Ilona Přibylová

JAK (NE)URAZIT PSA                        27.2.2018

Znáte to. Něco řeknete prostě plácnete, vyletí vám to z pusy,. Co sklovo to perla, co věta to náhrdelůník. A máte zaděláno na pořádný malér. to je asi tak, jako když odesíláte mejl s přílohou. Kliknete na odeslat a vzápětí zařvete já vul, prtože tu přílohu jste zapoměli přidat, inu ruka byla rychlerjší než myšlenky.

V případě mejlu je to jednoduší,  pošlete okamžitě už jen tu přílohu. Příjemce se zasměje však to sám také dobře zná. Vyslovené je těžší kalibr. To nespravíte kliknutím slova se chvějí vzduchem. Připomínají trestající meč, jejich ozcvěna doznívá a vy víte, že mlčeti zlao. modlíte se aby příjemce vašeo ustního sdělení byl pamětliv toho, že ušlechtilý jedinec ( jakým on nepochybně je, nebo chce být), se vyznačuje velkou dávkou tolerance, odouštění a pochopení, nadnbeseostmi nasd světskými prkotinami, a neuráží se. Uržti se je přece tak ubohé a nízké, nehodnmé člověka. Máteli štěstí, příjemce vašeho ustního sdělení je tolerantní, chápavý a povznesený. Takže nekončíte s pochroumaným ciferníkem na pohotovosti.

Člověk mná tendenci projektovat lidské vlastnosti i do zvířecího světa. podle toho s nimi také zhusta jedná. nicméně položmwš s kardinální otázku- dovedu se psi urazit? prominte jestli je ta otázka dobře formulovaná, rozumná ba jestli na ní chcveme znát odpověd, bez ohledu na tyto aspúekty vábm mohu dát odpověd, ao pes se dokáže urazit. Pes se dokáže urazit tak strašně že budete krutě litovat,. Budete litovat psa ( že jste se k němu zachovali tak že se urazil), i sbe že jste se k němu zachovali tak žče se urazil,  možná jsme urazili naše psy několikrát, aniž bychom si to uvědomili. Možná jsme měli psi jimž uráživost byla cizí, neboť byli tolerantní a odpouštěli. Jenou jsme však byli poučeni. a odf té dioby si dávámezatraceně pozor.

Představte si krásný letní pozdní den, takový přelom léta a podzimu v Krušných horách nad Karlovými Vary, sunce se ještě nevzdává, obloha už oslepuje modří, vukol ticho, které vás nutí šeptt, hvozdy tiše šumí a všude nepřeberné množství borůvek a brusinek. Kdo by odolalil- jako lid svběrý jsme si připravili odpověd, až jsme zvědavá zima zeptá co jsme dělali v létě, a v sestavě muj muž, náš pes a já jsme se vypravili na místa v záplavě leníchj plodu. keíky hustě obalené borůvkami a brusinkami rosli hned vedle široké lesní cesty kudy patrně nedávno projela široká lesní technika. zustali po ní hluboké koleje,  dosud plné vody z vydatného lejáku před třemi dny, mezi kolejemri nbyl široký pruh trávym, který našíé psí děvenku Dášenku zlákal k odpočinku. Uložila se na bok, koulela na nás očima a za chvíli uklidněna, e páníčci se nikam nezvedají, jen se nimrají v něčem co jí nic neříáká tak usnula. po nějaké době jsem usedla kousek od ní, abych si ulevila od ohýbání se. po několika minutách záda narovnal i muj muž, než stačil něcvo říct tak jsem si přiložýila prst na rty, neruš psa tvrdě spí. Vskutku tu jí zacukalo oko, hrábla packami a tlumeně zavrčela, snažřila se zanafat. Usmívali jsme se bylo to legrační. Najednou to co se psovi zdálo ai degradovalo. Dšenka sebou divoce trhla, PRDCE SE PŘETOČILA-    žuchla přitom do kolehe plné vody-  lení ticgho prořízl strašlivý výkřik. T tak zaječel pes. Kdybychom nevěděli že to je naše psí holčička. máme najisto za to, že ten zvujk vydal člověk v té největší hruze. a vzápětí se v okolní mlze neslo ještě něco- náš huronský smích. Sám moment svalení se do vody byl k popukání, co se t z té hluboké koleje strachá ven. jakýsi válec na čtyřech tyčkách, olepený krustou bahna. Oprvdu bych chtěla vidět tho, kdo by se nesvíjel smíchy. Chcehtali jsme se, vysvětlujte psovi, že se smějete situační komice. Dášenka to pochopila jako výsměch nejvašího kalibru. Duvod našeho veselíé otřeseně stál, troščku se klepal. Usoudili jsme že lesních plodu je dostm, vydali jsme se zpět do civilizace, kde bude tlik potřebná čistáb voda. Smích nás přecházel se zjistěním, že Dášenka s námi nemluví. Hovořili jsme na ní volali na nmí jménem. ani jednou na nás nepohlédla a nereagovala. Záhjay jsme poznali, co to je cítit se jako opráskaný pes. Dokonalůe nás ignorovala i přes to bahno vypadale zoufale smutně. Koupel musela být dukladný a opakovaná, bahno bylo velmi husté, možná léčivé. Konec koncu nedalekjo se těžila rašelina. dášnka ase očistě nebránila, vše odevzdaně snášela, ale po osušení se okamžitě uklidila do pelíšku. Jído odmítla stejně jako na nás pohlédnout byt koutkem oka. Bylo nám rto jasné., Urazila se,. A nedivili jsme se ani trochu. Připadali jsme si hnusní a zlí, vydrželo jí to tři dny, než nás postupně a pomaličšku vzala na milost. Ale nesmějte se i když to bylo k popukání. Jak na to vyzrát?

Zanedlouhon jsme na to přišli. Házíme jí na zahradě míček, je to ta pravá zábava, Napřáhnu ruku pes už letí vpřed, chystáí se zařadit pětku a ohlíží se na mně, kdy už sakra ten míček hodím. Pádí shlavu otočenou na mněš. Plechový kbelík do něhož dávám vytrhaný plevel, se tak dop jejího zorného pole nedostal. Než si to uvědomím a zareaguju, rka hodí míče a pes a kbelík se střetnou.- Kbelík je povalemn,. pes katapultován do vzduchu, kde dopadne a uděkáv salto, dopadne na všechny čtyři a uhání za míčkem, který je konečně tam kde má být. Pár metru před psem. A já se zase směju strašně. Protože tohle natočit je to hit na youtube. Ale zároveň chválím a jásám- Dášenko to je paráda ty jsi šikulka.- Doslova brwečím smíchym, a chválíkm polůplácávám a hladím.

Náš pes se na mně dívá, hlavu na stranu jedno ucho vzt\čené, tlamu pootevřenoiu, jako kdyžř se směje se mnou. Viděla jsi ten přemet to jsem borec co? konečně jsme našli společnou řeč. Za ty\ psí vylomeniny Dášenku chválíme. Můžem se svobodně smát, aniž by se urazila, a ona si užívá pochvaly a naší radosti. Tak mi blesklo hlavou, nešlo by tohle nějak praktikovat i v tom našem lidském světě?

VZDUŠNOU ČÁROU DO NEZNÁMA                         14.2.2018

Poletíme se psem! Někdy oprasvdu není zbytí a musíme chtě nechtě s svým čtyřnohým miláčkem cestovat letecky. Spousta majitelu má opavy, jak to jejich pes zvládne, jak o něj bude postaráno a vůbec, co všechno musí předem splnit. Co nás tedy čeká a nemine?ds

¨Nejprv je velmi důležité si zjistit, které letecké společnost provozuje linky do námi zvolené destinace a následně i veterinární podmínky pro vstup a návrat do dané země. Samoptné dopravdní podmínky jsou si na malé podmínky vesměs podobné. My jsme se podropbněji podívali na zoubek národnímu dopravci, českým aeroliniím.

Vždy s rezervací- je velmi prozíravé si letenku pro psa předem rezervovat a dukladně se informovat na všechny podmínky včetně ceny. V případě že je zvíře ve špatném zdravotním stavu nebo jeli v zemi puvodu nepříznivá nákazová situace, jsou ČSA oprávněny jeho přepravu odmítnout. Sučsně si mohou vyžádat i souhlas s použitím dané schránky od veterinární služby.

Živá zvířata mohou dle příslušného tarifu ceasrtovat letadlem púouze do těch míst, kam je to s platnými předpisy povoleno, a to s těmi možnými zpusoby. svámi v kabině jako kabinové zavazadlo, v nákladovém prostoru jako odbavené zavazadlo, nebo v nákladovém prostoru jako zboží.

S páníčkem v kabině- cestujete li takto se svým čtyřnohým přítelem. je nutné se dostavit k odbavení nejdíéle 60minut před odletem lketadla. Přímo v jeho kabině mohou cestovat jen některá malá zvířata pes mezi ně rozhodně patří. Na palubě mohou být maximálně dva, Zvíře musí být přepravováno ve schránce,  schránka je umístěna pod sedačkou cestujícího.

