Citáty, popěvky a hlášky o pivu a hospodách 14
Nealko pivo? Je lepší než limonáda, ale nehodí se pro děti
Je nealkoholické pivo jen z nouze ctnost pro ty, kteří mají rádi pivo, ale musí za volant? Nebo jde spíš o lepší limonádu, kterou může kdokoli? Máme pro vás pár plusů i minusů konzumace tohoto oblíbeného nápoje.
Zvlášť v létě přijde vychlazené pivo k chuti, ale co když budete řídit auto nebo pojedete na kole a alkohol si dát nemůžete? Stále oblíbenější variantou je právě nealko pivo, ať bez příchuti, nebo ochucené. Kdo si ho může dát s klidem a kdo by měl být opatrný?
Nealko pivo, nebo limonádu?
Nealko pivo, nebo limonáda je většinou dilema těch, kteří si nemohou dát nic s alkoholem. Co mluví pro pivo? „Nealkoholické pivo je svým složením vlastně iontový nápoj obsahující na dva tisíce biologicky aktivních látek. Nejznámější jsou asi vitaminy skupiny B, které pomáhají získat energii a jsou důležité pro nervový systém. Jsou v něm i bílkoviny, ale také sacharidy. Těch je ale v porovnání se sladkými limonádami mnohem menší množství,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá z projektu Vím, co jím.
Při dietě opatrně
I když je nealko pivo z hlediska obsahu energie lepší volbou, rozhodně to není dietní nápoj, ačkoli v porovnání s alkoholickým pivem to vychází mnohem lépe. V půllitru je průměrně 400 kJ, v ochuceném pak 523 kJ. Jen pro srovnání – klasické 12° pivo obsahuje 875 kJ, 10° pivo pak 775 kJ. Navíc konzumace piva kvůli obsahu chmele a sladu podporuje chuť k jídlu.
Pozor na alkohol v nealku
Nealko pivo se vyrábí buď omezováním tvorby alkoholu při výrobě, nebo odstraněním ethanolu z běžného piva. „Výroba je složitá, ať už kvůli potřebě maximální čistoty, nebo kvůli pasteraci hotového piva, která minimalizuje riziko dokvašování, což by vedlo k tvorbě alkoholu,“ říká sládková pivovaru Proud Lenka Straková.
Nicméně, pozor. V České republice se může jako nealkoholické pivo označit takové, které obsahuje do 0,5 % ethanolu, nemusí být tedy nealkoholické stoprocentně. A i tak malou dávku by měli uvážit lidé užívající léky, které se s alkoholem nesnáší, nebo vyléčení alkoholici. Zvlášť, pokud vědí, že nezůstanou u jednoho. „Chuťové buňky nerozlišují, jestli jde o nealko nebo alko pivo. Jde o pivo. A pak se může stát, že jednou nebude nealkoholické po ruce a abstinence vezme během okamžiku za své,“ varuje dietoložka.
Bát se jich nemusí řidiči. „I nealkoholická piva do 0,5 % alkoholu jsou dle legislativy nealkoholickými nápoji a máme studie, které jasně dokazují, že po nich řidiči nenafoukají. Stejně tak mohou lidé s těmito nealko pivy jezdit na kole, sportovat a být jakkoliv aktivní,“ vysvětluje Lenka Straková.
Není vhodné pro děti
Někteří lidé vnímají nealkoholické pivo jako druh limonády a občas ho nabídnou i dětem. Odborníci to ale nedoporučují. Děti si pak budou pamatovat, že pít pivo je v pořádku, už nemusí rozlišovat to klasické od nealka a můžete jim zadělat na problém. Stejně jako u dospělých, měla by být základem pitného režimu čistá voda, pak ovocné nebo bylinkové čaje a následně ředěné ovocné džusy a minerálka.
Jaké pivo si dát?
Nealkoholické pivo je velmi oblíbeným nápojem, takže není divu, že na trhu jich najdete spoustu značek a variant. Stačí si vybrat podle chuti, ale vyplatí se podívat i na obsaženou energii a obsah alkoholu.
ZDROJ: Autor - RENATA VYŠÍNOVÁ, 19.7. 2021, 05:00, www.prozeny.cz
https://www.prozeny.cz/clanek/nealko-pivo-je-lepsi-nez-limonada-ale-nehodi-se-pro-deti-73590#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=prozeny.sznhp.box&dop_req_id=u6yKRPoTTrw-202107201524&dop_id=73590&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Dietoložka Karolína Hlavatá: „Chuťové buňky nerozlišují, jestli jde o nealko nebo alko pivo."
Troufám si tvrdit, že moje chuťové buňky alko a nealko pivo rozlišují. R.C.
You Are What You Love (Jsi to, co miluješ)
Jenny Lewis
"But more and more we're suffering
Not nobody, not a thousand beers
Will keep us from feeling so all alone"
Ale trpíme víc a víc
A nikdo, ani tisíc piv
nám nezabrání, abychom se cítili tak strašně sami
PIVO pomáhá -
- sucharům bavit celou hospodu
- nedostudovaným radit politikům
- "trénovat" sportovce
- ošklivým lidem mít sex
- nemotorům tancovat
Humoristický měsíčník Trnky Brnky
Bureš je zloděj a lhář!!! Tvrdí to nápis na rouškách z Ostravy, šijí je na míru
Svérázný protest proti omezením kvůli koronavirové nákaze volí podnik Čarodějky na Osmaku v ostravské Porubě.
V restauraci na nejzápadnějším porubském stavebním obvodě jsou minimálně dvě: Starší a mladší, jinak máma s dcerou. A vypadá to, že ke státním orgánům se v současné době vyhrazují ne nepodobně jako středověké předchůdkyně ke křesťanské církvi s její inkvizicí.
„Každý si může vybrat svou dlažební kostku,“ říká provozovatelka podniku k rouškám s výše uvedeným sloganem. Dvouvrstvým a s komfortním nošením. Dává je šít na míru a nabízí za výrobní cenu 120 korun. Lidem se prý velmi líbí… na druhou stranu se ne každý odváží je nosit.
„Celkem skoro rok zavření bez pořádných kompenzací,“ vysvětluje starší z „Čarodějek“ příčinu nespokojenosti. Burešovu osobu nijak nekomentuje, stačí ale prý kouknout na seznamy spolupracovníků komunistické StB (politické policie). Třeba v Ústavu pamäti národa na Slovensku.
Reklamním tahem podle podnikatelky „Burešovské“ roušky nejsou, protože Čarodějky na Osmaku si budují jméno jak gastronomickou (střídající se nabídka specialit), tak kulturní produkcí (živá hudba s alternativními umělci i letní kino). „Mám z nich ovšem dobrý pocit,“ uvádí majitelka.
Ta ze své pozice i vydává ve dnes obvyklém covidovém manuálu pro hosty následující upozornění: „Chceme pracovat a obsluhovat všechny. Vyjma zaměstnanců 1. finančních úřadů, 2. celní správy, 3. OSSZ, 4. zdravotních pojišťoven“. Důvodem jsou nízké náhrady živnostníkům.
ZDROJ: Autor - Radek Luksza, 30.7. 2021, 16:04, moravskoslezsky.denik.cz
https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/bures-je-zlodej-a-lhar-lide-v-ostrave-kupuji-rousky-malokdo-je-vsak-nosi-2021073.html
Teprve pivem je žízeň krásná
česká moudrost
Zahradní restaurace je krásné místo. Úžasně fotogenické. Voňavé a romantické. Otevřené. Pro vstup mladistvého člověka mezi muže a ženy jako stvořené.
Jdeme na jedno - František Dostál, Ivan Hlas
V knížce spojili síly dva velcí znalci fenoménu jménem česká hospoda - hanspaulský písničkář Ivan Hlas a skvělý pozorovatel světa obyčejných lidí, proslulý fotograf a fejetonista František Dostál. Výsledkem je zábavná i moudrá zevrubná zpráva o těch, pro něž je či byla klasická „restauračka“ způsobem života i kulturním fenoménem. Poetická obrazová publikace je osobitým obrazem epochy, která pomalu končí.
A pak jsme pili první samostatné pivo v životě. A chutnalo krásně hořce a bylo medově zlaté jako vlasy holky, co jsem si vysnil...
Jdeme na jedno - František Dostál, Ivan Hlas
V knížce spojili síly dva velcí znalci fenoménu jménem česká hospoda - hanspaulský písničkář Ivan Hlas a skvělý pozorovatel světa obyčejných lidí, proslulý fotograf a fejetonista František Dostál. Výsledkem je zábavná i moudrá zevrubná zpráva o těch, pro něž je či byla klasická „restauračka“ způsobem života i kulturním fenoménem. Poetická obrazová publikace je osobitým obrazem epochy, která pomalu končí.
A ta zahrádka Na Staré faře se v časech dospívání stala naším útulkem, tady se scházeli kluci a holky, pod stromy brnkali na kytary a prožívali první velké lásky a všechno, co k tomu patří. Znali jsme se tam všichni, mezi sebe nás vzali i klasičtí štamgasti a tak se vytvořila pospolitá společnost, jaká by v každé správné hospodě měla být. A nešlo jenom o pití piva, jak už jsem říkal, šlo o kulturu.
Jdeme na jedno - František Dostál, Ivan Hlas
V knížce spojili síly dva velcí znalci fenoménu jménem česká hospoda - hanspaulský písničkář Ivan Hlas a skvělý pozorovatel světa obyčejných lidí, proslulý fotograf a fejetonista František Dostál. Výsledkem je zábavná i moudrá zevrubná zpráva o těch, pro něž je či byla klasická „restauračka“ způsobem života i kulturním fenoménem. Poetická obrazová publikace je osobitým obrazem epochy, která pomalu končí.
Žebříček nejlevnějšího piva na světě: Praha na bedně a řada překvapení
Pokud patříte mezi milovníky zlatavého moku, a zároveň rádi cestujete, možná vám přijde vhod žebříček, který sestavil britský web pro porovnávání cen Money.uk. Ten přišel se seznamem měst, kam se vydat na pivo, a Praha v něm nechybí.
Žebříček srovnává města po celém světě, bere v potaz počet pivovarů v přepočtu na počet obyvatel, cenu piva v restauracích či počet barů a hospod. Co se týče samotných cen, na druhé místo server zařadil Prahu s průměrnou cenou piva 39,98 Kč.
Za levnějším pivem už se podle žebříčku dá vyrazit jen do argentinského Buenos Aires, v seznamu však chybí třeba východoevropské metropole, kde je mnohdy cena piva srovnatelná s Českou republikou.
V první desítce pak figurují třeba polská města Varšava, Krakov a Vratislav, ruská Moskva a trochu překvapivě také tři města ve Spojených státech (Fort Collins, Austin a Grand Rapids), kde pivo stojí v přepočtu 85 korun.
Zajímavým městem pro pivaře je jistě Asheville, které byste hledali v Severní Karolíně. Město s necelými 100 tisíci obyvateli má v přepočtu 2,8 pivovaru na 10 tisíc obyvatel. V Praze je podle žebříčku celkem 101 pivovarů, což vychází na 0,76 pivovaru na 10 tisíc obyvatel.
Návštěvu Prahy doporučuje web pivařům i z toho důvodu, že město disponuje velmi hustou sítí hospod, barů a klubů. Podle dat vychází na 10 tisíc obyvatel zhruba šest hospod.
V celkovém indexu pro „nejlepší města pro pivaře na světě” se Praha umístila na druhém místě za Ashevillem a před Krakovem. Jak web na závěr své zprávy uvádí, Praha, potažmo Česká republika, je pivu země zaslíbená.
Na opačné straně seznamu se umístila města jako Londýn, Melbourne, Boston či Dublin. Vůbec nejdražší pivo pak čepují v San Francisku, kde zaplatíte průměrně 170 korun. Trochu překvapivě se na seznamu neobjevila žádná skandinávská města, i když je známo, že pivo v Oslu, Kodani či na Islandu je několikanásobně dražší než v České republice.
ZDROJ: 4. 8. 2021, 15:16, Jakub Štěpánek, Novinky
https://www.novinky.cz/muzi/clanek/zebricek-nejlevnejsiho-piva-na-svete-praha-na-bedne-a-rada-prekvapeni-40368133
Věděli jste, že...
v pátek 6. srpna bude Mezinárodní den piva? Oficiálně se slaví od roku 2007, kdy byl založen v Kalifornii.
Dnes je Mezinárodní den piva. Jeden trend se drží už několik let
Pokud se dnes večer chystáte vyrazit na jedno čepované, vybrali jste si ten nejvhodnější den. Na pátek 6. srpna totiž letos připadá každoročně oslavovaný Mezinárodní den piva. Jeho historie sahá do roku 2007, kdy byl založen v Kalifornii. A protože Češi patří k národům pivařů, není od věci si ho připomenout.
Ačkoliv si lidstvo pivo dopřává v různých formách už více než šest tisíc let, svůj mezinárodní den letos oslaví teprve po patnácté. Svátek se z lokální události ve Spojených státech dostal v průběhu let do velké části světa a dnes se slaví ve více než 50 zemích. Často jej ve světě doprovází nejrůznější festivaly, degustace a speciální edice pivních dobrot.
V České republice sice svátek zatím nemá vypěstovanou příliš velkou tradici, v posledních letech však povědomí o tomto svátku stoupá. Důkazem budiž třeba akce Plzeňského Prazdroje, který v rámci programu Volba sládků připravil Vermont Pale Ale, který pro české pivaře uvařil americký sládek Shaun Hill. Jeho pivovar ve Vermontu byl několikrát vyhodnocen serverem RateBeer.com jako „Nejlepší pivovar na světě”.
Z vyjádření dalších oslovených pivovarů, které Novinky kontaktovaly, to však vypadá, že důležitějšími dny pro oslavu piva je až září, kdy řada pivovarů chystá Svatováclavské speciály. Ostatně vybrat pro pivaře v Česku jeden speciální den není až tak nutné, Češi si ho totiž dopřávají po celý rok. Přesto v uplynulém roce spotřeba piva klesla, na vině je kromě jiného i pandemie, která na dlouhou dobu vystavila restauracím a výčepům stopku.
Pivovary v ČR vloni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele loni klesla o zhruba sedm litrů, tedy 14 velkých piv, na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století. Předloni přitom byla výroba rekordní, činila 21,6 milionu hektolitrů zlatavého moku.
V módě pořád kyseláče
Za poslední dekádu se chutě českých pivařů mění. Vystřídaly se vlny pšeničných piv, ochucených piv, pak byla vlna amerických piv typu „ale”. Jednou z posledních vln pak je móda „kyseláčů”. To dokazuje i fakt, že tato kategorie byla v roce 2019 zařazena do vyhlašování nejlepších tuzemských piv, které má na starosti od roku 1990 Sdružení přítel piva.
„Řekl bych, že to poslední roky trvá. Hlavně v létě a u pivařů, kteří se nebojí experimentovat a objevovat nové chutě,” potvrdil Novinkám předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich. Dalším trendem je podle něj obliba piv barikovaných, která zrají v dřevěných sudech, kde byl předtím jiný alkohol jako víno nebo destilát.
„Řekl bych taky, že se sem stále více dostává belgický Ale, ale belgické kvasnice, které jsou velmi kvalitní a pro výrobu nezbytné, jsou pořád dost drahé,” řekl Erlich.
Minipivovary přežily i díky zákazníkům
V Česku oblíbené minipivovary musely v uplynulém roce projít vinou pandemie těžkou zkouškou. Podle Erlicha to ale řada z nich zvládla za pomoci svých zákazníků. „Když bylo nejhůř, lidé se snažili pivovarům pomáhat hlavně nákupem piva. Díky tomu není počet pivovarů, které musely ukončit výrobu, tak vysoký. Některé pivovary ale výrobu přerušily, jiné zase změnily majitele. Novinkou je třeba také to, že se začalo pivo z minipivovarů prodávat v plechovkách. Dnes už ta investice pro pivovar není taková, linka stojí zhruba milion korun,” vysvětlil Erlich.
