Eusebie Sabina – žena na bouzovském hradě
Všichni členové oppersdorfského
rodu, včetně Fridricha, byli přívrženci
vládnoucí habsburské dynastie, zapálenými katolíky,
a stáli tedy na straně protireformace. Jedinou
výjimkou byli bratři Bernard Vilém a Jan Fridrich,
kteří po bitvě na Bílé hoře museli společně se
„zimním“ králem Fridrichem Falckým uprchnout
z Čech. Na rozdíl od nich přinesla pobělohorská
doba ostatním Oppersdorfům jak majetkový prospěch,
tak také zvýšení jejich společenského postavení
v podobě hraběcího titulu.
V čem se věrnost katolické víře projevila konkrétně
u prvního bouzovského Fridricha? Do příchodu
Oppersdorfů spravovali bouzovskou farnost několik
desítek let protestantští kněží. Ti se dostali na
Bouzovsko v době, kdy panství patřilo Podstatským
z Prusinovic, kteří se hlásili k evangelíkům. Z té
doby, konkrétně z roku 1569, je znám i první bouzovský
kněz jménem Baltazar, o němž se dochovala
zajímavá informace. V době svého zdejšího působení
si stěžoval, že z tzv. dolní části Bouzova, kam patřila
také Bílá Lhota, nedostával žádné desátky.
Po příchodu Oppersdorfů museli svá místa opustit
všichni protestantští kněží, které nahradili katoličtí
faráři. Tím prvním, kterého známe, byl v roce
1631 Adam Drichovius. Na Bouzov přišel z Břeclavi
a současně se stal také farářem v Bohuslavicích. Po
něm zde od následujícího roku nastoupil Stanislav
Gostinský, který ve stejné době působil také v Bohuslavicích
a navíc ještě v Konici. Podle pamětí Petra
Janáka, pozdějšího bouzovského faráře a znalce
místní historie, byla po odchodu Gostinského od
roku 1650 zdejší fara na několik let opuštěna a byla
dána do správy konickému faráři Janu Aloisovi Ernestovi.
O poměry v bouzovské církvi se Fridrich z Oppersdorfu
začal zajímat hned po svém příchodu na
bouzovský hrad. Již na podzim roku 1617 věnoval
místní farnosti 3550 moravských zlatých, z úroků
pak měl farář dostávat 200 a kostelník 13 zlatých
ročně. Dále postoupil faráři dvě zahrady a nabídl
mu byt a potřebné palivové dřevo z panských lesů.
Za tyto výhody od faráře požadoval, aby každý týden
odsloužil dvě mše.
Fridrich v této souvislosti pomýšlel i na budoucnost.
Pokud by po jeho smrti získali panství a spolu
s tím také možnost rozhodovat o obsazení far nekatoličtí
majitelé, kteří by se snažili vytvořit podmínky
pro nové rozšíření protestantské víry, Fridrich se
rozhodl postoupit církevní patronát nad panstvím
včetně bouzovského kostela sv. Maří Magdaleny
olomouckému arcibiskupovi kardinálovi Františkovi
z Dietrichštejna, který by nadále dohlížel na upevnění
katolické víry na panství.
Jméno Fridrichovy manželky se v dokumentech
nevyskytuje. Zato ale víme, že měl syna, také Fridricha,
který se narodil kolem roku 1620 a který, podobně jako jeho otec, zastával na Moravě vysoké
úřady. Byl mimo jiné nejvyšším zemským sudím
a pak nejvyšším zemským komořím.
Fridrich mladší byl dvakrát ženatý. Jeho první
manželka Anna Helena Kateřina, rozená Jakardovská
ze Sudic, kterou si vzal v roce 1648, byla majitelkou
hodonínského panství. Toto panství přinesla
Fridrichovi do manželství věnem. Hodonínu se pak
Fridrich trvale věnoval a poskytl mu řadu nových
práv, nechal přestavět místní kostel a vybudovat
nový panský špitál. Panství držel až do roku 1392,
kdy je prodal Janu Adamovi, knížeti z Liechtenštejna,
za 720.000 zlatých. Ještě před jeho prodejem,
v roce 1661, Anna Helena zemřela a Fridrich se znovu
oženil, tentokrát s Eleonorou, rozenou Ditrichštejnovou,
hraběnkou z Kounic.
V roce 1690 koupil Fridrich paskovské panství na
severní Moravě a v roce 1693 dřevohostické panství
u Přerova, ke kterému později přikoupil ještě nedalekou
ves Pavlovice. Když Fridrich mladší v roce
1699 zemřel, veškerý jeho majetek zdědili rovným
dílem jeho dva synové.
Vraťme se však zpátky na Bouzov. Fridrich starší
přenechal bouzovský hrad a celé panství svému
synovi v únoru roku 1651. Ten se však již v té době
věnoval svým vyženěným majetkům v Hodoníně,
a proto o pouhé tři měsíce později, 6. května,
Bouzov prodal Eusebii Sabině Podstatské z Prusinovic,
rozené hraběnce Kounicové, za 24.000 moravských
zlatých. Srovnáme-li tuto částku s cenou,
za kterou Oppersdorfové panství koupili, vidíme
na první pohled podstatný pokles jeho hodnoty,
způsobený škodami, které Bouzovsko utrpělo především
v průběhu posledního období třicetileté
války.
Panství bylo prodáno v takovém rozsahu, v jakém
je Fridrich starší koupil v roce 1617. Je přitom
zajímavé, že jeho syn si při prodeji pouze vymínil,
že mu myslivec Křivánek a 24 sirotků zůstanou jako
dědiční poddaní.
Dospěli jsme do roku1651, kdy na Bouzov přišel nový majitel, první a zároveň
poslední žena v jeho dějinách, Eusebie Sabina
Podstatská z Prusinovic, rozená hraběnka Kounicová.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář