Jdi na obsah
Jdi na menu
Ztracené brýle
12. 3. 2017
Když v červnu loňského roku Starší patlal písemky a říkal, že je to tím, že spatně vidí na tabuli, myslela jsem si, že kecá. O to větší bylo moje překvapení, když jsme šli na oční a odešli s dioptrickými brýlemi. Starší má brýle na dálku a nenosí je po celý den – na sport si je sundává.
A tak se stalo, že když v pondělí ráno šel do školy, zjistil, že krabička na brýle je prázdná a on vůbec neví, kdy je měl naposledy. Tedy: v pátek ráno s nimi odešel do školy. Ale jestli s nimi přišel?
A tak začalo velké pátrání.
Víkend byl celkem akční, takže brýle mohly být kdekoli.
Musela jsem si napsat seznam všech míst, kde byl, a pak zjišťovat (obtelefonovávat), jestli se tam náhodou brýle nenašly.
Pátek: škola – družina – jídelna – vrátnice (ztráty a nálezy), třída, třída na angličtinu, třída na dramaťák. To si teda musel Starší zajistit sám (v pondělí).
Dále: florbal v sokolovně.
Sobota: prodejna deskových her. Auto. Domov.
Neděle: florbal na Lesné. Lyžování Olešnice.
Největší pakec byl florbal na Lesné, protože zjistit, kdo je odpovědný za HALU, která patří jedné organizaci, ale je na pozemku jiné organizace a zodpovídá za to někdo úplně jiný, no to bylo fakt náročné, až jsem získala jedno konkrétní číslo na jednu konkrétní paní zodpovědnou za úklid šaten J Nicméně, brýle tam nebyly.
Díky florbalu v Řečkovicích jsem navázala kontakt se Sokolem ve věku 75+ a rovněž při pátrání po brýlích našla Staršího (dosud nehledané, neboť jsem ztrátu zatím nezjistila) termo-triko. Tak aspoň něco. Další zodpovědná sokolská osoba tam měla přijít ten den na 17 hodinu – shodou okolností to byla taková vzdálená známá, dostala tedy telefonní číslo, ať zavolá, pokud brýle najde.
Volala. Ale nenašla.
V Olešnici to bylo též zajímavé. Dovolala jsem se na „hlavní“ telefonní číslo, ale ještě tam byla ski-škola (ano, v ní Starší byl), restaurace (tam byl taky), půjčovna lyží (ano), obsluha vleku (ano ano), naštěstí pán, když jsem řekla „byl tam můj syn XX“ se i do telefonu rozzářil a zvolal „XX? To byl fajn kluk!“ a slíbil, že vše obvolá vysílačkou, že se mám ozvat za pár minut.
Brýle nenalezeny.
Manžela jsem donutila ve dvacetistupňových mrazech, aby venku prolezl auto horem dolem (proč venku? V garáži neotevřeme zadní dveře J)) Sice se pod sedadly také našla nějaká překvapení, ale brýle to bohužel nebyly.
Doma jsem prohledali vše. Včetně kočičího záchodu. Co když tam spadly během čištění, což je Staršího práce?
Nikde nic.
Tak následovalo další den bloudění Staršího po škole a hledání brýlí, jak říkal, každý ho posílal od čerta k ďáblu, nicméně brýle nenašel.
Načež přišel domů. A odpadl. S chřipkou. (Mimochodem stejně jako já – já jen o den dřív než on). Super. Musíme k doktorce. Mám v plánu, že cestou zpět to vezmeme přes optiku, objednáme stejné brýle, stejná skla a Starší bude rok bez kapesného. Chudák. Ještě teď nám splácí tisícovku za zámečníka, když zabouchl klíče.
Ráno se balíme k lékařce. Je mi jasné, že bude čekárna plná lidí, tak říkám Staršímu, ať si nabalí do baťohu pití a knížku. Jde si pro baťoh.
Brýle jsou v horní kapse.
V pátek měli se školou bruslení, v baťohu odnášel brusle, helmu, brýle měl na nose a až v šatně si uvědomil, že by si je pro jistotu měl sundat. Dal je bez obalu do horní kapsy a pak už si na ně nevzpomněl.
No, co k tomu dodat. Vtipnou pointu nehledejte. Já myslela, že ho zabiju. Ještě že to zjistil před objednáním těch nových…
Mladší má brýle asi měsíc. Doufám, že těchto zážitků s ním budu ušetřena.
Podruhé to nedám.
A Staršímu dám zaplatit účet za telefon. Protože ten teda bude…!!!
Archiv
Kalendář
<< |
říjen / 2022 |
>> |
Statistiky
Online: |
1 |
Celkem: |
20870 |
Měsíc: |
511 |
Den: |
19 |