Úvod

Vzdálenost:

72km (460km)

Nejvyšší bod:

Smrk 1124m

Spaní:

Sedlo Holubník- přístřešek

Protržená Přehrada- útulna

Mapa:

Pátek 8.7.2016 (18km)

Další etapa vede z liberce takovým okruhem přes Jizerky. Vyráží se mnou i Koudy, který má chatu v Lučanech nad Nisou, kde necháme auto. MHD se přesouváme do Liberce k Zoo na začátek cesty. No a pak už po svých nahoru na Libereckou Výšinu, kde máme v plánu dát rovnou oběd... nahoře se dozvídáme nemilou zprávu, je tam svatba a tak nám nalejou jenom pivko. Jedno dáme a pokračujeme směrem na Bedřichov, hledat nějakou restauraci. Procházíme Rudolfov kde je pěkná hospůdka, uvnitř prázdno a tak se ptáme obsluhy jestli se u nich můžeme najíst... bohužel- svatba. No nic, jdeme dál... třetí svatbu už snad potkat nemůžeme. Po pár kiláčcích dojdeme do Bedřichova, tady sakra musí bejt hospod.... Dojdeme k nějakému hotelu, kde visí slibné meníčko. vybíráme jídlo a jdeme dovnitř. Beru za kliku... a zavřeno. Prokletí, už máme fakt hlad, jdeme lovit dál. Na konci na návrší na nás svítí další penzion s restaurací... z dálky to vypadá slibně. Ale čím dál tím jsou vidět indicie, které nevěstí nic dobrého, stažené slunečníky, nikde ani živáček... no nic, taky zavřeno. Tak jdeme dál na Královku, snad tam bude alespoň párek. Na Královce nás čekalo milé překvapení, samoobslužné bistro se slušným výběrem jídla. Posilněni, vystoupáme na rozhlednu a po pořízení nutné dokumentace pokračujeme v cestě směr přehrada Josefův Důl. Přejdeme po hrází a pokračujeme proti proudu, kolem nádrže. Cesta po asfaltce neni uplně bezbolestná, ale rychle utíká. Od Lexovi památky jdeme nahoru přes Kristiánov směr sedlo Holubníku, kde pod přístřeškem dneska přespíme. Po asi hodince cesty jsme na místě, je tu křižovatka dřevěných chodníčků a přístřešek je ideální nocoviště. Na ohni vaříme večeři - "Kašpárek", když tu se z dálky začnou ozývat hromy. Schováváme se v přístřešku a chystáme se spát... bouřka a déšť mě v noci sem tam vzbudí, ale jsme v suchu. Snad to do rána přejde....

Sobota 9.7.2016 (38km)

Ráno ještě trochu krápe, ale vypadá to že to jsou jen poslední záchvěvy. Po snídani a kávě vyrážíme dál na cestu k vodopádům Štolpich. Je docela chladno, takže když u Tetřeví Boudy potkáváme partu naháčů moc nechápeme co tu vyvádí, navíc v sedm ráno... Další cesta vede z kopce dolu do Hejnice, po cestě se zasekneme na Štolpichu a na Ořešníku, kde probíhá klasické focení materiálu na sociální sítě. Dole v Hejnici pak po prohlídce františkánského kláštera nakupujeme něco k obědu. Z Hejnice přeběhneme do Libverdy, napijeme se pramenů a dáváme jedno motivační před výstupem na Smrk. První část vede k chatě Hubertka, krpál je to zku... ale to nejhorší nás teprve čeká. Kouknu na Kočičí Kameny, Koudy chcípá a odpočívá... jdeme dál. Následující kilometry jsou nezáživné, bolavé a upocené a tak přeskakuji k části, kdy se mezi klečí objevuje rozhledna na Smrku. Jsme na Vrcholu !!! Chvilku si užíváme výhled, ale prudký a studený vítr nás nutí pokračovat někam níže. Nad nebeským žebříkem obědváme. Cestou dolu po Nebeském Žebříku, každý krok děkuji bohu (nebo sám sobě), že mě osvítila můza a nahoru jsme šli jinudy. To bych nahoru jít fakt nechtěl. Sejdeme na asfaltku a po ní pak zdlouhavě krájíme kilometr za kilometrem směrem na Jizerku. Já si užívám les, blbnu z GoPróčkem, kochám se krajinou a občas počkám na Koudyho, který funí vzadu. Přes Černá Jezírka dojdeme k Pytláckým Kamenům. Tady je čas na malou pauzu, pár selfíček a rozhled po krásné krajině Jizerských Hor. Tohle místo rozhodně stojí za návštěvu... Jizerka a Pytlácký Kameny doporučuju. Z Pytláckejch jdeme dolu k rašeliništi a pak meandrama Jizerky až do osady, která je nejvýše položeným trvale osídleným místem v ČR. Tady dáváme nezbytené a zasloužené pivko, vlastně dvě. Začíná zapadat slunce a máme to už jen kousek k protržené přehradě kde budeme dneska spát. No nakonec to nějakej ten kiláček ještě je a tak přicházíme už za šera. Rychle nasbíráme dříví a vaříme Hostinec. Na terase zdejší útulny pak rozložíme spaní. Nevim jak je to možný, ale někdo mi namočil termoprádlo i spacák a tak se oblíknu do mokrýho a snažim se to zahřát pohybem. Moc to nefuguje... zkusím to zaspat.

Neděle 10.7.2016 (16km)

V neděli se probudíme do slunného dne. K snídani je pro změnu zase Hostinec... prolezeme protrženku a speciální zkratkou jdeme směr vodopády Jedlové. Musím podotknout, že ne všechno co je podle serveru mapy.cz cesta je opravdu cesta. Naštěstí nás ale vedou moje útočný hodinky a k vodopádům se nakonec dostaneme. Pak sejdem dolu do Josefáče abychom hnusnym krpálem zas šlapali nahoru. Chvilku se rozhlídneme na rozhledně Slovanka a pak zase z kopce a do kopce na Bramberk. Prolítneme kolem a pod kopcem větříme cíl cesty. Lučany nad Nisou. Na Koudyho chatě nás nakonec spasí jeho bratranec, kávou a kusem žvance. Chvilku si odpočinem a pak hurá do Prahy...  Jizerky jsou super, určitě se musím vrátit a projít místa, která jsem vynechal.