Zdáma a bez schránky přednostně může lze přepravovat jen psa slepeckého a doprovodného, který provází nevidomého, hluchou či jinak postiženou osobu. Pes musí být v postroji, na vodítku a vybaven požadobvanou dokumentací a potvrzením o příslušném výcviku. Dále prop případ nutnosti doporčen i náhubkem. Stejná pravidla platí i pro psy určené k záchrané lidí.

Jak to chodí v podpalubí- Přeprva psa v nákladovém prostoru jako odbavené zavazadlo je povolena pouze do určitých zemí. Zvíře musí být přepracvováno v schránce s nepropustným dnem, schránka musí být označená vašim jménem, adresou a telefoním kontaktem. Je možno si jí zakoupit i na letišti. Zvíře musí být vybaveno přislušnými doklady. Odavení probíhá v rámci odbavení všech vačich zavazadel. Personál letiště zkontroluje, zda přepravní box splnuje předpisy, zda v ním má pes dostatek prostoru, zda je vybavena jídlem a vodou, s možností doplnění zvenku. Součaqsmně také ověří pruvodní dokumentaci zvířete a jheho zdravotní stav,. pot= bude předáno pracovníku nakládání letadel.

V podpalubí je možno přepravovat živé zvířwe jako zboží, čímž se zabávý samotné obchodí jednotka ČSA obecně nabízí možnost přpravy velkého množství vašich zavazadel. U zvířat se jedná o zvláštní dopravu podle zvláštních podmínek, které jsou stanovweny dopravcem, mezinárodními předpisy, také předpisy země odletu a tranzitu, prletu a příletu. Majitel psa je dopravxci povinem poskytnou veškeré informace o charakteru zboží a předat požadované dokumenty ( očkovacé prukaz, veterinární osvědčení).

AGRESIVITA U KRMENÍ POKRAČOVÁNÍ                     9.2..2018

Netrestejte- V žádném případě nedopbyoručuju psa za toto chování trestatz, trestáním by jste si naopak zadělali na mnohem horčší problém.

Kdyby jste zvolili formui nátlaku a zvíře za to trestali, samozřejmě nelze uplně vyloučit, že by jeho chování vymizelo, záleží vždy na povaze jedince. Otázkou ale je, co by to zpusobilo v duši malého štěněte nebo dospělého psa, kteří se s vámi jen snaží komunikovat, a jak by to pokazilo vás vztah. Trestání za podobné chování může vést až k opravdivým projevum agrese. takové reakce se mohou generalizovat až tak, že kolem psa mnebude možné projít na několik metru, bude v době krmení ve velkém stresu, bude reagovat nepředvídatelně, což je něco co rozhodně nechceme. Psa přece máme hlavně proto, aby jsme s ním mohli žít v tom nejkrásnějším partnerství, které život člověka se psem dokáže nabídnout. Proto nwž pejska za něci poitrestáte promyslete si, co je důvodem jeho chování a co bude naopak důsledkem chovbání vašeho. I jeden krátký trest muže přinést mnoho propblému. pokud je jakýkoli trest pro psa nepochopitelný, nebo má pocit že ho ještě sebevíc ohrožuje v situaci, kterou nezvládá nemůže to přinést nic dobrého.

Vrčení je komunikace- Už samotné vrčení u krmení je nutné brát jako komunikaci,. neznamená to, že vás pes chce zav tři sekundy roztrhat a sežrat, ani že vás nemá rád, nebo nectí vámi seřazený řád. je to především komunikační signál, kterým se vám zvíře snaží naznačit, že něco nezvládá, nerozumí tomu, nebo je ve strwesu. Když ho za to začnete trestat, pes zcela LOGICKY TENTO komunikační kanál uzavře a vrhne se rovnou na jinou formu komunikace a tou může být agresivní utok. Ale opět to neznamená že je pes zlý, znamená to jen že zjistil,. že komunikace ve frmě vrčení se mu zkrátka nevyoplatila a nepomohla mu.

Musí tedy pokročit dál. A protože spíš pokročíé k aktivnějšímu řešenmí, je velmi pravděpodobné, že si odnesete šrám nejen na dušíi ale i na těle. A rozhodně to není chyba psa.

Poviná škola psí komunikace- Každý majitel psa by si měl před pořízením svého prvního psího miláčka povině naučit psím signálum a pochopit jejich podstatu, reakce a povionou povahu psa coby zvířete,. Nedocházelo by pak k většinbě problému a nebylo by tolik smutných a nepochopených psu. Většinu problému kteří dnes pejskaři řeší si zpusobili sami. A je jedno zda nevědomky, odnese to vždy pes, kterého jsme k sobě připoutali koupí či adopcí, tak máme zodpovědnost ho naučit, co od něj očekáváme, nw očekávat že se to naučí sám.

Takhle ne- Někteří majitelé si svou obavou z prob,ému, jež dosud neexistuje, si ho skutečně vyvolají. Třeba často doporučované každý den mu sáhni do misky\, vezmi mu jí at si zvykne, že si nic nesmí dovolit je bohužel dobrý tip, jak si vytvořit problém s hlídáním zdroju, které by psa jinak ani nenapadlo. Když pes nemá dost klidu na to, abxy se mohl najíst, začne tento problém dost často opravdu řešit. Přes prvortní nervozitu zvířete, kterou laJK ŘÍDÍCVÍ SE PRVOTNÍM NÁVODEM  jen těžko pozná, může dojít až k velkém u problému, pes pak dostane nálepku zákeřného agresora. Je to samozřejmě snažší než uznat, že problém byl na druhé straně. My\slím že skoro každý z nás, kdo by se nemohl v klidu najíst a podléhl by neustálé šikaně,. by si to jednoho dne také nenechal líbitz.

Výsledkem bude jen zmatený a otrávený pes, který si bud na toto posilování ega svého majitele ( protože o nic jiného se nejedná zvykne) nebo se proti němui ohradí, což si ale samozřejmě dle mnoha kynologu prostě nesní nikdy dovolit prostě proto. Ale že majitel psa několik měasícu přehlížel jeho snmahu kominikovat aby se pokoušel jeho snahu konejšit a naznačřovat mu, že nestojí o prob,ém a že je ve stresu, to už ted není důležité, zkrátka se ohradí proti člověku. Lidé ale bohužel často neřeší příčinu ale jen důsledek. V případě že majitel je na psa u krmení zlí, trwestá ho a deptá, může se dost dobře stát i to, že k majiteli si pejsek nic nedovolí, problém ale muže být s jinými členy domácnosti, nebo se dostaví etrémní hlídání zdroju před návštěvani.-

Dalším zvířatům, protoiže pokud zadupete problém na jednom místě, že dost dobré se objeví jinde.

Není důvod se bát- pokud tedy máte psa, který se projevuje agresivně u krmení, doporučují jít na to z druhé strany neukazovat mu, že se má bát, protože ho za jeho chování potrestáte, ale dát mu najevo, že není důvod tuhle situaci vůbec řešit, protože hlídání zdroju je to poslední, co by ho mělo zatěžýovat,. Abychiom tedy psa přesvědčili, že není důvod si jídlo hlídat musíkme ho přesvědčit, že mu ho nebudeme brát naopak mu ještě přidáme, odstraníme tak stres z nbaší přítomnosti a jeho obavu, že o potravu příjde.

Každou dávku krmení si rozdělte na několik, menších porcí, dejte pejskovi misku s jídlem a stoupúněte si na takovou vzdálenost kterou pejsek neřeší.- Nechte ho v klidu djíst zbytečně se na něj nedívejte, pokud ho i tohle strwesuje,. Když dojí doplnte mu daklšáí část dávky, ( zpočátku doporučuji dosypávat krmení u jiné misky a misku, kterou má na krmení zbytečně nezvedat, aby u něj nbedocházelo ke strwsu že mu jí berete). Takto pokračujtem, dokud nezkrmíte celou jeho dávku. později misku berte a doplnujte přímo do ní a psu jí vracejte, Postupem času se přibližujte k pejskovi, ale vždy tak aby nepodléhal stresu, myslete na to že má opúravdu náros se v klidu najíst.

Nesnažte se ho ničím ohrožovat a ubírat mi klid na krmení. Sami uvidíte, že jižý po několika dnech jeho napětí odpadne, a když se přiblížíte k misce nebude ve stresu, ale bude vrtět ocasem a očekávat, že mu ještě přidáte., Ovbčas ho také krmte z ruky, at pozitivně posílíte jeho vztah s vámi. Po krmení mu dejte bonus třeba kostičkou, který budou jen třešničky na dortu.

NEJČASTĚJŠÍ PROBLÉMY- AGRESIVITA U KRMENÍ                      9.2.2018

S náznaky nebo samotnými projevy agresivity u krmení sex setkává velké propcento pejskařů. Hlídání zdroju, ze kterého toto chování vyplývá, je velmi častým na naporosto přirozeným jevem.

Tento problém velmi často zasčíná hned od odebrání chovatele štěn+ěte,. Vždy se snažím své klienty, kteří jsou zaskočwení tím, že se z jejich malého neohroženého štěňátka stává velký bojovník, uklidnit a vysvětlut jim, že chování pejska má své opodstatnění a že by si to neměli brát osobně.