Za poslední rok se také zvýšila poptávka po domácích výčepech. Lidé zjistili, že pivo chutná dobře i v garáži, náklady na pořízení kvalitního zařízení přitom nejsou až tak závratné, investice se navíc časem vrátí, protože čepované pivo doma vyjde podstatně levněji než v restauraci. Otázkou ale zůstává, zda může pití piva v garážích a na zahradách nahradit jedinečnou atmosféru oblíbené hospůdky.
ZDROJ: 6.8. 2021, 11:53, Jakub Štěpánek, Novinky
https://www.novinky.cz/muzi/clanek/dnes-je-mezinarodni-den-piva-jeden-trend-se-drzi-uz-nekolik-let-40368315#source=hp&seq_no=13&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=gULe4v2UYLm-202108061337&dop_id=40368315&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
NÁPIS NAD BAROVÝM PULTEM: Jestli pijete, abyste zapoměl - zaplaťte předem!
Největší hospodská klasika podražila o 14 procent
Data společnosti Storyous ukázala, o kolik české hospody za dva roky zvýšily ceny. U populárního „smažáku“ vyskočily ceny o 14 procent, ale víc zákazníci připlatí prakticky za každou položku z menu.
Ceny v restauracích podle dat společnosti Storyous za poslední dva roky vzrostly. Například smažený sýr zdražil o zhruba 14 procent. Zatímco v roce 2019 si ho hosté mohli dopřát v průměru za 118 korun, momentálně se na jídelních lístcích objevuje za průměrnou cenu 135 korun.
Burgery jsou oproti předloňsku dražší o deset korun, u hranolek se zvedla průměrná cena o tři koruny. Čtyři koruny si lidé připlatí za cappuccino, o dvě koruny více než v roce 2019 zaplatí za pivo. Vyplývá to z dat Storyous pro ČTK. Společnost dodává do restaurací technologie a pokladní systémy, spolupracuje se zhruba 3500 podniky.
Pozvolné zdražování je podle dat Storyous způsobeno především následky protiepidemických opatření.
„Restauracím vznikly velké finanční ztráty. Provozovatelé se snaží zajistit existenci a obnovit zisk, s čímž souvisí i zvedání cen,“ řekl obchodní ředitel společností Storyous a SaltPay Jan Kosek. Zvyšuje se ale také cena potravin a dodavatelských služeb, což má podle něj na zdražování také vliv.
Lidé se do stravovacích zařízení podle Storyous zatím nevrátili v takové míře jako loni. Restaurace sice evidují vyšší počet přijatých plateb za den oproti roku 2019, ve srovnání se stejným obdobním loňského roku jich je v součtu o dvě procenta méně.
„I přesto, že přijatých plateb je letos méně než v loňském roce, vzrostla zato jejich hodnota. Červencová data vykazují nárůst o 9,6 procenta oproti stejnému období v loňském roce, a o celých 18 procent oproti údajům z roku 2019,“ uvedl dále Kosek.
Z dat Storyous dále vyplývá, že po letošním rozvolnění restrikcí otevřelo o pětinu podniků méně než kolik jich fungovalo před pandemií v roce 2019.
ZDROJ: ČTK, www.seznamzpravy.cz, 19.8. 2021, 13:42 hod.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejvetsi-hospodska-klasika-podrazila-o-14-procent-172654#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=wT4gNk5xc5v-202108191445&dop_id=172654&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Na otevření se chystá nejdražší „nádražka“ v Česku. Interiér připomene vlak
Pražské Masarykovo nádraží získá nové prostory za 70 milionů korun. Na tolik totiž vyšla rekonstrukce bývalého kasina, ze kterého je nově restaurace. Spolu se společností Penta ji zaplatil její nájemce firma Lagardere.
Restaurace v budově vlakového nádraží a na jídelním lístku tradiční jídla, jako je třeba uzený jazyk s vejmrdou. Tato „nádražka“ je ale z trochu jiné kategorie. Její rekonstrukce vyšla na 70 milionů korun, dohlíželi na ni památkáři. Vejde se do ní 200 hostů a pod palcem ji má známý šéfkuchař Marek Hosnedl.
Restaurace Masaryčka, která je součástí kompletní proměny pražského Masarykova nádraží, se otevře už koncem srpna a spolu s investiční společností Penta za ní stojí i její nájemce – Lagardere.
„Na tomto místě už od roku 1869 fungovala císařská restaurace první třídy. Restaurace tu sice zůstala až do devadesátých let minulého století, ale její kvalita postupně klesala. Následně tu pak bylo vybudováno kasino,“ říká Jan Vodvářka ze společnosti Penta, který má proměnu Masarykova nádraží na starost s tím, že při zhruba roční rekonstrukci, na kterou pravidelně dohlíželi památkáři, byly zachovány litinové sloupy i kazetové stropy se zdobnými rozetami.
„Celá ta rekonstrukce byla nákladná, stála 70 milionů korun. Poměrně dlouho nám trvalo, než jsme našli vhodného nájemce, který by do té investice šel s námi,“ dodává Vodvářka s tím, že při vyklízení prostor po kasinu našli dělníci za opláštěním stěn injekční stříkačky nebo občanské průkazy.
Opláštění v nové podobě sice zůstalo. Klientela však bude jiná. O provoz kuchyně se bude starat známý šéfkuchař Marek Hosnedl, který dosud řídil například celebritami a politiky oblíbené Café Sahara a byl šéfkuchařem zahraničních říčních lodí. V Masayčce chce sázet na prvorepublikovou kuchyni.
„Nikdo nikdy neřekl, že v nádražní restauraci se nemůžete dobře najíst. Je to myšlení, které bych chtěl změnit a přesvědčit lidi, že v nádražní restauraci se najíte dobře,“ dodává Hosnedl.
Proměna celého území
Pražským Masarykovým nádražím denně projde zhruba 35 tisíc lidí. Penta už do jeho proměny – na které se podílejí i České dráhy – vložila téměř čtvrt miliardy. Je totiž klíčové pro stavbu podle návrhu Zahy Hadid, která s nádražím sousedí a jejíž výstavba výrazně ovlivní celé území.
Spolu s nádražím se navíc promění i prostor před ním. U dnešních vchodů do metra vyroste malé náměstí se zelení a lavičkami. Samotné polyfunkční budovy Zahy Hadid pak Pentu vyjdou na více než dvě miliardy korun a měly by být dokončeny ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023.
Výstavbu, která začala v únoru letošního roku, se nedávno pokusil napadnout Národní památkový ústav, který chtěl zneplatnit úřední souhlas s realizací. Stavba je podle něj příliš mohutná a dominantní. Památková inspekce Ministerstva kultury to ale odmítla s tím, že nenašla pochybení, která by ji mohla vést k zahájení přezkumu.
ZDROJ: Autor - ZUZANA HODKOVÁ, www.seznamzpravy.cz, 19.8. 2021, 8:49 hod.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/na-otevreni-se-chysta-nejdrazsi-nadrazka-v-cesku-interier-pripomene-vlak-172496#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=wT4gNk5xc5v-202108191445&dop_id=172496&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Pivovary v problémech. Uvěřily v budoucnost plechovek a teď narazily
Dodavatelé pivních plechovek v celé Evropě jsou pod tlakem. Zájem o hliníkové obaly enormně narostl kvůli uzavírkám hospod.
V prvním půlroce pivovarníky nejvíc trápila otázka, komu prodají pivo, když je vládní lockdowny odstřihly od zákazníků v hospodách a barech.
Kvůli uzavírkám se logicky poptávka po pivu přelila do obchodů a z toho vytěžil nejpopulárnější nápojový obal posledních let – plechovky. Jejich producenti nestíhají. A není to jediné nedostatkové zboží.
„Cena vstupů je jedna z věcí, která nás trochu děsí. Mnohem víc nás děsí dostupnost vstupů. Jsme vůbec rádi, že je materiál,“ řekl redakci SZ Byznys ředitel Královského pivovaru Krušovice Michal Rouč. Do úzkých se mohou dostat zejména menší výrobci nápojů, protože lídři trhu si dodávky (a také ceny surovin) obvykle fixují dopředu.
Podle šéfa pivovaru z Krušovic, největší české pivní značky ze skupiny Heineken, je v celé Evropě nedostatek plechovek a napříč pivovary se zvažuje, co se do nich stočí. „Cena je až druhořadá. Stejně tak etikety, korunky… Objednávky jsou v současné době někdy na listopad. Situace není jednoduchá, uvidíme, co to zároveň udělá s cenou,“ popsal.
Ceny hliníku jen za poslední rok vzrostly o 50 procent a v pivovaru netrpělivě čekají na to, jak dodavatelé později na podzim upraví své ceníky plechovek.
„Výrobní kapacity hliníkových plechovek jsou celosvětově napjaté. Rostou pomaleji než trh. Společně s rostoucí cenou hliníku to žene ceny plechovek vzhůru. Řešíme to dlouhodobými kontrakty,“ uvedla Denisa Mylbachrová, mluvčí Pivovarů Staropramen, které jsou dvojkou českého trhu.
Plzeňský lídr z takřka padesátiprocentním tržním podílem kvůli omezení dodávek prázdných plechovek přeorganizoval výrobu. Už nemůže stáčet najednou tolik piva jako dřív.
„Stáčíme stejné množství po několika menších šaržích v několika cyklech, čímž nám rostou náklady na výrobu,“ popsal obchodní ředitel Tomáš Mráz s tím, že na celkový objem vyrobeného piva to nemá vliv.
Pokud jde o zdražování, trh se dlouhodobě řídí nepsaným pravidlem, které zní: „Pivo zdražíme až po Prazdroji“. Největší skupina s japonskými vlastníky naposledy zvedla ceny od října 2020 v průměru o 3,6 procenta. Zákazníci si od té doby připlácejí za ležáky a prémiová piva v plechovkách a v lahvích.
Palety zdražily o desítky procent
Kromě plechovek pivovarům narůstají i ceny dalších subdodávek. Shodují se na tom, že podobně horkým zbožím jako hliník je momentálně dřevo.
„Specifikem roku je extrémní nedostatek dřevěných palet, jejichž cena se meziročně zvýšila o desítky procent. Skokové cenové navyšování je patrné prakticky na všech komoditách od obalů přes suroviny po energie,“ popsala mluvčí Staropramenu.
Podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven jsou letos pivovary kvůli dlouhému lockdownu stále půl milionu hektolitrů pod loňskou produkcí, ale v červnu už se čepované pivo prodávalo téměř jako před pandemií.
Trh se z covidového úderu stále vzpamatovává. „Situace pořád není taková, na jakou jsme byli před pandemií zvyklí. Léto je vždycky období, kdy Češi chodí do hospod více, nicméně je vidět, že se Češi pořád nevrátili a je otázkou, jestli se ještě v budoucnu vrátí,“ říká ředitel krušovického pivovaru.
Vypozoroval také další zajímavý trend, který může souviset s pandemií. Část zákazníků se vrací ke slabším výčepním pivům. Trend posledních let byl přitom opačný. Podíl desítek slábl a naopak rostla obliba ležáků a speciálů.
„Přeliv k ležáku už není tak silný a někteří zákazníci se vrátili k levnějším výčepním pivům a nižším stupňovitostem,“ uvedl Rouč. Vysvětlení má několik. Může to podle něj být nižší cenou, ale i tím, že doma při práci nebo u televize si dá člověk raději slabší pivo.
Obyčejná desítka už nestačí
„Osmičky a nízkostupňovitá piva jsou novodobým trendem. Všichni to teď nabízejí ve velkém, je to doména hlavně menších pivovarů,“ říká Martina Ferencová, prezidentka Svazu Českého svazu pivovarů a sladoven.
V Prazdroji nepozorují, že by končilo období, kdy lidé stále víc vyhledávají prémiová piva, speciály a ležáky. Loni podle obchodního ředitele Tomáše Mráze kategorie ležáků rostla o 46 procent. Ve výčepních pivech se podle něj daří těm, která chutí vybočují. Za úspěch považuje zejména loňskou novinku, nejhořčejší pivo v historii Radegastu, výčepní speciál Ratar.
„Odezva spotřebitelů jasně říká, že to je něco, co lidé teď chtějí. Je to trend zvláště mezi mladšími spotřebiteli, kteří dávají přednost nápojům s menším obsahem alkoholu, ale s výraznější chutí,“ popsal s tím, že pivovar letos na úspěch navázal další novinkou – prvním svrchně kvašeným výčepním speciálem Radegast ROG IPA.
Také například Velkopopovický Kozel loni upravil receptury u své desítky a jedenáctky, aby měla piva bohatší chuť, hořkost, plnost i barvu. U desítky se obsah alkoholu lehce zvýšil ze čtyř na 4,2 procenta.
ZDROJ: Autor článku - FILIP HORÁČEK, www.seznamzpravy.cz, 23.8. 2021, 6:35 hod.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/budoucnost-patri-aluminiu-uverily-pivovary-ted-s-plechovkami-narazily-172778#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=WqpAmMtvIz3-202108230721&dop_id=172778&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Vrchní prchli. Na Šumavě roznášejí pivo robotky
Síť hotelů Orea Hotels do jednoho ze svých hotelů angažovala dvě robotické servírky. Ulehčí práci personálu a roznášejí objednávky ke stolu.
Robot v automobilce nikoho nepřekvapí, robotická servírka v české restauraci ale může minimálně zákazníka zaskočit. V šumavském hotelu Orea Resort Horizont vsadili hned na dvě pomocnice – a hosty obsluhují ony.
Robotická servírka sama rozveze jídlo i nápoje hostům rovnou ke stolu a pomůže i s úklidem nádobí. Díky kapacitě odkládací plochy zvládne uklidit hned tři stoly najednou.
„Aby byly hotely úspěšné a pro hosty atraktivní, je důležité neustále sledovat a přijímat nové trendy. Trh se mění a konkurence se posouvá dopředu. Rozhodli jsme se proto začít využívat dva nové roboty, od kterých si slibujeme větší pohodlí pro hosty, ale také usnadnění práce našim zaměstnancům,“ vysvětluje generální ředitel Orea Hotels & Resorts Gorjan Lazarov.
Pořizovací cena robotické servírky s obličejem kočky je zhruba 350 tisíc korun. Proti své živé konkurenci má několik výhod. Díky zabudovaným čidlům do nikoho nevrazí a pití tak nerozlije. Na jedno nabití vydrží celou pracovní směnu – osm hodin.
Personál se však zatím o místo bát nemusí. „Roboti mají našim zaměstnancům pomoci s jednoduchými úkony a aktivitami. Tím ušetří čas, který mohou věnovat našim hostům a ještě tak zlepšit péči o ně,“ dodává Lazarov s tím, že robotka je zároveň atrakcí, která návštěvníky zabaví.
„Obzvláště pro děti je to zážitek. Nejen, že jim jídlo sama přiveze, ale dokonce na ně i mluví,“ doplňuje ředitel hotelu Orea Resort Horizont Jan Lauterkranz.
Vedení sítě Orea Hotels & Resorts teď plánuje, že do budoucna zařadí robotky i do dalších hotelů
ZDROJ: Autorka článku - ZUZANA HODKOVÁ, 24.8. 2021, 14:01 hod., www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vrchni-prchli-na-sumave-roznaseji-pivo-robotky-173044#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=FPHeMP7sqsC-202108241327&dop_id=173044&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Víc jak tvrdý alkohol. Nejsilnější pivo na světě může být i životu nebezpečné
Česká republika je země pivařů. Jen na našem území se ročně vypije přes 3 miliardy půllitrů tohoto tekutého pokladu. Malé pivovary okouzlují svými novými postupy a zajímavou chutí a také občas experimentují s procenty alkoholu, kterými si každý z nás občas zamotá hlavu. To nejsilnější pivo světa však nenajdeme v českých hospůdkách, ale musíme se za ním vydat až do Skotska.
