Menhir Kamenný pastýř, Klobuky
Není žádným tajemstvím, že na našem území kdysi býval hojný výskyt keltských kmenů, především to pak byli členové kmene, jež byli známí jako Bójové, podle nichž naše země získala jeden ze svých nejznámějších názvů, Boiohaemum, čili později v latině známé jako Bohemia. Na našem území existuje mnoho důkazů o jejich přítomnosti, především v oblasti západoseverních Čech. Nacházíme po nich hroby, zbytky jejich osad a také kamenné památky, pozůstatky jejich fascinující kultury. Keltové jsou proslulí svými tajemnými kamennými monumenty, nejznámější je asi anglický Stonehenge, ovšem podobné megalitické stavby nalézáme i u nás. A ta asi nejznámější se nachází nedaleko Prahy, u malé vesničky poblíž Slaného, jež se Klobukami nazývá.
Tzv. Kamenný pastýř je největší menhir, čili prostý, kamenný blok zasazený do země, na našem území a nachází se nedaleko hranic Středočeského a Ústeckého kraje, asi kilometr na sever pokud pojedete z Klobuk směrem na Telce. Ze silnice a vůbec širokého okolí je na něj velmi dobře vidět a na planině ho rozhodně nepřehlédnete. První zmínky o Kamenném pastýři pochází z konce 18. století, kdy je menhir zakreslen na mapách tzv. 1. vojenského (josefského) mapování. V písemných záznamech se však objevuje až v roce 1852, kdy je v klobuckých kronikách zapsána událost popisující bouři jež menhir vyvrátila, obyvatelé vesnice, kteří si ho však velmi cenili, ho tehdy vrátili zpátky na své místo. Přestože se však informace o něm nedají dohledat dále do historie, je Kamenný pastýř velmi starý, a byl pravděpodobně vztyčen v době pozdního neolitu, tedy v době asi 2000 let před naším letopočtem, a pravděpodobně byl dílem právě již zmíněných Bójů. Jeho keltskou příslušnost podporuje i skutečnost, že se v klobuckém okolí našly i keltské hroby.
Kamenný pastýř, nebo také Kamenný muž, jak se mu někdy říká, má na výšku zhruba 3, 5 metru a ve svém nejširším bodě je široký zhruba metr, váha kamene je asi 5 tun. Materiálem je velice zvláštní, tmavě zbarvený železitý pískovec, a obsah železa v kameni způsobuje, že se v jeho blízkosti vyskytují magnetické anomálie, což si můžete sami ověřit na místě pomocí kompasu. Je zajímavé, že tento specifický druh kamene se v této oblasti nevyskytuje, a menhir sem tudíž musel být dopraven odjinud. Je ovšem jisté, že poloha kamene musela být vybrána záměrně. Pokud se pořádně rozhlédnete, za příznivého počasí od menhiru uvidíte vrcholek hory Říp. Jedním z nejzajímavějších faktů okolo Kamenného pastýře je, že ve dvou určitých dnech v roce, konkrétně tedy 30. dubna a 13. srpna, můžeme spatřit východ Slunce přímo nad viditelným vrcholkem hory, přičemž tyto dva dny jsou zároveň daty dvou významných keltských svátků, tedy Beltain, keltský svátek jara a plodnosti, a Lughasad, jež oslavuje začátek sklizně.
K samotnému menhiru se váže několik zajímavých pověstí. Údajně se v jeho blízkosti našlo mnoho dalších, menších kamenů, které však byly odstraněny z důvodu orby. Podle těchto kamenů, jež měly tvořit pastýřovo pomyslné stádo, také dostal menhir své jméno. Podle legendy byl kamenný pastýř kdysi skutečným pasáčkem, který i spolu se svými ovcemi byl proměněn v kámen. Ta nejznámější pověst ale praví, že při každém zazvonění kostela v Klobukách se kámen posune o malý krůček směrem ke kostelní budově, a pokud by se někdy skutečně dotkl kostelní zdi, nastal by konec světa. Naštěstí ale zatím nic takového nehrozí, protože jakmile odzvoní znovy v protějších Kokovicích, posune se menhir zase zpátky. Klobucký menhir má však být také místem značně duchovně aktivním, údajně se zde vyskytují neznámé pozitivní energie, kterými je menhir doslova nabitý, a mnozí lidé na tomto místě pociťují celkové zlepšení nálady. O kamenech je známé že jsou schopné fungovat jako vodiče energie a mnozí lidé se vydávají na takováto podobná místa právě proto, aby léčivou energii načerpávali. Kamenný pastýř možná v tomto může mít souvislost s blízkým Panenským Týncem, který se odsud nachází jen několik kilometrů. Tajemný nedostavěný chrám nejasného původu se má nacházet na křižovatce dvou energetických proudů, jež vytvářejí tvar kříže, jimiž mají proudit velmi silné energie schopné udravit i těžce nemocné lidi. I přitom i ve zdejším okolí se našly známky keltského osídlení. Je možné, že by magický Kamenný pastýř byl nabíjen stejnou energií?