STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ „vyškrtnout“ z Ústavy
Opakované ledabylé odsouzení mladíka Nečesaného - letité dusivé stíhání šéfky Energetického regulačního úřadu - fraškovité stíhání Nečasových „a spol“ - profláknuté kauzy CASA,OPENCARD,jízdenky pražského Dopravního podniku (proces před Městským soudem v Praze pod značkou 47 T 7/2017): k odvolání žádného vedoucího státního zástupce však nedošlo ! Pondělní osvobození (nejen) expremiéra ve velmi protahované kauze ČAPÍ HNÍZDO: k odvolání Vrchního i Nejvyššího státního zástupce nedojde také,je velmi pravděpodobné,ač se oba činitelé podíleli na průtahu i podání obžaloby. Místotoho se veřejnost bude napínat,zda a kdy státní zástupce zne(vy)užije "práva podat odvolání". A Ministerstvo spravedlnosti se stále omlouvá a platí za z(libo)vůli žalobců (a soudců). Tak daleko zašla sakralizace role Státního zastupitelství (SZ) a s tím tolerování kolektivní blbosti žalob(soud)ců na všech stupních justice. Démonizují se politici - že byli těmi,kteří bránili tomu,aby SZ a policie aktivně zasahovali vůči vysoce postaveným politikům,podnikatelům a různým šíbrům. Jenže to že se justice vzchopila k plnění svěřeného úkolu až v době vlády premiéra Nečase,ukazuje spíše nato,že státní zástupci,určující úkony policie a metody stíhání,se chovali 20let zločinně (například dosud neodsouzená Máchová),přičemž soudci zametání kauz minimálně zpovzdálí přihlíželi.
V právním státě je dlouhodobě nepřijatelné,aby skupina státních zástupců byla mocnou nátlakovou skupinou,jako je tomu v Česku (střízlivé hodnocení advokátky i ministryně Benešové). Vždyť Nejvyšší státní zástupce (Stříž - i předtím Zeman) si dovolí diktovat Vládě zákonné posílení své nezávislosti -- i v době,kdy se jeho podřízení činí hanebně. Zbožňovaný Pavel Zeman dokonce byl tím,kdo kauzu ČAPÍ HNÍZDO neodňal - později kárně odsouzenému - žalobci Šarochovi,čímž se na tristním průběhu stíhání podílel,ale bulvarizující se média tomu tleskají. Novinářům nestačí,že jenom soudy rozhodují o vině a trestu,tudíž se máloco utají a stěží někdo může být odsouzen bez soudního rozhodnutí. I seriózní novináři ostentativně vzývají nezávislost SZ (a policie),přičemž tolerují oběma justičním orgánům stereotypní informační embarga a zároveň používají podsouvané odposlechy ke skandalizaci. Státní zástupci v takovém neprofesionálním právním prostředí nemají silnou zpětnou vazbu.
S JUDr.Bradáčovou i JUDr.Kořánem z Vrchního státního zastupitelství v Praze již mělo být zahájeno kárné řízení,poněvadž v loňské lednové tiskové zprávě se SZ hubatě vzpírá osvobozujícímu soudnímu verdiktu v - také protahované - kauze CASA. Místo odvolání vrchní státní zástupkyně Bradáčová málem kandidovala do funkce hlavy státu...Žel Nejvyšší správní soud (NSS) trestá státní zástupce nedostatečně přísně,čímž jeho autorita není vysoká. Nu v únoru 2021 právě JUDr.Šarochovi byl snížen plat jen o 10 % na dobu pouze 3 měsíců (12 Ksz 8/2020),přičemž byl odsouzen právě za systematické průtahy (kauzu ČAPÍ HNÍZDO dělal stejným pracovním tempem). Je možná zákonné,že přísedícím kárného senátu byl Marek Bodlák (ředitel Odboru závažné hospodářské a finanční kriminality) z VSZ v Praze,které podivně dohlíželo i na kauzu ČAPÍ HNÍZDO,ale je to nonsens,který NSS nepochopitelně přehlíží. Týž státní zástupce Bodlák,který měl namířeno k Obvodnímu soudy pro Prahu 2,jenž rozhoduje o odškodnění zvůle justice,ale loni v září soudcem nebyl jmenován !! NSS agenda kárných řízení začíná možná zatěžovat - i tak se státní zástupci (a soudci) cítí málo postižitelní. A ještě se NSS vkládá do sporů o jmenování (a odvolávání) šéfů jednotlivých SZ (naposledy bizarní spor pod značkou 6 As 68/2022).
V návrhu novely zákona o státním zastupitelství budou zákonné důvody pro odvolání nejvyššího státního zástupce: zní tisková zpráva mimořádně obratného a vysoce komunikativního ministra Blažka - vydaná týden před osvobozujícím rozsudkem v dotační kauze ČAPÍ HNÍZDO. Zdeněk JEMELÍK - bystrý pozorovatel justice (=orgánů činných v trestním řízení) - v knížce (z roku 2020) pod výmluvným titulem Škůdci v taláru - varuje před neprozíravým a ukvapeným ústupem zákonodárců nátlaku především státních zástupců v Česku (strany 14-16):
Složitější je postavení státního zastupitelství. Je součástí moci výkonné,ale snaží se...dosáhnout začlenění do struktury státu jako samostatné,ostatním rovnocenné moci...S tím souvisí trvání na výsostném postavení nejvyššího státního zástupce,jmenovaného nejlépe prezidentem a prakticky neodvolatelného…Podotýkám,že ústava SRN začlenění státního zastupitelství do struktur státu neřeší a jeho postavení neupravuje speciální zákon. SZ je jakýmsi přívěškem justice. Rakousko sice má zákon o SZ,ale je mnohem stručnější…státní zástupci mají postavení státních úředníků,podléhajících služebnímu zákonu…Je samozřejmě v zájmu státu,aby chránil rozhodovací nezávislost justice proti politickým a jiným mocenským tlakům. O jejich rovnocennosti s mocí zákonodárnou a výkonnou ale nemůže být řeč: justice se podřizuje zákonům...Představy o absolutní nezávislosti a dokonce nadřazenosti justice...jsou přehnanou reakcí na odstranění podřízenosti justice všemocné KSČ...Kyvadlo se prostě vychýlilo do opačného extrému...je na čase,aby se justice vrátila do normálního postavení,jaké má ve státech s dlouholetým demokratickým vývojem: její nezávislost nesmí být bezbřehá.
Ano - neúnavný soudničkář připomíná,že „prokurátoři“ jsou státními úředníky ve vyspělých demokratických zemích,aniž by justice kolabovala a panovalo bezpráví. (V nepočetných státech světa vedoucí „státní zástupci“ jsou voleni: třeba v USA.) Lze mít nutno zato,že sousloví "nezávislost státního zastupitelství" by neměl vyslovovat veřejně žádný český právník mimo půdu Parlamentu. A pokud ano,pak by měl být zbaven vysokoškolských titulů,protože - prostě řečeno - blábolí. Žel dogma neodvislosti SZ na "politicích" zastává i učenec Jiří Přibáň (publikace z roku 2013: Tyranizovaná spravedlnost). Cituje se (strany 146-152):
...funkce státního zastupitelství,byť se odvozuje od moci výkonné,svou povahou a logikou spíš spadá do justice. A to je ten hlavní moment,o který se vede spor. Jde o to,jestli SZ a státní zástupci jsou jen nějací státní úředníci...Jinými slovy,je-li ministr šéfem státních zástupců,nebo je-li partnerem,který zprostředkovává a zajišťuje nezávislost celé soustavy SZ...ani naše Ústava neříká,že státní zástupci jsou vládní úředníci. Proto Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda a ne ministr,což je strašně důležité...budeme-li mít nezávislé státní zástupce,spoléháme na to,že oni jednají ve veřejném zájmu a hodnotí a právně kvalifikují zjištěné skutečnosti v konkrétních trestních kauzách. V tom je jejich klíčová role...nejdůležitější úkol je dnes prosadit nový zákon o SZ. Pokud se nepodaří prosadit nový zákon o SZ,který by zásadním způsobem posílil jejich nezávislost a míru sebeorganizace,a tím se neutralizovaly politické vlivy a zároveň minimalizovaly rizika,tak...celý systém zůstane velmi zranitelný vůči vnějším mocenským zásahům...
Profesor Přibáň vlastně prezentuje celou demagogickou doktrínu nezávislosti SZ,jež stojí na obludně nesoudném směšování orgánů činných v trestním řízení (=justice) s celým soudnictvím ! Učenec nepřesvědčivě vykládá,že státní zástupci nejsou úředníci,sic s velmi specializovanou činností. Taktéž právník Přibáň předstírá bytostný rozdíl mezi jmenováním vládou a ministrem. Jmenování je totiž ceremonií - a Nejvyšší státní zástupce neskládá slib do rukou ministerského sboru. Jiří Přibáň,který akademicky nepůsobí v Česku,ale zná vztahy britských žalobců k tamější vládě Je(jí)ho veličenstva,vnáší do českého prostředí institucionální kazítka. I jeho neblahým vlivem v Česku skoro zuří kulturní boj o „nezávislost“ Státního zastupitelství.
U nejbližšího souseda - na Slovensku – postavení SZ mají vyřešeno (ÔSMA HLAVA Ústavy). Evropská komise vůči slovenské právní úpravě nebrojí. Stát není neliberální či autokratický,když se Státní zastupitelství nazývá Prokuratúrou či „Generální prokurátor“ je odvolatelný. Jenže v Česku jsou státní zástupci (žalobci) i vyšetřujícími soudci,tedy daleko mocnějšími činiteli než prokurátoři třeba ve Francii. Českému Parlamentu dokonce nevadí,že Trestní řád stanoví,že případ se smí vrátit témuž státnímu zástupci,který ve věci odborně i intelektuálně selhal (aktuálně JUDr.Šaroch v kauze ČAPÍ HNÍZDO). Parlament vyšetřovací komisi nezřídí,ale většina nadále bude spět - bez ohledu na postavení SZ v západních zemích - k uzákonění nezávislosti „z řetězů utržených“ státních zástupců ?!!
Bývalá členka Ústavního soudu Iva Brožová vyřkla v knížce rozhovorů z roku 2017 - s titulem Vlčice (strana 218 an.): Patřím k těm,kteří cestu k funkčnosti a kvalitě činnosti SZ vidí nejen ve zvyšování záruk jeho nestrannosti,a to ve smyslu jeho vyčlenění z moci výkonné dané Ústavou,ale také ve zvyšování odpovědnosti každičkého jednotlivého státního zástupce...Expředsedkyně Nejvyššího soudu si nedovolí hovořit o nezávislosti státních zástupců (SZ)...Trefněji mocenskou roli SZ vystihl profesní rival ctihodné Ivy Brožové - dlouholetý místopředseda českého Nejvyššího soudu - v knížce (vydané posmrtně roku 2021) s titulem V taláru napříč dobou (strany 155-162): SZ má své místo ve struktuře moci výkonné...SZ prostě nejsou soudy...SZ je advokátem státu...nabízí se...otázka,jestli moc soudní neoslabuje,budeme-li ji nějakým způsobem rozmělňovat a její nezávislost rozšiřovat...nezávislost justiční...Já se domnívám,že...SZ není ničím jiným než stranou řízení...ale pouze v pozici moci výkonné,a tam ho také Ústava rozumně řadí...Úloha samotných vedoucích státních zástupců - manažerů - se v Česku přeceňuje,i protože terminologie českých zákonů je vágní. Nu sama dikce Článku 80-1 Ústavy (SZ zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení) nekoreluje s dikcí § 4-1a Zákona o SZ (je orgánem veřejné žaloby v trestním řízení). SZ samozřejmě nezastupuje veřejnou žalobu,ale je jí (nemáme americkou justici). Nutno mít zato,že i vágně formulovaná česká Ústava je živným podhoubím žabomyších půtek o "nezávislost" SZ i silný mandát Nejvyššího státní zástupce. Předloňské Programové prohlášení Vlády ústavní novelu nepřislibuje a ministr Blažek se ocitá ve spárech nevolených mocichtivých perzón v justici.
Není vyloučeno,že nakonec bude o (ne)povyšování do manažerských funkcí na SZ rozhodovat NSS a jeho přísedící („komise“),včetně státních zástupců !! Soudcovláda však může být pro právní stát zhoubnější než dřívější výběr "kádrů" státostranou či sekretariáty stran. I kdyby kupříkladu Iva Brožová byla věkem i zkušenostmi povolanou pro jmenování do “čela” SZ (nebyla zvolena ani ombudsmankou),pak by její jmenování bylo napadeno žalobou některým státním zástupcem. Parlament by měl změnit Zákon o SZ spíše tak,aby směl být jmenován Nejvyšším státním zástupcem nejenom kariérní státní zástupce,ale i někdo právnicky erudovaný a organizačně schopný zvenčí. A i Parlament by měl konečně novelizovat vágní Ústavu.