I u nás najdeme piva, která ženy pijí po deckách a muži překonávají svoje schopnosti a troufnou si i na pár půllitrů. To je však pro opravdu silné povahy. V první řadě je nutné zdůraznit, že je třeba nezaměňovat stupně piva a procenta alkoholu. 10 stupňů rozhodně neznamená 10 % alkoholu.
Ovšem v pražské hospodě U Medvídků narazíme na 33stupňové pivo, které má 12,8 procent alkoholu. Vyrovná se tak vínu. I tak se jedná o to jedno z nejsilnějších piv, které v českých hospodách můžete ochutnat. Problém však je, že jeho popularita a náročnost výroby z něj dělají nedostatkové zboží. Móda malých pivovarů však podobný problém řeší za ně. To vůbec nejsilnější pivo ovšem neochutnáte na našem území…
Smrtící ležák
V České republice jsme zvyklí, že naše klasické ležáky jen horko těžko atakují 5 % alkoholu. V porovnání s tím, které překonalo světový rekord, se jedná o opravdu legrační číslo. Samozřejmě posezení u piva se tím dramaticky zkracuje. Důvod?
Skotský pivovar Keith totiž exportuje pivo pod značkou Brewmeister s děsivým názvem Snake Venom (Hadí jed), který má obsah alkoholu 67,5 % v jedné jediné lahvi. Pouhých 35 ml piva není ze zdravotních důvodů doporučeno vypít na ex.
Taková dávka alkoholu v tolika mililitrech se totiž vyrovná patnácti panákům tvrdého alkoholu. Tento skotský Hadí jed v roce 2012 překonal rekord dosud nejsilnějšího piva, které svým názvem také naznačuje, že není radno si s ním zahrávat. Pivo Armageddon však bylo z důvodu dodávaného ethanolu do hotového piva zrušeno a pivovar jej přestal vařit.
Druhé taky dobré
Marketing je v tomto ohledu jedním z nejdůležitějších prvků konkurenčního boje. Značky piva se tak předhánějí v tom, jak brutální názvy svým extrémně silným pivům přiřadit. Pozitivní cestou na to šel nizozemský pivovar, jenž ve svém portfoliu vlastní druhé nejsilnější pivo na světě. Pod názvem „Start the future” (Odstartuj budoucnost) se skrývá 60 % alkoholu.
Pravděpodobně se jednalo o reakci na belgické pivo, jež se s 55 % drží celkem vysoko. Jedná se o nápoj s názvem „The End of History” (Konec historie). Ti se však rozhodli zaujmout konzumenty i jinou cestou. Nihilistický zážitek se totiž odehrával díky tomu, že každá lahev byla podávaná ve vypreparovaném zvířeti, které zahynulo pod koly automobilů. Není tak překvapivé, že cena jednoho takového piva dosahuje až 900 dolarů.
Rekord bez chuti piva
To rekordní Brewmeister vyjde na 50 liber, ale musíte oželet velkolepé servírování. Hadí jed by člověk neměl pít jako o závod. Už na samotné etiketě najdete, že tady přestává veškerá legrace. Samotní tvůrci hovoří o tom, že jejich produkt je spíš vhodný jako dárek, nikoli jako pivo na posezení. Když mluví o chuti, zdůrazňují, že nejde tak úplně o chuť piva, ale spíše likéru.
Nakonec stejně nejlépe chutná náš ležák, který má možná výrazně méně alkoholu, ale o to lépe si ho lze vychutnat. Tak na zdraví.
ZDROJ: 28.05.2020 - 18:00, www.ctidoma.cz, Autor: Jakub Starý, staryjakub9@seznam.cz
https://www.ctidoma.cz/zivotni-styl/vic-jak-tvrdy-alkohol-nejsilnejsi-pivo-na-svete-muze-byt-i-zivotu-nebezpecne-60461
Panák nejsilnějšího piva na světě vás vystřelí z bot
Pro tentokrát zapomeňte na desítku či dvanáctku. Nejsilnější pivo na světě má obsah alkoholu 67,5 procenta. Vyrábí se ve Skotsku a jeho výrobce jako doporučenou dávku pro pivaře uvádí 35 mililitrů. Není divu, že pivo dostalo příznačný název - Hadí jed.
Pivo vyráběné od roku 2013 skotským pivovarem Keith Brewery obsahuje několikanásobně více alkoholu, než je tomu u běžných piv zvykem. Pro srovnání, v klasické desítce jsou zhruba čtyři procenta alkoholu. Extrémně silné pivo však není určeno pro každodenní popíjení, podle výrobce je dobré spíš ho „ochutnávat”.
Kvůli vysokému obsahu alkoholu je pivo tohoto typu ale prakticky bez bublinek, takže při ochutnání budete mít pocit, že pijete spíš destilát. Chuť je ale prý sladká s oříškovou vůní, objevují se ovocné tóny a opravdu intenzivní závěr.
Výrobce si je ale zřejmě dobře vědomý, že Hadí jed může být opravdu nebezpečný. Proto je na každé třetince vysvětlení, jak pivo pít, navíc si zákazník může objednat pouze dvě lahve najednou. Má to prý podpořit snahu pivovaru, aby lidé pili zodpovědně.
O tom, že se jedná o skutečný speciál, svědčí také cena. Lahvová třetinka stojí v internetovém obchodě 40 liber, tedy skoro 1200 korun.
ZDROJ: 31.8. 2021, 15:43, Autor - Jakub Štěpánek, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/muzi/clanek/panak-nejsilnejsiho-piva-na-svete-vas-vystreli-z-bot-40370665#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=yv6RHRL4NKo-202108311437&dop_id=40370665&source=hp&seq_no=5&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Shane MacGowan: Trust in chlast
Kolozubý alkoholik Shane MacGowan s pintou černého Guinesse, sklenicí Tullamore a neodolatelně dementním úsměvem je možná větším symbolem zeleného Irska než literát James Joyce. Mnohým se z takové reklamy zvedá žaludek, jiní by zakladateli The Pogues postavili sochu před každý pub.
Ač jeden ze symbolů irské pijácké muziky, narodil se Shane MacGovan v Anglii. Poté, co si ho rodiče pořídili jako povedený dáreček na Štědrý den roku 1957 v Kentu, vrátili se během následujících několika měsíců do rodného Irska. Tam začal záhy nasávat. Kromě tradičního místního folklóru i pivo a whiskey. V deseti už byl závislý na alkoholu a od čtrnácti pravidelně fetoval. „Rodiče byli ve vztahu k dětem typičtí Irové. Když děcku alkohol chutná, tak ať si ho dá,“ vzpomínal Shane na útlé dětství, kdy kromě chuti lihovin záhy dostal poetickou slinu. Ještě mu nebylo ani 15 a měl za sebou několik vítězství ve školních soutěžích. Jinak silně tíhl k punku, jeho první kapela The Nipple Erectors (později jen The Nipps) nadchla i Paula Wellera z The Jam, vznikla pod přímým vlivem Sex Pistols v roce 1976 a během čtyř let natočila album a několik singlů. Když Sounds otiskl Shanův opilý ksicht na cover jednoho z čísel roku 1976 s titulem Tvář roku, stal se nepřehlédnutelnou ikonou britského folkloru punkové éry. Když však komerčně výrazněji neprorazil ani s kapelou Milwall Chainsaws, odklonil se od punku směrem ke své přirozenosti – irské lidovce, kombinující folk a rockabilly.
POLIB MI PRDEL
The Pogues (původně Pogues Mahone, což je galský výraz pro „polib mi prdel“) dal dohromady s přáteli na sklonku roku 1982 v Londýně a jejich úspěch byl bleskový. Punková divokost, naroubovaná na stejně energický a vášnivý irský protestsong i dupárnu s charakteristickými texty o chlastu, neopětované lásce a hořkosti zklamání byla stejně autentická jako barvotiskově stylizovaná. Sprška hitů (A Pair Of Brown Eyes, Fairytale of New York) a dvojice silných alb (Run, Sodomy And The Lash s produkcí Elvise Costella v roce 1985 a If I Should From Grace With God, 1988) katapultovaly spolek na špičku hitparád. Nabízela se dokonce volná paralela s Jethro Tull, kteří jako hospodští odrbanci podobně vytrhli hudební scénu o 15 let dříve. Image ožralých fuckerů, kteří to umí tak famózně rozbalit, přerostla MacGowanovi přes hlavu. Stal se z něho nespolehlivý flákač (třeba v roce 1988 se vykašlal na několik koncertů, přestože Pogues tehdy otvírali pro samotného Boba Dylana, pamětníci si vzpomenou, že při jedné štaci za něj zaskakoval dokonce Joe Strummer z The Clash) a excentrický piják, který si kolem sebe vytvořil auru básnivého psance a množství nábožných ctitelů, které jeho šílený životní styl děsil i přitahoval. „Nejsem v kapele proto, abych pil mlíko,“ zněla jedna z jeho replik.
TEKUTÉ SMUTKY
V roce 1991 už toho má zbytek kapely po krk a Shane je z The Pogues tvrdě vykopnut, je to však začátek konce samotné kapely, protože návštěvníci koncertu samozřejmě postrádají svou oblíbenou figurku. Pod slupkou drsného násosky se však tetelí citlivá dušička, vhozená do víru těžkých existenčních problémů. Jeho závislost na alkoholu a práškách se ještě zhoršila a mnozí se bojí o jeho život. Kromě duetu What A Wonderful World s Nickem Cavem se totiž na několik let propadá do hlubokého ticha, které přerušuje jen sporadickými vystoupeními, kdy se snaží zpitý pod obraz, zahrát pár písniček a odrecitovat několik básní. Pak mu rupne v bedně a několik týdnů se dokonce ukrývá v Koreji (!), poté se chvíli potácí po irských pubech v New Yorku, je spatřen i v Londýnském metru, kde haleká s kytarou a vyhlíží drobáky od kolemjdoucích.
„Žiju jako pravý Ir, nemůžu to změnit,“ prohlásil o pár let později, kdy se jakž takž zdrchal a založil The Popes. Při koncertech opět chlastal jako duha, zvracel, nadával, plakal a zpíval. To se pak otvírala srdce jako vrata a přijímala ten MacGovanův zvláštní konglomerát obnažené bolesti, beznaděje a vzdoru, z opilých rtů mu kapala hořká o milostná slova, posluchač stál před tím symbolem nekašírované reality jako uhranutý. Není divu, že mezi jeho příznivce a obdivovatele patřili třeba Johnny Thunders, Nick Cave, Bob Dylan nebo Sinéad O’Connor a rádi si s ním střihli nějaký ten song. A když neměl kde spát, otevřel mu rád své dveře v dublinském domově i Bono. Několikrát upadl do kómatu, párkrát se léčil na psychiatrii, ale alkoholu nenechal beze zbytku nikdy. Když se zašklebil téměř bezzubými ústy a nasadil některou z irských lidovek, byl to pořád ten starý dobrý střelec Shane.
BIG MAC
Staroirské lovesongy, skotské rebelské písně, špetka country, punkrockové koření. To vše míchá Shane MacGowan, ať už sólově, s The Popes nebo s The Pogues. To dokumentují fota, o jejichž existenci nemá protagonista možná ani tušení. Opilý Shane u izraelské Zdi nářků, na kterou píše politické vzkazy, opilý Shane vyváděný z hospody, opilý Shane zvracející přímo uprostřed milostné písně o neopětované lásce, opilý Shane na lavičce v parku, věčně opilý Shane ve svém světě, kdy padají zábrany jako podťaté stromy a v alkoholu roztává i ta největší bolest, ty nejhorší mindráky: „Ožralí jak krávy/ Zpívali jsme Galway Bay/ Pak jsem se s tebou v rohu horce líbal/ A protančil noc…“ (Fairytale of New York). Možná, že Shane MacGowan je tak opravdový, až se paradoxně stal v mnoha očích téměř neskutečnou, mýtickou figurkou, kolem níž poletují kultovní zkazky vzdálené pravdě víc než Dublin New Yorku. „Bude mi padesát, ale moc si ze svého života nepamatuju,“ říkal s odzbrojující upřímností, „ale něco přece. Vůni mámy, když mi utírala slzy a vždycky znovu věřila, že neprovedu žádnou lumpárnu. Nebo Dalling Road v Londýně, kde jsem se cítil šťastný a svobodný, nebo teplo dublinský hospody, když udeřila zima a my zpívali The Rare Old Mountain Dew. Zbytek je nepodstatný.“
Podstatná je ale někdy i kocovina, která se ovšem, jste-li zkušený pijec, dá přerazit ranním panákem. Srdce opět zpívá jako loďka, plovoucí po stejné hladině, kterou včera opustila. Ať skutečná, či falešná, láska je věčná. Dokud trvá, jak dodala kdysi jedna moudrá hlava.
ZDROJ: Vydáno 09.03.2012 | autor: redakce ireport.cz
https://www.ireport.cz/clanky/bubak/14092-shane-macgowan-trust-in-chlast
Zdražování piva je tu. S cenou jde nahoru Plzeňský Prazdroj
Plzeňský Prazdroj od října zvedne ceny o tři procenta. Na jeho krok tradičně čekají další pivovary a nové, vyšší ceny oznamují až po lídrovi trhu.
Plzeňský Prazdroj zdraží od října pivo v průměru o tři procenta. Dotkne se to většiny produktů, v průměru jde o 46 haléřů na půllitr. Poprvé po třech letech se změny týkají také čepovaných piv.
Informace, které ČTK zjistila od hostinských a obchodních řetězců, potvrdil dnes Zdeněk Kovář, mluvčí největšího českého pivovaru. Jeho zdražení v minulých letech kopírovala většina větších českých pivovarů. Naposledy Prazdroj zdražoval loni v říjnu některá balená piva, hlavně ležáky a prémiové druhy, v průměru o 3,6 procenta.
Pivovar, který produkuje značky Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Birell, se během rok trvající pandemie koronaviru silně potýkal s omezeními provozu hospod a restaurací, kde se v běžné době vyčepují v průměru čtyři z deseti vypitých piv z jeho portfolia a zbytek se prodá v obchodech.
„Přesto i letos pokračujeme v investicích do výroby v celkové výši jedné miliardy korun. Dokončili jsme novou varnu v Nošovicích, rozšiřujeme skladovací prostory v Plzni a navyšujeme varní kapacitu v Popovicích. Po celou dobu trvání pandemie klademe hlavní důraz na bezpečnost našich pracovníků a zachovali jsme plnou zaměstnanost,“ řekl mluvčí.
Čepovaná piva zdražil Prazdroj poprvé od roku 2018. Po tři roky, kdy inflace kumulovaně přesáhla osm procent (loni činila 3,2 procenta), držel podle Kováře ceny na stejné úrovni, aby se sektor hospod a restaurací dokázal vyrovnat se všemi změnami, které ho postihly.
„Šlo o důsledky zavedení regulací, jako jsou EET, zákaz kouření i dopady pandemie,“ řekl. Do podpory restaurací investoval za více než 12 měsíců přes půl miliardy korun, a to do bezplatné výměny prošlého piva, odložení plateb hostinským, investic do předzahrádek a vybavení a distribuce „odnosek“ na čepované pivo s sebou.
Prazdroji klesl loni čistý zisk o pětinu na 3,8 miliardy korun. Tržby se meziročně snížily o více než miliardu korun na téměř 16 miliard Kč. Hlavním důvodem nižších hospodářských výsledků bylo dlouhodobé uzavření pivnic vinou pandemie, a s tím spojený nižší prodej piv.
Pivovar prodal loni v tuzemsku a v zahraničí téměř 11,2 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,2 procenta méně. Prodej v ČR klesl meziročně o osm procent na 6,69 milionu hektolitrů, v cizině meziročně vzrostl o jedno procento na 4,52 milionu hl. Plzeňský Prazdroj je největší pivovarnickou skupinou v Česku. Od roku 2017 ji vlastní japonská společnost Asahi Group Holdings.
