Dešťová hůl
Tento díl volné série venkovského neklidu mě asi bavil úplně nejmíň. Nejlépe hodnotím Rybí krev, potom Selský baroko a Dešťová hůl je, podle mě, nejslabší. Ze všech stránek. Hlavní zápletka, vztahy hlavního hrdiny, prostředí a závěr.
Hned ze začátku je zajímavý hlavní rys Zbyňkovy postavy - jeho nespavost, od které se odráží další problémy a další se nabalují hned v závěsu. Nakonec, a to je můj názor, je to příčina toho, proč se mu s Terezou nedaří mít dítě.
Líbily se mi vykreslené dvě hlavní ženské postavy - Tereza a Bohuna - dvě tak odlišné osoby a spojuje je Zbyněk.
Příběh, celý, od začátku do konce, mi přišel hodně vynucený, umělý, hodně nereálný (ano, je to kniha, ale i přesto!).
Zato skvělé tam jsou vztahy v obci Lešice, které jsou typické pro všechny malé vesničky, ale také mi nepřijde, že by to bylo až tak vyhrocené.
Je to prostě kniha pro všechny, bez rozdílu věku a pohlaví. Nijak zvlášť nepobaví, ani neurazí. Oddychové čtení na dva večery.
V této knize jde hodně o ten samotný Zbyňkův život a ne už tolik o problematiku pozemkových úprav na vsi. Bylo to lehké čtení, oddychové, pohodové.
Nesmím zapomenout vychválit obálku knihy, které je prostě úžasná!
Doporučuji přečíst celou vesnickou ságu.
Nikys