Recenze: Orjan Nilsen - "The Devil Is In The Detail"
Taaak a máme tu první ze slíbených recenzí ;-). Dneska si poslechneme letošní (teda teď už vlastně loňské) album norského DJe jménem Orjan Nilsen, který už léta patří mezi špičku světové trance scény. Jeho hudba se, co vím, pohybuje zejména ve vodách klasického upliftingu, ale v posledních letech také progressivu a u některých tracků jde až k future house. Jakých asi bude jeho 14 nových tracků?
01. "The Devil Is In The Detail" Album začíná rovnou pilotní skladbou. Začátek samozřejmě funguje jako intro celého alba: za doprovodu temných zvuků se opakuje elektronicky upravený výkřik, kterej jako hlavní motiv provází celý track, pak se přidá kopák, za kterej by se nemusel stydět ani nějakej techno setík, a pak naváže už spíš electro houseovej build-up s typickými claps a zvukem sirény. Před dropem zazní ještě hluboký melodický trance sampl, pak už se jede čistě v electro house stylu, včetně jemnější melodie před druhým build-upem a dropem a závěrečných beatů zakončených zmíněným samplem výkřiku. Celková délka necelých 5 minut. Není to úplně to, co bych čekala od Orjana Nilsena, ale rozhodně neurazí - poměrně zajímavá skladba, kterou bych jako DJ určitě zvolila na začátek electro/bigroom/bass house setu :-). 7.5/10
02. "Kiara" Krátký track (necelé 3 minuty) na pomezí progressive trance a progressive house, se snivým úvodem a intermezzem, průměrnou hlavní melodií a pěknými krátkými vokálními samply, co skvěle pracuje s beaty. Rozhodně bych jej uvítala delší, s větším důrazem na jeho trancy stránku. 7/10
03. "Ghost Ship (ft. Damon Sharpe)" Už úvodní tóny akustické kytary a poměrně oblíbeného high pitched samplu napovídají, že půjde o komerčně laděnou skladbu - a taky že jo. Samozřejmě naváže jemný mužský zpěv (naštěstí jde o sympaticky zastřený hlas v takové tónině, že to nezní ukňouraně jako u velké spousty popových songů, což songu přidává malé bezvýznamné plus) a rytmus ve výškách začne udávat luskání typické pro deep house, používané snad ve všech podobných skladbách. Beats jsou fajn, hlavně ve spojení s hi-hats, a nakonec k tomu zní dobře i ta akustika a popěvek "Uu-uu" v pasáži, kde zrovna není vokál. Jinak je to taková ta klasická rádiovka pro moderní diskotéky, ale na poměry podobných songů ještě celkem příjemná. Kdyby se z toho udělal Club Mix, nemuselo by to být špatný :-P. 5/10
04. "Chasing For The Sun" Zase spíš průměrnější vocal progressive trance. Tříminutová skladba začíná i končí typickým trancy snivým efektem a tóny piána, který dostanou prostor i uprostřed tracku. Má lehounce upravený ženský vokál, v jedné pasáži opět doprovázený deep kopákem s luskáním. Je tu výrazná, ale vcelku průměrná progressive melodie a podobně jako u "Kiara" výborná práce s beaty. Kdyby byl song delší a měl víc rozpracovanou instrumentální stránku, rozhodně by mu to slušelo víc, ale i tak se dá. 6/10
05. "Alone" Song na podobnej způsob jako ten předchozí, ale spíš než progressive trance je to progressive/future house. I když má dost jednoduchou stavbu (ženský vokál - build-up - drop), Orjan Nilsen dokázal song dobře zprodukovat a ozvláštnit drobnostmi, které prozrazují, že jej dělal opravdu srdcem, i když je tam dost zpěvu. Zní to jako typický vokální release Future House Music :-). 6.5/10
06. "Midnight Shine" Nádhernej piece of trance. Po celé 3 minuty (což v tomto případě bohatě stačí, i když bych klidně snesla i víc) track provází moderní vokální sampl a hlavním motivem jsou výrazné strings v kombinaci s dalšími typicky trancovými melodickými efekty. Tempo je středně rychlé, začátek odstartuje už zmíněný vokální sampl s dalšími zvuky a beaty velice rychle uvede efekt připomínající zvuk kápnutí. Skvělý dílo, přesně tohle jako trancovej fanoušek chceš - škoda že skladba není delší B-). 9.5/10
07. "Don't Need To Know Your Name" Ve zkratce: něco jako "Chasing For The Sun", ale ještě mainstreamovější a o dost nudnější. Jakože, pěkný beats, ale nějak to nemůžu odlišit od hromady podobných pop-houseových shit-songů, co hrajou v rádiích a na diskotékách. Jsou i horší vály, ale... tento už nemusím slyšet znova. Moc pop. 4/10
