Po vykonání rituální porážky musíme odstranit to, co nám Alláh* zakázal konzumovat, tedy tuk a krev, neboť je psáno: To bude provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení ve všech vašich sídlištích: Nebudete jíst žádný tuk ani žádnou krev. (3M 3:17)
Z verše vyplývá, že nesmíme konzumovat tuk a krev.

* Dílo je sepsáno v judeo-arabském jazyce, proto autor používá arabské slovo الله אללה Alláh; slovo Alláh používá jako arabské slovo pro Jediného Boha, ne jako jméno Jediného Boha - poznámka překladatele.

Pokud bychom měli k dispozici pouze tento verš, bylo by zakázáno konzumovat veškerý tuk domácích i divokých zvířat, domácích i divokých ptáků a ryb, a to kdykoli a kdekoli.
Nicméně Tóra tento zákaz v sedmé kapitole upřesňuje: Mluv k Izraelcům: Nebudete jíst žádný tuk z býka ani z ovce a kozy. (3M 7:23)
Znamená to tedy, že je zakázáno konzumovat pouze tuk těchto třech domácích zvířat; konzumovat tuk ostatních čistých zvířat, ptáků a ryb je povoleno.

Dalšími verši, které upřesňují a zdůvodňují zákaz konzumace tuku, jsou:

Jestliže někdo připraví jako svůj dar hod oběti pokojné ze skotu, ať už býka nebo krávu, přivede před יהוה zvíře bez vady. Vloží ruku na hlavu svého daru a porazí oběť před vchodem do stanu setkávání. Áronovci, kněží, pokropí krví oltář dokola. Z hodu oběti pokojné přinese יהוה jako ohnivou oběť tuk pokrývající vnitřnosti i všechen tuk, který je na vnitřnostech, dále obě ledviny i s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok; odejme jej nad ledvinami. (3M 3:1-4)

Z hodu oběti pokojné přinese יהוה jako ohnivou oběť jeho tuk, celý tučný ocas, který odejme těsně u kostrče, a tuk pokrývající vnitřnosti, totiž všechen tuk, který je na vnitřnostech, dále obě ledviny i s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok; odejme jej nad ledvinami. (3M 3:9-10)

Přinese z ní יהוה svůj dar jako ohnivou oběť: tuk pokrývající vnitřnosti i všechen tuk, který je na vnitřnostech, dále obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok; odejme jej nad ledvinami. Kněz to na oltáři obrátí v obětní dým. To bude pokrm ohnivé oběti, libá vůně. Všechen tuk patří יהוה. (3M 3:14-16)

Všechen tuk z býčka obětovaného za hřích z něho odstraní, tuk pokrývající vnitřnosti i všechen tuk, který je na vnitřnostech, dále obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok; odejme jej nad ledvinami, jak to bývá odstraňováno z býka pro hod oběti pokojné. Kněz to na oltáři pro zápalné oběti obrátí v obětní dým. (3M 4:8-10)

Všechen tuk z něho odstraní a na oltáři jej obrátí v obětní dým. (3M 4:19)

Všechen tuk odejme, jako bývá odňat tuk z beránka pro hod oběti pokojné, a kněz jej na oltáři obrátí v obětní dým jako ohnivou oběť pro יהוה. Pro hřích, jehož se dopustil, vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno. (3M 4:35)

Toto je řád oběti za vinu; je to velesvaté. Na místě, na němž se poráží dobytče pro zápalnou oběť, bude se porážet i pro oběť za vinu. Jeho krví pokropí kněz oltář dokola. Pak přinese všechen tuk z něho, tučný ocas a tuk pokrývající vnitřnosti, dále obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok; odejme jej nad ledvinami. (3M 7:1-4)

Každý, kdo by jedl tuk z dobytčete, z něhož přinesl ohnivou oběť יהוה, bude vyobcován ze svého lidu. (3M 7:25)

Tuk na vnitřnostech, tuk pokrývající vnitřnosti, ledviny s tukem, tuk na slabinách, jaterní lalok a tučný ocas se souhrnně označují jako חֵלֶב.
Tóra za חֵלֶב považuje i tělesné orgány, které běžně za tuk nepovažujeme, například ledviny.
Trest za konzumaci tuku je definován veršem Písma Svatého: Každý, kdo by jedl tuk z dobytčete, z něhož přinesl ohnivou oběť יהוה, bude vyobcován ze svého lidu.

