Viva la revolución! Je v Česku změna možná, nebo opravdu máme, co si zasloužíme?
V řádech několika posledních měsíců jsme mohli sledovat masivní anti-establishmentové protesty v Číně, které vyeskalovaly v násilné ozbrojené střety mezi studenty a policií v Hongkongu; podobnou formu měly dále i protesty v Chile a teď aktuálně nabraly revoluční obrátky i protirasistické demonstrace na podporu fízlem zavražděného afroameričana George Floyda a vůbec celé černošské menšiny v USA a proti policejní brutalitě obecně (pokud tě tento virál náhodou minul: 2 týdny zpátky bílej policajt zabil černýho týpka tím, že mu klečel na krku během zatýkání, kterýmu se dotyčnej nijak nebránil a šlo jen o podezření z padělání - jednání té švestky bylo jasně rasisticky motivovaný a pokud čekáš, že to někdo vyšetřoval jako vraždu, tak bohužel - dostal jen vyhazov z práce...).
Ačkoliv třeba rabování, který se teď ve velkým děje během těch demonstrací v USA, jako formu protestu neuznávám (ti, co to dělají, nejsou žádní demonstranti a o protest jim vůbec nejde - jenom využívají nastalé situace, aby si mohli nakrást, protože dobře ví, že se v tom davu ztratí a nikdo na ně nepřijde; podobné téma v tomto článku: http://ravepunkerz.estranky.cz/clanky/aktualne/anarchisticky-1.-maj-v-parizi--black-bloc-utoci-.html), ale pořád lepší tohle, než to naše čecháčkovský, nechutně pasivní stěžovačství.
Jak je to s tím humbukem kolem covidu jsem psala o pár článků níže. Sice se našla spousta lidí, co sdílí můj názor, spousta lidí ale pořád venku nosí roušky, i když už dávno nemusí a článků a rozhovorů o tom, že to je celý jedna velká fraška, se za ty 2 měsíce na internetu vyrojily mraky. Na stránce Občanská neposlušnost to žije, ale ochotu k nějakému (reálnému) ráznějšímu protestu ala defenestrace 2020 nás tam projevilo jen pár, ačkoliv spolu udržujeme kontakt, a tedy i onu myšlenku udržujeme naživu. Co jsem vypozorovala jinde, víc lidí projevilo ochotu zrealizovat mírumilovnější protest formou neplacení daní, ale jelikož ani k tomu pár odvážných nestačí a musel by to někdo zorganizovat plošně - což se nestalo, přestože tohle řešení navrhnul Kuba Ryba a jakožto poměrně známá osobnost by ho hodně lidí instantně následovalo - zůstalo opět jenom u nápadu. Ačkoliv jako základ to není úplně špatný - činům musí vždycky předcházet nejdřív myšlenky a pak slova. A z tohoto hlediska to vypadá, že to v Česku není úplně beznadějný - lidi už jsou fakt nasraní a byť zatím neochotní přitvrdit, jejich trpělivost snad není nekonečná... Jímá mě ovšem hrůza, když vidím, že se někteří Babiše a jeho vlády nejenom zastávají, ale ještě k němu vzhlíží a jeho diktátorské chování opěvují... :-ú A úplně nejvíc mě sere to, jak ti, kterým to, co naše vláda předvádí, vadí, nadávaj, nadávaj a nadávaj, ale potom nejenom, že na demonstraci nepřijdou, ale ještě maj na ty demonstranty kecy - poklidné demonstrace jsou prý komedie, která stejně nic nezmění, a násilné demonstrace se prý zase dějou jen proto, aby někdo mohl udělat bordel... Tak nevím - buď ať ty lidi vyjádří protestujícím aspoň elementární respekt za to, že se krom tlachání taky o něco reálně snaží, nebo ať si teda do prdele nestěžujou jak zasraný fňukny, když teda vlastně ani nic měnit nechcou!!! S prominutím, ale tohle mě sere - ne, už ani nemrzí, ale fakt SERE - ještě víc než to, že se někdo téhle vlády a tohoto systému zastává. Protože ti, kteří se zastávají, aspoň nejsou pokrytci, když kritizujou demonstranty...
Dobře, uznávám, že demonstrace "Black lives matter" konaná u nás v Praze na jednu stranu nedává moc smysl vzhledem k tomu, že náš stát nemá nic společnýho s tím, co se děje v USA (a tudíž - co chceš změnit v Praze?), ale - lidi chtěli veřejně projevit podporu americkým protestujícím, stejně jako ji projevili umělci a známé osobnosti napříč zeměmi na sociálních sítích, nebo mnozí jiní prostřednictvím graffiti a street artu všude možně - takže vlastně proč ne? Uznávám i to, že pokojné protesty u nás nejspíš nic nezmění - ale je to začátek, resp. změna je proces, kterej musí začít nějakým impulzem. Ani v Číně se nezačaly ráz naráz stavět na ulicích barikády... A co se týče těch radikálních řešení: rabování a random ničení všeho, co je na dosah, je pičovina, ale celkově bysme se od nich (Američanů, Číňanů, Chilanů atd.) měli učit - ti se svou vládou takovou trpělivost nemají a ty jejich protesty taky budí daleko větší respekt, než naše pochody s transparenty, i když u těch to samozřejmě začalo i tam a provázely ty nepokoje v podstatě celou dobu... A hlavně... Pokud si budeme sami házet klacky pod nohy tím, že budeme plivat na lidi, co se nebojí vyjít do ulic a volat po změně systému, se kterým jsme nespokojení, znamená to, že ve skutečnosti máme, co chceme a co si zasloužíme, protože to dovolíme... Jiná možnost, jak něco změnit, totiž fakt není: bojkot (tj. neúčastnit se, nepodporovat), petice (tj. požadovat změny písemně), demonstrace (tj. požadovat změny osobně a po dobrým) a když nic z toho, tak pak jedině revoluce (tj. požadovat změny po zlým a dosáhnout jich násilně). Kdyby tu byla demokracie, šlo by to i skrze volby a referenda - a to je právě to, co bysme snad všichni chtěli, ale samo se to neudělá... A pokud nic měnit nechceš, absolutně nemáš nárok si stěžovat nebo jakkoli kritizovat zdejší poměry.
Kdo chce, může přijít podpořit demonstraci proti Babišově oligarchicko-komunistické vládě, která se uskuteční v sobotu 13. 6. od 17:00 na Václaváku pod koněm a organizuje ji HON (Hnutí občanské nespokojenosti), který už jednou podobnou akci pořádal, a to na prvního máje na Hradčanském náměstí. Se svými projevy vystoupí např. právnička Vendula Zahumenská - iniciátorka ústavní žaloby na stát z důvodu neoprávněného zasahování do svobod občanů během koronavirových opatření, za HON Ivan Sochor, za Občanskou neposlušnost Lenka Tarabová, dále signatář Charty 77 a bývalý politický vězeň Jiří Wolf aj. http://1url.cz/kzFq5
Dále doporučuju odebírat stránku Hlídač státu a Demokracie 22.