6 Je pryč
Amanda dotančila k hradu. Tak jako na každé narozeniny své dcery. Severus jí pokaždé daroval jednu fotku Milly. Tentokrát se na Amandu usmívala Milly celá od čokolády, co se dlabe v narozeninovém dortu.
„Děkuji,“ zašeptala Amanda dojatě. „Tak moc bych ji chtěla doopravdy vidět, povídat si s ní.“
Severus mlčel. Na to nemohl nic říct, nebylo co. Věděl, že kdyby ostatní víly zjistily, že Amanda kontaktovala svou dceru, nejspíš by ji vystrnadily z lesa. To by pro Amandu znamenalo smrt.
„Ptá se na mě někdy?“
„Neptá. Ještě je malá. Má kolem sebe tolik lidí, že jí nepřijde, že někdo důležitý chybí.“ Rád by víle odpověděl jinak, jenže to by nebyla pravda. Milly se opravdu nikdy na maminku neptala.
Víla profesora lektvarů jemně políbila a zase ladnými kroky odtančila do lesa.
Kdybys jen věděla, jak jsi mi změnila život. Konečně jsem šťastný, i když ty jsi nešťastná; pomyslel si trpce Severus.
Xxxxx
Severus rozrazil dveře do Brumbálovy kanceláře. V očích slzy, hněv, smutek, bezradnost. „Vrátil se!“
Brumbálovi bylo okamžitě zřejmé, o kom Severus mluví. Přistoupil k němu, vyhrnul mu rukáv. Severusovo znamení zla svítilo, oživlo.
„Nemůžu,“ zašeptal Severus hlasem plným bolesti. „Nevím, co mám dělat. Nechci za ním, nechci, aby se dozvěděl o Milly. Nechci Milly nechat samotnou. Jenže když tu zůstanu, Milly si jednou bude myslet, že jsem zbabělec.“
Prosebně se podíval na Brumbála, čekal na čarodějovu radu, na jeho zamítavou odpověď.
„Severusi, příteli, Milly tě miluje a vždycky tě milovat bude. A nikdy ji nenecháš samotnou, vždyť ji milují celé Bradavice.“
„Rozumím,“ pronesl Severus. „Chcete, abych za ním šel.“
„To jsem neřekl,“ namítl tiše Brumbál. Ale oběma bylo jasné, že přesně tak to myslel.
Xxxxx
Severus ležel v posteli, pevně k sobě tiskl spící Milly. Ta k sobě zas tiskla lvíčka na spaní. Včerejší noc strávil u Voldemorta. Snažil se, aby myšlenky a vzpomínky k Milly zahrabal co nejhlouběji v mysli, aby na ni před Voldemortem nemyslel. Stejně je našel. Nikdy proti Snapeovi neměl tak mocnou zbraň jako nyní. A to na Severusovi vyzkoušel mnoho kleteb a jedů.
„Severusi, ty máš dceru?“ zeptal se hlasem, který budil strach.
Severus zatnul zuby, pokusil se tvářit neutrálně. Přikývl.
„Kdy mi ji představíš?“ červené zorničky ho odhodlaně sledovaly. Jak má odpovědět? Nikdy Milly nevystaví takovému nebezpečí, ale nemůže to říct přímo. Severus se odhodlal.
„Ještě je malá, můj pane. Nechci ji zatím zatahovat do světa dospělých.“
„Velmi dobře, můj Severusi.“ Bylo mu jasné, že si s ním Voldemort jen hraje, ale alespoň získal trochu času, aby mohl vymyslet co dál. Teď, když má Milly, všechno se změnilo. Stal se zranitelným. Temný pán se nezaměří na jeho fyzickou bolest, ale na jeho dceru. To nesmí dopustit. Ale jak ji uchránit a přitom zůstat věrný Brumbálovi? Začneme tím, že Milly nebude opouštět pozemek Bradavic. Zapomeneme na letní výlet do Londýna, na prázdninové cestování po světě. Jen Bradavice.
Xxxxx
Harry už také věděl, že se Voldemort vrátil. Ve středu, když Severus poslal Milly do koupelny, se odvážil Snapea zeptat.
„Pane, viděl jste Voldemorta v poslední době?“
„Ano,“ prones Severus prostě.
„Nebojíte se, že vám ublíží? Milly by tu pak zůstala sama.“
„Nebojím, pane Pottere. Milly má vás, Brumbála, Poppy, má celé Bradavice. Nenechali byste ji samotnou.“
Harry přikývl. K tomu, co hodlal říct, hledal odvahu už dlouho. „Když jste s Milly, jste celkem snesitelný,“ řekl hodně potichu.
„Nápodobně,“ vrátil mu to Severus.
Harry se na Severuse usmál. Severus se snažil, aby mu úsměv neoplatil.
„Tatiii, já chci do vanyyy a s kačenkama,“ křičela Milly z koupelny. K narozeninám dostala asi deset žlutých kachniček, které se musely koupat vždycky s ní. Se Severusem naštěstí ne.
