DaMil na cestách a necestách

Původním centrem rozsáhlého panství byl hrad Rabštejn, proto se územnímu celku původně říkalo panství rabštejnské. Po opuštění odlehlého hradu se pak středobodem dominia stal zámek v Janovicích u Rýmařova. K panství přináležela jihovýchodní část Hrubého Jeseníku (respektive větší díl pramenné oblasti Moravice) a mnohem rozlehlejší partie Nízkého Jeseníku jižně a východně Rýmařova. Celé území bylo převážně zalesněné. Významnou položkou hospodářství byla těžba a zpracování rud a s ní provázané lesní hospodářství.

Majitelů se na panství vystřídalo hned několik. Z těch významnějších tu byli Tunklové z Brníčka či Dittrichsteinové, nicméně největšího rozmachu dosáhla oblast až za posledních z nich: od roku 1721 bylo panství Janovice v držení hrabat z Harrachu, a to – pomineme-li pozemkovou reformu – až do roku 1945.

Právě u Janovic byla roku 1890 postavena na popud hraběte Františka Harracha první gravitační dráha v historických zemích. Byla to přenosná drážka o rozchodu 700mm, vedoucí od pily v Janovicích (640m) údolím Podolského potoka přes obec Žďárský Potok a dále ke Žlutému potoku a jeho levostrannému přítoku od Zelených kamenů , v nadmořské výšce asi 850m (tedy převýšení cca 210m na 5,5km). Další rameno trati bylo položeno podél Slatinného potoka (končilo asi půl kilometru nad ostrou serpentinou dnešní silnice č.11 pod vrchem Ostrý asi tak v 800 metrech nadmořské výšky). Z tohoto ramene vedla odbočka křižující státní silnici číslo 11 v lokalitě Na Pískách (rozvodí Odra-Dunaj) u chaty Čokoládka a končila zhruba jižně od kóty Smrčina (těleso dnešní lesní silničky je v podstatě původním tělesem železné drážky, v místě ukončení odbočky je dnes turistické odpočívadlo). Poslední rameno odbočovalo Na Pískách a obtáčelo vrch Výhledy k jihu. Celková délka všech ramen drážky mohla být okolo 20km. Trasa podél Podolského potoka byla v provozu až do roku 1950. Materiál přenosné dráhy, montované z jednoduchých modulů, byl dodán lesnímu podniku hraběte Harracha pražskou firmou PAS (Pražská akciová společnost, dříve Ruston &comp.), která byla výrobním zástupcem držitele patentu, německé firmy R.Dolberg z Rostocku. Ve sbírkách Národního technického muzea existují fotografie této janovické lesní železnice, vyhotovené slavným fotografem Jindřichem Eckertem, které pak Pražské akciové společnosti sloužily jako propagační materiál.

 Ilustrativní mapka rozsahu janovických  lesních drah v úbočí Hrubého Jeseníku. Zmenšený náhled neoplývá kvalitou; vážné zájemce odkazuji na svůj mailový kontakt

Další lesní dráhou postavenou na janovickém velkostatku, byla zhruba 2,5 km dlouhá trať od pily v Bedřichově, vedoucí proti proudu Zadního potoka do polesí Ferdinandov až k ostré serpentině dnešní silnice Bedřichov-Rýmařov pod Hrubým kopcem. Překonávala výškový rozdíl asi 150m. Šlo opět o gravitační drážku rozchodu 700mm. K bedřichovské pile se dlouhá kulatina spouštěla samospádem na klanicových vozících s ruční brzdou, zpátky prázdné vozíky tahali koně. Provoz byl zahájen roku 1891 a trval do roku 1906. Poté byly přenosné součásti drážky rozebrány. Těleso dnešní silnice je v podstatě bývalým tělesem drážky.