ZDROJ: ČTK, www.seznamzpravy.cz, 31.8. 2021, 13:23
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/plzensky-prazdroj-zveda-ceny-pivo-pak-obvykle-zdrazi-i-dalsi-pivovary-173563#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=YXTasNuQtCZ-202108311224&dop_id=173563&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Bernard vyslyšel přání fanoušků. Prodává čokoládu se sladem a chmelem
Rodinný pivovar Bernard vloni zveřejnil na sociálních sítích obrázek tabulky čokolády s logem podniku. Nápad vzbudil pozitivní reakce, a proto ho pivovar letos uskutečnil.
Na Mezinárodní den čokolády, který připadá na 13. září, pivovar zveřejnil na sociálních sítích příspěvky s digitálně upravenou fotkou tabulky čokolády, která nesla firemní logo. Pozitivní reakce na sebe nenechaly čekat. „Popravdě, zájem jsme čekali. Ale ne tak velký,“ připouští marketingový ředitel pivovaru Tomáš Lipták. „Začali jsme hledat, kdo je schopen takovou čokoládu vyrobit.“
Po roce se původně pouze virtuální čokoláda stala skutečností. Mléčná a tmavá, obě se sladem, ta světlá i se špetkou chmele. Dodavatelem je česká firma Jordi‘s, která čokolády vyrábí postupem bean to bar (od bobu k tabulce). To znamená, že má kompletně celou výrobu ve svých rukách. Výrobek je navíc zcela bez chemických přísad. Nová čokoláda Bernard je k dostání výhradně na e-shopu pivovaru.
ZDROJ: Redakce trendwatcher.cz, 14.9. 2021
https://trendwatcher.cz/bernard-vyslysel-prani-fanousku-prodava-cokoladu-se-sladem-a-chmelem/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Výzkumníci našli zřejmě nejstarší pivo na světě. Je o tisíce let starší, než se předpokládalo
13 TISÍC LET STARÝ PIVOVAR
Zřejmě nejstarší pivovar na světě se zbytkem 13 000 let starého piva objevili vědci v prehistorické jeskyni v Izraeli poblíž města Haifa při průzkumu pohřebiště polokočovných lovců a sběračů z doby kamenné. Až dosud se vědci domnívali, že pivo se začalo vařit před 5000 lety, nynější objev ale může historii zásadně změnit.
Nálezy svědčí o tom, že pivo se nemuselo vyrábět ze zbytků chleba, jak se dosud předpokládalo. V archeologickém časopisu Journal of Archaeological Science vědci uvádějí, že pivo se vařilo na rituální svátky k uctívání zemřelých. „Tento pivovar je považován za nejstarší výrobnu alkoholu na světě,“ uvedla profesorka Stanfordské univerzity a vedoucí vědeckého týmu Li Liu v rozhovoru s listem Stanford News.
Vědci hledali stopy, jakou rostlinnou potravu jedli lidé natufijské kultury, kteří žili v době kamenné mezi obdobím paleolitu a neolitu. Přitom objevili známky alkoholu na bázi pšenice a ječmene v kamenných hmoždířích vytesaných do dna jeskyně. Až 60 centimetrů hluboké nádoby se používaly k ukládání, drcení a vaření různých druhů rostlin, včetně ovsa, luštěnin a lýkových vláken, jako je třeba len.
Starobylé pivo se podobalo spíše kaši a tím dnešním mělo pramálo společného. Bylo sice kvašené, ale pravděpodobně slabší než dnešní piva, píše server BBC.
ZDROJ: www.echo24.cz, ECHO24, ČTK, 16. září 2018
https://www.echo24.cz/a/SsUmh/vyzkumnici-nasli-zrejme-nejstarsi-pivo-na-svete-je-o-tisice-let-starsi-nez-se-predpokladalo
Potvrzeno: První pivo v Evropě se vařilo v Česku! Víme, jak chutná
To, že jsou Češi odjakživa národem vášnivých pivařů, nyní potvrzují i vědci. Před čtyřmi lety našel náhodný nálezce na Pardubicku vzácný objev. A nyní odborníci odhalili, že v nádobě staré přibližně tři tisíce let byly pravděpodobně i pozůstatky piva. A ne ledajakého! Má to podle nich být nejstarší pivo v celé Evropě. Odhalili většinu přísad a pivo podle toho i uvařili.
Vědci po třech letech dokázali, že v Česku našli nejstarší prosné bylinné pivo v Evropě. Zhruba tři tisíce let stará bronzová nádoba z Kladiny na Pardubicku podle nich obsahovala pozůstatky prosa a směs hořkých bylin. To podle odborníků naznačuje, že naši předci v nádobě skladovali pivo.
Uvnitř vědra vědci zjistili látku miliacin, která naznačuje, že v něm bylo proso. Objevili i pozůstatky přidaných bylin a vaření škrobových zrn. Rostlinná směs vedla vědce k úvahám o pivu dochuceném hořkými bylinami. "Nelze vyloučit použití směsi na přípravu hořkého kašovitého pokrmu, který by však byl nejspíše nepoživatelný," uvedla archeoložka Zuzana Golec Mírová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Tak se vědci pokusili uvařit pivo podle receptu z ingrediencí, které odhalili ze stěrů nádoby. Našli tam například pylová zrna prosa, ale také třeba bylinky jako jsou pelyněk nebo jetel. Pivo má přibližně čtyři procenta alkoholu a připomíná desetistupňové.
Pivo uvařené vědci měl možnost ochutnat i reportér TV Nova Petr Brzek. "Má barvu jako broskvový džus, voní po mandarinkách, je hořké i kyselé a částečně připomíná burčák," popsal reportér chuť piva, které se mělo pít na Pardubicku zhruba před třemi tisíci lety.
Chemik a domácí pivovarník Lukáš Kučera se pokusil pivo, které měli naši předci pít na konci pozdní doby bronzové, vytvořit. "V minulosti byla piva kvašena tzv. divokými kvasinkami, u nichž je výsledek vždy neznámý. Obecně jsou tato piva velmi kyselá," vysvětlil Kučera.
Bronzová nádoba je středoevropským unikátem. Objevil ji náhodný nálezce u obce Kladina na Pardubicku před čtyřmi lety a za nález si také připsal na účet odměnu ve výši 340 tisíc korun.
Nádoba čeká na vystavení ve Východočeském muzeu v Pardubicích. "Vědro patří bezesporu k nejvzácnějším exponátům sbírek pardubického muzea," dodal ředitel muzea Tomáš Libánek.
Obsah bronzové nádoby analyzovaly týmy vědců z Univerzity Palackého v Olomouci, Jihočeské univerzity a Masarykovy univerzity v Brně. "V dnešní době je spolupráce archeologů s přírodovědci klíčová. Díky tomu se nám daří oživovat minulost," řekl archeolog Jan Jílek na závěr.
ZDRO: TATIANA SKOUMALOVÁ, 14. 9. 2021, 11:03, TN.cz
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/444132-unikatni-archeologicky-nalez-prvni-pivo-v-evrope-varili-v-cesku
Češi změnili pivní návyky. Obyčejné pivo už tolik netáhne
Na vesnicích zesiluje spotřeba piv z blízkých varen. Obyvatelé menších obcí tím dávají najevo, že jim záleží na rozvoji jejich bydliště. Díky této podpoře nemusely minipivovary v covidu zavírat a někde jim i významně rostl odběr.
Venkovské prodejny vsadily v pandemii na lokální minipivovary a sázka se jim vyplatila. Prodej piva jim „díky“ zavřeným hospodám významně rostl a velký vliv na to měly právě místní minipivovary.
„Loni nám stouply prodeje piva v průměru o téměř 13 procent, letos rostou zatím 17procentním tempem. Novým silným trendem je prodej piv z regionálních pivovarů, často umístěných na ‚dohled od komína‘. Jejich prodeje rostly až o desítky procent a dnes představují v některých obchodech až pětinu všech prodaných piv,“ říká Lukáš Němčík, šéf rozvoje sítě družstevních prodejen COOP, která provozuje zhruba 2 500 převážně venkovských obchodů.
Nabídka místních piv se liší v jednotlivých obchodech region od regionu, některé jich nabízejí i desítky a mají různé zkušenosti s chutí obyvatel konzumovat místní produkci. Největší boom zaznamenává obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí, které má pod sebou zhruba 100 konzumů.
Regionální piva v nich začalo nabízet před pěti lety. Zákazníkům tehdy nabídlo tři značky pivovaru Rychnova nad Kněžnou, dnes spolupracuje s 15 lokálními pivovary a kupujícím nabízí zhruba 70 různých regionálních piv, například Letohradského jelena, Černého medvěda, Žamberského kance nebo třeba Rampušáka, Barona a Agenta.
„Boom začal už před pandemií, ale covid ho umocnil tím, že jsme se snažili pomoci minipivovarům, které zůstaly bez možnosti prodeje v hospodách. Brali jsme to na začátku spíš jako charitu, ale pak jsme byli příjemně překvapeni, jak dobře se to byznysově povedlo. Devadesát procent prodejů sice spadá na velké pivovary, ale desetina už patří malým. Jsou i prodejny, kde prodeje tvoří až čtvrtinu pivního sortimentu a v jedné dokonce polovinu,“ pochvaluje si Miloslav Hlavsa, ředitel družstva Konzum.
Podle něj však nemusí pro všechna území platit stejný recept. „My se obecně hodně zaměřujeme na nabídku lokálních potravin obecně a zákazníci si na to už zvykli a vyhledávají to. Takže když jsme rozšířili nabídku piva, začali ho kupovat. V téměř 20 prodejnách jsme zřídili takzvanou pivotéku, kde nabízíme desítky různých regionálních značek. V Žamberku a Ústí nad Orlicí jich je dokonce šedesát,“ popisuje šéf družstva s tím, že by jejich počet chtěl zdvojnásobit.
Mezi roky 2019 a 2020 stouply podle něj prodeje lokálních piv ve venkovských konzumech extrémně – o 100 až 150 procent. Po rozvolnění rostou nadále, meziročně podle místa o dvacet až třicet procent. Že je však každý region jiný, ukazuje další síť prodejen v rámci COOP Jednota, spotřební družstvo České Budějovice. I ona se snaží podpořit regionální dodavatele, kteří se na jejím celkovém sortimentu podílejí více než čtvrtinou, růst prodejů lokálních piv byl však mezi lety 2019 až 2020 mnohem mírnější – na úrovni pěti procent.
Velký nárůst je podle Hlavsy dán tím, že místní berou nákup regionálních výrobků jako podporu firem, lidí a prodejen v místě, kde bydlí, a zároveň velmi rádi zkoušejí nové věci. Mnozí začali kupovat dražší piva nad 100 korun i jako dárek ostatním na oslavy. Tyto motivy popisuje i osmačtyřicetiletý zákazník z Ústí nad Orlicí.
„Nabídka v pivotékách je extrémně široká, nikde jsem nic podobného neviděl a postupně se tím propíjím. Zkouším různá piva podle nálady, někdy lehčí, někdy těžší, někdy spodně kvašená, jindy svrchně kvašená, někdy více chmelená a jindy zase méně – piva mají úplně jiné chutě než piva z komerčních pivovarů. Je to, jako když pijete víno, i zde poznáváte řadu odstínů. Dvakrát jsem pivo koupil jako dárek, protože mají i nádherné lahve. Mělo to úspěch,“ říká Radek Mačát. I pro něj je důležité, že koupí lokálního piva podporuje místní podniky. „Ano, dává mi to velký smysl,“ potvrzuje.
Jak konkrétně se daří jednotlivé podniky v regionu podpořit, ukazuje příklad Pivovaru Neratov. Ten začal vařit první piva před třemi lety, v roce 2019 vystavil 1 000 hektolitrů a kromě hospod je prodával i v deseti konzumech. Pak přišla pandemie a pivovar se obával, co bude dál. Družstvo Konzum ale od něj začalo odebírat piva více, lidem chutnalo, a tak navzdory nulovému prodeji surového piva v sudech vzrostly prodeje piva v lahvích natolik, že i s otevřeným e-shopem uvařil loni Neratov o 500 hektolitrů více. Svou produkci nyní prodává v 70 konzumech.
„Je to nádherné a pro byznys úplně skvělé. V létě jsme dokonce museli prodej piva přes e-shop zastavit, protože nešlo uspokojit všechny zákazníky. Za letošek očekáváme, že vystavíme 2 000 hektolitrů piva,“ říká ekonomický ředitel Pivovaru Neratov Antonín Nekvinda.
A jak se v regionech dařilo velkým pivovarům? Plzeňskému Prazdroji stouply v síti COOP za rok 2020 prodeje o 13 procent a zařadila se tím mezi jeho nejrychleji rostoucí prodejce. Zároveň se ukázalo, že zákazníci jsou v regionech více konzervativní, což je podle něj vidět například na prodeji nealkoholických ochucených piv či plechovkových piv. Obě tyto kategorie rostou, ale v porovnání s celostátním průměrem je to zhruba poloviční tempo. Vesničtí pivaři se dnes už také nespokojí jen s levnými pivy, ale výrazně u nich roste i obliba ležáků, tedy 11stupňových a 12stupňových piv.
Nárůst zájmu o ležáky potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS). „Je to dlouhodobý trend. V roce 2020 byl jejich podíl 49,5 procenta, výčepního piva se vyrobilo 45,9 procenta a roste i podíl nealkoholických piv,“ říká výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová. Co se týče obalů, je podle ní jednoznačně nejoblíbenější pivo ve skleněné lahvi. Loni jejich podíl tvořil 46 procent, 15 procent připadl na plechovky, 12 procent na PET lahve, dvě procenta na cisterny a spotřeba sudů, jejichž obliba zesiluje, tvořila 25 procent.
Rostoucí prodeje piva v sudech potvrzuje i pivovarnická jednička. Plzeňský pivovar letos dodává chlazené sudy zhruba do 120 prodejen COOP, což je oproti loňsku o čtvrtinu více. „Tento počet plánujeme zdvojnásobit. Největší poptávka je po 30litrových sudech, roste však zájem i po 15litrových sudech,“ říká Josef Jukl, manažer pro klíčové zákazníky Plzeňského Prazdroje. Rostoucí zájem o 15litrové soudky potvrzuje i pivovarnická dvojka – Pivovary Staropramen. Vedle nich jim roste spotřeba ležáků, ovocných pivních mixů a piv v plechovkách.
ZDROJ: AUTOR - IVA ŠPAČKOVÁ, www.seznamzpravy.cz, 17.9. 2021, 10:41
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/diky-covidu-nastal-boom-lokalnich-minipivovaru-obchody-zrizuji-pivoteky-174801#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=d73a40qQwhU-202109171003&dop_id=174801&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
KONEČNĚ!!! ALE ŽE TO TRVALO.
Pivovar se pochlubil novým pivem, v mnoha státech USA je ilegální
Americký pivovar Samuel Adams vytvořil nové pivo s názvem Utopia, které obsahuje 28 procent alkoholu. Právě vysoký podíl alkoholu jej však s ohledem na tamní zákony dělá ve 28 státech USA ilegálním. Láhev nevšedního zlatavého moku vyjde na 240 dolarů (cca 5200 korun), píše server Yahoo.
Společnost pivo, které dozrávalo v sudu, popsala jako „temperamentní směs několika várek našich mimořádných piv”. Jedná se už o 12. řadu tohoto moku, který americký pivovar vytváří každé dva roky.
Letošní řadu, která obsahuje 28 procent alkoholu, mají svou bohatou chutí doplňovat jemné tóny meruňky a karamelu.
Vysoký podíl alkoholu však dělá nápoj ilegálním ve 28 státech USA, v nichž pivo dle zákonů musí obsahovat maximálně pět procent alkoholu.
V mnoha z těchto států kolují názory, že tyto zákony, pocházející z éry prohibice v minulém století, omezují výrobce řemeslného piva.
Obyvatelé států, kde pivo bude legálně v prodeji, si však budou muset za ochutnání připlatit. Láhev piva Utopia vyjde na 240 dolarů (asi 5200 korun).
