Pracovní výchova
Pracovní výchova se u nás odehrává společně s během domácnosti a života jako takového. Podstatné je pochopit, že práce je součástí lidského života, že bez ní fakt nejsou ty koláče, a že postavit se k něčemu, co jsem nikdy nedělal, je velká výzva a zodpovědnost.
Tu je potřeba obrousit židli, která nemá snad jedinou hranu :D, tu smontovat poličku, ke které zapomněli přiložit návod :), naštípat třísky ke kotli, rozřezat dřevo tak, aby se vešlo do kotelních dvířek, vykopat drenážní kanál přes zahradu. Něco s tátou, něco sám, hozen do vody a plav. Samozřejmě přijde občas vztek "tohle nedokážu", ale pak přijde "aha-moment" a výzva je uchopena! A obvykle to dopadne. Někdy se předělává, demontuje a znovu montuje, dodělává....ale výsledek je pak dávkou endorfinu z dobře vykonané práce a skvělého výsledku, který je k něčemu!
V závěru všeho tohoto působení, které je v zájmu celé rodiny a k jejímu prospěchu, umí synek bez problémů volit a používat různé pracovní nářadí a nástroje (pily, šroubováky, golu, rašple, pilníky, kladiva, palice, páčidla, lopaty, rýče, krumpáče, motyky, hrábě, česáčky, sítě, kleště, klíče, svěráky, metry, měřidla...) a umí počítat vzdálenosti, rozměřovat, rozpočítávat.... a to ho vedlo k výroku, že sice asi bude doktor, ale zato šikovnej :D