Druhy křečeků
Druhy křečků:
křečík mongolský Allocricetulus curtatus (Allen, 1925) Mongolian Hamster
křečík Eversmannův Allocricetulus eversmanni (Brandt, 1859) Eversmann's Hamster
křečík západočínský Cansumys canus (Allen, 1928) Gansu Hamster
křečík krátkoocasý Cricetulus alticola (Thomas, 1917) Tibetan Dwarf Hamster
křečík daurský Cricetulus barabensis (Pallas, 1773) Striped Dwarf Hamster
křečík tibetský Cricetulus kamensis (Satunin, 1903) Kam Dwarf Hamster
křečík menší Cricetulus longicaudatus (Milne - Edwards, 1867) Long - tailed Dwarf Hamster
křečík šedý Cricetulus migratorius (Pallas, 1773) Gray Dwarf Hamster
křečík Sokolovův Cricetulus sokolovi (Orlov and Malygin, 1988) Sokolov's Dwarf Hamster
křeček polní Cricetus cricetus (Linnaeus, 1758) Black - bellied Hamster
křeček zlatý Mesocricetus auratus (Waterhouse, 1839) Golden Hamster
křeček Brandtův Mesocricetus brandti (Nehring, 1898) Brandt's Hamster
křeček Newtonův - zvaný rumunský Mesocricetus newtoni (Nehring, 1898) Romanian Hamster
křeček Raddeův Mesocricetus raddei (Nehring, 1894) Ciscaucasian Hamster
křečík Campbellův Phodopus campbelli (Thomas, 1905) Campbell's Hamster
křečík Roborovského Phodopus roborovskii (Satunin, 1903) Desert Hamster
křečík džungarský Phodopus sungorus (Pallas, 1773) Dzhungarian Hamster
křečík krysí Tscherskia triton (de Winton, 1899) Greater Long - tailed Hamster
Křeček kaktusový (Peromyscus eremicus)
Křeček huňatoocasý (Neotoma cinerea)
Sručný popis jednotlivých druhů
Křeček velký (Hypogeomys antimena)
Délka těla 30 - 35 cm, délka ocasu 20 - 25 cm, hmotnost 1,2 kg. Křečka velkého můžeme nalézt v madagaskarských suchých a opadavých lesích s písčitou půdou. Živí se semeny, spadanými plody a kůrou stromů. Několik křečků obývá podzemní systém přibližně šesti doupat, většinou žijí v rodinách. Obvykle běhají po čtyřech, ale dokážou skákat po zadních nohou jako klokani. Křečci velcí jsou velmi ohroženi kácením lesů na Madagaskaru. U nás je k vidění v ZOO Praha a zelené části rostlin, zvláště travin, jídelníček si ale pravidelně doplňuje i o hmyz, jeho larvy, měkkýše a jiné drobné živočichy. Křečík šedý je velice pohyblivý, jsou pro něj charakteristické rychlé, rtuťovité pohyby a rychlé pobíhání z místa na místo.
Křečík myší (Calomyscus bailwardii)
Skoro k nerozeznání od myši. V obchodě se stejně jako křečík krysovitý vyskytuje velmi vzácně.
Křečci co pochází z volné přírody, ale člověk si je ochočil a chová je jako domácí mazlíčky.
Křečík džungarský (Phodopus sungorus sungorus)
Křečík džungarský obývá travnaté a pelyňkové stepi náhorních planin Střední Asie, Zabajkalí a Kazachstánu do nadmořské výšky 3000 m. Je snášenlivý, takže někdy žije v jedné noře i více jedinců (většinou je tomu tak i v zajetí ). Za potravu mu slouží semena různých rostlin i jejich zelené části, ale významnou složku jídelníčku tvoří i hmyz, jeho larvy a jiní drobní živočichové. Na zimu si vytváří nevelké zásoby potravy. V zimě jeho kožíšek z větší části bělá, jen na hřbetě zůstává nezřetelný "úhoří pruh" z tmavé srsti. V zimě neupadá do zimního spánku, jen občas do jakési letargie. V zajetí nemá velké nároky na péči. Péče je podobná jako u syrského křečka, jenom krmení by měl mít méně tučné a trochu jemnější ( křečík džungarský potřebuje více prosa a drobného zrní než syrák ). Jako ubikace je vhodné odvětrané terárium (nesmí v něm však být průvan ), nebo dobře přikryté akvárium. ). Podle standardu BHA (British Hamster Association ) jsou tři barvy džungarského křečka- normální "klasická" (Normal Winter White ), bílá (Pearl Winter White ) a safírová "modrá" (Sapphire Winter White ).
Křečík Campbellův (Phodopus sungorus campbelli)
Křečík Campbellův je svrchu šedohnědý s výrazným černým pruhem, který se táhne uprostřed hřbetu. Narozdíl od křečíka džungarského jsou proužky oddělující světlé zbarvení břicha od tmavšího hřbetu téměř neznatelné, nebo dokonce vůbec chybějí. Na zimu křečík Campbellův nebělá, ale v zajetí se vyskytla již celá řada barevných mutací, uváděných do obchodů se zvířaty pod nejrůznějšími, často matoucími názvy. Stejně jako křečíci džungarští jsou křečíci Campbellovi vzájemně velmi tolerantní a žijí často v malých skupinách. bohužel se již totéž nedá říci o jejich snášenlivosti vůči chovateli, protože většina z nich neváhá použít ostré zoubky, pokud se jim zdá, že je jejich bezpečnost ohrožena.
Křečík Roborowského (Phodopus roborowskii)
Je nejmenším zástupcem křečíků. V přírodě žije v oblastech Mongolska, severní Číny apod. Obývá hlavně pouště a polopouště. Aktivní je po celý rok. S kontinentálním podnebím a s tímto spojeným teplotním rozdílem během dne a noci se zvířata vyrovnávají spánkem. Za potravou se vypravuje v podvečer a brzy ráno. Hrabají si asi 1 m hluboké nory, a často sídlí i v převisech pohyblivých dun. Jako všichni křečíci z rodu Phodopus má i chodidla zadních nožek porostlá hustou srstí. V domácím teráriu je to příjemný chovanec, nejlépe chovaný v párech.
Křečík čínský (Cricetulus griseus)
Je to hlodavec s typicky štíhlým tělem dlouhým 80 – 250 mm. Charakteristickým znakem tohoto rodu je neosrstěný ocásek dlouhý 25 – 106 mm. Ušní boltce jsou krátké, pokryté hustými jemnými chlupy. Oči jsou středně velké, a nejsou tolik vystouplé jako u křečíka džungarského. Srst je šedá nebo tmavožlutá, na břiše světlešedá až bílá. Křečík čínský obývá stepi, lesostepi a polopouště severní Číny. Je to hlodavec s typicky soumračnou aktivitou. Přes den je ukrytý v jednoduché díře, z které se k večeru vydává za potravou. Živí se semeny rozličných rostlin a hmyzem.
kráása
(SisinQa, 26. 1. 2008 11:02)