DUO Petry Svobodové - hudba na svatby, oslavy, zábavy, rauty

Petra Svobodová má muziku v krvi. Její rodiče založili populární kapelu Gong. Otec Václav už bohužel nežije, ale matka Marie zpívá dodnes. Petra vystudovala pedagogickou fakultu, zpívá a vyučuje hudební výchovu a angličtinu. Zúčastnila se televizní soutěže Česko Slovensko Má Talent. V současnosti je zpěvačkou a klávesistkou dívčí rockové kapely The Apples, která zvedá diváky ze sedadel v celé republice. Přes úspěchy, kterých dosáhla, zůstává skromnou a příjemnou mladou ženou.

* Pocházíte z muzikantské rodiny. Začala jste tedy sama asi zpívat hodně brzy. Kdy jste poprvé vystoupila na jevišti?

Moji rodiče měli kapelu Gong, která existuje dodnes. Jezdila jsem s  nimi občas už jako malá a kolem osmi let již vystupovala. Ve čtrnácti letech jsem pak začala hrát úplně sama, a to na Bouchalce u Cerhovic a U Českého lva v Žebráku na tanečních večerech. Postupně jsem hrála po celých Středních Čechách na zábavách, oslavách, svatbách a podobně.

* Váš otec Václav Svoboda byl výraznou osobností. Na Berounsku působil jako muzikant a zvukař přes 30 let. Jistě vám mnoho svých zkušeností předal?

Otec pořádal různé kulturní akce a doma měl i vlastní nahrávací studio, což byl jeho veliký sen. Z toho, co mě naučil, jsem dlouho čerpala. Bohužel, po mé maturitě, roku 2004 náhle zemřel na infarkt, když sportoval a jel na kole. S jeho ztrátou jsem se nikdy nevyrovnala, jen jsem se naučila žít s bolestí.

* Vyrůstala jste v Drozdově?

Narodila jsem se v hořovické porodnici a do mých deseti let jsme žili v Cerhovicích. V roce 1994 naši dostavěli dům v Drozdově. Dnes v něm mám své horní patro a jsem tu šťastná.

* Vystudovala jste Pedagogickou fakultu v Plzni obor angličtina a hudební výchova. Lákalo vás učit na střední škole?

Věděla jsem, že chci učit už od dětství. Učitelka a zpěvačka - to bylo jasné. Při studiích jsem již učila na ZŠ v Křivoklátě, později také u nás Drozdově. K tomu v jazykových školách v Plzni pro firmy, a to kurzy Business English. Po škole jsem nastoupila na plný úvazek na Středním odborném učilišti v Rokycanech, kde jsem vyučovala jenom angličtinu, což bylo příliš jednotvárné. Dnes pracuji na Střední pedagogické škole v Berouně, kde jsem sama studovala. Tady se vyučuje právě i hudební výchova. Učím angličtinu, anglickou konverzaci, hru na klavír, hudební teorii i dějiny hudby. Má práce je pestrá a obohacující. Baví mě, že se studenty mohu při hudební výchově kreativně pracovat a předávat jim své zkušenosti. Také mám pár hodin v jazykové škole v Hořovicích, kde učím dospělé lidi. Je to zase trochu jiná práce, neméně zábavná a inspirativní.

* Jaké pro vás bylo vrátit se mezi své učitele jako jejich nová kolegyně?

Když jsem dostala nabídku učit na „Pajdě“, splnil se mi sen. Ke svým bývalým učitelům a současným kolegům cítím velkou úctu a respekt. Dlouho jsem si nemohla zvyknout na tykání a někdy se ještě občas i cítím jako studentka. Přece jen se mám ještě dost co učit. Mé velké díky patří zejména Prof. Evě Vydrové, která mě vzorově učila hudební výchově a dnes mi pomáhá s tím, jak ji učit dál. Čas letí, jsem tu letos už čtvrtým rokem, takže mám své první řádné maturanty.

* Když učíte angličtinu, studovala jste ji i v zahraničí či absolvovala nějaký pobyt?

Ano, v roce 2009 jsem pracovala půl roku jako servírka v pětihvězdičkovém hotelu Dakota ve Skotsku, asi 40 km západně od Glasgow. Moje maminka pracuje jako servírka v Německu už 25 let, tak mě naučila základním gastronomickým úkonům a já šla do světa. Byla to škola života. Pracovala jsem 12 – 16 hodin denně, měla jeden volný den v týdnu a špatně jsem rozuměla skotskému přízvuku. Naučila jsem se řídit vlevo a koupila si tam dokonce své auto. Měla jsem tam super partu lidí a vlastně úplně jiný život. Nikdo netušil, že učím či zpívám. Získala jsem větší samostatnost, nezávislost, zodpovědnost a zkusila si každodenní tvrdou fyzickou práci. Loni v létě jsem byla na měsíční stáži na univerzitě v Sheffieldu v Anglii, kde jsem studovala moderní technologii ve výuce anglického jazyka. Ráda bych v budoucnu ještě navštívila Kanadu a Austrálii.

