Čtení z bible na tento den - Jan, Lukáš
1 Jan 2,3-11
Milovaní! Že jsme poznali Ježíše, víme podle toho, když zachováváme jeho přikázání. Kdo tvrdí: "Znám ho", ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v nĕm pravda. Kdo však jeho slovo zachovává, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti. Podle toho můžeme poznat, že jsme v Kristu. Kdo tvrdí, že v nĕm zůstává, má se i sám chovat tak, jak se choval on. Milovaní, nepíšu vám o (nĕjakém) novém přikázání. Je to přikázání staré, které jste slyšeli hned na začátku. To staré přikázání je slovo, které jste slyšeli. Ale přesto všechno je ono přikázání, o kterém vám píšu, (také) nové. Je to pravdivé vzhledem ke Kristu i k vám, neboť tma přechází a pravé svĕtlo už svítí. Kdo tvrdí, že je ve svĕtle, ale svého bratra nenávidí, je dosud ve tmĕ. Kdo svého bratra miluje, zůstává ve svĕtle a pro nikoho není pohoršením. Kdo však svého bratra nenávidí, je ve tmĕ a žije ve tmĕ: neví, kam jde, protože jeho oči pro samou tmu nevidí.
Lk 2,22-35
Když nadešel den očišťování podle Mojžíšova Zákona, přinesli (Ježíše) do Jeruzaléma, aby ho představili Pánu, jak je psáno v Zákonĕ Pánĕ: 'Všechno prvorozené mužského rodu ať je zasvĕceno Pánu!' Přitom chtĕli také podat obĕť, jak je to nařízeno v Zákonĕ Pánĕ: pár hrdliček nebo dvĕ holoubata. Tehdy žil v Jeruzalémĕ jeden človĕk, jmenoval se Simeon: byl to človĕk spravedlivý a bohabojný, očekával potĕšení Izraele a byl v nĕm Duch svatý. Od Ducha svatého mu bylo zjeveno, že neuzří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. Z vnuknutí Ducha přišel do chrámu, právĕ když rodiče přinesli dítĕ Ježíše, aby s ním vykonali, co bylo obvyklé podle Zákona. Vzal si ho do náručí a takto velebil Boha: "Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji, neboť moje oči uvidĕly tvou spásu, kterou jsi připravil pro všechny národy: svĕtlo k osvícení pohanům a k slávĕ tvého izraelského lidu." Jeho otec i matka byli plni údivu nad slovy, která o nĕm slyšeli. Simeon jim požehnal a jeho matce Marii prohlásil: "On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat - i tvou vlastní duší pronikne meč - aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí."
po celý život se na to připravoval.
Z jeho úst chvála Bohu zní
a malé nemluvňátko zas klidnĕ spí.