JULIO: Uh, Andrewsi?
JASON ANDREWS: Jsem Jason.
JULIO: Tak, uh, Andrewsi? Tenhle seriál, který tady s poručíkem Mikem píšete...
MIKE: Já ho nepíšu. Jsem jen technický poradce.
JASON ANDREWS: Jo, uh, poručík Mike nám jenom dohlíží na to, že budeme dodržovat pravidla a používat policejní žargon.
JULIO: Dobře, a o čem ta show je?
JASON ANDREWS: Jmenuje se "Odznak spravedlnosti" a je o malém týmu detektivů, kteří bojují se zločinem a korupcí u policie.
JULIO: S jakou korupcí?
JASON ANDREWS: No, však víte. Jako vždycky. Bití podezřelých, nastrčení důkazů, braní úplatků, diskriminace...
≈
JASON ANDREWS: (při rychlém pronásledování) Uh, detektive Sanchezi, ta bezpečnost... neměl byste mít zapnutý pás?
JULIO: Ne.
JASON ANDREWS: Ale na to je zákon, ne?
JULIO: Když na nás budou střílet, vystoupím nebo uskočím. Kvůli pásu můžeš umřít. (Jason si chce odepnout pás) Nech to!
JASON ANDREWS: A proč?
MIKE: Když se při autonehodě zraníš, poneseme odpovědnost.
JULIO: Když Tě zastřelí, jsme v klidu. Podepsal si souhlas.
≈
JASON ANDREWS: Už ho můžete zatknout.
MIKE: Za co?
JASON ANDREWS: Měl na sobě lidskou krev.
SHARON: To není zločin. Ale nechal na ulici kus kufru auta, bezohledná jízda bez řidičáku a při odbočování také zřejmě neblikal.
AMY: Tři nebo víc přestupků a odmítal zastavit. To je pokus o útěk. Skvělý nápad, kapitáne.
MIKE: Bože, Amy.
≈
PROVENZA: Hele, tohle neber!
ANDY: Ta kůra se nesmí moc zahřát.
PROVENZA: Vždyť je přece v termosce. Nemůžeš odčinit kůrou padesát let, kdys jednal s tělem jako s experimentem. Buď tak hodnej a dej si hotdog.
ANDY: Jo, já nic nevzdávám.
≈
RUSTY: Ahoj, nemáte minutku? Prožívám velkou krizi.
SHARON: Zahrnuje ta krize další výhružný dopis?
RUSTY: Uh, ne. Víš, měli jsme napsat cvičnou esej na přihlášku na vysokou a učitelka tu moji úplně ztrhala.
SHARON: Rusty, to mi nepřipadá jako velká krize.
≈
SHARON: "Napiš o člověku, který měl na Tebe v životě největší vliv."
BUZZ: Četl jsem to. Přečtěte první větu.
SHARON: Dobře. Ode dne, kdy jsem se naučil zavazovat si tkaničky, jsem tím, kdo nejvíc ovlivňuje celý svůj život jen já sám...Uh?
RUSTY: Co? Je to tak!
≈
RUSTY: Prostě... ano, ano. Moje esej je pro jeptišky asi drsná, ale mám psát o svým životě a to jsem udělal. Takže...
SHARON: Rusty, díky téhle eseji působíš arogantně a ješitně.
RUSTY: Arogantně?
SHARON: Takže ji přepíšeš.
RUSTY: Sharon, já jsem doslova...
SHARON: Ne, je mi líto. Chceš si nechat notebook a mobil?
RUSTY: Nemůžeš mi jen tak sebrat moje věci.
SHARON: Ty nejsou tvoje. Jsou moje. A můžeš si je nechat jen, pokud se budeš rozhodovat dospěle. Což v tomhle případě znamená poslouchat pokyny své učitelky.
JASON ANDREWS: Fakt to není máma?
≈
PROVENZA: Ta mě přivádí k šílenství.
ANDY: Co ti na tom vadí? Chce jen auto.
PROVENZA: Tohle mi ale nevadí. Vadí mi, že tobě došly vizitky a já jsem ji musel dát svoji.
≈
PROVENZA: Paní Vegová, asi nechápete, co Vám tu říkáme.
ANDY: Když se Váš kluk vrátí do Mexika...
ROSA VEGOVÁ: Ano, to je tak smutné. Ale Manuel udělal chyby, za které bude muset zaplatit. Víte, odpověď na vaše problémy je naprosto jasná a všichni to víme. Předejte mého syna federáles. Ať nastolí spravedlnost.
≈
DAVID AHMED: To nemůžete.
ANDREA: Ale co? Ahmede?
DAVID AHMED: Poslat mého klienta do Mexika. Je to jako ho odsoudit k trestu smrti jiným způsobem. Je to zločin proti našemu přesvědčení a proti systému.
ANDREA: Pomůžu Vám s tím. Jsem ochotná jít na dohodu. Trojnásobná vražda prvního stupně, doživotí. Výměnou mi Manuel řekne všechno, co ví o drogových operacích své matky. Jinak si Váš klient zajede na menší fiestu. Já přinesu piňátu.
DAVID AHMED: O matce mluvit nebude.
SHARON: Ale ano, bude.
DAVID AHMED: Nebo?
ANDREA: Nebo se mu stane to, co se stane paní Vegové.
SHARON: Projeli jsme otisky. Matka Vašeho klienta je totiž v Mexiku také hledaná. Ale než půjde, možná by mohla být pro jednou svému synovi dobrým příkladem.