„Měl byste jít, Pottere, jinak si půjdete hrát s kachničkami vy.“ Severus to myslel jako žert, ale Harry už zamířil do koupelny.
„Možná si, pane profesore, potřebujete odpočinout. Nevypadáte nejzdravěji. A já si s kachničkami hraji hrát,“ zazubil se. Pravdou bylo, že si nikdy s kachničkami nehrál. A docela se těšil, až si to vyzkouší.
Jakmile se dozvěděl o Voldemortovi, nějak víc Snapea chápal. On ztratil rodiče a zůstal sám. Snape byl celou dobu sám, ale pak přišla Milly, kterou by mohl ztratit. Harry chápal jeho strach.
Severus si toho jiného pohledu všiml. Harry pořád chodil za Milly, ale nedíval se na Severuse už tak nenávistně, zdálo se, že ho chápe. Možná se nakonec nemusí navzájem úplně nenávidět.
Hra s kachničkami byla zábavná. Harry chtěl pro Milly vyčarovat malý vodní vír, ale skončilo to vytopenou koupelnou a následnou záchranou kachničky. Během záplavy se jedna ztratila, na záchrannou akci se musel připojit i Severus.
Xxxxx
Severus učil lektvary, zrovna seřvával Longbottoma, když se rozkřičel radar. Vteřinu se na něj nechápavě díval, pak pochopil. Vyběhl ze třídy. Harry a Draco ho okamžitě následovali i jim došlo, k čemu nebo spíše kvůli komu Snape radar má.
Milly honila motýlka. Takhle velkého a barevného motýla ještě nikdy neviděla. Motýl letěl směrem k lesu, ale vždycky zastavil a počkal, až ho Milly skoro chytí a až pak popolétl.
Severus vyběhl z hradu. Téměř u hranic lesa spatřil svou holčičku. Zrychlil. Běžel tak rychle, že málem zapomněl dýchat. Draco s Harrym hned za ním. Kousek za nimi i zbytek třídy. Severus křičel, "Milly, vrať se!"
Milly ho nevnímala. Ten motýlek byl tak pěkný. Udělala ještě dva kroky a vstoupila do lesa. Severus byl asi jen třicet metrů od ní. Najednou motýl zmizel. Místo něho se objevila postava v černém hábitu a v bílé masce.
„Neee!“ zařval Severus, patnáct metrů od Milly. Zmizela. Jeho malá holčička zmizela.
Bradavicemi se ozvaly poplašné zvony.
Severus klečel, rval si vlasy a plakal. Nikdo nevěděl, co říct. Všichni byli ticho, někteří jedinci plakali. Harry i Draco se nenávistně rozhlíželi kolem sebe.
Přiběhl Brumbál i on měl v očích děs. „Najdeme ji, Severusi, už svolávám bystrozory a stopaře.“
Severus vstal. „Jdu za ním,“ řekl pevně.
„To není dobrý nápad,“ upozornil ho Brumbál, ale dobře věděl, že Severus ho bude ignorovat. Nikdy by mu nenechal Milly samotnou, i kdyby to bylo proti veškeré logice.
„Pane, já půjdu s vámi. Můžete mě za ni vyměnit,“ nabídl se odhodlaně Harry.
Snape se na něj podíval, vypadalo to, že nabídku zvažuje. Pak však zavrtěl hlavou. „Tohle by mi Milly neodpustila.“ Přešel k hranicím lesa a přenesl se do sídla Pána zla.
xxxxx
Amanda to ucítila. Někdo ubližuje její dcerce. To nedopustí. Žádná matka ani ta, kterou svou dceru viděla jen při narození, nedopustí, aby jejímu dítěti někdo ubližoval. Nemusela sbírat odvahu, aby zašla za Nejstarší.
„Má dcera,“ pronesla a víc říkat nemusela. Nejstarší jí ten strach viděla v očích. Cítila ho.
„Běž!“ víc dodávat nemusela. Amanda les doslova přelétla. Věděla, kam letět. Její holčička ji potřebuje.
xxxxx
Objevila se vedle Severuse. Chytil ji za ruku. Nepodíval se na ni. První krok udělali spolu.
Voldemort na ně čekal. Milly ležela na zemi před ním. Spala. Zatím nebo konečně?
„Tak ty jsi s sebou přivedl i matku, Severusi? Jak milé, takové rodinné setkání.“
Amanda Severuse stiskla silněji. Dívala se upřeně na Milly. Tak krásná, tak malá a bezbranná. Neboj, holčičko, nikdo ti už neublíží.
Severus v sobě sebral všechnu odvahu, teď to nesmí zkazit. Jeden jediný chybný krok by ho mohl stát dceru.
„Můj pane,“ uklonil se. Jak já tě nenávidím, pomyslel si. V tu ráno mu před očima proběhla Voldemortova vzpomínka. Jen úplně kraťoučká, ta, kterou ucítila Amanda v lese. Milly se ho ptá, kde je tatínek. Voldemort odpovídá, že tatínka už nikdy neuvidí.
