Jezuitská kolej v Kutné Hoře
Jezuitská kolej přestavoje monumentální raňě barokní stavbu , která byla vystavěna podle jediného plánu . Její realizace však trvala pomněrně dlouho - započala v roce 1667 a v zásadě byla dokončena až kolem poloviny 18 . století . Vznikla na místě , které nebylo dosud souvisle zastavěno , ve středověku leželo za mněstkými hradbami . Zástavba předmněstí , zvaném " na cechu " patrna nebyla příliš významná . Ve svahu pod budovou pozdější jezuitské koleje se nacházelo ustí stříbrného dolu Osel který zanikl zatopením spodní vodou v letech 1541 - 1554 . Tato předměstká oblast nabyla nepochybně na významu na sklonku 14 . století , kdy byla na jižní straně terasy postavena katedrála sv. Barbory , kaple Božího těla a fara se školou . Ke katedrále smnéřovaly z vnitřního města dvě frekventované cesty jedna vedla zhruba v místě dnešního východního křídla od fortny prolomené v hradbě v blízkosti " Hrádku " , druhá vedla východně od Jobovy fortny napříč pozdějším areálem sledejcí směr severozápad- Jihovýchod . Oběcesty se na jižní straně sbíhaly .
V roce 1626 získala církev jezuická rozhodnutím císaře Ferdinanda druhého rozsáhlý pozemek mezi starou hradbou ( do Kuřimovské brány ) ke kostelu sv.Barbory . Chrám svaté barbory byl poté převeden do duchovní správy jezuického řádu , což bylo potvrzeno i císařským dekretem z 18. dubna 1633 . Získané pozemky i domy v této části ležící užívali jezuité jako provizorium . Trvalo dalších čtyřicet let , než bylo rozhodnuto o novovýstavbě koleje . Stalo se tak na podzim roku 1666 . Zástupci koleje začali nepochybně jednat s pražským architektem Giovannim Domenicem Orsi de Orsini , který do jara příštího roku vypracoval plán této církevní stavby zřejmněve více variantách , z nichž později investor před sepsáním smlouvy vybral konečnou verzi provedení . Tehdy započalo bourání zástavby nacházejcí se v místě budoucí stavby . Té nepochybně předcházela výrazná uprava terénu , kterou navržená stavba vyžadovala . Stavba byla navržena již v celém svém rozsahu , tedy s hlavním průčelím v celkové délce 180 m , nicméně smlouva na provedení stavby , uzavřená 2. března 1667, předpokládala provedení pouze časti stavby na severní straně . Plánovaný rozsah průčelí měl činit od severního " dolního " nároží až ke dvěma osám za středním vstupem 60 sálů ( tedy 170 m ) , což je dodnes v souladu se situací zmíňených os . Po Orsiho smrti v roce 1679 převzal realizaci stavby pražský podnik Carla Luraga jako hejvýkonnější a největší firma tecdejších Čech , která osvěčila své služby i na mnoha dalších Jezuických stavbách . Výmňéna stavitele rozhodně neznamenala zmněnu plánu . V roce 1681 byl v severním nádvořím upravován terén , započato bylo i se zřizováním zahrady . Trpeve po roce 1684 bylo započato s výstavbou jižní , menší poloviny vychodního křídla , přičemž stále nebyla dokončeny některé části první etapy ( klemba sklepů a refektáře ) , což vedlo až ke zmněně profilu kleneb . Postupné dobudovávání interiéru trvalo , až do roku 1716. Ve druhém desetiletí bylarealizována alej soch na parapetu cesty podel východního průčelí , která je dílem laického člena řádu Františka Bauguta . Po roce 1720 v poslední etapě dostavby koleje je trpevě dokončováno střední dvorní křídlo , kde byla tehdy vybudována nová hodynová věž . Zde dochází po více než 50 letech od zahájení stavby ke zmně plánu . Věž dokončená roku 1733 , má již pozdně barokní charakter . Současně byl upravován i interiér . Vzniká vrcholně barokní portál do předsíňe refektáře , dnes přenesený do chodby 1 . patra východního křídla . Autor uprav není znám . Poslední fáze již jen dekorativních uprav proběhla až kolem 18 . století . Je doložena kvalitní rokajovou výzdobou špaletokeních nik velkého refektáře , doplněna bohatou škukovou výzdobou klenby ( již z roku 1688) . K podzdním úpravám patří i uprava záklenků oken refektáře a přilehlých prostorů i dekorace lichých oken v západním průčelí téhož křídla s bohatě zdobenými suprafenestrami . Po zrušení Jezuického řádu velmi záhy po úplném dokončení v roce 1773 byla budova kutnohorské jezuitské koleje předána eráru a zřízená v ní kasárna .