≈
RUSTY: Jak se mi matka neustále vzdalovala pod vlivem cracku a nakonec zmizela v podivném rozporu našich osudů, měla o to větší vliv na má rozhodnutí. Občas si říkám, proč si nemohla zvolit mě místo těch drog, ale nikdy mě nenapadne, že bych to někomu udělal já. A nebudu před problémy utíkat, i kdyby byly sebehroznější. Tohle je lekce od mé matky, i když se to ona sama nikdy nenaučila.
SHARON: To bylo moc dobré. Celý ty.
RUSTY: V dobrým i zlým.
SHARON: V dobrém, vážně, vážně moc dobrém.
________________________________________________________________________________________
JULIO: So, Andrews...
JASON ANDREWS: Uh, call me Jason.
JULIO: So, uh, Andrews? This TV show that you and Lieutenant Mike write for...
MIKE: I´m not the writer. I´m the technical advisor.
JASON ANDREWS: Right. Uh, Lientenant Mike is just making sure that we follow rules and regulations and we use police jargon.
JULIO: Okay. So what´s this show about?
JASON ANDREWS: Uh, it´s called "Badge of Justice" and it´s about a small team of detectives fighting crime and corruption inside the LAPD.
JULIO: What corruption?
JASON ANDREWS: Oh, you know, the usual... beating up suspects, planting evidence, uh, taking bribes, racial profiling...
≈
JASON ANDREWS: (during a high speed chase) Uh, detective Sanchez, if it´s safety first... shouldn´t you be wearing your seatbelt?
JULIO: No.
JASON ANDREWS: It´s like the law though, right?
JULIO: If somebody shoots at us, I wanna get out of the car, maybe jump out of the way. Seatbelts can get you killed. (Jason wants to remove his seatbelt) Don´t do that!
JASON ANDREWS: Why not?
MIKE: If you hurt yourself through a crash, we have liability issues.
JULIO: But if you get shot, we´re off the hook, cause you signed a release.
≈
JASON ANDREWS: So now you can arrest this guy.
MIKE: For what?
JASON ANDREWS: He´s covered in human blood.
SHARON: Which is not a crime, but, he left his trunk lid in the street littering, reckless driving, and without a licence, and perhaps he didn´t use his signal when turning.
AMY: Three or more moving violations while refusing to pull over, that´s felony evasion. Great idea, Captain!
MIKE: God, Amy!
≈
PROVENZA: Hey, hey. Don´t bring that!
ANDY: This new cleanse can´t get too hot.
PROVENZA: It´s in an insulated thermos. You can´t undo fifty years of treating your body like a science experiment with a cleanse. Do us all a favor. Eat a hot dog.
ANDY: Yeah, well. I´m not a quitter.
≈
RUSTY: Hey. Does anybody have a minute? I´m in the middle of a huge crisis!
SHARON: Does this crisis involve another threatening letter?
RUSTY: Uh, no. Look, we were ordered to write this practice essay for our college-entrance application, and my English teacher completely tore mine apart.
SHARON: Rusty, that doesn´t exactly sound like a crisis to me.
≈
SHARON: "Write about the person in your life who has influenced you the most".
BUZZ: I proofed it. Just read the first line.
SHARON: Okay. "From the day I finally learned to tie my shoes, the person who has exercised the most influence in my life is me".... Uh?
RUSTY: What? It´s true!
≈
RUSTY: Anyway, yes, yes, my essay is a little edgy for nuns, but I was supposed to write about my life and that is what I did.
SHARON: Rusty, this essay makes you sound arrogant and conceited.
RUSTY: Arrogant?
SHARON: You are rewriting it!
RUSTY: Sharon, I was literally just...
SHARON: Oh no, I´m sorry. You want to keep your laptop and your cellphone?
RUSTY: You can´t take my things away from me.
SHARON: They are not your things. They are my things. And you can only keep them while making mature decisions. Which, in this case, means following the instructions of your teacher.
JASON ANDREWS: Sure she´s not your mom?
≈
PROVENZA: Woman is driving me crazy.
ANDY: What are you so upset for? She wants her car back.
PROVENZA: I´m not upset about that. I´m upset that you ran out of your business cards and I had to give her one mine.
≈
PROVENZA: Mrs. Vega, I don´t think you understand what we´re saying here.
ANDY: If your boy goes back to Mexico...
ROSA VEGA: Yes, it´s little sad, but Manuel has made mistakes that he´s gonna have to pay for. Look, the answer to your problems is staring you in the face and we all know it. Hand my son over to the Federales and let justice be done.
≈
DAVID AHMED: You can´t do this!
ANDREA: Can´t do what, Ahmed?
DAVID AHMED: Send my client back to Mexico. This is the imposition of the death penalty by other means. It is a crime against everything we stand for, and our legal system.
ANDREA: Let me help you with this. I´m prepared to make a deal. Three counts murder one, life without parole. In exchange, Manuel tells me everything I want to know about his mother´s drug´s operation, or we can give your client a little going-away fiesta. I´ll even bring piñata.
DAVID AHMED: He´ll never talk about his mother.
SHARON: Oh, yes. He will.
DAVID AHMED: Or what?
ANDREA: Or what´s about to happen to Mrs. Vega will happen to him.
SHARON: We ran her prints. Your client´s mother is wanted by Mexico as well, but, before she goes, perhaps she´ll provide her son with a good example for once.
≈
RUSTY: "As my mother had drifted further and further away under the influence of crack and finally disappeared, in a curious contradiction of our circumstances, her affect on the choices I make has only increased. I sometimes wonder why she cannot choose me over using drugs, but I will never wonder if I will do that to other people. And I won´t run away from problems again, no matter how threatening they may seem. These are the lessons my mother taught me, even as she failed to learn them herself".
SHARON: That was very good. Very you.
RUSTY: For better or for worse?
SHARON: Oh, for better. Very, very much better.