ZDROJ: 20:9. 2021, 11:36-sl, Novinky.cz
https://www.novinky.cz/muzi/clanek/pivovar-se-pochlubil-novym-pivem-v-mnoha-statech-usa-je-ilegalni-40372555#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=TgyQ8YSjw8B-202109201421&dop_id=40372555&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Pinkasova noční můra. Blíží se 11. ročník originálního závodu výčepních
Po roční přestávce způsobené covidovou uzavírkou se vrací jeden z nejoriginálnějších pivních závodů světa. Pinkasova noční můra, tedy běh s deseti vlastnoručně načepovanými pivy ze sklepa až do prvního patra restaurace U Pinkasů.
Unikátní závod výčepních se zrodil v roce 2010 na počest Jakuba Pinkase. Legendární pražský hostinský v roce 1843 učinil zásadní krok pro zvýšení kvality čepovaného piva. V té době se pivo čepovalo ze sudu do velkého džbánu, z něhož si hosté nápoj sami rozlévali do sklenic.
Bývalý krejčí Pinkas však začal čepovat plzeňské ze sudu přímo do sklenic. Pivo tím pádem nebylo zvětralé a mělo správnou teplotu, obsluha hostů však byla náročnější a namáhavější. Jakub Pinkas a jeho následovníci se snažili nosit najednou co nejvíce sklenic: v každé ruce měli sedm půllitrů a mezi nimi byl přitisknutý ještě patnáctý. Ze sklepa, kde bylo pivo u ledu, běhali do prvního patra, čímž zdolávali více než 40 schodů.
Za celodenní směnu překonali téměř pětadvacet tisíc schodů – což je stejné, jako kdyby zhruba osmdesátkrát vyběhli Petřínskou rozhlednu, navíc se zátěží patnácti plných půllitrů.
První pivo od Grolla
Letošní 11. ročník Pinkasovy noční můry se uskuteční 5. října. I toto datum je důležité, neboť právě v tento den roku 1842 uvařil bavorský sládek Josef Groll v Plzni první várku svého piva. Zrodil se fenomén, který brzy ovládl pivní svět.
V tento památný den začíná U Pinkasů v půl druhé odpoledne kvalifikační předkolo, z něhož do podvečerního finále postoupí 15 nejlepších výčepních. Důležitý není jen čas, ale i kvalita načepovaného piva, kterou hodnotí odborná porota. A to vše za plného provozu.
Klub stovkařů
Do tradiční pražské hospody U Pinkasů se ale nechodí jen na „plzeň“, nýbrž také na výbornou českou kuchyni. Vyhlášená je tradiční dršťková polévka, kachna na jablkách a majoránce či dvakrát marinovaná vepřová žebra v medové marinádě. Jejichž příprava je poměrně dlouhá a složitá: syrová žebra se marinují, pak se dusí v páře, znovu se marinují a na závěr se upečou.
Restaurace se může pochlubit dlouhým seznamem slavných štamgastů. Na pivo sem chodil Vlasta Burian, Jan Werich s Jiřím Voskovcem, ale i politici – T.G. Masaryk, Alois Rašín či Karel Kramář. U Pinkasů také padlo definitivní rozhodnutí Václava Havla, že bude kandidovat na československého prezidenta.
Na konci 19. století tady dokonce vznikl elitní klub stovkařů, tedy hostů, kteří od rána do večera vypili sto velkých piv. I když se to zdá zcela nemožné, klub měl několik členů. Jedním z nich byl tehdy známý sochař Vilém Amort. Aby stovku pokořil, začal pít v sedm ráno a skončil o půlnoci. Každou hodinu vypil pět až šest piv, a protože neměl čas chodit na záchod, traduje se, že močil do kýble pod stolem.
Pinkasova noční můra
Závod výčepních spočívá v běhu s deseti vlastnoručně načepovanými velkými pivy ze sklepa do prvního patra pražské restaurace U Pinkasů.
Akce se koná od roku 2010. Loni se kvůli pandemii neuskutečnila, 5. října se proto odehraje 11. ročník.
Posledního závodu v roce 2019 se zúčastnilo patnáct výčepních, z nichž několik přijelo z ciziny – z Německa, Polska, Rumunska či Velké Británie.
V prvních devíti ročnících vítězili pražští výčepní, desátý ročník však vyhrál Polák Jacek Maliszewski z varšavské České pivní restaurace s časem 1:36,53.
ZDROJ: Autor - LIBOR BUDINSKÝ, www.seznamzpravy.cz, 21.9. 2021, 14:25
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pinkasova-nocni-mura-blizi-se-11-rocnik-originalniho-zavodu-vycepnich-175041#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=3yHCJy0ePRP-202109211408&dop_id=175041&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Jsem Čech, bude pivo. Supertěžká váha šla slavit boxerský titul. První lok padl na chodbě
Jeden pokus mu nevyšel, teď šel do druhého. A může slavit. Tomáš Šálek v sobotu před půlnocí vyboxoval v Ústí nad Labem český titul v supertěžké váze, když na body udolal po deseti kolech Michala Reissingera. Ryzí boxer proti kickboxerovi. Boxerský mistrovský zápas zůstal boxerovi. Galavečer v hotelu Větruše pořádala organizace Tohle je box.
„Strašně dlouho jsem po tomhle titulu toužil. První šanci jsem podělal, chtěl jsem to napravit, ukázat, že tenkrát to byl omyl. To jsem prohrál sám se sebou,“ řekl po zápase vítěz, když měl kolem pasu připnutý mistrovský pás. Pak šel na pivo. „Jsem Čech, bude pivo,“ usmál se Šálek a první lok polkl už na chodbě.
ZDROJ: www.kaocko.cz, Autor - Libor Kalous, 3. 10. 2021
https://www.kaocko.cz/cs/ko/jsem-cech-bude-pivo-supertezka-vaha-sla-slavit-boxersky-titul-prvni-lok-padl-na-chodbe.html
Dvě třetiny piv teď lidé konzumují doma
Musíme více proslavit český ležák, abychom se přibližovali síle německého nebo belgického pivovarnictví, řekl Právu nově zvolený prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich. Důsledky pandemie na obor budou podle něj dlouhodobé, neboť se lidé do restaurací nevrátili.
Jak si dnes stojí po covidové pandemii minipivovary?
Na valné hromadě jsme si dělali anketu, které se zúčastnilo přes polovinu našich členů. Vyšlo nám z ní, že nejsme v žádné růžové, ale rozhodně ani v žádné zoufalé situaci. Covidová doba se nás samozřejmě všech dotkla, ale na druhé straně se díky naší snaze a naší kreativitě otevřely další možnosti prodeje a propagace minipivovarnictví. Musíme tedy na tom všem špatném hledat dobré věci. Ale v každém případě se to na každém z nás podepsalo.
Co umožnilo minipivovarům přežít?
Pivovary, které byly spojené s restauracemi, dosáhly na nějaké kompenzace. Ale morálka zaměstnanců, kteří byli za kompenzovaný plat celou dobu doma a teď se vracejí, také není dobrá. Pak jsou další pivovary, které nemají restaurace a primárně dodávají jiným.
Ale neměly kam, protože restaurace byly uzavřené. Tyto pivovary na tom byly v tomto okamžiku hodně mizerně a snažily se hledat kanály, jak svoje pivo prodat.
Přes padesát procent pivovarů muselo svou produkci vylévat, protože zavření restaurací bylo překotné. Řada z nich potom řešila odbyt přes malé obaly, třeba PET lahve nebo nějakou formu vratných obalů, jako jsou minisoudky. Takto se prodávalo pivo, abychom vůbec byli schopni přežít.
Dá se odhadnout dopad pandemie a návazných opatření na váš sektor?
Společně s Českým svazem pivovarů a sladoven odhadujeme, že za celou covidovou dobu tuzemské pivovarnictví přišlo zhruba o dva miliony hektolitrů piva. Pokud jde o malé pivovary, byly to samozřejmě jen výjimky, kterým se výstav nepohnul směrem dolů.
Dopad ale teprve přijde. Protože lidé se odnaučili kultuře, která tu byla předtím. Tedy nekonzumují tolik v restauracích, i když jsou firemní akce, tak se konzumuje méně na místě. Lidé si to raději odnesou domů. Svědčí o tom i množství prodaných malých výčepních zařízení, kdy si to kdekdo koupil třeba do garáže. Například v jednom restauračním pivovaru, který tato zařízení půjčuje i prodává a kde jich za půl roku obvykle prodali tři čtyři kusy, tak jich nyní prodali padesát. Evidentně si tedy zákazníci pijí pivo spíše doma.
Bude tedy minipivovarů ubývat?
Můžeme to spíše odhadovat. Určitě ovšem nebude v dohledné době přibývat malých pivovarů, tak jako přibývaly před tím. A rozhodně roste množství pivovarů, které svou činnost končí. To znamená, že boom minipivovarů v této době rozhodně není.
Jakým směrem se chcete jako svaz vydat?
Vidím několik priorit, ale jednou z nich je rozhodně spolupráce s velkými pivovary a s Českým svazem pivovarů a sladoven. V tomto směru víme o řadě možností synergie a tímto směrem se začínáme vydávat. Chceme, abychom se s konkurenty, kteří spolupracují a chtějí české pivovarnictví posunout dál, přibližovali síle německého nebo belgického pivovarnictví.
Musíme více proslavit náš český ležák. Máme chráněné zeměpisné označení České pivo a myslím si, že ho musíme společně propagovat nejen doma, ale i v zahraničí. Abychom prodali naše klasické české postupy, byli schopni vysvětlit, v čem je naše pivo jiné než třeba pivo bavorské.
Hovořili jsme o změně pivní kultury, kdy lidé snížili konzumaci v restauracích a začali více pít pivo doma. Vrátí se to někdy zpátky?
Ty nůžky se teď dramaticky rozevřely. Tuším, že 27 procent piva se vypije v restauracích. Před dvaceti lety to bylo asi 65 procent v restauraci a zbytek v tzv. malých obalech, jako jsou lahve, PET lahve, plechovky. Nyní je ten poměr tedy obrácený.
Ten dramatický výkyv, který tu je letos, se pravděpodobně malinko vrátí, ale zda do původních čísel, o tom osobně dost pochybuji. Rozhodně ne v nějaké dohledné době.
ZDROJ: 11.10. 2020, 12:32, Miloš Cihelka, Právo
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/dve-tretiny-piv-ted-lide-konzumuji-doma-40373344#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=jmgkRCFa8fW-202110111036&dop_id=40373344&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Jedno pivo po probuzení vás krásně vzpruží, chválí svůj nápoj sládek
Chodí po pivovaru, ochutnává a ladí pěnivý mok a přemýšlí, jaký nový druh piva uvařit. I to dělá sládek. Je to ale jen část jeho práce. „Dobrý sládek musí zastat v pivovaru vše, být technik i ekonom a umět pracovat s lidmi,“ vysvětluje Michal Voldřich, výkonný ředitel protivínského pivovaru.
"Ahoj, Michale," zdraví jej všichni, od sladovníka přes spilkaře až po obsluhu stáčecí linky, když procházíme provozem. A i on zná všechny křestním jménem. "Pivovarský si všichni tykaj," komentuje rodinnou atmosféru, která tady mezi sto let starými zdmi pivovaru vládne.
Je to i proto, že osmdesátičlenný tým nahrazuje při vaření jeho oči, nos i ruce. Právě na smysly svých kolegů se musí sládek v takhle velkém pivovaru spoléhat. Oni jako první poznají, že je něco jinak a hned mu hlásí: "Dneska se pivo rozbíhá rychlejc, káď je ňáká kalnější, pěna je jiná."
Na sládkovi je pak rozhodnutí, co s tím. Má na pomoc i speciální laboratoř, kde se kontrolují vzorky z každé várky piva, zda odpovídají standardu. Zákazník chce pít to, na co je zvyklý, a je mu jedno, jestli letos dozrál trochu hořčejší chmel, že slad je sladší nebo že se kvasinkám zrovna nechce kvasit. Sládek si s tím musí umět poradit.
Od kádí do kanceláře
Ve středověku platilo za skutečné řemeslo jen sladovnictví, tedy máčení, klíčení a sušení ječmene, vaření piva samotné se považovalo spíše jen za obchodní záležitost. Jak se obě činnosti postupně slučovaly, přeneslo se označení "sládek" i na vedoucího výroby piva.
Moderní sládek si k tomu všemu přibral ještě práci v kanceláři. Právě tam tráví podstatnou část svého pracovního dne, aby řešil technickou stránku výroby a administrativu.
Jemu se volá, když se něco porouchá, a on má za úkol přijít s lepšími způsoby výroby. "Skutečný sládek musí být i technik, který dokáže uvařit kvalitní pivo na různých zařízeních," tvrdí Voldřich, sám s desetiletou praxí ve strojařině.
Tradiční chuť českého piva je však pro něj na prvním místě. Proto se tu třeba pivo kvasí ještě po staročesku, zejména v otevřených kádích, díky čemuž získává svůj osobitý charakter a není to levná zrzavá vodička s bublinkami, jak Voldřich nazývá chuťově univerzální europiva.
V pivovaru to všude voní
I přes své angažmá v kanceláři si pan Voldřich najde každý den chvilku, aby zašel na provoz. "V pivovaru to všude voní," vychutnává si odér piva, "od sladovny přes varnu, spilku, sklepy až po stáčírnu."
Celý pivovar i výrobní proces zná do posledního detailu. Jen po čichu, podle okurkové vůně, pozná, že slad už je správně naklíčený. Šlehačková pěna na kádích mu zas přesně napoví, které pivo už půjde ze spilky do sklepa.
Moc dobře ví, že při vaření piva má vše svůj čas, nic se nesmí uspěchat ani zanedbat. Při vaření piva platí: "Domoč, dosuš, dovař a dopij."
Češi mají rádi to své
Na konzervativním českém pivním trhu je podle něj těžké prorazit s něčím novým. "Češi jsou zvyklí na ležáky, lišící se jen stupňovitostí," stýská si nad neochotou zákazníků experimentovat. Udělat netradiční pivo, které by si našlo své zákazníky, není podle něj jen věc umění sládka, ale i dobré marketingové podpory.
Za nedostatkem různých speciálů a méně chmelených piv přitom vidí Voldřich i hlavní důvod, proč mládež zvyklá na sladké limonády přestává pít pivo a vrhá se spíše na tvrdý alkohol. "Pít pivo je přitom extrémně zdravější," prohlašuje zaníceně.
V pivovaru i bydlí
Zatímco v protivínském pivovaru rozhoduje o tom, jaký se bude vyrábět nový druh piva, obchodní či marketingové oddělení, ve svém domácím pivovaru je králem sládek Voldřich sám. Ano, v pracovní dny totiž dohlíží na produkci piva v Protivíně, o nocích a víkendech ale vaří pivo ve svém vlastním pivovaru ve Zvíkově.
"Vymýšlení nové chuti piva je ta nejkrásnější část práce sládka," pochvaluje si přitom, že si u sebe může vařit taková piva, na která má právě chuť. V zimě si tu pochutnává na pivech silnějších, v létě vaří více osvěžující, jiné pivo si uvaří i na Vánoce, jiné na Velikonoce. Experimentům se meze nekladou.
Ve zvíkovském pivovaru dokonce bydlí. A to, že se z pivovarského prostředí téměř nehne, mu vůbec nevadí. "Když dostanu doma chuť na pivo, zaběhnu si prostě natočit do sklepa," směje se.
Na pivo nedá dopustit. "Jedno po ránu člověka krásně vzpruží, dvě po obědě jsou na trávení, tři večer vás pěkně uspí a osm si dáte pro radost," usmívá se.