* Zúčastnila jste se televizní soutěže Česko Slovensko Má Talent. Řeknete nám o tom více?

Cítila jsem, že po 12ti letech hraní stojím na místě. Chtěla jsem zkusit, zdali mohu ještě dokázat něco víc. Vystoupila jsem tam se svojí studentkou Johankou Štíchovou, která mě doprovázela na klavír. Naše vystoupení bylo jednoduché, dojemné a moc jsme si ho užily. Na internetu je již více než 88 tisíc zhlédnutí. Spolupracujeme i nadále a tvoříme další projekty. Johanka začala také zpívat a já přidala kytaru. Vystoupily jsme spolu například na adventním koncertě na zámku Zbiroh.

* A právě díky soutěži Talent jste se dostala k Apples?

Ano. Kapela The Apples se také  zúčastnila soutěže Česko Slovensko Má Talent a dostala se až do finále. Zhruba půl roku na to mě holky z kapely oslovily, jestli bych s nimi nechtěla hrát a zpívat, protože jejich zpěvačka odešla na sólovou dráhu. První půl rok byl velmi těžký, musela jsem se naučit hodně nových věcí, nejen ohledně zpívání, ale i vystupování na pódiu, jelikož jsem teď frontmanka kapely. Splnil se mi tak díky holkám další životní sen. Bylo těžké skloubit hraní, zkoušky, učení i vyučování v jazykové škole. Neměla jsem prakticky žádný volný čas. Od září jsem si vzala v jazykové škole jen jeden den a ve škole poprosila o upravený rozvrh, za což jsem velmi vděčná. Rozhodně bych se nechtěla vzdát své práce.

* Na které vaše vystoupení nejraději vzpomínáte?

Velkým zážitkem bylo bezpochyby turné po Holandsku loni v dubnu, pak například Ples Rádia Černá hora v Hradci Králové, letní festivaly u nás i na Slovensku a turné po Rakousku. Silvestr byl famózní, když jsme hrály pro narvaný „Staromák“, kde byla skvělá atmosféra.

* S hudbou souvisí i tanec. Věnovala jste se mu také?

Ano, tančila jsem kdysi v taneční formaci v Plzni, kde jsme tančili hip hop, RnB a latinsko-americké tance. Tanec mě vedle hudby provázel celý život a dodnes je mým velkým koníčkem. Tančím i při hraní s Apples u písní, které nehraji na klávesy.

* Sportujete nebo cvičíte pro udržení dobré postavy?

Chodím každý den běhat či na procházku se svým Novofundlandským psem, který potřebuje hodně pohybu. Přestože jsem společenský člověk, ve městě bych žít nechtěla. Ráda se vracím do klidu a při dlouhých procházkách se psem si vyčistím hlavu. 

* Jaké jsou vaše další záliby kromě všech již zmíněných?

Ráda se setkávám s přáteli, věnuji se designérství domů a bytů, kreslení architektonických plánů domů, ráda vařím a peču, učím se další jazyky. Věnuji se i natáčení a stříhání videozáznamů, organizuji kulturní akce na Berounsku a také prodávám kosmetiku. Ne nadarmo mi v kapele přezdívají Ferda mravenec, práce všeho druhu.

* Neuvažujete o založení rodiny?

Teď se věnuji kariéře a práci, ale až přijde ten pravý vztah, ráda založím rodinu, jejíž hodnotu považuji za to nejdůležitější v lidském životě.

* Na jakých akcích vás mohou v tomto roce lidé vidět a slyšet?

S kapelou The Apples například v únoru v Trutnově nebo v Rakovníku. Podrobný program je pravidelně aktualizován na stránkách www.apples.cz. Poslechnout si mě a dozvědět se o mé hudební produkci více, můžete na internetových stránkách www.hudbapetra.estranky.cz .

* Vzkážete něco čtenářům?

Chtěla bych vzkázat, aby lidé tak moc nepracovali, ale více žili. Aby v životě měli víc lásky, vášně a pozornosti, nenechali se semlít každodenní rutinou, a na každém dnu si našli alespoň chvilku, ze které budou mít skutečně radost či radost někomu udělají.

Petr Petříček

Foto: Archiv Petry Svobodové.