Culture
POČÁTKY
I když se nástroje pro tvorbu elektronické hudby objevily už dřív, začaly se plně využívat až v 60. letech. Elektronická hudba měla v té době dvojí podobu: experimentální (Kraftwerk apod.) a populární (disco). Obě měly velký vliv na vznik a vývoj techno či rave scény.
Disco bylo něco, na co později technařská kultura reagovala a navazovala. Zpočátku šlo o to, aby se měli kde setkávat a bavit příslušníci menšin, kterými v té době většinová společnost opovrhovala (černoši, hispánci, gayové) - diskotéky pro ně měly představovat aspoň kousek svobody a radosti ze života. Během 70. let (hlavně po natočení filmu Horečka sobotní noci) se však disco hudba stala doslova strojem na peníze a původní myšlenky v pozadí byly ty tam. Z diskoték se stala velice povrchní záležitost a disco producenty zajímalo jen umístění v hitparádách a výdělek. To se samozřejmě nelíbilo těm, kteří zažili disco kulturu v jejích počátcích a snažili se jí vrátit její původní význam. Tak se stalo, že na přelomu 70. a 80. let vznikl house (mezi nejvýznamnější osobnosti a zakladatele house music patřil Frankie Knuckles). Na rozdíl od disca byl house monotónnější, měl výraznější basy a neobsahoval tolik vokálů. Svůj název dostal nový styl jednak podle "house parties" kde se začal hrát a kam se chodilo namísto diskoték a jednak podle klubu Warehouse, díky němuž se tento žánr dostal do širšího povědomí. Podle jedné teorie je název odvozen také od toho, že takovou hudbu lze produkovat doma bez jakéhokoli hudebního vzdělání.
V první polovině 80. let se vedle housu objevuje další styl, jehož domovským městem je americký Detroit (house se zrodil v Chicagu). Tento styl je s housem za jedno co do myšlenky a formy, ale více se inspiruje experimentální tvorbou z konce 60. let a je tedy strojovější a industriálnější - ano správně, je to techno. Jeho průkopníky byli Derrick May, Kevin Saunderson a Juan Atkins, tzv. "Bellivellská trojka". House těmto pánům přišel ještě příliš ovlivněný discem, kterým pohrdali, a tak vymysleli něco úplně nového :-).
VZNIK A VÝVOJ HNUTÍ RAVE V U.K.
Plné obrátky nabrala subkultura rave koncem 80. let ve Velké Británii, kde také vznikl její název. Slovo "rave" znamená v překladu šílet či bouřit a s přihlédnutím k tomu, jak vypadali (a vypadají) akce tohoto typu, je to velmi příhodné označení :-). Z Ameriky se do U.K. dostaly nové styly house, acid (subžánr housu, pro nějž jsou charakteristické "kyselé" zvuky vytvářené syntezátorem Roland TB-303), techno a svůj vliv měl také undergroundový hip hop. Klubové rave parties, na nichž se tato hudba hrála, provázela konzumace drog (především extáze), ravers kladli důraz na pospolitost a vzájemnou toleranci a samozřejmě na zážitky z hudby a tance, přičemž DJs kteří tuto hudbu hráli to nedělali pro peníze - zážitek byl oboustranný. Bylo to kolektivní odreagování se od všedního života, nadšené prožívání přítomného okamžiku. Ujala se zkratka P.L.U.R. převzatá od hippies (peace - mír, love - láska, unity - jednota a respect - respekt). Party people dávali najevo myšlenkovou návaznost na hippies také vizuálně: nosily se zvonáče, pestrobarevné korálky; později se přidaly také prvky punkové módy (okované obojky, náramky a opasky, barvené vlasy natužené do číra apod.) a obecně se dá říct, že čím extravagantnější outfit, tím lepší :-).
Být takto oblečený samozřejmě není a nikdy nebyla žádná povinnost (stejně jako brát drogy), každopádně to naprosto odporovalo zažitému diskotékovému dresscode, který kopíroval trendy z módních časopisů. Z toho důvodu výstředně oblečení ravers někdy nebyli ochrankou vpuštěni do klubu a britská společnost byla obecně novým fenoménem pobouřena (svou roli v tom hrálo i braní drog). Na přelomu 80. a 90. let se tedy začaly rave parties pořádat místo disco klubů na loukách a v opuštěných továrních halách (zasloužili se o to především Spiral Tribe, viz níže). Takové akce byly posléze kriminalizovány: byl přijat zákon Criminal Justice Act a došlo k rozdělení subkultury na 2 proudy, tj. na klubovou a DIY scénu. Styly jako techno a house (k nimž se v průběhu 90. let přidali další odvozené, např. jungle nebo trance) se stáhly zpět do klubů, přičemž tyto kluby byly zakládány nově a přímo se zaměřovaly na ne-diskotékovou elektronickou hudbu (příkladem takového klubu v Česku může být např. brněnské Perpetuum). Ten druhý proud se s tímto však nehodlal spokojit a volal po ještě větší svobodě a nezávislosti - tak vznikla oddělená subkultura freetekno nebo jen tekno.