Sládek Michal Voldřich
Svou kariéru začal pan Voldřich ještě před rokem 1989 jako pomocník vařiče v pivovaru Staropramen a v malém pražském pivovaru U Fleků. Pivovarnické řemeslo tak poznal pěkně zespodu, od sklepa až po výčep. Teprve poté vystudoval teorii kvasné chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
Od té doby stál u zrodu desítek druhů piv od Velvetu a Milénia přes všechna zvíkovská piva až po nejnovější ležák Lobkowicz z Protivína. Mnohá z těchto piv získala nejedno ocenění, nejčerstvější medailí se chlubí Lobkowicz Premium ze Zlatého poháru Pivex 2010.
Jak se pivo vyrábí
1. Výroba sladu: zrno ječmene se máčí ve vodě, nechává vyklíčit a vysušit
2. Šrotování: drcení sladu
3. Vystírání: smíchání rozdrceného sladu s vodou ve vystírací kádi
4. Rmutování: postupné několikanásobné ohřátí směsi ve rmutovací pánvi, při kterém se štěpí složité sloučeniny na jednoduché zkvasitelné (např. škrob na cukry)
5. Scezování: mláto, zbytky sladu, se oddělí od tekutiny zvané sladina
6. Chmelovar: sladina se vaří s chmelem, vzniká mladina
7. Kvašení: na spilce se do ochlazené mladiny přidají kvasinky a nechá se několik dní kvasit
8. Dokvašování a zrání: v ležáckých tancích ve sklepě dokvašuje pivo i několik měsíců
9. Filtrace: pivo se zbavuje kvasinek, získává čirou barvu
10. Pasterace: tepelné ošetření piva pro zvýšení jeho biologické stability
11. Stáčení: plnění láhví či sudů pivem
Kde se vzalo české pivo?
Přidávat chmel do původně sladkého kvasného nápoje začali prý Slované ještě před příchodem na naše území. Tím mu dali jeho charakteristickou hořkou chuť a vůni.
Typicky český světlý ležák plzeňského typu tak, jak ho známe dnes, pak vznikl poprvé v Měšťanském pivovaru v Plzni v polovině 19. století, a to díky nové technologii spodního kvašení z Bavorska.
Zdroj: 29. března 2010, Autor - Dan Král
https://www.idnes.cz/xman/styl/jedno-pivo-po-probuzeni-vas-krasne-vzpruzi-chvali-svuj-napoj-sladek.A100329_034511_xman-styl_fro
Pivo se zázračnou vodou Čechy uchvátilo. Vaří se v Neratově
V každé várce piva je zázračná voda. A funguje to. Pivovar Neratov, jehož hlavním akcionářem je farář Josef Suchár, i v pandemii vyrostl o 30 procent, a potvrdil tak pověst Neratova coby obce, kde se odehrál i byznysový zázrak.
Ještě před dvaceti lety stály v Neratově v Orlických horách místo kostela jen obvodové zdi. Dnes se na kopci tyčí dominanta se vzdušnou prosklenou střechou, kterou jezdí obdivovat desítky tisíc lidí ročně. A právě tento kostel spustil proměnu celého Neratova. Proměnu, během které se v malé zapomenuté vsi udál velký byznysový zázrak.
„Kostel je duší celého projektu. Aby byl živý a aby to mohlo fungovat, jsou potřeba i možná přízemní věci. Aby se člověk, kterého kostel nadchne, měl kde najíst, ubytovat, aby mohl přivést něco svým blízkým na památku. Od toho jsou naše jednotlivá střediska, dílny. Proto tu je teď i pivovar. Aby to celé mohlo fungovat,“ vysvětluje místní farář Josef Suchár.
Růst o třetinu během pandemie
Neratovský pivovar si už pouhé čtyři roky od výstavby sám na sebe vydělá. A jeho pivo Prorok se stalo nejprodávanějším regionálním pivem v obchodním řetězci Coop. Zatímco velké pivovary v pandemii ztrácely a spotřeba piva na jednoho Čecha za rok meziročně klesla o 13 litrů, Neratov během loňského roku zvýšil tržby o 30 procent.
„V našem původním plánu byl konečný výstav za tři roky plánovaný na 1500 hektolitrů. To už se nám už letos podařilo překonat. Uvaříme dva tisíce hektolitrů,“ říká místní podsládek Dominik Malík s tím, že pivovar loni utržil osm milionů korun.
Do každé várky piva se v Neratově přidává promile zázračné vody vyvěrající hned vedle kostela. A akcionářem pivovaru je právě místní farář Josef Suchár. „Musel jsem žádat pana biskupa, jestli mi dovolí takto podnikat. Proto i ten pivovar nese v názvu ŠFN – což je šílený farář neratovský,“ dodává Suchár.
Šéfoval pojišťovně. V Neratově jen škrtnul pár nul
Neratov však rozhodně není jen kostel a pivovar. Sdružení Neratov stojí na ubytování, restauraci, vlastním zahradnictví, škole, ale i zakázkách pro velké průmyslové firmy. A tuto slušně šlapající firmu pomohl nastartovat farářův bratranec Antonín Nekvinda.
Psal se rok 2011, bylo po finanční krizi a tento vrcholový manažer, generální ředitel České Pojišťovny na Slovensku přišel na pozvání svého bratrance do Neratova. Původně si chtěl dát roční pauzu a pak se do velkého světa pojišťovnictví vrátit, ale postupně se začínal víc a víc zapojovat v Neratově a nakonec ve sdružení už zůstal.
„Je to velký skok. Když pracujete ve velké firmě, máte absolutní zázemí. Když přejdete do spolku, který je v červených číslech, pracuje pro něj 50 lidí, hledá cestu jak dál, řešíte úplně jiný okruh problémů. Na druhou stranu je hned vidět výsledek práce a nemáte se na co vymlouvat. Nemůžete se vymlouvat na Brusel, Prahu ani akcionáře,“ říká Nekvinda.
S úsměvem dodává, že si nechal své excelovské tabulky, ve kterých fungovala pojišťovna. „Ty tabulky jsou stejné. I ta čísla v nich jsou stejná, jen chybí v té tabulce nahoře, že je to v milionech.“
Práce pro 300 lidí s postižením a zisk
Spolek se musel rozhodnout, zda ekonomicky zemře, nebo se bude rozvíjet – a vybral si to druhé. A začal se rozšiřovat i do okolních vesniček. „Začali jsme hledat i takzvané strategické partnery. My jsme byli v Neratově zařízení na servis poutníkům, ale to jsou sezonní věci. Hledali jsme něco, co může fungovat celý rok,“ vysvětluje Nekvinda spolupráci s velkými firmami.
V roce 2011 měl spolek 50 zaměstnanců. Teď jich má zhruba 250, 180 z nich s nějakým postižením. Obrat sdružení se pohybuje kolem 90 milionů a loni i přes pandemii skončil v zisku 1,6 milionu.
ZDROJ: Autor - ZUZANA HODKOVÁ, 31.10. 2021, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pivo-se-zazracnou-vodou-cechy-uchvatilo-vari-se-v-neratove-178567#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=bSfRaLTQr2L-202111010754&dop_id=178567&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Ranní pivo - Visací zámek
Mám mozek na zdi
mám mozek na zdi
Zase jsem jednou narazil
Včera v hospodě byla jsi v pohodě
A teď se tváříš kysele
Dávaš mi vinu za kocovninu
A za modřiny na těle
Já vím je to blbej život
Pomůže ti ranní pivo
Já jsem taky čekal víc
Zas nemáme nikdo nic
Včera v hospodě byla jsi v pohodě
A teď tu brečíš do deky
Možná ti chybí opilý sliby
Že s tebou chci bejt na věky
Já vím je to blbej život
Pomůže ti ranní pivo
Já jsem taky čekal víc
Zas nemáme nikdo nic
Pípa - Visací zámek
Hej!
Musí být cesta, jak votud ven
Todle je jako zlej sen
Řekl muž, co u baru stál
Už trochu nakloněn
Zloděj pije mý víno
A komunista jí můj chléb
Musí být způsob
Jak z toho ven
A nejraději hned
Hned!
Výčepák na to jen kývnul
Všem by nám bylo líp
Kdyby lid pochopili
Že život je jen vtip
To my dva ale víme
My máme rovnej styl
Kdybych si myslel
Že jste ňouma
Tak bych vám ani nenalil
Všude okolo pípy
Výčepák drží stráž
A holky kolem předvádějí
Něžnou sabotáž
Všude okolo pípy
Výčepák drží stráž
A venku začal kvílet vítr
A blesky křížem kráž
Kráž!
Kráž!
Kráž!
Stánek - Visací zámek
Na strahovským kopci chybí výčep piva
jenom jedna možnost notorikům zbývá
Stánek, stánek u Johna Debila
Stánek, stánek u Johna Debila
John Debil tam sedí na svý pivní base
normálnímu člověku stěží podobá se
John má kamarádů vždycky plnej stánek
pijou jeho pivo, žerou jeho párek
Stánek, stánek u Johna Debila
Stánek, stánek u Johna Debila
Musíš si poslechnout jeho blbý kecy
napít piva chceš-li se nakonec přeci
Je to ale furt lepší, než kdyby tam nebyl
tenhle světec piva, ukrutnej John Debil
Stánek stánek u Johna Debila
Stánek stánek u Johna Debila
Cigára - Visací zámek
Tyhlety cigára kouřil můj strýc
Dokud pak neumřel na rakovinu plic
A ještě když umíral
Tak z posledních sil šlukoval
Tenhleten alkohol chlastal můj strýc
Dokud pak nezemřel na cirhózu plic
A ještě když umíral
Do hospody mě posílal
Tuhletu ženštinu fuckoval můj strýc
Dokud pak neumřel na syfilis
A ještě když umíral.
Ji z plna hrdla proklínal
A ještě když umíral
Ji z plna hrdla proklínal
Pičus - Visací zámek
Já jsem úžasnej.
Co udělám, chybu nemá.
Vtipnej, chápavej,
Zkrátka hlava otevřená.
Vlídnej k okolí,
V hospodě i na ulici
Zmáknu cokoli,
Protože mám pod čepicí.
Protože mám dobrý vkus,
Říkají mi pičus.
Mám rád pořádek,
Kdepak nějaká anarchie.
A když už jsem řek,
Tak to tak taky je,
Moje slovo platí.
Když se něco zhatí,
Já jsem bez vinny,
Jenom plním pokyny.
A říkají mi pičus.
A říkají mi pičus.
Protože mám dobrý vkus,
Říkají mi pičus
Svět je nespravedlivej!
Svět je nespravedlivej!
Svět je nespravedlivej!
Svět je nespravedlivej!
Štěstí - Visací zámek
Líbí se mi když kámoši mají plno piva
Líbí se mi když kámoši vedou pivní řeč
Jsou i takoví co mnoho nepoví
Ale mě se líbí když pikolík po sále jen kmitá
Líbí se mi když kámoši balej tlustý jointy
Líbí se mi když kámoši kouří konopí
Čudí i někteří co už tomu nevěří
Ale mě se líbí když kámoši vyndávaj i hašiš
Líbí se mi i jiný věci to nijak netajím
A pak jsou zážitky který mít nemusím
Líbí se mi když kámoši mají pěkný ženský
Líbí se mi když můj kámoš pěknou babu má
Jsou i někteří co hned udeří
Když jim řekneš hele kámo pěknou babu máš
Líbí se mi i jiný věci to nijak netajím
A pak jsou taky zážitky který mít nemusím
Líbí se mi líbí se mi líbí se mi štěstí (4x)
Stovky restaurací odmítají kontrolovat hosty. Byla by to diskriminace, tvrdí
Zhruba 400 restaurací nebude dodržovat kontroly bezinfekčnosti hostů. Byla by to diskriminace zákazníků na základě zdravotního stavu, uvedli v pondělí na tiskové konferenci zástupci iniciativy Chcípl PES, která se později změnila na politické hnutí Otevřeme Česko normálnímu životu. Samotné vládní nařízení je podle nich nezákonné. Kvůli omezování svobod svolává hnutí demonstraci na 17. listopadu od 15:00 na pražské Staroměstské náměstí.
Vlastník restaurace Šeberák a předseda hnutí Jakub Olbert dodal, že zástupci hnutí budou během pondělka v tomto podniku protestovat. Kontrolovat hosty nebudou, což ohlásili na Hygienickou stanici hlavního města Prahy. Očekávají z její strany kontrolu, kterou ale již nahlásili České obchodní inspekci (ČOI) jako snahu o diskriminaci hostů. „Požádali jsme ČOI o ochranu,“ dodal místopředseda hnutí Jiří Janeček.
„Jak hygiena, tak ČOI nám oznámili přijetí, v případě hygieny to bylo udání. Hygiena má povinnost v případě udání konat,“ dodal Olbert. Zástupci hnutí podle něj nečekají konflikt, ale argumentaci s lidmi, kterým vysvětlí, proč je jejich konání protizákonné. Podle Olberta je možné, že hygienici buď následně odejdou, nebo je předají do správního řízení.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) si je podle Olberta navíc vědomý, že nařízení není právně v pořádku a že používá ty samé věty, které již v minulosti zrušil Nejvyšší správní soud. K tvorbě samotného nařízení pak podle něj nepřizval Legislativní radu vlády. „A podle toho to také vypadá,“ doplnil.
Kritika části hospodských
O povinnosti personálu restaurací kontrolovat bezinfekčnost hostů rozhodl končící kabinet premiéra Andreje Babiš (ANO) 20. října. Opatření vyvolalo kritiku některých hospodských, podle kterých stát přenáší odpovědnost za šíření epidemie na majitele a provozovatele gastro služeb. Restrikce podle nich povedou k úbytku hostů a dalšímu poklesu tržeb.
Personál restaurací by od pondělka neměl obsloužit nikoho, kdo není očkovaný proti covidu, toto onemocnění v posledním půlroce prokazatelně neprodělal, případně nemá platný negativní test na koronavirus. Bezinfekčnost mohou hosté prokázat také tím, že na místě podstoupí samotest.
ZDROJ: ČTK 1. listopadu 2021 13:24, cnn.iprima.cz
https://cnn.iprima.cz/stovky-restauraci-odmitaji-kontrolovat-hosty-byla-by-to-diskriminace-tvrdi-36921?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=4cUQepPozfm-202111021903&dop_id=14087596
Na opatření kašleme, dejte si raději řízek. Reportér vyrazil do rebelující restaurace Šeberák, kde bezinfekčnost hostů neřeší. Tohle se dělo uvnitř
V hospodách a restauračních zařízení by měli hostinští a provozovatelé od 1. listopadu po svých hostech vyžadovat předložení potvrzení o tzv. bezinfekčnosti. Některé restaurace předem oznámily, že vládní nařízení budou ignorovat. Jedním z rebelujících podniků je také restaurace Šeberák v pražských Kunraticích. Reportér portálu ŽivotvČesku.cz v pondělí vyrazil na oběd zjistit, zda personál svým hostům opravdu umožní návrat do »starých časů«, kdy se v hospodách nic nehlídalo a přijít mohl každý, kdo měl peníze. "Na vládní nařízení kašleme, nic nekontrolujeme, ani kontrolovat nebudeme," vysvětlila obsluha známé restaurace Šeberák, kde je majitelem nejznámější rebelant Jakub Olbert.
Jedním z rebelujících podniků, který předem avizoval, že hosty kontrolovat rozhodě nebude, je kunratická restaurace Šeberák. Majitel podniku Jakub Olbert opakovaně uvedl, že kontrolovat klienty nemá v plánu, že vítaní jsou i lidé neočkovaní a bez respirátoru. Hostinský pak považuje zásahy státu do chodu gastronomických služeb a podniků za protiprávní.
Reportér webu ŽivotvČesku.cz vyrazil v pondělí na oběd s tím, že předpokládal, že do podniku zřejmě zavítá kontrola, která bude řešit, proč restaurace vládní nařízení nerespektuje.
Tohle se dělo uvnitř:
11:20 - Přijel jsem na místo a před restauraci Šeberák jsem se potkal s kolegy z dalších médií, kteří také čekali na to, zda proběhne nějaká kontrola ze strany státu.
