nemá vlastní právní osobnost.
 
  (2) Krajskou koordinační radu tvoří delegáti územních sdružení pověření radou územního sdružení k zastupování jejich organizací ve styku s krajskými mimosvazovými institucemi.
 
  (3) Krajská koordinační rada volí ze svých členů předsedu, který svolává zasedání, připravuje návrh činnosti a pořizuje zápisy ze zasedání.
 
  (4) Krajská koordinační rada jedná a schází se podle potřeby nebo požádá-li o to nejméně jedna třetina jejích členů.
 
  (5) Do působnosti Krajské koordinační rady náleží zajišťovat zájmy a potřeby územních sdružení a základních organizací v kraji navenek. Za tímto účelem vystupuje jménem územních sdružení a základních organizací v kraji ve styku s orgány státní správy a dalšími institucemi v kraji a s kraji jako vyššími územními samo­správnými celky.
 
  (6) Na návrh Krajské koordinační rady vystupují jménem svazu navenek při konkrétních jednáních s krajskými orgány v rozsahu zmocnění statutárním orgánem svazu předseda Krajské koordinační rady spolu s dalším jejím členem.
 
 
 
ČÁST TŘETÍ
HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM SVAZU A JEHO ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK
 
 
§ 32
Hospodaření s majetkem
 
  (1) Svaz a organizační jednotky jako samostatné právnické osoby hospodaří s majetkem, který je v jejich vlastnictví, v souladu s jinými právními předpisy a podle zásad vydaných republikovou radou.
 
  (2) Majetek svazu a organizačních jednotek tvoří hmotný a nehmotný majetek, fondy, pohledávky a jiná majetková práva.
 
  (3) Ve vlastnictví svazu je majetek, který svaz vlastní, nebo který získal jménem svazu pro potřeby svazu.
 
  (4) Ve vlastnictví organizačních jednotek je majetek vytvořený nebo získaný základní organizací nebo územním sdružením jejich jménem pro vlastní potřebu.
 
  (5) Základní organizace, územní sdružení a svaz jako celek hospodaří se svým majetkem samostatně v rámci své právní osobnosti a mohou jej mezi sebou vzájemně převádět a disponovat s ním v rozsahu vlastnických práv.
 
  (6) Představenstvo svazu jako statutární orgán svazu spravuje finanční fondy svazu na základě „Statutu fondů“ svazu.
 
  (7) Zdrojem majetku základní organizace, územního sdružení a svazu je zejména
  1. hmotný majetek a majetková práva,
  2. podíl z členských příspěvků,
  3. účelové příspěvky,
  4. výnosy z akcí svazu a organizačních jednotek organizo­vaných v souladu s posláním svazu,
  5. dary, dotace, případně jiné příspěvky státu, územních samosprávných celků a dalších organizací,
  6. výnosy z kapitálových vkladů a úroky,
  7. vlastní příjmy.
 
 
ČÁST ČTVRTÁ
PŘEMĚNA SVAZU NEBO JEHO ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK
 
 
§ 33
Přeměna
 
  (1) Svaz nebo jeho organizační jednotky mohou být zrušeny přeměnou rozhodnutím příslušného orgánu; při přeměně se orga­nizace zrušuje bez likvidace dnem účinnosti přeměny.
 
  (2) Přeměnou základní organizace je
  1. fúze1.sloučení – nejméně jedna ze základních organizací zaniká; práva a povinnosti zanikajících základních organizací přecházejí na jedinou z nich jako na nástupnickou základní organizaci,2.splynutí – zanikají všechny základní organizace a vzniká nová základní organizace, jako základní organizace nástupnická,
  2. rozdělení1.sloučením – při rozdělení sloučením uzavírají zúčastněné základní organizace smlouvu o rozdělení,2.založením nových základních organizací – při rozdělení se založením nových základních organizací vyhotoví rozdělovaná základní organizace projekt rozdělení.(3)Ustanovení o přeměně základní organizace se na územní sdru­žení a svaz použijí obdobně.
 
§ 34
Nakládání s majetkem při přeměně
 
  (1) Při fúzi základní organizace se současně se smlouvou o fúzi zpracovává výkaz majetku a závazků všech zúčastněných základních organizací, ne starší než 6 měsíců, k seznámení všech členů svazu ještě před zasedáním členské schůze, která bude smlouvu o fúzi schvalovat.
 

  (2) Při rozdělení sloučením obsahuje smlouva o rozdělení určení, jaký majetek a závazky zanikající základní organizace přejímají nástupnické základní organizace.(3)Při rozdělení se založením nových základních organizací obsahuje projekt rozdělení určení, jaký majetek a závazky zanikající základní organizace přejímají nástupnické základní organizace.
 
 
ČÁST PÁTÁ
ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK SVAZU NEBO JEHO ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK
 
 
§ 35 
Zrušení 
 
  (1) Svaz nebo jeho organizační jednotky se zrušují právním jednáním, rozhodnutím soudu nebo z dalších důvodů stanovených zákonem. Zrušením svazu se zrušují i organizační jednotky svazu a další svazové instituce.
 
