Paleta názorů a ptákovin

Kdosi pravil - nic není staršího, než včerejší noviny. V médiích se objevují pořád nová témata a ta stará potichu vycházejí z módy. Nepíše se o průběžném stavu a často ani o tom, jak celá věc nastartovaná v médiích nakonec dopadla. Témata, osoby i události upadají v zapomnění.

Bilboardy kolem silnic. Je něco nového? Je problém vyřešen? Nebo to téma přestalo být problémem? A hlavně: bilboardů tak jako tak ubylo. Existují statistiky, jestli spolu s nimi ubylo i nehod a úmrtí při nich? Nebo byla bezpečnost provozu jen zástupným důvodem?

Národní fotbalový stadion. Byl už vzhledem k dlouhodobým výsledkům  naší reprezentace definitivně zamítnut, nebo se něco děje? O stadionu pro rychlobruslaře asi ani netřeba mluvit.

Před nějakými lety se na pražské magistrále pokládal speciální asfalt s nižší hlučností, prý. Vyhodnotil to někdo po těch letech? Přineslo to efekt a aplikuje se to na dalších místech? Funguje to, ale nikde jinde se to nepoužilo? Nefunguje to a magistrát nebo kdo vyhodil peníze oknem?

Každoročně zemědělci lamentují na tím, že se něco neurodí a oni budou neradi muset zdražovat. Loni bylo prý málo sena a slámy. Doplnili zemědělci zásoby z jiných zemí? A odkud, když sucho a oteplení má být globální - že by v jiných zemích uměli zemědělci hospodařit lépe a měli obojího přebytky? Nebo loňská úroda stačila a vůbec se kvůli ní nemuselo zdražovat? Či snad kravky ležely na holé zemi a v zimě dostávaly na krmení místo sena něco jiného?

No a co takový palmový tuk? Velké téma pro zelené celého světa. Orangutani vymírají, džungle se měni ve spáleniště a následně v palmové plantáže. Nekupujme nic s palmovým tukem. Přinesla kampaň nějaké výsledky? Jak tak pročítám údaje o složení mnoha potravin, prokletý palmový tuk se pořád objevuje skoro ve všem. Navíc - jako skoro v každé zelené kampani - spotřeba palmového tuku v Asii mnohonásobně převyšuje jeho spotřebu v Evropě.

Mizejí lidé. Přesněji řečeno z mediální scény mizejí lidé. Miroslav Sládek, Vít Bárta, Radek John, Karel Schwarzenberg - to byla jména, jejichž nositelé svého času "neslezli ze scény" našich sdělovacích prostředků. Vypadali (a hlavně říkali), že chtějí ve společnosti něco změnit. Byla to prázdná póza, kterou opustili, když jim přestala nést politický kapitál? Jsou někde zalezlí a brumlají si "Já vám stejně jednou ukážu"? A kdo bude další, který je bude následovat do zapomnění?

V dnešní době není těžké otevřít nějakou "mediální kauzu", ale dobrat se jejich výsledků bývá nesnadné. Sdělovací prostředky se stávají jakousi mediální zábavou a ovšem také "věšákem na reklamy", jak někteří šéfredaktoři off record nepokrytě přiznávají. Abychom skončili pěkně podzimně depresivně, vypůjčíme si latinu: Sic transit gloria mundi (tak končí světská sláva) nebo také Vanitas vanitatis (marnost nad marnost).