11:30 - Vcházím do restaurace a úmyslně jsem nepoužil respirátor, zajímalo mě, zda mi někdo z personálu připomene, že si mám v uzavřeném prostoru dle opatření ministerstva zdravotnictví chránit dýchací cesty. Neozval se ale nikdo. Jsem očkovaný, takže do restaurace bych mohl i tak, ale potvrzení o mém zdravotním stavu nikoho nezajímalo, nikdo se na něj neptal. Zajímavostí rozhodně bylo, že nikdo z milého personálu povinný respirátor nasazený neměl rovněž.
11:32 - Usedl jsem ke stolu, kam mě nasměrovala usměvavá obsluha a vybíral si z širokého menu. Připadal jsem si, že sedím v hospodě, kde snad o covidu ani nikdy neslyšeli.
11:34 - Objednal jsem si holandský řízek s kaší a okurkou, k tomu malé točené pivo. V restauraci bylo asi 25 hostů, všichni bez respirátorů, všichni zcela v klidu sledovali dobře naladěnou a milou obsluhu.
11:45 - Skvěle jsem se najedl, k účtu lehce přes dvě stovky přihodil drobné spropitné. Na dotaz při placení, zda bezinfekčnost se tu nekontroluje, jsem dostal odpověď: "Na kontroly kašleme, nic a nikoho nekontrolujeme a kontrolovat nebudeme," řekl mi číšník s úsměvem na tváři a sebral peníze za útratu a šel vstříc dalším hostům, kteří si přišli na vlastní kůži zkusit, jak vypadala gastronomie, než přišel koronavirus.
11:50 - Vycházím z restaurace, loučím se s kolegy, kteří připraveni s kamerovou technikou stále očekávali, že do restaurace Šeberák se dostaví hygiena v součinnosti s policií.
A jak vysvětluje majitel restaurace Jakub Olbert, že vládní opatření v jeho podniku neplatí? "Je to jednoduché, my to nařízení dodržovat nebudeme a jsou k tomu tři důvody. To nařízení je opět protiústavní a diskriminační, zasahuje určitou skupinu lidí, aniž by bylo odůvodněno proč. Zaprvé je plošné a Nejvyšší správní soud už několikrát říkal, že plošná nařízení nemají podporu ani v pandemickém zákoně, ani v zákoně o ochraně zdraví. Zadruhé je to absence práva na straně majitele a zaměstnanců, vyžadovat informace o zdravotním stavu našich zákazníků. Je to nesmysl, v tu chvíli porušujeme zákon, kdy lidi na základě něčeho diskriminujeme, nemáme na to právo. Za třetí, vláda ani nikdo z jejích odborníků za rok a půl neprokázali, že by restaurace byli prvním místem, kde se nákaza šíří, čili to, že si znovu vybrali restaurační zařízení je jen důsledek toho, že to dělají na základě emočních rozhodnutí, ale nemají podkládající data," řekl pro ŽivotvČesku.cz Jakub Olbert s tím, že u něj v podniku najde místo každý, kdo se chce dobře najíst a napít.
Co od pondělí 1. listopadu platí:
O povinnosti personálu restaurací kontrolovat bezinfekčnost hostů rozhodl končící kabinet premiéra Andreje Babiš (67) 20. října. Opatření vyvolalo kritiku některých hospodských, podle nichž stát přenáší odpovědnost za šíření epidemie na majitele a provozovatele gastro služeb. Restrikce podle nich povedou k úbytku hostů a poklesu tržeb.
Personál restaurací by od pondělí neměl obsloužit nikoho, kdo není očkovaný proti covidu-19, toto onemocnění v posledním půlroce prokazatelně neprodělal, případně nemá platný negativní test na koronavirus. Bezinfekčnost mohou hosté prokázat také tím, že na místě podstoupí samotest. Ke kontrole dokladů o bezinfekčnosti může obsluha restaurací využít aplikaci čTečka pro mobilní telefony.
Za porušení mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví hrozí pokuta až tři miliony korun. Kontrolovat jeho dodržování mohou krajské hygienické stanice a policie. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová již na tento týden ohlásila rozsáhlé kontroly. V každém okrese bude v terénu jedna až dvě kontrolní skupiny.
Dále se také zkracuje doba platnosti testů na covid-19. Negativní výsledek antigenního testu nově platí 24 hodin místo dosavadních tří dnů. U přesnějších PCR testů se platnost zkrátila z týdne na 72 hodin.
Výrazně se omezuje rovněž okruh lidí, kteří mají nárok na preventivní test hrazený z veřejného pojištění. Nenaočkovaní lidé si je ode dneška musí platit ze svého.
Možnost nechat se bezplatně otestovat mají i nadále děti a mladí do 18 let, lidé naočkovaní nebo se zahájenou vakcinací a také ti, kteří se nemohou nechat očkovat ze zdravotních důvodů. Pokračovat bude také úhrada testů, na které pošle pacienta lékař nebo hygiena. Z veřejného zdravotního pojištění zůstává hrazeno i testování v sociálních službách.
ZDROJ: Josef Šťastna | Redaktor - josef.stastna@zivotvcesku.cz, Publikováno: 1. 11. 2021
https://zivotvcesku.cz/na-opatreni-kasleme-dejte-si-radeji-rizek-reporter-vyrazil-do-rebelujici-restaurace-seberak-kde-bezinfekcnost-hostu-neresi-tohle-se-delo-uvnitr/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=648111&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=iSy2mnpKxHG-202111021106&dop_id=14087554
Pivovarem roku je Bernard, minipivovarem Volt
Pivovarem roku se letos stal podle Sdružení přátel piva Rodinný pivovar Bernard z Humpolce. Ocenění získal pošesté. Pivovar Bernard letos uspěl i ve třech kategoriích podle druhů piv. Minipivovarem roku je Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou. Výsledky ankety ve čtvrtek vyhlásili pořadatelé v Pivovaru Beránek ve Stěžerách na Hradecku.
Anketa Sdružení přátel piva o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku se koná od roku 1990 a je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu. První část hodnocení je anketní mezi členy sdružení, nejlepší piva pak postoupí do anonymní finální degustace. Sdružení přátel piva má 1508 registrovaných členů.
V tuzemsku je nyní přibližně 500 minipivovarů a 50 průmyslových pivovarů. Čísla se podle sdružení průběžně mění. Některé pivovary zavírají a jiné otvírají, ale také přecházejí mezi kategoriemi.
„Kategorie průmyslových pivovarů donedávna klesala. Aktuálně to již přestává platit, neboť některé minipivovary z hlediska ročního výstavu již překračují roční výstav 10 tisíc hektolitrů, a stávají se tak průmyslovými pivovary,” uvedl předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich.
Pivovar Bernard má podle sdružení nejlepší pivo v kategoriích světlé výčepní pivo, světlý ležák a v kategorii tmavé a polotmavé pivo. Pivovar Volt, který má ve svém portfoliu 28 piv, zvítězil v kategoriích světlé svrchně kvašené pivo a tmavé a polotmavé svrchně kvašené pivo.
První místo za nejlepší silné pivo si odnesl pivovar Krkonošský medvěd Vrchlabí a za pšeničné pivo Podřipský rodinný minipivovar. Kategorii kyselých piv vyhrál jihlavský minipivovar MadCat Craft Brewing.
ZDROJ: 4.11. 2021, 14:41, ČTK, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/pivovarem-roku-je-bernard-minipivovarem-volt-40376999#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=1kcvI96S8Ls-202111041528&dop_id=40376999&source=hp&seq_no=8&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Před sto lety se narodil první sládek pivovaru Radegast
Sládkovi Bohuslavu Franzlovi, který v carském Rusku pomáhal šířit slávu českého piva, se 30. listopadu 1918 narodil syn Jaromír.
I on pokračoval v rodinné tradici, kterou započal už jeho praděd, a v první polovině 40. let se dal na pivovarnické řemeslo. Původně sice Jaromír Franzl po maturitě koketoval s medicínou, po uzavření českých vysokých škol Němci ale zamířil do Kolína, kde se nakonec vyučil sladovnickým tovaryšem.
Kariéru začal v pivovaru v Hanušovicích, odkud přešel do Karviné, kde se krátce po čtyřiatřicátých narozeninách stal ředitelem, ovšem jen do té doby, než poddolovaný karvinský podnik musel začátkem roku 1954 zavřít své brány.
Severu Moravy zůstal Franzl - s výjimkou krátkého působení v Jarošově - věrný po zbytek své kariéry. Působil v pivovaru v Loučce u Nového Jičína a později v Ostravě, aby v roce 1970 čelil největší výzvě svého profesního života. Dostal totiž nabídku podílet se na stavbě nového pivovaru v Nošovicích.
Do budoucího Radegastu nastoupil v červnu 1970 jako technický náměstek a během půl roku pivovar rozběhl. Právě on také přišel s typickou nahořklou chutí, zprvu to ale neměl lehké.
"Za to nás tehdy štamgasti, zvyklí doposud na sladší pivo, nejdříve ze dvou hospod vyhodili. Za pár měsíců, až si na ně zvykli, nedali na ně dopustit," vzpomínal Franzl, který v roce 1981 odešel do důchodu z ředitelského místa, pivovaru ale pomáhal i později.
Člen síně slávy českého pivovarství a sladařství zemřel 1. října 2013.
ZDROJ: www.patriotmagazin.cz, 30.11.2018, ČTK
https://www.patriotmagazin.cz/pred-sto-lety-se-narodil-prvni-sladek-pivovaru-radegast
Všední strava v hornických rodinách byla skromná. Některá jídla jsou oblíbená dodnes
Většinou se jednalo o suroviny, které si rodiny samy obstaraly. Dodnes si na těchto jídlech pochutnáváme a podáváme je i o Vánocích.
Jídelníček horníků se točil především kolem ingrediencí, které nestály moc peněz. Rodiny byly mnohdy početné a žily chudě. Když to šlo, jedly potraviny, které samy vypěstovaly. Jednalo se zejména o pěstování brambor, česneku, cibule nebo zelí.
Na stole hornických rodin nechyběl ani chléb. Hospodyňky ho pekly jednou týdně ze žitné mouky a kvásku. Běžně byl podáván se sádlem, škvarky nebo i kysaným zelím, které zasytilo.
Jedním z typických jídel byl bác neboli kynutá bramborová buchta. Jedná se o kynuté těsto z brambor, ochucené česnekem, které se na závěr posypalo mákem a upeklo. Do bácu se někdy přidávaly škvarky.
Dnes jsme na Vánoce zvyklí převážně na obalovaného kapra či řízek s bramborovým salátem. Ryby tehdy byly dražší záležitostí. Vánočním jídlem horníků býval kuba. Pokrm se skládá z krup a hub, přidávaly se ale i škvarky. Některé rodiny tento pokrm podávají k večeři na Štědrý den.
Jídlo chudých neboli uhlířina, to byly brambory se sádlem, noky, cibule a škvarky. Často se vařila lepenice, pokrm z brambor a zelí.
I luštěniny tvořily velkou část stravy. Zejména čočka nebo hrách, ze kterých se mimo jiné připravovaly vydatné polévky. Typické byly i jáhly. Jáhelník hospodyňky připravovaly tak, že jáhly zavařily do mléka, poté přidaly vejce a osladily. Směs se pak rozprostřela na pekáč a posypala například sušeným ovocem (nejčastěji švestkami nebo jablky).
Mohlo by se zdát, že horníci bývali vegetariáni. Maso sice nebylo na denním pořádku, ale i na něm si čas od času rodiny pochutnaly. Nejčastěji jedly králíky a slepice.
A na závěr, co bylo typickým pitím horníků? Do práce byla nezbytnou výbavou melta. Jinak se pila voda a samozřejmě nemůžeme opomenout zlatavý mok, pivo. Už za první republiky se v Příbrami nacházelo kolem sta hospod. Horníci zkrátka věděli, jak se po těžké práci náležitě odměnit.
ZDROJ: pribram.cz - www.pribram.cz, autor: Tomáš Pečenka
https://www.pribram.cz/clanek/vsedni-strava-v-hornickych-rodinach-byla-skromna-nektera-jidla-jsou-oblibena-dodnes/21308/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=632600&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=FlsvqT3O1f0-202111171237&dop_id=14262658
"Oblékl jsem si svoje tmavohnědé slipy, kterým jen tak v duchu přezdívám maskáče, a vyrazil jsem. A víte, mně vám bylo v tu chvíli tak krásně. Snad to bylo částečně dáno i tím, že jsem měl po kapsách svůj párek cvičených lahváčů. Hnědého samečka a zelenou samičku."
Divadlo Sklep - Pumelice lesní moudrosti
Režie: Ondřej Trojan, Oskar Reif
Scénář: Jiří Fero Burda, Ondřej Trojan, Tomáš Hanák, David Vávra
Hrají: Tomáš Hanák, Jiří Fero Burda, David Vávra, Ondřej Trojan, Jiří Macháček, Tereza Kučerová, Lenka Vychodilová
Divadelní záznam, ČR, 1997
Divadlo sklep-Pumelice lesní moudrosti - YouTube
"Pivarník si pýta desiatku, aj ju dostáva a pije ju na ex!"
Divadlo Sklep - Pumelice lesní moudrosti
Režie: Ondřej Trojan, Oskar Reif
Scénář: Jiří Fero Burda, Ondřej Trojan, Tomáš Hanák, David Vávra
Hrají: Tomáš Hanák, Jiří Fero Burda, David Vávra, Ondřej Trojan, Jiří Macháček, Tereza Kučerová, Lenka Vychodilová
ČR, 1997
Divadlo sklep-Pumelice lesní moudrosti - YouTube
"Jsme národ pivařů. Pivovary přece musejí vyrobit špičkové pivo, z prvotřídní vody a chmele. A nechat ho zrát potřebný počet dnů. Teprve potom můžou řešit, kolik se piva prodá, vytočí. Pokud budou vyrábět břečku a kochat se, že ve čtyřiceti stupních v létě se udělali super výtoč, doběhne je to."
Josef Csaplár (58) je český fotbalový kouč. Kromě trenérské kariéry působí ve fotbale i jako televizní komentátor a expert. Nový glosář Josef Csaplár pro Sport.cz okomontoval právě skončenou kvalifikaci o postup na MS 2022. Plus duel české jednadvacítky v Anglii.
Dovolím si reagovat na pivní řeči trenéra Csaplára. Většina velkých průmyslových pivovarů v ČR to tak ale má už delší dobu. Vaří (vyrábějí) NICMOC PIVO a kochají se, "že ve čtyřiceti stupních v létě se udělali super výtoč". Snad je to tedy "doběhne" a možná začnou vařit tak chutné pivo jako většina českých minipivovarů. Buďme realisti, nic je "nedoběhne" a pivo z velkých pivovarů se nikdy nevyrovná chutnému živému pivu z naprosté většiny českých, moravských a slezských minipivovarů.
René Costache, Karviná.
ZDROJ: www.sport.cz, 18.11. 2021, 08:27 - Praha
https://www.sport.cz/fotbal/ceska-1-liga/clanek/2903972-csaplaruv-glosar-honzo-suchoparku-jsi-vedle-jak-ta-jedle-kdo-videl-zapas-lvicat-v-anglii-ma-koprivku.html?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#hp-sez
Čtyřicet let šéfuje legendární svinovské nádražce. Co vše už tady prožil?
Svinovské nádraží je už spousty let tou pravou vstupní branou do Ostravy.
Procházely jím denně tisíce a tisíce lidí, kteří jezdili do ostravských šachet a podniků do práce a dnes je pro mnoho z cestujících stále oním „hlavním“ nádražím Ostravy. A řada z nich si tady dávala nebo stále dává oběd, koupí svačinu nebo vypije pivo v nádražní restauraci nebo bufetu, či dříve v některém ze stánků.
Tradici starých dobrých „nádražek“, dnes bohužel z řady nádraží v zemi nenávratně mizejících, tady už téměř čtyřicet let udržuje robustní František Chmelík, který tu šéfuje i výrobně lahůdek a v Bělé na Opavsku vlastní i oblíbenou pstruží farmu.
