Jdi na obsah Jdi na menu

Základní pojmy

 

Akulturace – psychosociální proces, který probíhá v situacích, kdy se dostávají do dlouhodobého kontaktu příslušníci dvou nebo více kulturních společenství.

 

Antropologie – vědecké studium lidstva, jeho minulosti a současnosti.

 

Asimilace – postupné včleňování jednoho etnika a jeho kultury do jiné kultury tak, že znaky původní kultury se ztrácejí a jsou nahrazovány znaky dominantní, přejímané kultury.

 

Azylant – cizinec s přiznanou mezinárodní ochranou ve formě azylu nebo mezinárodní ochrany.

 

Diskriminace – stav, kdy jsou jedné skupině odpírána práva a příležitosti na základě rasových, náboženských, jazykových etnických a jiných důvodů.

 

Enkulturace - proces začleňování jedince do kultury.

 

Etický kodex – psaný dokument upravující pravidla profesionální práce v různých profesích; etické kodexy mají různou míru závažnosti.

 

Etnicita - souhrn vlastností či znaků vymezujících etnikum - vzájemně provázaný systém kulturních, rasových, jazykových, historických a jiných osudů a představ o společenském původu, působících v interakci a formujících etnické vědomí člověka a jeho etnickou identitu.

 

Etnická příslušnost - sounáležitost jednotlivce s etnickým společenstvím na základě objektivních a subjektivních komponentů jeho etnicity.

 

Etnická skupina - označení sociální skupiny, která žije uvnitř většího kulturního a sociálního celku a vykazuje specifické etnické rysy.

 

Etnické vědomí, etnická identita – vědomí sounáležitosti s určitou etnickou skupinou na základě společně sdílených objektivních komponentů etnicity nebo rodového původu.

 

Etnikum - souhrn jedinců sdílejících společnou etnicitu. Synonymum pro etnickou skupinu, národ kmen.

 

Gender – soubor způsobů, jakými jsou příslušníci mužského a ženského

pohlaví vnímáni, hodnoceni a jaké chovaní se od nich očekává.

 

Kulturaschopnosti, představy a formy chování, které si lidé osvojili jako příslušníci společnosti.

Kulturní adaptace – výsledek snah lidské populace přizpůsobit se podmínkám konkrétní společnosti.

 

Kulturní etnocentrismus - tendence poznávat, hodnotit a interpretovat okolní svět jen z perspektivy kultury vlastního společenství.

 

Kulturní pluralita - princip, podle něhož se uznává, že jednotlivá společenství mají své specifické kultury, které je nutno považovat za zcela rovnocenné.

 

Kulturní relativismus ad. 1 – přístup, který předpokládá, že jednotlivé kultury představující jedinečné a neopakovatelné sociokulturní systémy, které je možno popsat a pochopit pouze v kontextu jejich vlastních hodnot, norem a idejí.

 

Kulturní relativismus ad 2 – přístup ke kulturní diverzitě, který zdůrazňuje, že

jednotlivé kultury nelze hodnotit podle univerzálních standardů.

 

Kulturní šok – reakce na přechod do z jednoho kulturního prostředí do jiného.

 

Kulturní vzory - naučená a závazná schémata pro jednání v různých situacích, navenek vystupujících v podobě mravů, obyčejů, zákonů a tabu.

 

Menšina - vymezená skupina osob, jež se odlišuje od okolní "většinové" společnosti a obvykle se i sama jako skupina chápe.

 

Multikulturalismus – harmonické soužití odlišných kulturních a etnických skupin ve společnosti.

 

Multikulturní výchova – vzdělávání; snaha naučit se zacházet s odlišností a seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami.

 

Národ - soubor osob se společným jazykem, společnou historií, tradicí, zvyky, společným územím a národním hospodářstvím. V politickém smyslu je národ soubor občanů určitého státu, tedy soubor osob se státní příslušností tohoto státu.

 

Národnost - příslušnost k určitému národu nebo etniku.

 

Národnostní menšina – skupina obyvatel státu, tvořící menšinu v nedominantní pozici uvnitř státu, disponující etnickými, náboženskými nebo jazykovými charakteristikami, které jsou odlišné od charakteristik většiny obyvatel.

 

Předsudky - komplex v podstatě nezdůvodněných postojů a stanovisek, které si lidé osvojují nenápadně pod vlivem prostředí.

 

Rasa - skupina lidí, kterou spojuje dlouhodobý společný vývoj, v jehož průběhu se vlivem rozdílného prostředí vytvořily shodné morfologické fyziologické znaky.

 

Rasismus – ideologie předpokládající fyzickou a duševní nerovnost lidských plemen (ras) a rozhodující vliv odlišností na dějiny a kulturu lidstva.

 

Socializace – proces začleňování jedince do společnosti, do sociální skupiny.

 

Sociokulturní antropologie – oblast antropologie, která se systematicky

věnuje studiu sociokulturních systémů v čase a prostoru.

 

Společnost – souhrn vztahů mezi jedinci, kteří obývají relativně stále území a

jsou nositeli vlastní kultury.

 

Stereotypy – šablonovité způsoby vnímání a posuzování; nejsou produktem přímé zkušenosti individua, jsou přebírány a udržují se tradicí.

 

Uprchlík – osoba nacházející se mimo svou vlast; má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů.

 

Xenofobie – strach z toho, co přichází z ciziny, z cizího prostředí, mimo vlastní sociální útvar.