ČE(S)ZKo s evropským elektroplynem na tragickém scestí
Myslitel Harari před 10lety napsal (kniha SAPIENS): Ještě pozoruhodnější byl monumentální vzestup elektřiny. Před dvěma sty lety neměla žádný význam...Stačilo však několik vynálezů a stal se z ní univerzální džin v láhvi. Poslouchá totiž na slovo...Téměř nikdo úplně nechápe,jak to dělá,ale nikdo si už život bez ní nedovede představit. Ano - elektřina je s penězmi (kapitálovými toky) a světovou pamětí (informační sítí) hlavním nositelem (blahobytné) lidské civilizace...Nu nezapomenulo se snad ještě,že elektrifikace byla východiskem ze zaostalosti po první světové válce: i v bolševickém Rusku. Ještě než se prosadil pohon aut z fosilních paliv,tak jezdila první elektrovozítka a elektropohon se vyvíjel. Avšak elektřina se prvotně musí někde a někým vyrobit. Nelze nemít zato,že sebesofistikovanější technologie přenosu a rozvodu elektřiny,pořád předbíhají její produkci a i neméně složitou akumulaci. Příkladem v žité přítomnosti jsou takzvané chytré elektroměry...zařízení technologicky náročná i drahá,avšak Česko si je neprozíravě zavádí v čase energetické nouze. V době,kdy elektřina je několikanásobně vyšší než v nedávné minulosti - a ceny neklesnou na původní úroveň. Distributoři elektřiny „ždímají“ obrovské zisky,ale nejsou ochotni provádět odečty elektroměrů: zaplatit lidskou sílu,která by to udělala za ně. Kdo zdražuje,musí zjistit,na které toky elektřiny v čase se navýšení ceny již vztahuje,jinak si zvýšení ceny nemůže nárokovat. Smýšlení o fyzickém světě jako o virtuálním („apkách“) se však promítá i do elektroenergetiky.
S tím (západní) Evropa by měla mít elektřiny přebytek,ale opak je faktem. EU žije ze stárnoucích elektráren – s vidinou levné elektřiny ze zemí mimo EU - s propagandisticky živenou iluzí společného energetického trhu. Nu mají členské země EU stanoveny limity,kolik elektřiny musí dodat do přenosové sítě. Odpověď je děsivá: nemají. Evropská komise dokonce nemůže penalizovat Německo za odstavování funkčních jaderných elektráren. Naproti tomu Brusel může „sekýrovat“ země,které se rozvoji jaderné energetiky prozíravě věnují. Atomofobní ideologie a paralelně se kanonizující „ajťácké“ smýšlení nás postrkují na zhoubné scestí. Přitom v publikaci PERSPEKTIVY ČESKÉ ENERGETIKY (z roku 2014) je stav (evropské) elektroenergetiky analyzován dosti objektivně:
Energetická soustava...je z velké části desítky let stará...
Evropská unie nemá pro energetiku stabilní ucelenou koncepci: nejprve se 15 let tvořil funkční trh a jeho instituce,nyní se tento trh deformuje dotacemi a penalizacemi,které vysoce převyšují tržní signály...
Česká republika má v této situaci v oblasti energetiky omezené možnosti,a to jak finanční,tak legislativní…
Stěžejním problémem rozvoje energetického sektoru je dlouhodobé financování. Jde o problém celé české ekonomiky...Vzhledem k doposud neprovedené penzijní reformě chybějí silné penzijní fondy,které by byly ochotny investovat do energetické infrastruktury. V energetice tak zaostalost našeho finančního trhu rezonuje velice silně.
Dalším otazníkem jsou rozpočtové možnosti ČR…
V současné době se stále více prohlubuje nedostatek elektřiny,případně nestabilita její produkce,v okolních státech i v celé Evropě…
V druhé polovině sedmdesátých let se podařilo dohnat deficity a zajistit trvale přebytkovou energetiku,která přetrvává dodnes. Energetické plánování...směřovalo k předstihu budování energetických zdrojů a sítí před růstem spotřeby...Když došlo v polovině devadesátých let k prosazení myšlenky liberalizace energetiky a vytvoření trhu s elektřinou,byl v celém evropském systému,ale i ve většině jednotlivých zemí,přebytek kapacit a velký převis nabídky nad poptávkou. Národohospodářské plánování energetiky ustoupilo do pozadí...