Stále jsou to psi- hlídání zdroju- At už své miláčky bereme sebevíc za členy smečky rodiny a snažíme je polidšťovat jak jen to jde, stále jsou to psi, kteří mají své vrozené chování, tím pádem i přirozené reakce. Štěně nepřijde na svět jako jedináček, již od narození púo boku svých sourozencu bojuje o svujpříděl potravy, at užv o maminčin struk nebo o jídle v misce. Proto je velmi časté, že se hlídání zudroju projeví ihned po odebrání štěněte. Takové hlídání zdroju je však nejlehčí forma, a pokud zachováte chladnou hlavu a nebnudete tomu dávat větší duraz, než je potřeba, toto

 chování samo po několika dnech či týdnech vymizí, protože pejsek zjistí, že není potřeba o potravu dál bojovat.

Netrestejte-  V žádném případě nedoporučuju psa za toto chování trestat, trest

áním

BASENJI- AFRIČAN                       1.9.2017

jEHO pověst je zčásti založená na nedoruzmění. Je znám jako pes který neštěká, ale někteří basenji ve skutečnosti štěkají. A už vůbec žádný z nich není němý, právbě naopak- pr toto plemeno je typická široká škála vyluzovaných zvuku od vytí až po jodlování.

Není to však zdaleka jediná zajímavost, ser kterou je toto primitivní plemeno spojováno. Zajímavé je na něm vlastně skoro všechno- jeho africký puvod, z něhož dokázalo odstartovat uspěšnou výstavní kariéru, vcýrazná mimika s přemýšlivými vráskami, u psa neobvyklá, skoro kočičí čistotnost včetně srsti, která není cítit psovinou fakt, že fenky hárají pouze jednou ročně.

Už staří egyptané- podobnost basenjiho s faraonským psem, podengy a dalšími primitivními psy není čistě náhodná. Včšechny mají společné předky sahající až do dob starověkého Egypta, jak o tom svědčí- reliéfy z dob dávno minulých.

Ps tohoto typu však nežili jen v Evroppě, ale ve velké části Afriky před Sudán aý po Kongo, Prvě tam na ně o mnoho set milionu let později, až v pruběhu 19století, narazili evropstí badatelé. Žili tam ve volném svazku s tamními Pygmeji, kteří jim na krk věšeli zvojnečky, aby je mohli sledovat přio lovu.

Prní basenji poznačovbání jako afričtí pralesní psi, se dostali do Eropy roku 1895 Szihli se ještě předvést na Crufově výstavě a vzbudit opbrovský zájem veřejnosti, ale záhy uhynuli na PSINKU.  Dnmes je basenuji sivce nikak zvlášt početným, ale všeobecně známým a uznávaným plemenem,

Kočopes- Srst basenjiho téměř postrádá typický psí púach. Navíc se toto plemweno s oblibou omývá jako kočka a jako ona také používá tlapky ke hře, chytání kořišdzi a celkové komunikaci. Je podobně obraTNÝ A SKVĚLE DOBŘE SKÁČE.  A konečně po kočičím zpusiobu dokáže trávit nekonečné hodiny na okně nebo jiných vyvýšených,. pokud možno sluných místech, a bez pohnutí sledovat kde se co šustne.

Děduictví polodivokáých psu-. se na baSENJIM PROJEVUJE  dodnes v mnoha směrech. Má mimořáedně dobře vyvinuté smysli, a prto reaguje blůeskově, má také velmi silný lovecký sledovací instinkt.

Na hlavě sr mu přái pozornosti tvoří vrásky, fenky hárjí jen jednou ročně, zpravidla v období od srpna do listopadu, kdy v africe končí zima a začíná jaro, aby na svět přivedli potomky v nejvýhodnějším ročním období. Ideální do bytu-

taKÉ CHOVÁBNÍ MÁ BASENJI VÝRAZNĚ ODLIŠNÉ OD BĚŽNÝCH EVROPSKÝCH PSU.  Stále si v sobě uchovává kus divokého zvířete, zustává trochu nepodajnáý a nevyzpytatelný. klíčvá je u něj dobvrá socializace- bez nmí by basenji zustal stále oním plachým, polodivokým torem, jakým býval, když ještě žil u afrických domorodcu.

Ideální do bytu- basenji bývá někdy prezentován jako ideální pes do bytu a skutečně má púro to zdánlivé předpoklady, je čistotý, hygienixcký, relativně tichý, nevelký, má hladkou srst. Jenomže to vše jsou jen vnější atributy, které vám nebudou k ničemu, pokud si s basenjikem nesednmete,. Když k tomu nedojde, basenji by vám mohl snadno připadat jako tvrdohlavý, neposlušný a nezvladatelný, zkrátka nesnesitelný. Má totiž zvláštní povahu a chování nesrovnateolné s běžnými společenskými plemeny. Je nezávislý, jeho reakce jsou rychlé a mnohdy překvapivé. Příkazy a striktní posluščnost nejsou nic pro něj, s tlakem a drsným zacházením u něj nepochodíte. Naopak si připravte pořádnbou dávku tolerance a trpělivosti, místa kde ho budete moci pouštět z vodítka, pokud bvubec budou muset být pořádně prověřena. Na druhé straně- pokud nehledáte slepou odsdanost a otrockou poslušnost, ale i u psu váým impionují spůíš kočičí vlastnosti, pokud vám nic nmeříká výcvik a nemáte v plánu se zabývat psími sporty ( s vyjímkou coursingu a dostihu) púokud dokářžete ocenit čisté linie a eleganci pohybu, ladnost gazely, rychlost závodníhio koně a svodomyslnost divoké šelmy, jdete do toho.

Basenji je svůj jedinečný a neopakovatelný, a jak se shodují jehno příznivci a odpurci. také aristokratixcky krásný.

ZKUŠENOSTI CHOVATELU

Psí anarchista anenb jeden prostě nestačí- Irena Peštová.

V březnu letošního roku to bylo 16let, co jsme si domu přivezli štěnátko basenjika Geysyho, tím jsme se dostali do novéhom, pro nás do té donby neznámého světa- světa psu a kynogolie Ke Geysymu se pio třech letech připojila Abanda, zakladatelka naší chovatelské stanice Asthénia, a matka tří vrhu. Následovali další basenjici.

Cílem našeho chovu je odchovávst zdravá štěňátka s dobrým temperamentem. Výstavní tituli pro nás nic neznamnenwají nbe vždy platí, že šampion je pro chov výhrA.  Duležité= prop mně je, jak která pes vypadá,. co má v rodokmenu za sebou, a jak vypadAJÍ JEHO PŘÍPADNÁÍ POTOMCI,  pokud se týká i zdrAVOTNÍ STRÁNKY A povahy.

S našimi prvními basenjiky jsme se hodně věnovali výstavám. Poslední dobou se hodně věnujem dostihám a coursingu.

Jiné aktivity kromě výstav a coursngu neěláme. Jelikopž bydlíme na vesnici, chodíme na pravidelné vycházky, kde se mohou basenjici vyběhat i na volno. Bvasenjio je většinou zminován jako nevychovatelné a neposlušné plemeno. Není to pravda ale člověk samozřejmě nesmí počítat s tím, že tito pejsci budou poslůouchat jako psi pracovního plemene. Basenji má svou hlavu a umí jí moc dobře používat, jen jne každému se jeho způsob myšlení mužřd líbit.

Já říkákm že basenji je takový psáí anarchista, spíš spolubydlící než pes patřící člověku. Ale poslouchat samozřejmě umí a musí, nelkze žít se šesti psy pohromadě a mít je rozmazlené a neposlušné. Výchova je vždy především na majiteli, ib když se jedná o jakékoli plemeno rozmazlit se dá každá pes.

pokus ale člověk zjistí, že basenji je pro něj ten pravý, tak málokdy zusrane jen u jednoho. ten prostě nestačí,.

Na zábvěr bych chtěla poděkovat našemu prvnímui basenjikovi Geysimu, že jsme díky němui poznali spoustu přátel, které bychom jinak neměli možnost potkat. Basenjisti jsou asi stejně nenormální jako basenjici, a možná právě máme po tolika letech stále klub.

NÁŠ ŽIVOT SE OTČIL O 180STUPNU- Miluše Novotná Mečířová.

Prvního basenjika jsem s pořídila v roce 2007, jako společníka do rodiny. Načteno jsem mněla mnoho o povaze a byla jsem si jistá, žev tento rošták bude to pravél. Když se Aki první den nastěhovalo do svého proutěného košíčku, okamžitě si všechny získal a náš život se otočil o 180stupnu.

GALGO- POKRAČOVÁNÍ                  26.42017o

Jak vypadá každodení život galgu v jejich vlasti? v lerpším případě žijí galgové u lovcu v menších smečkách a mají své výběhy a přístřešky, kde se mohou ukrýt před sluncem nebo mrazem, v těch horčích jsou prakticky celý život zavřeny v malích sklepech na malém prostoru, bez jídla a často i bez vody. Zranění u psu lovci prakticky neřeší, ponechají psa svému osudui a on se bud uzdraví nebo ne, případně se ho rovnou zbaví, třeba tím, že ho vypustí někde na poli a odjedou.