„Lžeš!“ křikne Milly. „Tatínek bude pořád se mnou.“ Voldemort se rozesměje. „Málo lidí mi od očí řekne, že jsem lhář. Působivé.“ Pak bez jakéhokoliv citu pronese „Crucio.“ Mili křičí, pláče. Padá k zemi úplně vyřízená. Leží na podlaze. Po tváři jí tečou slzy. „Tatínku, kde jsi?“ šeptá a usíná vyčerpáním. Stop.
Severus měl co dělat, aby se udržel. Pozvednout hůlku nebo umřít hanbou, že neochránil tu jedinou, na které mu záleželo?
Něco za ním zapraskalo. Několikrát. Bradavičtí učitelé, Brumbál, studenti ze starších ročníků, ti všichni stojí za ním. Hůlky míří proti Voldemortovi.
Pán zla ze sebe vydá strašlivý smích, chystá se uchopit Milly a zmizet. Ale to mu Amanda nikdy nedovolí. Pouští Severuse a staví se před Milly. Voldemortova síla ji srazí k zemi, ale už mu nezbývá čas, aby sebral Milly. Zmizí.
Severus běží k Milly. Bere ji do náruče. „Už tě nikdy nepustím, holčičko.“ Pláče jí do vlasů. Amanda se na něj usměje. „Ochraň ji,“ pronese tiše a zavře oči.
Xxxxx
Milly leží na posteli, kolem ní téměř všichni její plyšoví kamarádi. K sobě tiskne malou plyšovou vílu. Severus ji drží za ruku. „Maminka tě milovala.“
„Takže jsem víla?“
„Ano, jsi má malá víla. A princezna, ale taky potvůrka,“ řekne láskyplně.
„Maminka je teď ve vílím nebi?“
„Ano, maminka je teď ve vílím nebi.“
Milly přikývne. Zavře oči a s vílou v ručičkách usne.
xxxxx
„On zas přijde, Albusi.“
„Vím. Jak se cítí Milly?“
„Pamatuje si, že jí zlý pán způsobil velkou bolest, ale už to prý nebolí. Věděla, že přijdu.“
Albus se usmál. „Ona je vážně moc chytrá.“
„Nejchytřejší. Řekl jsem jí o Amandě. To, co udělala. Měl jsem to být já.“
„Amanda Milly milovala, ale nemohla s ní žít. Mohla to být jedině ona. Je dobře, že to Milly ví.“
Severus jen rezignovaně přikývnul.
„Nikdy jsem neměl tak strašlivý strach. Bál jsem se, když onemocněla. Ale ona byla sama s Temným pánem. A on ji mučil.“ Severus se složil na zem. On nechal svou dceru trpět. Tohle si nikdy nepřestane vyčítat.
Brumbál k němu přistoupil. „Ochránil jsi ji.“ Brumbálova ruka Severusovi chlácholivě stiskla rameno.
Komentáře
Přehled komentářů
Krásně napsané.
Skvěle!
(Abigail.Snape, 10. 10. 2017 23:59)Povídka je krasna :) prijemne se čte. Těším se na další kapitoly!
====
(weras, 10. 10. 2017 17:33)Takový balvan,co mi spadl ze srdce se jen tak nevidí.Je mi sice moc líto Amandy,ale byla to její dcera,kterou uchránila. A mám dojem,že na Severuse teď hodně lidí(tím myslím hlavně žáky)bude mít jiný názor.Takže Milly zachránili,Harry už se Severusovi nebojí kdeco říct. Jsem opravdu moc zvědavá na pokračování!!!!
...
(Abequa, 8. 10. 2017 15:25)musím říct, že se mi moc líbí jak se Harry chtěl obětovat za Milly... Jsme moc zvědavá co Severus provede s Voldemortem aby dal Milly pokoj... těším se na další dílek, je škoda, že vychází jen jednou týdně... :)
Re: ...
(Milly , 9. 10. 2017 13:27)Mám radost, že se Ti můj příběh líbí :) Víckrát týdně bohužel nestíhám, navíc psaní Milly beru jako zaslouženou odměnu na konci týdně, že jsem tu celý týden zvládla mluvit anglicky a řecky:)
Vdaka
(Ester, 8. 10. 2017 12:37)Nakukala som, kedy pribudne dalsi diel a konecne je tu i ked nie prave najveselší. Millyna mama sa už obetovala, čo bude ďalej:-(
Re: Vdaka
(Milly , 9. 10. 2017 13:24)Neboj, nemám ráda nešťastné příběhy, bude zase dobře, pak možná chvíli ne, ale určitě tu bude šťastný konec :)
-
(83s4, 8. 10. 2017 10:41)Bolo to nervy drasajuce. Bala som sa spolocne so Severusom a Amandou. Dufam, ze ju ochrania a Harry im v tom pomoze.
Re: -
(Milly , 9. 10. 2017 13:23)Jsem moc ráda, že stojíš při Severusovi. Harry určitě pomáhat bude :)
Parada
(Karin, 21. 3. 2020 20:00)