Počátek trhu byl ovšem v Evropě poznamenám přebytkem kapacit s řadou regulačních prvků. Výsledkem byly nízké ceny na krátkodobých trzích,netransparentní trhy ročních kontraktů a prakticky neexistující (protože EU nepodporované) dlouhodobé smlouvy...Z celé dekády liberalizovaného trhu tedy pro investory vyplývá prakticky jediný závěr - o vývoji evropského trhu,tržních cenách a návratnosti investic rozhoduje v první řadě unijní regulace,která je nepředvídatelná,hyperaktivní a představuje rizikové prostředí i pro zdroje s relativně rychlou návratností,jako jsou paroplynové elektrárny na zemní plyn. Jediné investice,které jsou v tomto prostředí smysluplné,jsou ty,které mají nějakou formu garancí státu. V současné době pouze podporované obnovitelné zdroje…
...V posledních letech přicházejí z Bruselu protichůdné pokyny: na straně jedné je nutno dodržovat tržní filosofii, na straně druhé se vyskytují stále více povinné dotace do obnovitelných zdrojů a povinné penalizace především do emisních povolenek. Evropská unie je v tomto nedůsledná - nereguluje zboží ze zemí,které tuto filosofii nedodržují - a nezatěžuje dopravu...
Deformace trhu způsobují,že se investuje pouze do laciných řešení,jejichž cílem je v nestabilním prostředí dosáhnout co nejrychlejšího zisku...
Výhledy české energetiky jsou po osmi letech více než pesimistické. Byrokratická ultraliberalizace trhu dospěla ve slepou uličku komplexní elektroenergetiky. Velmi malou nadějí pro Česko je energetický czexit...a znárodňování elektroenergetiky. Cituje se z téže publikace:
Evropská unie si dnes není jistá,zda se v energetice podaří konečný model trhu vybudovat. Již dnes se připouštějí varianty,že tomu tak nebude. To připouští dvě řešení. Jedním z nich je návrat k národním energetikám. Tím se v celém oboru neguje princip...společného a volného trhu...Druhou možností je centrálně řízená energetika pro celou Unii s nebezpečími vlastními centrálnímu rozhodování...
Nu v tom spočívá absence optimismu,když Česko je finančně slabé a v zestátňování průmyslu je spatřován anachronismus. Experti a učenci (druhé) „Pačesovy energetické komise“ zdůraznili v o čtyři roky později vydané publikaci (roku 2018) ČESKÁ ENERGETIKA NA KŘIŽOVATCE (Závěry na str.161-162):
ČR bohužel nevyužila svou výhodu robustní energetiky z minula a připravenosti k stavbě nových nízkoemisních zdrojů. Velká část našich elektráren je už pokročilejšího věku,čerpá se hlavně z toho,co se vybudovalo dříve…
V oblasti celkového režimu elektroenergetiky státu je ČR podobná jednomu velkému paneláku,který se odnaučil používat regulační ventily uvnitř domu,systém stabilizuje pomocí jednoho centrálního kotle a teplotu v domě reguluje otevíráním oken. Co s dotacemi uspoříme,to za nízkou cenu vyvezeme...
Energetika a energetický průmysl jsou pouze speciálním průmyslovým odvětvím...Není pravdou,že v oboru prostředky nejsou,vybírá se jich hodně (desítky miliard Kč),pouze se užívají jinde a na jiný účel,než je potřebné pro další investice a rozvoj systému. Nová energetika znamená i přerozdělení prostředků v oboru,nikoli zdražování,ale naopak oborovou konjunkturu přenesenou do sousedních odvětví průmyslu a částečně zemědělství.
Ještě o to nereálnější,když ČEZ na ultraliberalizovaném trhu s „elektroplynem“ vydělává. Není známo,že by ČEZ dodával levnější elektřinu zemědělcům,pekařům či nemocnicím.