FREETEKNO
Výše zmíněné uskupení Spiral Tribe byl britsko-francouzský soundsystém, který hrál zpočátku techno a který se na začátku 90. let nejvíce angažoval v pořádání rave parties pod širým nebem nebo v bývalých průmyslových objektech. Hodně je ovlivnila knižní trilogie Illuminatus, z níž také pochází symbol čísla 23, který si později přisvojila celá tekno scéna. Číslo symbolizuje boha chaosu a má tak odkazovat k anarchistickému smýšlení (dalším významem je "two three --> to free"). Spiral Tribe následovaní dalšími soundsystémy (jimž se také říkalo tribes nebo travellers) se chtěli co nejvíce oddělit od konzumní společnosti a chtěli si vše dělat sami bez účasti jakýchkoli třetích stran (odtud zkratka DIY - "do it yourself"). S klubovou scénou má freetekno společný základ (svobodomyslnost a tolerance, psychická i fyzická "očista" prostřednictvím tance a popř. drog, typická atmosféra vytvořená DJem i samotnými party people, tvorba hudby především pro radost). Na legálních technoparties se však běžně spolupracuje se subjekty, které s rave scénou vůbec nesouvisí a taková spolupráce pro ně znamená pouze finanční zisk (např. sponzoři, jimž výměnou za podporu udělají pořadatelé reklamu, nebo majitelé stánků s občerstvením, které elektronická hudba absolutně nezajímá a chtějí pouze kšeft). O něco takového freetekno scéna nestojí a vše obstarávají členové soundsystémů, popř. i sami účastníci akcí.
Členové soundsystémů žijí kočovným způsobem života: neustále se přesouvají z místa na místo napříč zeměmi a v sezóně na svých zastávkách pořádají free parties. Vozí s sebou vše potřebné pro pořádání takových akcí: zvukovou aparaturu, mixážní pulty a syntetizéry, stroboskopy, dekorace, barové vybavení,... Na tyto akce bývá v drtivé většině vstup zdarma a postrádají složky jako jsou šatny, ochranka, ploty apod. Největší tekno free party u nás byl CzechTek, který se naposledy konal v roce 2006. Spiral Tribe a další se v tomto inspirovali jamajskými reggae soundsystémy ze 70. let. Co se týče hudby, tekno je samostatný žánr odvozený z techna, který je o něco rychlejší a více strohý. Na free parties se ale hrají i jiné žánry, např. d'n'b, hardcore nebo psytrance.
SOUČASNOST
Největší hudební boom zaznamenala rave kultura v průběhu 90. let, kdy vznikla celá plejáda žánrů a subžánrů. Některé vznikají i dnes, přibývá umělců, přibývá vydavatelství, přibývají rozhlasové pořady. To však má za důsledek narušení koherence subkultury, jelikož převládají jednožánrové parties a každý jednotlivý styl si tak vytváří vlastní scénu na společném pozadí. Naneštěstí došlo také k částečné komercializaci, do určité míry i kvůli diskotékové kultuře, která se v průběhu let také vyvíjela a parazitovala na některých nových elektronických žánrech, které přetvořila k obrazu svému (v 90. letech to byl případ eurodancu --> europopu, dnes je to "EDM", tedy electro house --> pop house).
Někteří ravers (tedy rádoby "ravers") krom toho začínají zapomínat na určité hodnoty, které byly vždy v pozadí. Zapomínají, že nejde jen o hudbu a už vůbec nejde o to se vždycky za každou cenu v první řadě "zbořit" - chtějí jen být "cool", rave je pro ně jen něco povrchního a tolerance a respekt k druhým jim je cizí... I přes tato negativa, se kterými se dnes na rave scéně setkáváme, lze ale objektivně říct, že to pozitivní stále převažuje a stále je spousta úžasných akcí a lidí :-).
Komentáře
Přehled komentářů
mnooo, a o čem to teda je když né o hudbě, stylu a drogách? :DDD
Re: rave
(Lesikovinka23 (ADMIN), 4. 2. 2019 9:40)o hudbu jde samozřejmě v prvé řadě, ale je v tom i víc. rave kultura je hodně spirituální, jde jí hlavně o uvolňující sílu spontánního tance a úplného ponoření se do hudby, o pohodu, je vstřícná vůči sexuálním, etnickým a jiným menšinám. spojuje lidi. přijde mi, že dneska, hlavně od doby co se „EDM“ stalo trendem, je to na taneční scéně samej namistrovanej frajírek, kterej jde na rave protože „tam budou kámoši, pěkný holky, vyjedem se jak dobytci a budem hustí“ - plno lidí to bere hrozně prvoplánově, neumí se chovat a kolikrát šíří zbytečnej hejt... rave byl k drogám vždycky tolerantní, drogy se na scéně braly vždycky a vždycky se i brát budou, protože pro spoustu lidí je to součást toho uvolnění či odreagování, ale nemělo by to být na prvním místě nebo protože „to dělaj všichni“. pro mě je třeba větší technař ten, kdo tu hudbu opravdu žere, je s každým v pohodě, ale třeba nikdy žádnou drogu neměl, než ten, kdo je sice vždycky nejvíc vyndanej, ale dělá problémy, povyšuje se a bez nějaký drogy v sobě by na party nedal ani prd... je to podobný jako třeba v punku: člověk který chce svobodu pro sebe i pro ostatní, má svoje názory a vyznává hodnoty postavený na nemateriálnu, nenásilí apod., ale nenosí číro, je větší pankáč než někdo, kdo sice má krutý číro a křiváka, ale v hlavě nasráno a jako největší hodnotu chlast ;-)
"Party people dávali najevo myšlenkovou návaznost na hippies také vizuálně"
(val, 16. 5. 2017 21:28)zvonáče na akce nosím furt a nejsem sám, není to minulost :D :)
Re: "Party people dávali najevo myšlenkovou návaznost na hippies také vizuálně"
(Lesikovinka23 (ADMIN), 17. 5. 2017 17:02)jj já vím, taky pořád nosím, ale už to nenosí tolik lidí jak třeba 10 let zpátky, jednu dobu měl na sobě Amok a věci z Deecomu včetně těch ultra-zvonáčů každej druhej. v článku nicméně narážím spíš na to, kdy a proč to začalo :-) mimochodem, díky za návštěvu a za koment :-D :-)
rave
(Pepa96, 31. 1. 2019 20:21)