08. "Up & Up" Konečně zase trochu fire to the dancefloor. Ze všech vocal skladeb na albu zatím nejlepší. Máme tu co do činění s ukázkovým vocal progressive trancem: ženský zpěv je příjemný a nevytrhává od hudby - naopak je součástí skladby jako všechny ostatní zvuky, tak jak to má být. Na úvodní minimalistické, zastřené beaty hned navazuje pořádnej kopák v houseovém rytmu, přidává se zpěv, následuje úžasná trancová mezihra, kde si Orjan skvěle hraje s efekty i vokálem, a ta pak přechází v drop s moderními houseovými vlivy. Celý je to ukončený opět trancově melodicky. Ty 3 minuty uběhnou jak nic - opět bych klidně brala delší verzi tohoto tracku. 9/10
09. "The Chosen One" Tak, jako je "Alone" houseovějším bratříčkem "Chasing For The Sun", tak je "The Chosen One" houseovějším bratříčkem "Up & Up". Drop není tak melodický - má hlubší, basovější zvuk a beaty celkově přebírají postupy moderních subžánrů housu tak, jak je to u progressive trancu obvyklé, ale trancových prvků má i tak skladba víc než dost ;-). V podstatě všechno ostatní - tj. intro, zpěv i melodické plochy - je čistý trance. I když tady ty 3 minuty stačí, pořád jde o skvělej hudební zážitek a o track, kterej si rozhodně pustíš víckrát - připomíná mi některý vály z Tiestova legendárního alba "Elements Of Life". 8.5/10
10. "Reminiscence" Čistý, zvukově bohatý progressive trance. Začíná dost "najednou" - líbilo by se mi tam nějaký to intro - a už na začátku beaty provází různorodé kratičké elektrizující zvuky, jako by někdo ze samopalu střílel zároveň s olověnýma kulkama zlatý třpytky. K nim pak přibydou stejně krátké útržky ženského vokálu, pak přijde klidné intermezzo, do nějž prosáknou náznaky progressive melodie, která následuje v dropu. A dřív, než si to všechno stihneš vychutnat, track končí... Chtělo by to ještě minutu, dvě navíc. Jakože fakt. 8/10
11. "1 Like You (ft. Fingerling)" V podstatě stejný případ jako "Don't Need To Know Your Name", jenom jsou tady o něco zajímavější zvukové zákruty (ale ne takový, aby song jako celek stál za to). 4.5/10
12. "Samhain" Naštěstí zase trance :-). Už jenom úvod tracku stojí za to; dále je tam klidná snivá pasáž, chytlavé melodické samply, super výrazná melodie a vůbec: všechny zvuky který tam jsou ani popsat nejde, budeš si to muset poslechnout ;-). V každým případě je to zase hrozně krátký a to je škoda... 8/10
13. "Once There Were Raves" Pěknej začátek pohádky :-P. Stylově je tento track podobnej tomu prvnímu, hlavně zezačátku, kdy se ozve "R-r-r-rock it" a rozezní se electro houseovej beat; postupně však přebírá tranceové prvky. Ale: než se do toho stihneš ponořit, už to zase končí a už mě to docela sere (nebo spíš mrzí). 7.5/10
14. "Phantom Heart (ft. Alle & Damon Sharpe)" Jako outro v rámci celého alba funguje tato downtempo skladba dobře, ale jinak mě neoslovila. Tlumený kopák by se mi býval líbil buď jako přechod před rozjezdem rychlejších beatů, nebo klidně v celým tracku, kterej by to ale chtělo jinak koncipovat (ve smyslu méně zpěvu a víc všeho ostatního, nejlíp bez toho divnýho future dropu). 5/10
Tak se nám mozaika čtrnácti tracků hezky poskládala jako na coveru alba a můžeme přejít k výslednému hodnocení. Je zajímavý, že u delších alb často (i když ne vždycky) bývají songy, který jsou tam v lepším případě naprosto zbytečný, v horším případě (jako například teď) jsou prostě špatný a úplně zbytečně celý album stahujou k horšímu hodnocení. Kdyby na "The Devil Is In The Detail" nebyly sračky jako "Don't Need To Know Your Name" a "1 Like You", bylo by to beze sporu dobrý progressive album, který si i přes letmé odklony k housu uchovává silný trancový základ. "Midnight Shine", "Up & Up", "The Chosen One", "Reminiscence", "Samhain" - to všechno jsou klenoty, kterým k dokonalosti chybí jen kousíček. Ani ostatní tracky nejsou k zahození, nakonec i ta "Ghost Ship" je i přes své komerční založení poslouchatelná. Největší mínus většiny skladeb je příliš krátká stopáž, což se odráží i v hodnocení. Celkově? Vychází odpovídajících 7/10.
Kdo neviděl zimní rave kalendář 2019/20, ať koukne sem: http://drive.google.com/file/d/1HR-gALStlXEY97V5fO-f5lAlY0_G02QO/view. V příštích dnech až týdnech tady na blogu zveřejním další recenze a to na music ve stylu techno, hands-up a deep house, která vyšla v roce 2019 v různých formátech, takže se můžeš těšit ;-).