Rabíni talmudistů vykládají verše o zákazu konzumace tuku jiným způsobem, tvrdí, že zákaz se vztahuje pouze na tuk obětovaných zvířat; tento výklad je ale chybný.
Zákaz se totiž vztahuje obecně na vyjmenované druhy obětních zvířat, ne pouze na konkrétní obětovaná zvířata.

Stejně tak jako se následující zákaz vztahuje obecně na všechny kněží, ne pouze na ty, kteří obětují: יהוה řekl Mojžíšovi: Mluv ke kněžím, Áronovcům, a řekni jim: Žádný kněz se neposkvrní při někom mrtvém ze svého lidu s výjimkou svého nejbližšího příbuzného: matky, otce, syna, dcery, bratra a svobodné sestry; byla mu blízká, protože se neprovdala; při ní se smí poskvrnit. Neposkvrní se ve svém lidu ani jako manžel, aby nebyl znesvěcen. Kněží si nebudou vyholovat na hlavě lysinu ani zastřihovat okraj svého vousu ani své tělo zjizvovat. Mají být svatí pro svého Boha; neznesvětí jeho jméno, neboť přinášejí ohnivé oběti יהוה, chléb svého Boha. Proto budou svatí. (3M 21:1-6)

Ó Alláhu* oslep ty, kdo úmyslně zkreslují Tvou pravdu a ty kdo o Tobě a Tvém Písmu šíří lži, neboť jejich hřích vede k hříchu další!

Pokud jde o tuk, musí být odstraněn tuk pokrývající střeva, žaludek a oblast břicha.
Dále pak tuk pokrývající žaludek a břišní tuk.
Odstraněny musí být obě ledviny a tuk, který je pokrývá; a to v místě, kde jsou napojeny na močovody, tepny a žíly.
Odstraněny musí být i játra, která se nachází zhruba jeden prst nad ledvinami a bránice.
Odstraněn musí být i tuk z hrudí a šíje, a nakonec i אַלְיָה tučný ocas u ovcí, neboť je psáno: celý tučný ocas, který odejme těsně u kostrče. (3M 3:9)

Pokud jde o krev tak vězte!
V případě, že bychom měli k dispozici pouze verš: To bude provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení ve všech vašich sídlištích: Nebudete jíst žádný tuk ani žádnou krev (3M 3:17), znamenalo by to, že je zakázáno jíst krev všech živočichů, které nám Zákon povoluje konzumovat.
Nicméně následující verš zákaz konzumace krve upřesňuje:  V žádném ze svých příbytků nesmíte jíst žádnou krev - ať už z ptactva nebo z dobytka (3M 7:26); tak, že zakázána je konzumace krve ptáků a zvířat, ne však krev ryb, respektive krev (krvomíza, hemolymfa) kobylek.
Tento verš upřesňuje i verš, který po něm následuje: Kdokoli by jedl jakoukoli krev, bude vyobcován ze svého lidu. (3M 7:27)

A dále je psáno: Nikdo z vás nebude jíst krev, ani ten, kdo mezi vámi přebývá jako host, nebude jíst krev. Kdokoli z Izraelců i z těch, kdo mezi vámi přebývají jako hosté, uloví zvíře nebo ptáka, které se smí jíst, nechá vytéci jeho krev a přikryje ji prachem, neboť život každého tvora je v jeho krvi, ta ho oživuje. Proto jsem Izraelcům řekl: Nebudete jíst krev žádného tvora, neboť život každého tvora je v jeho krvi. Každý, kdo by ji jedl, bude vyobcován. (3M 17:12-14)
Tyto verše obsahují jak zákaz omezený na konzumaci krve ptáků a zvířat, nicméně, tak i zákaz obecný, tedy zákaz konzumace krve všech živočichů.
Mezi učenci nepanuje v této otázce shoda; část z nich zakazuje konzumaci krve všech živočichů, druhá část naopak vztahuje zákaz pouze na konzumaci krve zvířat a ptáků.

Pochválen budiž ten, kdo se vydal nejjistější cestou! (Protože v této otázce nepanuje shoda, bylo by nejlepší se vyhnout veškeré krvi).