„Za tu dobu už je člověk s každým stálejším hostem kamarád. Snažím se, aby se lidé v mé nádražní hospodě cítili dobře a jako doma,“ říká, když na něho pár lidí v jeho legendárním lokále na dálku zamává. „To byl vždy cíl mého života,“ dodává František Chmelík a vede mě do své kanceláře na svinovském nádraží, na jejíchž stěnách je spousta obrazů s lesnickou tématikou.
Na nádraží se vypilo i 35 hektolitrů piva za den
Mladý kuchař F. Chmelík prošel postupně porubskými restauracemi Morava či Besední dům, prošel i legendární kavárnou Fénix v centru Ostravy. „To byly podniky, kde se hodně a dobře vařilo. Dělal jsem i šéfkuchaře v porubském Slovanu, pak v Kotvě v Zábřehu, tam už jsem dokonce dělal zástupce vedoucího. Pak jsem otvíral restauraci Olympia na osmém porubském obvodě, a té už jsem šéfoval,“ vypočítává František Chmelík podniky, kterými prošel.
A psala se osmdesátá léta minulého století, když se František Chmelík ucházel o provozování restaurace na nádraží Svinov. Té začal šéfovat v roce 1982. „Byl jsem tehdy myslím dost silná osobnost, takže když jsem jako šéf přebíral celé nádraží, vedení Restaurace a jídelen se mi rozhodlo hodně na bedra naložit,“ usmívá se dobrácky obr.
A šokuje třeba tím, kolik se na nádraží ve Svinově čepovalo piva. „I s lahvovým pivem se tam ve všech bufetech, stáncích a restauraci prodalo pětatřicet hektolitrů piva denně. Denně. Bylo tam denně přes dvě stě tisíc obratu. Měl jsem tehdy tanky, které se plnily dvakrát týdně. Na nádraží jezdila speciální vozidla, a když mi jednou v pátek tohle vozidlo s pivem nepřijelo, tak jsem udělal v Nošovicích takový kravál, že v sobotu sám tehdejší ředitel pivovaru dohlížel na to, aby to pivo ke mně bylo vyexpedováno,“ vzpomíná František Chmelík.
Nádražím procházely denně tisíce dělníků a havířů
Svinovské nádraží, tehdy ještě nazývané nádraží Ostrava-Poruba, totiž bylo křižovatkou všech dělníků a všech havířů, kteří jezdili do ostravských továren a šachet pracovat z okolí.
„Svinovské nádraží bylo prostě hlavní nádraží v Ostravě, prošlo jím tehdy nejvíce lidí a i dnes to ještě platí. Ne to hlavní v Přívoze. Tam to bylo spíše nákladní nádraží, ale hlavní výstupní a nástupní nádraží pro lidi bylo vždy tohle svinovské,“ vysvětluje. „Sem jezdili všichni dělníci z celého Opavska, Těšínska, Frýdecko-Místecka. Nejen tu vypili a pojedli, ale kupovali si jídlo a pivo i do vlaku.“
A co toho tihle cestující snědli! František Chmelík popisuje, že měl nastudováno, kdy přijede jaký rychlík a kolik v něm asi jezdívá lidí. Říká, že svinovská nádražka a bufety vyexpedovaly jeden z největších množství jídel v podnicích v Ostravě.
„Bylo to stejné jako s pivem. Denně jsme prodali dva a půl tisíce obložených housek, dva tisíce obložených chlebíčků a sto padesát kilogramů hotových salátů. Fakt. Proto každý, kdo tady u mě dělal, musel být kuchař nebo musel znát výrobu lahůdek. Jinak by tu dělat ani nemohl,“ říká František Chmelík a dodává, že jen v „opavském“ stánku, jednom ze čtyř, které na svinovském nádraží provozoval, se prodal cestujícím denně metrák hrubých párků s hořčicí.
„To bylo oblíbené jídlo těch, co přijížděli od Opavy. Ten člověk si vzal takový párek, pivo, k tomu dva krajíce chleba, hořčici nebo kečup, vše za deset korun, a šel občerstvený do práce. To už není,“ říká František Chmelík.
Pořád je za pultem hospody. Kvůli lidem, kteří tam za ním chodí
František Chmelík by si mohl už ve svých sedmdesáti letech spokojeně užívat důchodu a v klidu se starat o pstruhy na své farmě. Ale nedá mu to a stále v některých dnech stojí za pípou a čepuje pivo nebo obsluhuje ve „své“ nádražce ve Svinově.
„Dokud mi trochu funguje zdraví, tak mi to nedá. Víte, kolik lidí přes tu sobotu a neděli, kdy na nádražce jsem, sem přijde, protože jsem tu právě já? Přijdou se na mě podívat, přijdou si se mnou popovídat. Někdy se mi pak stane i to, že přijedu třeba do Brna a tam mě potkají lidi, kteří se ptají, jak se mají pstruzi a kdy budu otvírat farmu. To mě vždy potěší,“ říká František Chmelík.
ZDROJ:
POUŽIL JSEM VÝŇATKY Z ČLÁNKU PETRA BROULÍKA
21.11.2021, Autor: PETR BROULÍK, patriotmagazin.cz
https://www.patriotmagazin.cz/ctyricet-let-sefuje-legendarni-svinovske-nadrazce-co-vse-uz-tady-prozil?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=653300&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=C4E6l00dUVt-202111221305&dop_id=14301514
BIBLE
Přísloví 31:6 B21
"Umírajícím dejte pít pivo a víno těm, kdo hořkost zakouší."
Slova Lemuelova
31 Slova Lemuele, krále z Massy,
výroky, jimž ho matka učila:
2 Co říci, synu můj? Co, synu mého lůna?
Co říci, synu zaslíbený?
3 Nemarni s ženami svoji sílu,
nepokaz cestu, jež králům náleží.
4 Nenáleží, ó Lemueli, králům,
nenáleží králům víno pít,
vladařům pivo nesluší.
5 Kdyby pil, mohl by zapomenout na povinnosti,
mohl by překroutit právo všech soužených.
6 Umírajícím dejte pít pivo
a víno těm, kdo hořkost zakouší.
7 Když se napijí, na bídu zapomenou,
přestanou myslet na své trápení.
8 Otevři ústa za ty, jimž hlas chybí,
a za práva všech bezmocných.
9 Otevři ústa, suď spravedlivě,
zastaň se chudých a ubohých!
Návštěvníci jsou kvůli bouři již čtvrtý den uvězněni v hospodě. Nálada je stále dobrá
Návštěvníci odlehlé hospody Tan Hill Inn v národním parku v britském Yorkshiru jsou kvůli přívalu sněhu, který přinesla bouře Arwen, již čtvrtý den uvězněni v podniku a nemohou se dostat pryč. V hospodě je 61 lidí včetně personálu a členů kapely, která měla v pátek koncert. Rozhodně však nejde o nejhorší místo, kde by člověk mohl uvíznout. Nálada je dle provozní dobrá a piva je stále dost.
Hospůdka pocházející ze 17. století se nachází zhruba dvacet kilometrů od nejbližší silnice a cesty, které k ní vedly, v noci z pátku na sobotu zcela zapadly sněhem. Cestu zatarasily rovněž popadané sloupy elektrického vedení.
V pátek se v hospodě sešli lidé, kteří si jen zaskočili na pivo, i návštěvníci, kteří přišli na koncert cover kapely Noasis, jež hraje hity slavných Oasis. Už večer ale začalo mohutně sněžit, a tak ještě v pátek raději nikdo neodjel. Během noci napadl další zhruba metr sněhu a dostat se pryč už nebylo možné.
Jak uvedl deník Independent, vlastník restaurace Mike Kenny doporučil hostům, aby nikam neodjížděli, protože je to příliš nebezpečné. „Policie nám radila, abychom tu zůstali. Náš vlastní sněžný pluh je naprosto zapadaný sněhem,“ uvedl Kenny pro list Manchester Evening News.
Hosté zatím v hospodě strávili tři noci, nálada je mezi lidmi podle personálu restaurace stále dobrá. Není se čemu divit, personál se stará o zábavu pomocí deskových her či klasického hospodského kvízu. „Atmosféra je velmi dobrá,“ uvedl pro BBC jeden z hostů Martin Overton s tím, že k „dispozici je moře piva“.
Vše zatím nasvědčuje tomu, že návštěvníci stráví minimálně další noc v hospodě. Pondělní večer by jim mělo zkrátit karaoke.
Bouře Arwen
První zimní bouře nad Britskými ostrovy zasáhla minulý týden sever Anglie a část Skotska. Bez proudu se ocitlo přes 6000 lidí, stovky lidí zatím stále nemají k elektrické energii přístup. Bouře si vyžádala i tři oběti, které zasáhly padající stromy.
ZDROJ: 30.11. 2021, 3:53, Autor - Tomáš Andres Skoupý, Novinky - www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/navstevnici-jsou-kvuli-bouri-jiz-ctvrty-den-uvezneni-v-hospode-nalada-je-stale-dobra-40379548#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_id=40379548&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Prazdroj otevřel ve svém Pivovarském muzeu v centru Plzně pivotéku
Plzeňský Prazdroj otevřel ve svém Pivovarském muzeu v centru města pivotéku. Nabízí 140 druhů piv z 25 pivovarů z celé republiky, od ležáků přes piva typu ALE, IPA, Stout, „kyseláče“ až po piva stařená v sudech po destilátech.
„Prazdroj tak chce lidem ukázat rozmanitost pivního trhu v České republice a pomoci jim zorientovat se v pivních stylech,“ řekl Rudolf Šlehofer, ředitel oddělení turismu Plzeňského Prazdroje. Muzeum, které sídlí v původním právovárečném domě z 15. století, má pivotéku v místě zrekonstruované recepce.
„Pivovarské muzeum, jediné svého druhu u nás, atraktivní formou přibližuje celou historii piva, od středověku po současnost. Je tedy ideálním místem pro prezentaci toho nejlepšího z aktuálních trendů v tuzemském pivovarnictví,“ řekl Šlehofer. Sortiment pivotéky sestavuje její vedoucí a plzeňský domovarník Štěpán Kozlík ve spolupráci s týmem plzeňského minipivovaru Proud, který sídlí v areálu Prazdroje.
„Pivotéka navazuje na stále rozsáhlejší síť specializovaných restaurací a barů s pivními speciály v Plzni. Lidé rádi ochutnávají nové pivní styly a my jim chceme nabídnout pivní speciality z různých koutů Česka,“ řekl ředitel Proudu Michal Škoda. Nová plzeňská pivotéka chce také podle Kozlíka podpořit komunitu domovarníků, tedy lidí, kteří vaří pivo doma. „Chceme s nimi úzce spolupracovat. Plánujeme se podílet na organizaci pravidelných srazů a tematických besed, uvažujeme i o prodeji základních domovarnických surovin,“ řekl Kozlík.
Pivotéka podle něj nabízí nejen pestrou škálu piv v lahvích i plechovkách, ale také tematickou literaturu a degustační sklenice. Mezi speciály a novinkami z tuzemského pivního trhu jsou už zavedené minipivovary Clock, Zichovec a Matuška, ale i novější řemeslné pivovary, jako třeba Libertas, Černý Potok, Sibeeria, Obora a další. Pivotéka je otevřená denně od 1. prosince od 10:00 do 18:00.
ZDROJ: 2.12. 2021, 17:17 hod., ČTK, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/regiony-zpravy-plzensky-kraj-prazdroj-otevrel-ve-svem-pivovarskem-muzeu-v-centru-plzne-pivoteku-182510#dop_ab_variant=632620&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=Wo1eGTPyQTY-202112021624&dop_id=14435398&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Vysokoškolákům v menzách poteče nealko pivo. Vaří ho sama Univerzita Karlova
Univerzita Karlova představila nealkoholické pivo Slušné číslo, na jehož výrobě pracovali odborníci z Matematicko-fyzikální fakulty UK ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. K výrobě přitom využívali vinařské kvasinky, díky nimž byl celý proces mnohem jednodušší. Slušné číslo navazuje na dříve uvedené alkoholické pivo Pěkný číslo, které pro UK také vyrábí pivovar Ferdinand.
Slušné číslo míří do škol
Po prvotním úspěchu piva Pěkný číslo začali představitelé Univerzity Karlovy uvažovat o vývoji nápoje, který by mohli studenti vysoké školy konzumovat přímo na půdě univerzity.
„Tak jsme ve spolupráci s panem kolegou Martinem Vlachem a dalšími kolegy z Matematicko-fyzikální fakulty začali uvažovat o tom, že by bylo dobré vytvořit produkt speciálně pro menzy. To znamená pro studenty, kteří si mohou přes den dát něco dobrého k obědu. A dohodli jsme se na nealkoholickém pivu,“ uvedl kvestor UK Tomáš Horáček. Pivo pro UK vyrábí pivovar Ferdinand, stejně jako původní „čtrnáctku“ Pěkný číslo.
Culina Carolina, menza budoucnosti
Nealko pivo je součástí dlouhodobé snahy univerzity o jakýsi přerod univerzitního stravování. Pod značkou Culina Carolina nabízí škola v menzách kromě piva i čepovanou limonádu, bagety a některé sladkosti. Idea receptury piva využívá čísla pí, jehož zaokrouhlená hodnota je 3,14. Zástupci univerzity uvedli, že nápoj kvasí 2 pí dní a prochází teplotou pí stupňů Celsia. K tomu přidejte slovní hříčku slova pí a názvu nápoje a vyjde vám PíVO, jak UK svůj nápoj interně označuje. Slušné číslo by se mělo během příštího roku objevit i ve vybraných obchodech.
Brněnští vědci vaří pivo z pečiva
Univerzita Karlova ale není jedinou vysokou školou, která vaří vlastní pivo. Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně vaří pivo ze starého pečiva, které se v obchodech neprodalo a jinak by skončilo v odpadcích. Cíl tohoto projektu je jasný. „Ukázat veřejnosti, naší společnosti, že i odpad je surovina. I něco nespotřebovaného a nechtěného můžeme využít,“ uvedl Milan Geršl, akademický pracovník ÚTP, AF Mendelu.
Jedna várka piva, v níž je zhruba třetina sladu nahrazena pečivem, má cca 100 litrů a uvařit ji trvá 8 až 10 hodin. Dvě nejlepší z bezmála 30 receptur, které v Brně vyzkoušeli, by se mohly v příštím roce vařit v českých pivovarech. Jak uvedl Tomáš Gregor, akademický pracovník ÚTP, AF Mendelu, uchytily se spíše ty várky, v nichž bylo pečiva méně, a které tudíž zakryly jeho slaný „ocásek“.
Speciály jsou na vzestupu
Borůvkové, višňové, mátové, banánové či kopřivové. Výrobci pivních speciálů jsou čím dál tím odvážnější, o čemž svědčí i výsledky posledního ročníku soutěže Cerevisia Specialis, do níž se letos přihlásily i některé velké pivovary. Ve výsledcích zazářil například pivovar Proud se svým pepřovým Saisonem, který se umístil na prvním místě.
„Malým pivovarům se nedá upřít to, že díky nim je nyní rozmanitější svět piva i u těch velkých kolegů. Důkazem správné cesty je i nový pivovar Proud. Chuť jeho pepřového piva mě opravdu mile překvapila,“ uvedla Jana Olšovská z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. V soutěži se dále umístila piva Primátor APA a IPA, nealkoholický Bernard Višeň a Švestka, Svijanský Vozka s Yuzu nebo Kozel Mistrův ležák s čokoládovými slady.
ZDROJ: 30.11. 2021, Autor - Pavlína Trefná, www.kupi.cz
https://www.kupi.cz/magazin/clanek/16180-vysokoskolakum-v-menzach-potece-nealko-pivo-vari-ho-sama-univerzita-karlova#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context&dop_req_id=oRU5zbZLfss-202112021645&dop_id=14403286&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu