Spolek houbařů Poděbrady

 V bližším i širším okolí Poděbrad existuje  větší množství lokalit s výskytem smržovitých, nálezy jsou uváděny i přímo z poděbradské Bažantnice (J.Rejsek). Tato (pro mě osobně) nová lokalita je starý a ve větší části zcela neudržovaný ovocný sad nacházející se ve strmém svahu. Je pozoruhodný relativně velmi hojným růstem hned dvou smržovitých z Červeného seznamu hub a to smrže polovolného (Morchella semilibera) a kačenky náprstkovité (Verpa conica), v současnosti (1.5.2017) rostoucích společně. U smrže polovolného se jedná o řád stovek, u kačenky náprstkovité desítek kusů. Další druhy smržů (obecný a pravděpodobně pražský) se zde vyskytují rovněž, i když ne v takovém počtu. Lze předpokládat i výskyt kačenky české (Verpa bohemica) na kterou je však v současnosti už pozdě, takže uvidíme příští rok. Značnou nevýhodou lokality je její extrémně špatná průchodnost. Sad je uložen v ostrém svahu a hustě porostlý různými křovinatými zástupci čeledi růžovitých (převažují hloh, ostružina a šípková růže). Smrže polovolné i kačenky rostou roztroušeně v celém areálu sadu mimo volné osluněné plochy pokryté hustou nesečenou trávou (na těch se vyskytuje smrž obecný), Na zastíněných nezatravněných místech v křovinách pod stromy však lze místy nalézt i početné skupiny plodnic - zde je vidět sedm ze skupiny deseti plodnic rostoucích společně na ploše menší než jeden metr. Velikost plodnic se pohybuje v celém v literatuře uváděném rozmezí, tj. výška klobouku 1-5 cm, výška třeně 4-15 cm. Doufám, že členové spolku budou respektovat skutečnost, že oba druhy jsou zařazeny v Červeném seznamu hub (Makromycetů) České republiky a měly by tedy být chráněny. Další zajímavou vzácností této lokality je malá kolonie orchideje vstavače kukačky (Orchis morio), který se sem pravděpodobně rozšřil z nedaleké NPP. Předpokládám, že ani zde není nutno zdůrazňovat, že se jedná o zvláště chráněnou (C2) rostlinu uvedenou v příloze Vyhlášky 395/1992 Sb.