  (2) Dobrovolným zrušením s likvidací může dojít ke zrušení
  1. základní organizace rozhodnutím členské schůze,
  2. územního sdružení rozhodnutím konference územního sdružení podle ust. § 18 písm. j) nebo rozhodnutím rady územního sdružení podle ust. § 19 odst. 2,
  3. svazu rozhodnutím sněmu.
  (3) Rada územního sdružení může rozhodnout o zrušení základní organizace s likvidací, je-li základní organizace 
  1. nefunkční a po dobu více jak dvou let nevyvíjí žádnou čin­nost,
  2. nezapojuje-li se do činnosti územního sdružení, nebo
  3. vykonává svoji činnost v rozporu se stanovami, vnitrosva­zovými normami nebo jinými právními předpisy.
  (4) Republiková rada může rozhodnout o zrušení územního sdružení s likvidací z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a) a c) nebo zaniknou-li potřeby, pro které územní sdružení vzniklo.
 
  (5) Zrušení základní organizace, územního sdružení nebo svazu s likvidací podle odstavce 2, 3 a 4 se provede pouze v případě, že základní organizace, územní sdružení nebo svaz vlastní majetek. V případě, že základní organizace, územní sdružení nebo svaz nevlastní majetek, nemá žádné závazky ani pohledávky, se provede zrušení bez likvidace.
 
 
§ 36
Likvidace
 
  (1) Likvidace majetku svazu nebo organizačních jednotek se provádí vždy při zrušení svazu s likvidací. Svaz, nebo organizační jednotka vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena. Vstup do likvidace a likvidátor se zapisují do veřejného rejstříku.
 
  (2) Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušeného svazu nebo organizační jednotky, vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čis­tým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek).
 
  (3) Likvidátora povolá statutární orgán zanikajícího svazu nebo organizační jednotky.
 
  (4) Nelze-li povolat likvidátora jinak, jmenuje soud likvidátorem i bez jeho souhlasu některého z členů statutárního orgánu. Není-li to možné, jmenuje soud likvidátorem i bez jeho souhlasu některého člena zanikajícího subjektu.
 
  (5) Likvidátor nabídne likvidační zůstatek základní organizace právním subjektům v tomto pořadí
  1. členům svazu zrušené základní organizace v rozsahu jakým se podíleli na pořízení majetku,
  2. nástupnické základní organizaci,
  3. územnímu sdružení,
  4. svazu jako celku.
 
  (6) Likvidátor nabídne likvidační zůstatek územního sdružení právním subjektům v tomto pořadí
  1. základním organizacím, které jsou členy územního sdružení,
  2. svazu jako celku.
 
  (7) Nelze-li s likvidačním zůstatkem naložit podle odstavce 5 a 6, nabídne likvidátor likvidační zůstatek
  1. spolku s účelem obdobným, není-li to možné
  2. obci, na jejímž teritoriu má organizační jednotka svazu sídlo; 
Nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační zůstatek kraj, na jehož teritoriu má organizační jednotka sídlo.
 
 
§ 37
Zánik
 

  (1) Základní organizace, územní sdružení nebo svaz zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku.(2)Svaz nezanikne dříve, než zaniknou všechny jeho orga­nizační jednotky.

 

 

ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

 

 

§ 38
Zastupování svazu a jeho organizačních jednotek
 
  (1) Základní organizaci navenek obvykle zastupují dva členové statutárního orgánu uvedení ve spolkovém rejstříku; u základní organizace, kde je v postavení statutárního orgánu jen předseda základní organizace, zastupuje organizaci sám.
 
  (2) Svaz jako celek a územní sdružení navenek obvykle za­stupují dva členové statutárního orgánu uvedení ve spolkovém rejstříku. 
 
  (3) Je-li k platnosti právních jednání předepsána písemná forma, je obvykle třeba podpisů dvou oprávněných zástupců svazu nebo organizační jednotky, pokud předseda základní organizace s počtem do 20 členů nevystupuje ve smyslu odstavce 1 jako statutární orgán samostatně.
 
  (4) Jednotlivé orgány svazu a organizačních jednotek mohou zmocnit k zastupování, na základě a v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v písemné plné moci, jiné členy svazu nebo organizační jednotky, pracovníky svazu nebo další fyzické nebo právnické osoby.
 
 
§ 39
Odpovědnost
 
  (1) Orgán svazu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě.
 
  (2) Hmotnou a právní odpovědnost za provedená právní jednání a za hospodaření s majetkem svazu nesou statutární zástupci uvedení v § 38 odst. 1 a 2 těchto stanov.
 
  (3) Zástupce podle § 38 odst. 4 těchto stanov zodpovídá za provedená právní jednání v rozsahu svého zmocnění; za případnou škodu způsobenou právním jednáním zástupcem orgány svazu odpovídají, pokud třetí osoba nemohla vědět, že zástupce koná nad rámec svého zmocnění. Náhradu vzniklé škody orgány svazu uplatní vůči zástupci.
 
  (4) Zaměstnanci orgánů svazu a organizačních jednotek mají odpovědnost v rozsahu své funkční působnosti.
 
 
§ 40
Zrušovací ustanovení
 
  Zrušují se 1.Stanovy schválené republikovou radou dne 16. listopadu 2013, účinnost od 1. ledna 2014 ve znění pozdějších změn.2.Jednací a volební řád orgánů Českého zahrádkářského svazu z. s. schválený republikovou radou dne 15. března 2014.

 

 

§ 41
Platnost a účinnost
 
  (1) Tyto stanovy nabývají platnosti schválením sněmem Českého zahrádkářského svazu, z. s. dne 24. listopadu 2019.
 
  (2) Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020. 




Stanislav Kozlík                                                                             Ing. Marta Pawlicová
předseda svazu                                                                             tajemník svazu