Výkonnostní úrovně
Rekreační vodní lyžování
Při lyžování za člunem je tažné lano přichyceno za sloupek, který je pevně spojen s palubou člunu. Lyžař se drží hrazdy, která se nachází na druhém konci tažného lana. Používají se dvě nebo jedna lyže. U rekreačního lyžování si rychlost může lyžař zvolit sám.
U vlekového lyžování se lyžař drží lana, které je uchyceno ze shora na konstrukci. Tento závěs je připevněn ke dvěma ocelovým lanům, která se pohybují pořád dokola kolem čtyř až pěti sloupů. Tažných lan je připevněno na konstrukci více. Díky tomu může zároveň jezdit více lyžařů. Rychlost musí být konstantní a pro všechny je stejná.
Závodní vodní lyžování
Závodní lyžování je rekreačnímu v pár bodech podobné, ale u závodního lyžování jsou sepsaná pravidla, která se musí dodržet. V areálech vodního lyžování musí být dostatek prostoru pro slalomovou dráhu vytyčenou bójemi, pro trikovou dráhu i pro skokovou.
Závodí se ve třech disciplínách a je hodnocena i kombinace všech tří disciplín. Pro každou disciplínu musí mít závodníci jiné vybavení. Trénink závodníka začíná zvládnutím jízdy na jedné lyže a poté už se velmi liší od rekreačního vodního lyžování.
Závodní lyže jsou oproti rekreačním užší, díky tomu jsou sice nestabilnější, ale jsou lépe ovládatelné a také rychlejší.
Výsledky v závodech vodního lyžování mohou být a jsou ovlivňovány vnějšími podmínkami. Celkovou úroveň výkonu ovlivňuje jednak počasí a to zejména vítr, ale také stav hladiny vody v jezeře. Jedná se hlavně o to, jestli břehy jezera mají tendenci vlny odrážet či absorbovat. Na rozvlněném moři se závody téměř nepořádají.
Pokud vznikají jezera přímo pro vodní lyžování, tak jsou projektována tak, aby se tvořilo co nejméně vln jak od větru, tak od kolmých břehů. Ideální jezero vypadá tedy tak, že má pozvolné nejlépe oblázkové břehy a okolo jezera jsou stromy, sloužící jako větrolamy.