Galgové jsou všeobecně u lovcu málo krmeni, dostávají většinou jen zbytky nebo staré pečivo. Podle lovcu pak takový pes lépe loví. Mnozí jsou vyhladovělí téměř k smrti a je neuvěřitelné, že tak v špatném fyzickém stavu je galgo schopný podat na lovu nějaký uspokojivý výkon. pokud neloví dobře, špiní čest svého lovce a ten ho musí dlůe tradice potrestat, Čím víc pes trpí, tím víc se lovci navrací čest, kterou díky jeho prohřesku ztratil. Nejznámější způsob potrestání je pianista, galgo se pověsíá na strom za krk tak, aby se špičkami zadních nohou dotýkal země, ale zároveň aby se nemohl pořádně postavit. To jak pes přešlapuje, aby si ulevilů a postavil se je onem pianista. Trvá dlouhé hodiny, než galgovi dojdou síly a pomalu se na provaze uškrtí. Tož ščpanělská tradice., Je nepřeborné množství dalších ověřených a otřesných zpusobu, jak psa zbavit života. Třeba dát mu do tlamy klacek tak, aby jí nemohl zavbřít, tím pádem má znemožřněno jíst a pít, zpřelámat mu nohy a odvléct ho někam do pustiny, kde pomalu a v bolestech zemře, hodit ho do prázdné a vyschlé studny, ubít ho. lovci také čadto galgy které už nepotřčebují, vypustí do ulic nebo polí, a ponechají je jejich osudu,. mnozí z těchto psu končí pod koly aut na dálnicích.

A jak se tedy nechtěný galgové dostávají do rukou zachránařu? V lepším případě lovec odevzdá galga, který pro něj ztratil význam, do státního utulku, který muže a nemusí psa nabízet k adopci, velmi svévolně rozhoduje, zda psa vydá k nějaké organizaci k záchraně, nebo ne. Jsou utulky kteří psi k adopxci akticvně nabízejí, a spolupracují se záchranými organizacemi, a jiné kam jakmile pes vstoupí, živý se ven nedostane. Majitel také za určitý poplatek muže podepsat dokument, který umožnuje utulku okamžitě zvíře utratit, jinými slovy si připlatí, aby jeho pes nedoastal druhou šanci. Pes v utulku má omezený čas, kdy jej někdo muže vyplatit a adoptovat, i ten však přestává platit v momentě, kdy je zvíře zraněné nebo nemocné, nebo když dojde k naplnění kapacity. Nejlepší možností je, pokud lovec ho odevzdá do soukromého utulku, ty spolupracuhjí s dalšími adopčními organizacemi, v Evropě i v USA, tíkm pádem má velkou šanci najít hezký a dustojný domov. Naštěstí se v nové generaci začínají objevovat lovci, kteří témo možností čím dál častěji využívají, žádají organizaci o pomoc o umístění svých psu. Asio nejduležitější je v této věci osvětam, která musí probíhat u lovcui ve španělsku a pak u dětí ve školách.

Herec a komediant. Jaká je typická povagha galga? Dokáže vůbec fungovat jako společník a rodiný pes? Ve své podstatě je galgo zdrženlivé povayhy. to hlavně vůči cizím lidem, Jakmile si ale člověka oblíbí, je naopak schopný neskutečných projevu lásky. Galgové jsou věrní, citlivý a ve,mi vnímavý psi. I přes všechny špatné zkušenosti s lidmi, jsou ve většině případu herci a komedianti, kteří ařč je to nepochopitelné na lidi nezanevřeli, stále je milují a jsou schopni jim znovu důvěřovat.

¨POMOC ANDĚLUM SPADLÝM Z NEBES                       25.4.2017

Španělský galgo je v našich končinách málo známé plemeno chrta. Přesto u nás velmi aktiuvně funguje spolek Galgs Estrelůa, který se právě jemu snaží pomáhat. Bohužeol k tomu existují více než pádné duvody, Sad klaždý milovník psu, který se s pohnutými osudy galgu seznámí, bude otřesen, co se v naší civilizované Evropě ještě dnes děje. A možná v sobě také pocítí touhu pomoc.

Tak jako se to stalo holkám z tohoto spolku. Španělský galgo je u nás téměř neznámé plemeno, můžete nám ho trochu přiblížit? Španělský galgo je starobylé plemeno psa, pravděpodobně POTOMEK ASIJSKÝCH CHRTU  přizpusobených poměrum ve stepích. Galgové jsou všaqk zároveň velmi něžný, přítulný a empatický společníci., extrémně oddaní svému majiteli.

Spotřební materiál nebo pošpiněná čest se trestá- Proč se zajímáte zrovna o osud šapanělských galgu? Protože ve španělsku každý rok zemře nebo je utýráno opuštěno a ponecháno osudu 10000galgu. Tento smutnáý osud je čweká, pokud špatně loví nebo neprojevují dostatečnou chut k lovu, jsou li zranění nebo staří. Přitom galgové jsou velmi společenaský a oddaní tvorové, kterží milují lidi, žicot a společnost ostatních psu, především svého druhu. Galgové jsou ve španělsku využíváni hlavně k lovu, který je v jehich domovině tradicí související s prestiží lovcu. Mezi nimi se najdou i tací, kteří rodiče svého vrhu pečlivě vybírají a lámou si hlavu nad tím, jaké krevní linie spojit a jakých vlastností u štěnat docílit.

ROZUMÍTE SVÉMU PSU?                         11.4. 2017

Že psui nemluví ale anio? Sice jinak než lidé alwe zcela srozumitelně. Jenže my jejich řeči pohříchu ale většinu nechjápeme.

Optické signály je třeba sledovat nejen jednotlivě, ale také je vyhopdnocovat, v souhru s ostatními signály, zejména akustickými.

Optické signály hlavy a krku- Vznešená hlava je vpřímená na vtzpřímeném krku je výrazem nadřazenosti, nízko nesená a s pohledem uhíbajícím na stranu, ( nesměrjícím přímo k protějšku), na schýleném krku s odhaleným krkem při celkově přikrčené postavě je jednoznačným výrazem podřízenosti. Nastaveným hrdla, pes přiznává a utznává svoje podřízení a deklaruje, že nehodlá o svojí pozici soupeřit.

Omluva se přijímá- jestliže nadřízenému tento signál nestačí, nechceli jej akceptovat a uklidnit, má podřízený možnost přebvalůit se na záda a odhaklit břicho, což je signálem uplného podvolení a přiznání se, které druhému psu ( pokud nebyl zkažen špatnou výchovbou a výcvikem),  prakticky znemožnuje zautočit.

Případně se muže podřízený, jestližev není ochoten se zcela vzdát, pokusit prortistranu uklidnit pohybem jedné přední tlapky, tzv. podáním tlapky, což je návrh na usmíření, obdoba smírného podání ruky u lidí. anebo jemným štuchnutím nosem do krku jedince nadřazeného, což je signálem uznání jeho dominance, asi jako když druhý člověk poplácáí jednoho po rameni jsi jednička.

po těchtop gestech muže vb krajních případech chytit druhý jedinec jemně zuby ze strany za čenichovou partii, ( naznačit zákus, ).

JAK ŘEŠIT KAŽDODENÍ ZDRAVOTNÍ PROBLÉM?                       28.3.2017

Jsem majitelkou čínského chocholatého psa, tedy naháče. jmenuje se Bertík a pochází z čistokrevného chovu, i když jsem si je nepořizovala na výstavy, nebo do chovu. Je to náš člen rodiny se vším všudy.,

Naháč jsou tak trochu specifické plemeno, stále ještě pro nezasvěcené kynoplogy, pro atraktivní a líbivé plemeno. Chová se ve dvou varietách< jak osrtěé a nahaté. Ale krom rzdíli jestli holitnebo ne, nebo koupat, fénovat a česat, si nemyslím,. že by jedna nebo druhý potřebovala odlišnou péči. Krom toho, že jsou všeobecně nahatáb plemena neplnochrpá, oproti chlupatcům má rdi teplo než zimu, je t pes jako každý jiný.

Náš Bertík se s námi i s mojí malou dcerou sžil naprosto nádherně. Hřeje jí pod peřnou, jsou to príma kamarádi a samozřejmě se nevyhneme ani tomu, že spolu rádi snídají,. a během dne smlsne i další mlsky. Miluje syrovou zeleninu ale i ovoce. další dobrotsy jsem ae musela trochu eliminovat, jelikož zhruba před dvěma lety byl Bertík na operaci s močovými kameny. Tmto onemocněním jak jsem se pak dozvěděla, trlí poměrě hodněv psu ale i koček.

Bertík absolvoval opeaci a nastala chvíle diskuze, zda jsme něklde udělali chybu. Po konzultaci s veterinářem jsme usoudili, že jsme ho krmili ne zrovna kvalitním krmivem, které obsahuje krom jiných škodlivin, také spoustu soli. T mně upřímně předtím nikdy nenapadlo, když se převážná řada značek tváří že je nejlepší. Samozřejmě jsem musela na doporučení veterináře, ihned ud+ělat změnu v krmení. A tak jsem se začala ptát, pátrat a studovat.

Nakonec jsme skončili ve shodě s našim veterinářem který Bertíka operoval, doporučil nám krmivo které sám prodává již několik let. Kanadský nutram pro malá plemena, čekala jsdem v první chvíli dietí krmivo, čímž mně všichni strašili, které zmlsanému Bertíkovi nebude příliš chutnat, jelikož bude ochuzené, nemastné a jak se říká neslané.

Ale opak byl pravdou.-  Nutram je naprosto plnohodnotné krmivo, ktré sým složením mu dává vše co potřebuje, dkoncxe mu musíme dení dávku dosypávat, jelikož by byl schopný sníst dvojnásobek. Což u předešlých krmiv nehrozilo. Ty mohli ležet v misce skoro pořád a nikdy se jich nepřežral.

Krmivo má pr malá plemena samozřejmě přizpusobené granulky takže i náš už téměř bezzubý nahatec je pppohhodně schrpne, aniž by s tím měl jakkýkoli problém. Jsou hezky křehké, takže i s tím málem zubu si poradí.

Bertík tedy prospívá na krmivu, které není řazeno mezi veterinárními dietami, ale naprsto vyhovuje dietám jak zdravým či nemocným pejskum. Ani jsme mnemuseli brát ten nutram pro citlivé psy, stačil nákm t pro malé plemena, hlavně se mužjiž žádné kameny v močových cestách nmetvoří, t je to nejduležitější. Dokonce se mu zlepšila kvalita kuže, ( míval na ní takové boláčky jako akné), i když má minimum srsti na nožičkách, hlavě a ocásu,  i ta je podstatně lesklejší.

Sama jsem překvapená, jak stačí málo k tomu,. zničit zdraví svého miláčka nebo naopak.

ROZUMÍTE SVÉMU PSU?                        28.2.,2017

Že psi nemluví ale ano. Sce jinak než lidé, ale stejně srozumitelně. Jenže mi jejich řeči pohříchu nechápeme,.

Rozumí pes lidské řeči? Obecné mínění si je stoprocentně jisto že nikoli, protože pravověrní vědci to většinou tvrdí.

Psi se domluví- naproti tomu představitelé všech živočišných druhu, alespoň pokud jde o obratlovce, se mohou vždy celkem snadno domluvit.  I u nich záleží jen na dobré vuli.

NElžete svému psu- mluvte na svého psa vždy, když mu budete mít co říct. Hovořte intonačně zřetelně, laskavě, vyčítavě, nezlobeně a výhružně, podle aktuální situace. Na konkrétních slovech tolik nezáleží. Budte upřímní a nedbejte, že vás budou kolemjdoucí pokládat třeba za nemoudré, dobře míněných poučení, že ten pes vám stejně nerozumí si nevšímejte.

Pamatujte si a často připomínejte, že vás pes je ten nejlepší a mnohdy jediný skutečný a nejlepší přítel, kterého na tomto světě máte. Že jste prop něj tím nejlepší ze všech lidí. Prto i on musí být pero vás tím nejlepším ze všech psu, co jich na tomto světě je. Pak si budete alespoň většinou dobře rozumět. Stačí aby jste s ho snažili chápat tak, jako on chápe vás,

Že mu to musí být jedno, když významu většiny slov nerozumí. Omyl nemusí a není. On lež, diskrepanci mezi řečí a smyšlením, spolehlivě rozpozná. Především má čichové periferní informace. Podle odéru, o kterém ščlověk neví a ani nejlepší deodrant či parfémy přd psím nosem neutají, bezpečně pozná lháíře od člověka pravdomluvného, stejně jako zloděje od osoby neznámé, která se bez veškerých postraních umyslu přišla jen pozeptat, kde v ulici bydlí Novákovi.

Potencionální poberta je si totiž, at chce nebo ne vždy trochu nejistý, což se projeví dílky vědomí v pruběghu jeho těla vlastními fyziologickými projevy,  které vedou ke zvýšení hladiny některých látek, čiv snížení jiných,. cožse před nosem hravě detekuje., I když pujde o zkušeného podvodníka, který promlouvá jak děd dobroděj pes mu neuvěří.

Naše řeč těla- Kromě tho má pes množství dalších informací, o nich  my většinou nic nevíme, neboť si je, stejně jako svuij odér neuvědomujeme. Náš problém je v tom,

ŠAKAL NOVÁ ŠELMA V ČESKU

V mrazivý lednový den rku 2010, jsem se vydal pozorovat orly mořské na Novomlýnské nádrže pod Pálevou. Jen kousek za vlakovým nádražíčkem v Popicích jsem časně ráno nma zasněženém poli spatřil myškující šelmu, kterou jsem, na první pohled považoval za lišku.

Terv trýdl odhalil muj omyl, v lednovém v+ětru si před mýma očima lovos snídani šakal obecný. Vlwezlý severák mu v tmavém pruhu na zádech modeloval v kožíšku rozkošné vějířky.

Dvořan velkých kočkovitých šelem.- V kohoutku dosahuje kokmem 40cm pruměrá hmotnost činí 9-10kg. Šakali žijí převáížně v rodinách a pouze výjimečně se sdružují do počwetnějších smeček. často doprovázejí velké kočkovité šelmy, v africe lvy a levhartym, v asii levharty a tygry, a trpělivě čekají na zbytkly kořišt velkých predátoru. Šalkali samozřejmě i sami aktivně loví, na jejich jídelníčku jsou hlodavci a drobní savci, ještěrky, hadi atd. Pokud loví ve smečce, odváží se na kořist do velikosti ovce. Sezoně požrají i zralé plody. Šakal někdy loví že předstírá, že je mrtev, tím k sobě přilájá ptáky nebop malé mrchožravce, které pak bleskurychle polapí. šakali mají, steujně jako všechny ostatní psovité šelmy, vynikající a bystré smysly, jsou opatrní ale i odvážní. Charakteristickým akustickým projevem je jejich naříkavé vytí, vyjí v určitých období noci a přd usvitem. Když začne jeden hned se připojují další.

ŠAKALI žijí ve stálích párechm samec si dobře hlídá svou partnmerku. Po oplodnění v dobš březosti vrhne samoička po dvou měsících 6-9mládAT,  samice kojí štěňata tři týedny, pak již rodiče vyvrhují malím potravbu. Rodičum často při odchovu mládat pomáhá chuva, samička z předchozího vrhu,. Šakali dosahují dospělosti až ve dvaceti měsících.

Tyto psovité šelmy se nevyhýbají lidským příbytkum, čwsto vnikají k domum a majíli šanci, ukradnou cokoli k snědku. Nejraději se zdržují v úzkých rákosinách na břehu řek a jezer. Jejich teritoria všaqk najdeme i v savanách a lesích. Vyhrabávají si nehluboké nory kde nejen přivádějí na svět svá mláďata, ale které jim často slouží i za dení ukryt.

Proč? lidé se samozřejmě ptají, co je příčinou příchodu zvířecího emigranta.

Ve stopách šakalu- přin pozorování z dálky lze šakala odlišit od lišky již podle siluety, šakal má ocAS ZŘETELNĚ  kratší než liška.-

POSLEDNÍ PSÍ VĚCI

Jsou věci kterým se milovník psu nevyhne, ačkoli nic by si nepřál víc. Když se životní dráha jejich žiovortního partnera ocitne na konci, je třeba zařídit dustojné poslední rozloučení, zpopúelnění a uložení. Zkrátka poslední psí věci.

Když vstoupíte do moderního areálu psího krematoria v Pražských Běchovicích, jakío první vás přivítá fenka australského ovčáka Bevinka. Její nadšení láme ledy a i tomu nejsmutnějšími návštěvniku dokáže připomenout radost, kterou se svým čtyřnohýkm kamarádem ještě nedávno zažíval na vlastní kuži. A třeba ho i ujistit, že psí láska je věčná a jednmou se jí také dočká.

Smutek nelze uspěchat- nicméně smutek nelze uspěchat., vYROVNAT SE S TÍM   poátka,máhá pozustálím páníčkum i profesionální čtyřčlebný týmn, prakticky samí pejskaři. Každého asi napadne, jak takový nával smutku sami zvládají? Popravdě když jsme s kolegou zasčínali náš provoz, a vše jsme dělali jen sami dva zjistili jsme, jak moc top je psychicky náročné. Sám mám psa ( Bevinku) a je mi vždy našich zákazníku velmi líto.ů Odchod jejich miláčka s nimi prožíváme. Sám jsem za život zteratil několik pejsku a vždy to byli hrozné chvíle. Postupně jsme si museli s kolegy najít cestu, jak se s těmito emocemi vyrvnat. A nejvíc v tom nám,  ale i našim zákazníkum pomáhajkí naši pejsci. Kteří jsou tu s námi prakticky\ celí den. Jinak se všichni snažíme, aby se u nás lidi cítili co možná nejpohodlněji, jak jen to situace umožnuje.,

Kdy vás vlastně napadlo věnovat se téhle profesi? Od roku 2009 prodáváme pohřební urny prop lidi měli jsme první eshop navtoto zboží v ČR a v naší nabídce byli i zvířecí urny. O ty začakl být celkem zájem,  a my jsme tedy zjistovali, jaká fngují v česku krematoria pro zvířátka, ke svému překvapení jsme zjistili, že v té době u nás existovalo jedno jediné, a to v Brně. Přitom bylo jasném, jak je tahle služba potřebná, ne každý má možnost pohřbítz si svého pejska na zahradě, nemluvě o tom, že to zákon umožnuje jen za spolnění velmi přísných podmínek.

Právě to nás přivedlio na myšlenku, že bychom krematorium chtělu vybudovat v Praze, kde většina lidí bydlí v bytech a zároveň má ke svým psum velmi uzký vztah.

Jak daleko bylo od slov k činum. neboli od prvotního náopadu k realizaci? Snadné to nebylo a rychlé také ne. Od začátku nám bylo jasné, že chceme být přímo v Praze, ne někde za Prahou a zvíéřátka neustále převážet. Chtěli jsme také být v dosahu MHD: Najít takové místo v našem hustě osídleném hlavním městě však není snadné. Musí splnovat uzemní plán, musí s tím souhlasit sousedé.,

Když k vám klient dorazí co muže očekávat? Našim cílem je poskytnout služby na té nejvyší urovni, a podle tohop jsme koncipovali i naše krematorium. Při příchodu vás ucvítá recepce s naší milou, chápavou kolegyní Karolínou, která se o zákazníky ve všem postará. Pokus si přeje, rádi mu ukážeme celé krematorium včetně zázemí s kremací pecí a chladícím boxem. V těžké chvíli ve které se naši klienti nacházejí, nabízíme kompletní servis a jsme připraveni splnit jim každé přáíní. Máme širokou nabídku uren a šperku, do kterých se vsype malé množství popela, a dalších věcí. Pro zvířátko si mužem na přání majitele dojet k němu domu nebo jeho veterináři.

Jak vypadá poslední rozloučení- Majitelé se svým čtyřnohým přítelem mohou rozloučit ve vyzdobené obřadní síni- svítí tam svíčky, hraje hudba, je prostor i na květiny, oblíbené hračky a pamlsky. Pokud si top přejí, mohou skrz okno sledovcat celý proces kremace, od začátku do koncxe. Nabnízím,e jim taklé možnost, aby svému miláčkovi napsali poslední vzkaz na dřevěný lístek, který se poté upevní na zed, kde máme strom vzpomínek. Také si mohou na flešce domést fotky či video, se svým pejskem a my jim tyto fotky promítneme na televizi v obřadní místnosti. Urnu s popelem dostanou do jedné hodiny po kremaci, bud na ní mopzhou počkat nebo jim jí zavezeme domu.

Lidé se často obávbají, abxy skutečně dostali popel svého zvířátka. Můžete je v tomto směru uklidnit?  Jsme si této obyvy vědomi. Aby měli opravdu jistotu, že dostanou popel svého zvířátka, vyvinuli jsme systém garanc. Spočívá v tom, že každé zvířátko pčři příjmu obdrží unikátní kod, který je také vyražen na kremačním kameni. Tento kámen pak putuje se zvířátkem celým procesem, i do kremační pece a identifikuje ho tak, že k záměnbě nemůže dojít. Každou kremaci také nahráváme na kameru, kteráý snímá kremační pec,. Záznam si ukládáme a prokazujeme, že se jednalo o zvířátko toho konkrétníého majitele a že by\lo v kremační pexci samo tedy že se jednalo o opravdu ojedinělou kremaci.

Kdo patří k vašinkliemntum a jak nákladná je to záležitost? Našimi klienti jsou majitelé domácích mazlíčku ze všech vrstev společnosti. Nejčastěji jdse o pejskaře, ale dostávají se k nám všechna možná zvířátka, od koček přes papioušky, morčata atd.

KOPROFAGIE- PROČ JIM TO TAK CHUTNÁ?                      27.2.2017

Také se vám to někdy stalo? Udělal to vás pes, nebo jste tohio byli svědky na procházce a děkovali jste tomu nahoře že vy to nemusíte řešit. Anio mluvím o kaprofagii, tedy púojídání nalezené= stolice našimi jinak miláčky k zulíbání.

pokud jste právě poodbědvali, necht si muj příspěvek na vhodnější chvíli. Ale když ne přímo vám, téněř jistě se ve vašem okolí najde někdo, komu se budou informace v dnešním článku jednou hodit.

Pročto vlastně dělají?  Přestopže v+ětšina příčin patií do skupiny poruch chování, něktré z nich jsou známé nosologické jednotky, lze je tedy jasně definovat a vymezit oprti jiným onemocněním. Než začnete psa trestat, je proto nezbytné vyloučit možné zdravotní příčiny. K nim třeba razíme parazitozym, nuitričně nevyváženou stravu, onemocnění slinivky břišní, cukrovku, malobstroční syndrom, některé hormionální poruchym šníženou funkci šttné žlázy. Vyloučíkme li poruchu zdravotního stavu, musíme se soustředit na behoriální problém.

stres z izolace- pes žijící osamocen v kotci bez kontaktu s člověkem či jiným psem.

stres z ma,ého životního prostoru- naopak psi žijících ve stísněných podmínkách, třeba v přeplněné kleci s jinými psy.,

strach z trestu- při neadekvátním bytí při nácviku hygienických dovedností, pes ve strachuu z nálezu stolice při selhání jí raději pozře,. což vede k dalšími trestu.

Snaha o získání pozornosti- pes zjistí že pozře li výkali, dostane se mu jinak pozornosti opd jinak netečného majitele.

NADEKVÁTNÍ ASOCIACE se skutečnou poteravou- máli pes misku s jídlem blízko místa, kde vykjonává potřebu, dojde ke spojení pachu výkalu a jídla, pes pak není schopen poznat rozdíl.

Soužití se starým nebo nemocným psem- zdravý pes občas pozře stolici staršího nemo nemocného psa, s nimž žije v jedné domáícnosti,

zmATEBNÍ ŠTĚNĚTE CÍTÍCÍHO ZÁPACH Z MATČINA DECHU  po její toaletě prostředí vrhu.

Co jsou schopni pozřít? per si mužr pochutnat na celé řadě výkalu,. psích vlastních a cizích, lidských atd.  Bylo zjistěno, že většinou sec jedná o cizí stolici. Mně připadá nejhorší variantou lidská stolice,.

U psu kteří žijí v domácnosti s kočkou, to mohou být také kočíčí bobky. V takovém případě je nutné zamezit přístupu psa k toaletě nebo dinstalovat toaletu krytou s dvířky. Oblíbené jsoýu konské výkaly,  a to zejmíéna u psu pohybujících se na konských farmácgh. Problém nastane, pokud se jedná o štěně vyměňující se chrub za mléčný za trvaklý, neboť zde hrozí přístup k bakterii zpusobující tetanus z konské stolice, do organismu psa do dásní přes ně narušené se právě vyměnujícími zuby. Výsledkem pak muže být rozvoj příznaku tetanu u postiženého štěněte,.

Jaká jsou rizika? Na prvním místě jsou parazité všeho druhu, škrkavky nebo tasemnice. Proto je nutné které se výkaly živí, odčervovat mnohwem častěji, než se to obvykle dělá, ideálnbě za tři měsíce,.

Je možná prevence? Bylo dokázáno že ten,. kdo během výcviku čistostnosti strká štěněti nos do jeho stolice jako trest za nález výkalu doma. čelí toho v dospělosti mnohem vícf. pokud má chopvatel verh štěnat doma,. ěl by stolici uklízet A UDRŽOVWT ČISTOTU V PROSTŘEDÍ,  kde se štěňata pohybují., Ta totiž při pruzkumu okolí ochutnají vše co najdou, z ochutnávání stolice sourozencu se pak vyvine zlozvyk v dospělosti. dalším preventivním opatřením je u psu, zejména štěnat pohybujících se v okolí koní, vakcinace proti tetanu.

A co s tím mužem dělat? Dlwežité je uklízet stolici ze zahrady či domu, pokud se tam pes chodí venčit. Na prtocházkách po psu hned ukolízet a snažit se ho mít v dohledu. Duslednáý tréninkl je u psu chodících na volno nezbytný. Vydíme li že se zajímá o cokoli na zemi, trénovat povel fuj nebo nesmíš, psA PŘIVOLAT A odměnit pamlskem. zaměříme tak jeho pozornost na odměnu kterou dostane, když nalezenou stolici opustí. pokud je na vodítku tak ho nenechávat očichávat výkaly.

Když je příčinou nemoc? Jako první je samozřejmě nezbytné vyloučit zmíněné choroby. Při podezření na některou z nich zahájít adekvátní terapii-. Popkud je důvodem nesprávné složení stravym, muže pomocui změna typu zkrmovanéhgo proteinu, v dosavadní dietě třeba z kuřecí na hovězí. Ještě častěji pomáíhá změna granulované stravy na doma připravovanou, pokud to je v možnostech majitele.

Jako další opatření můžeme podat zvířweti vitamínové a minberální doplňky, nebo vlákninu.

Pamatujte že konzumace stolice je normální un králíku, ale u psu nikdy. proto pokud to ten váš dělá, je důležité snažit se přžijít na to, zda jeho počínání nemá někjaký odstranitelůnáý postup.- Bezhlavé trestání problém nevyřeší,. i když pes navrátivší se z lesa z plnou tlamu výkalu k tmu muže být zdálnilvě dobrým důvodem.

VLKODAV VENOUŠEK- PES NEPŘEHLÉDNUTELNÝ                     26.2.2017

Jsou s námi v dobrém a ve zlém, věčmně nám v patách nebo často pod nohama. Vždy připraveni nás přivítat, potlapičkovat a olízat, obrat o část místa v posteli, vyhnat nás do neuvěřitelné sloty na procházku, ochránit nás klidně i před poštákem, dostatnás skutečným či svérázným výkonem- nebo prostě odbourat nějakou vychytanou rošťárnou, naši psi. Ale mezi našimi srdci bývají i napsáni io ti, s výsadním postavením. A nemusí být ani naši vlastní.

I já mám tak,ového. Vlkodav mojí kamarádky Petry,. Její pán pes, byl totiž v mnoha směrech opravdu pán nepřehlednutelný.

Hledá se filmová hvězda- púoznal jsem ho při obsazování psí role dánského koprodukčního filmu. Filmová produkce vyžadovala mimořádně velké zvíře a vytrvale připomínala, že nejlepší bude vlkodav. Dílem, poučen zkušeností s vlkodavy, houževnatě jsem se bránil, scénář totižc v několika případech kalkuloval v swamostatnosti a ve výcviku pokročilým psem. Nakonec kdž produkce pohrda několika talentovanými psy, Moc malí- měli parametry ps baskervilského, rezignoval jsem a začal hledat vhodného ira. Hned vzápětí jsem začal být ke komunitě vlastníku vlkodavu podezřívavý- koho jsem oslovil ten měl doma Bohouška,. Mařenku, Karlíka v lepším případě Jahudku. Upřímně sem se těšil na to že narazím na majitele, který vidí svět takový jaký je. A který vzhledem, k jeho velikosti mazůíka neztratil při volbě jeho jména soudnost,m  a pojmenoval ho adekvántně třeba i filmově, třeba Nezkrotná hora,  Ale vršila se mi jen hora kontaktu na nunínky  velmi bizartích jmen. Začínal jsem ten barevný film vidět dost černě, čeká mně filpmový rychlovýcvik nevychovaného nevychovance rozmazleného, omylem nevyhynulé potvory z druhohor,. a běda mi pokud na to 80kg stvoření nebudu šišlat zaplašil jsem chmuré myšlenky a zkoušel, volal a modlil se. Jenže i dál to bylo pořád stejné. Vžy jako bych se dovolal do kojeneckého ustavu- všude byli k máíní nevycvičení Jeníčkové, Haničky, snad jen Hurvínek jménem vybočoval. A naděje umírala.-

Venouškova strmá kariéra-  Venoušek opravdu štěká na povel beru, špitnul jsem do telefonu. Přesvědčen že malér už je pouze otázkou času. ( Ten kdo dá psímu monstru jméno Venoušek, po něm přece nebude vyžadovcat víc než loužičku co nejdál od kuchynské linky, no ne?). Na CASTINGU PŘEDČIL vENOUŠEK VLKODAVY  i další přrostlou konkurenci výškou a byl vybrán. Pravdou je že při vyděšené poznámce nevěděli jsme, že je vlkodav tak obrovský, ve mně nad všemi zdravými instinkty zvítězila zlomyslnost vlkodava jste chtěli vy.

Pak ale Venda při prvnbím seznamovacím tréninku ani nezašlápl svou filmovou paničku drobounkou desetiletou herečku Rebecu, ani nesežral jejího tréninkového koně. i když v rozverné náladě dostal nápad chnapnout mu po mordě, měli jí přísahám, s valachem téměř stejně vysoko. Naštěstí koník byl klidas  s filmovou zkušeností bohatší než náírodní umělwec  a tuhle duvěrost přešel bez povšimnutí. Víra ve zdárný pruběh natáčení a přehnaný optimiasmus ovšem zdaleka ještě nebyl na místě., Jenže Venda potom postupnbě bez problému zvládl první natáčecí den druhý atd. Několik natáčecích dnu ve skanzenu, scénya na zřícenině, noční frekvence u Pravbčické brány,  ( i po letech mně bavbí vzpomínka na dobrodružní noční sestup k civilizaci- bez baterky a zkratkou mezi skalními soutězkami, mezi které jsme museli endu vyzvedávat, a sani se za ním pracně prsoukat, od té doby si málokdy něco zkracuji, A Petra chodí s čelovkou snaf nakupovat i do samoobsluhy,.

Víra a láska uzdravuje- všichni filmový štáb, komparzisté, i herci nakonec ho milovali, prokletím se stal snaf jen pro výpravu a catering- zejména několikrát opakovaná scéna, kde se Venoušek nacházel poblíž flákot masam, určitě nepatřilůa k levným. A těch nepočítaných koblížku a hamburgru, pro které Venoušwek nešetřil krokem a osobně si napochodoval do stanu s občerstvením. Vzhledem k jeho tělesným proporcím se nacházeli dobroty vyloženě na stolech akort ve správné výšce, ta k byli rovnměž švédské mísy zbaveny svých kalorických kouzel kouzelnou rychlostí.

Venda byl paŽRAVÝ A ČASTO MU PRÁV+Ě TENTO NEDUH  zadělal na zdravotní potíže. K tomu se připojili i další komplikace a jeho láskou k dlabanci nezaviněné, a bohužel o to vážnější. Jejich naléhavost nakonec vygradovalaw do té míry, že nad Venouškem v jeho čtyřech letech veterináři bezradně zlomili hul. Ne tak Petra.  její touha po záchraně neoficiálního frontmanba smečky nejdřív skor umořila veškeré její finance a pak překonala všelijakou neduvěr k všelijakým šarlatánum. Venoušwek toho dokázal slupnout neuvěřitelně, z jaké zdravitmní šlamastiky se zvládl vykřesat, za pomoci léčitelky, zní ovšem ještě neuvěřitelknběji.

Zázrak trval asi pulrok-  venoušek zase hýřil dobrou náůladou a invencí, cio kde sežrat. Cíle si kladl nemalé, a tak když se zdařila loupežná výprava na dvacetikilový pytel krmeí pro štěněcího kolegu, pytlík piškotu už byl jen takovou rozinkou na závěr. Jenže pak se znovu vrátili zdravotní indispozice,. A Venouškuv imunitní systém duvěrně seznámený s kompletní řasdiou antibiotik dostupný na našem trhu už mu další vítězství nad smrtákem neumožnil.

Zasáhlo mně to podobně jako všechny, ktří Venouška znali. V pětihlavé Petřině smečce nevynikal svou obrovitostí, topu naopak zapadal, byl ale prostě mimořádná paí osopbnost. Neukojitelným apetitem a přátelskostí, nakažlivou dobrou náůasdou, nikdy nedospělého štěněte a trochu konskou velikostí stál trochu stranou psí kategorie a podmanil si tím mnohé, byt ho potkali třeba jen jednmou.

Venouškuv memorián- ztrátu výjimečného psa, navíc velmi předčasnou nelze ničím nahradit, je to ztráta kamaráda ale jak jí překonat? Petra ten recept našla- a zatím jsem neslyšel o lepším zpusobu, jak si čtyřnohého partáka připomenout a zároveň přitom vytěsnit smutek. V roli výcvikářky kynologické organizace Suchdol pořádá Venouškuv memoriál. Otevřený všem jen se zvláštní kategorií pro vlkodavy. Vloni proběhl jen druhý ročník, a stejně jako ten prémiový- plynul v kráísnmé atmosféře závodu, v němžc jsde víc o souznění se psem a legraci, než o konečné umístění.

Venoluškuv meoriál připom,íná i ducha svého dyona- nmá jedinečný zkušební řád i jako jednu z mála utajovaných disciplín i letos nabídl cvik rezistence na buřta a přivolání okolo misek na buřty. To že by Venouzšek vysmýčil vše až do hlouhbky, nás kteří jsdme ho znali, nikoho nenechává na pochybách. A stejně dobnře víme, že semoc rádi zúčastníme dalšího ročníku soutěže připomínajícího nejrozežranějšího psího kamaráda a tedy i závodu,. kde jsou jako ceny kroměš obligátních psích granulí, opravdu k sežrání i medajle.

Venoušku tam do psího nebe, pokud jde o mně tak jako divák, závodník nebo rozhodčí, o příštím svátku sv. Václava budu opět tam- na už třetím ročníku Venouškova memoriálu. Díky za to tobě i Petře, a dobrou chut tam, nahoře.

BARFOVACÍ MÝTY

Kolem krení čerstvou potravou panuje spousta mýtu, předsudku a zaručených pravd. Některé se tradují už z dob našich prababiček a bohužel je můžem slyšet i ze slov našich veterinářu.

Pojdme si některé vysvětlit . třebrazováním a uchováním masa., a se pak konečně zbyvíte strachu a udeláte první krok.

Pes který ochutnáí krev tak bude nebezpečný- pravděpodobně jeden z nejstarších mýtu, který můžeme slyšet. Zvláště na vesnicích se traduje že pes, který jednoiu ochutná krev, bude zABIJERT DOMÁCÍ ZVÍŘATA A STANE SE AGRESIVNÍM.  Takové chování nebylo spouvoslosti s podáváním čerstvé potravy nikdy prokázáno. Tto dokmněnka mohla vzniknout proto že pes, který byl kvalitně krmený masem, mohl mátváíc enerie nežý psi, kteří jedli pouze zbytky lidské potrav\, Takmový pes potřeboval svou energii vybírt, tak se mohlo zdát že je uagresivní.

Syrové maso je nebezpečné- syrové maso obsahuje bakterie a parazity a pes se mužče nakazit a onemocnět. Stejně jako maso určené pro lidsskou spotřebu, tak i maso pro krmné učely je veterinárně kontrolované, tak je rioziko napadení parazity minimální. Dobrá iminita, rychlopst a efektivita trávení psa také možné potíže minimalizují. Ve věštšině případzu se pes nakazí od jiného psa či kočky ne z krmení-. množství bakmterií ovlivňujeme i my, sprvným rzmrazováním a uchováním masa.

Kosti jsou nebezpečné- Ano, kosti za určitých okolností mohou být nebezpečné. Kosti jsou ale pro psa nezbytné, a v krmné dávce by neměli chybět. Při zkrmování urščitých pravidel je zkropmovánbí kostí bezpečné. Hlavnmí zásadou je dávat kosti syrové. Nikdy vcařené=, pečené nebo grilované, a kdo se moc bojí dáí kosti umleté.

Po mléčnáých výrobcích pes přeroste- mléčné výrobky obsahuhjí hodně vápníku, tak se traduje, že štěňata nesmějí jíst mléčné výrobky, aby nepřerostla. Obsah vápníku v topmto ale nehraje roli.

Vyváženost krmné dávky- Asi největší strašák, deně vyvážená krmná dávka. reklAMY NA  granulovaná krmiva tímto sloganem masíruji každý denm. stejně tak jako většina veterinářu.- Co to ale je? Je to nesmysl. O nějaké vyváženosti mužem hovořit v rámci týdnu, dejme tomu měsíce ale ne deně. A jak vlastně zajistíme zkrmováním tu vyváženost když pozřeby psaq se mohou každý den měnit v závislosti na jeho aktivitě. Pokud dodržíkme hlavní zásady krmení není čehio se obávat. Pejsek si z pestrého krmiva vezme co potřebuje.

Maso je drahé.- pokud bychom kupovali maso určené pro lidskizu potřebu pak ano, takové krmení by bylo drahé. Ale na tzrhu je velmi dobře dostupné kvalitní krmné maso pro zvížsta a jeho cenxy jsdou velmi dobře dostupné-. Krmení čerstvou stravou je velmi srovnatelné s krmením kvalitními granulemi, často mnohem levnější.

Lovect psi budou načínat- nejen mezi myslivci se traduje že pesm, který jí syrové maso bude při lovu načínat. Není to pravda, vše jen jo výchově a výcviku posa,. Naopak myslivci kteří krmi masem potvrzuijí, že pes nemá zájem o nalezený kus ( ve smyslu že by je chtěl jíst), protože ví, že to samé ho čeká dfoma v misce.

Možná vás napadají i dakší pravdy které jste slyšeli, je jich skutečně hodně. Některé staré ale vznikajíé i nové. Je třeba vždy o všerm, přemýšlwet. Ano při krmení čerstvou stravou musírte vždy přemýšlet.

ZA KRMENÍ jste zodpovědní jen vy sami, ne výrobce který něco napsal na pytel či konzerv u. Proto sse nebojtze a PŘEMÝŠLEJTE.

BREST- POKRAČOVÁNÍ                         24.2.2017

Pozitivní vzory- Odstranování takového strachu je vždy zdlouhavé a je třeba k němu mít co nejvhodnější podmínky. Pro tento případ jsme vybrali rybník v Branžeži. Kdo to tam zá ví, že hloubku tam člověk hledá velmi dlouho, neli marně, pro řešení popsaného problému je to tam tudíž ideální. Zároven jsem se roýzhodla podpořit brestovo sebevědomí jinými psy. Aby se smečkou psu lépe sžil a cítil se s nimi bezpečně, předcházela tomu všemu dlouhá procházka, ze kteríé byl Brest neskutečně nadšený., Neustále chodil páníčkovi naznačovat jak je to super,. Záměrně jsme sebou přirozeně vzali vyerovnané psy a rozené plavce, pro ně to byl příjemný výlet s perfektní koupací číástí a pro nás velká pomoc.

Hned po příchodu k vodě začalo to pravé koupací šílenství, zbytek smečky nadšeně vběhl do vody a velmi okatě nás vyzýval k háízení čehokoli, co budou přinášet. Brest z toho byl překvapený, držel se dál od břehu a my jsme ho nechali. Piozorování z povzdálí bylo v tomto případě nejefektivnější.- Dulwežité bylo ho do ničeho nwetzlait. Po chvíli se Brest začal zapojovat do hry na souši, dokázal si i namočit packy, abxy mohl někomu ukrást klacek, snažil se alespoň trochu napodobit chování ostatních a po dlouhé době se u vody cítil uvolněně. Ten den sice ještě neplaval, dokázal se všaqk brodit kousdek do vody a a u vody se cítil uvolněně. Ten den sice ještě neplaval, dokázal se však brodit kousek s ostaními a běhat. Našli jsme nenásilnou a zcela přirozenou cestum, jak odstranit jeho strach. Sám si vodu vyzkoušel a zjistil, že obaby jsizu zbytečné. Zatímco dítěti by jste lecos vysvětlili slovy, my jsme museli využřít jiných psu, kteří mu ukázali o cop všechno přichází.

Vlastní rozhodnutí- po dalších dvou návcštěvách u vody se Brest odvážil i koupat, prolomil strach a pochopil o co přichází- jen díky tomu, že na něj nikdo netlačil a nechal ho k tomuto rozhodnutí dojít samotného- ne protože musel ale protože chtěl. PO dalších pokusech na stejném místě.- když už Brestovi vstup do vody nedělal provblém.- ho majitel začal brát i na jiná místa, s přiléhnutím k bezpečnému vstupu do vody,. Jak Brest postupně nabíral sebevědomí pro pohyb ve vodě, zvládl skákání z břehu a vodu si začal vyslovešwně užívat, a bylo po problému.

BREST- STRACH Z VODY                      24.2.2017

Příběh Brita dvouletého zlatého retrívra, mi vykopuzlí usměv na tváři vždycky, když si na něj vzpomenu. Byl top skvělý pes, který by pro páníčka udělal všechno, tvořili spolu báječný tým.

Brest byl neskutečně vnímavý. Jen promluvit. Problém měl ale s vodou, měli spolu velké plány, věnovali se spolu myslivosti a vše ščlo jakl poo másle až do chvíle, než Brestuv páníček potřeboval, aby jako správný retrívr přinesl aport z vody. Vody se tento snaživý pes bál jako čert kříže, a za žádnou cenu nechtěl do těch děsivých hlubin vstoupit. Spojení voda a retrívrt většinou přináší proéblém spíš opačný. tito psu se chtějí koupat kdykolo a kdekoli. S tím se ale musí počítat, jsou k tomu šlechtěni stejněc jako u pastevcu je silné vrozené teritoriálnmí chovbání, labradoři milují vodu a aportování.

Tam nepujdu aneb dětský strach- s majitelem jsme se sešli na místě, kde se na několik treincích pokoušel Brestuv strach z vody prolomit. Hned v uvodu jsme zjistili, jak a kdy vzniklů problém. Coby čtyřměsíčníé štěně spadl do vody a majitel ho musel vytáhnout. Od té doby se vodě vyháýbal což je logické, tak malé štěně z toho muselo mít pořádný stres, podobně jako malé dítě, když spadne do vody a neumí ještě plavat. Majitel resta mu zkoušel do vody házet pamlsky, nejoblíbenější hračky, ale vždy to skončilo stejně musel si pro ně doplavat sám. Když byl ve vodě, Brest se k němu snažil dostat co nejblíž a opakovala se situace, kdy vstoupil do vody pod lokty a hned utekl ven. Byl z toho opravdu vystresovaný a nevěděl jak se zachovat. Brest neduvěřoval majiteli natolik, aby za ním zkusil plavat možná právě protiom, že s nmím měl spojenou situaci, kdy jako štěně spadl do vody. Nikdy si totuž nemůžete být jisti, jak si pes situace spojí, tentokrát si pána rozhodně nespojil se záchranou, aler se stresujícím zážitkem ve vodě.