Klasické vzdělání
Kdo by dnes ještě potřeboval latinu, když celý svět mluví anglicky?
No třeba biologové, lékaři a právníci během studia, bohoslovci, historikové, lingvisté, archiváři... Nehledě na to, že i takový skladník si může přečíst Vergilia v originále
. Ale význam latiny na gymnáziích je dnes stejně nepochopený, jako význam matematiky.
Matematika je zapotřebí ne proto, aby žactvo odpapouškovalo sinovou větu a vypočítalo podle ní pár příkladů, ale aby pochopilo souvislosti, co to sinus je, kde se vzal a v jakém vztahu je k ostatním goniometrickým funkcím. Aby pochopilo vztah sinu k měření úhlů v radiánech i stupních, aby pochopilo, v jakém vztahu je Pythagorova věta k sinové a kosinové. Vztahy, souvislosti. Pochopení těch stávajících vytvoří takový typ myšlení, který povede k odhalování souvislostí dosud neobjevených. Matematika je tu i k tomu, aby se žactvo seznámilo s něčím složitým, leč užitečným, co ani politika, ani postmoderní myšlení nedovedou zadupat do země. S něčím, co existuje nezávisle na tom, jestli to chceme nebo ne, a co je součástí kulturního dědictví lidstva.
Matematika je zapotřebí k tomu, aby vůbec někdo byl schopen vytvářet algoritmy pro počítače (takové písmenko "a" je pro procesor počítače matematický objekt, při posouvání myši používáme vektory, barvu změníme úpravou tří až čtyř čísel, atd.). Tady nestačí jen znalost programovacího jazyka. Pouhá znalost znamená, že se nic nového, dosud neexistujícího, nevytvoří.
V matematice je třeba jít stále dál, spousta jevů teprve čeká na objevení, přitom pro většinu populace je příliš náročné i osvojení si znalostí starověkých Řeků, a ti ostatní odpadnou na matematice známé v 19. století. Většina matematických oborů (teorie grup, množinový počet, matice a tenzory, neeukleidovská geometrie, diferenciální rovnice) se na středních školách ani nezmiňuje. Přitom v dějepise, v literatuře, biologii nebo výpočetní technice se na školách učí věci nové nebo jen pár desetiletí staré. Budou vůbec u nás nějací noví matematici pro 21. století? Ostatně neméně "starožitná" je na středních školách i výuka chemie.
Ale zpátky ke klasice nejklasičtější, k latině. Nikdo mi nevymluví, že samotný jazyk ovlivnil myšlení starověkých Římanů natolik, že byli schopni třídit informace, organizovat, uvažovat precizně logicky, vytvořit funkční zákony, efektivně bojovat, zkrátka vytvořit a udržet v chodu velký a bohatý státní útvar. Latina má šest pádů, několik vzorů skloňování i časování, celkem jednoznačnou výslovnost, zkrátka košatá, ale jednoznačná gramatická pravidla. Když jsem na gymnáziu ledabyle přeložil Caesarovo "Veni, vidi, vici" jako "přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem", odcházel jsem s pětkou: "Ne viděl jsem, uviděl jsem. Vid dokonavý!" Srovnejme s mnohovýznamovostí řady slov a téměř mysteriózními pravidly výslovnosti v angličtině.
Jednoznačnost, logika a preciznost pravidel v latině vede k tomu, že člověk lépe chápe i matematiku a obecně jakýkoli jev, který se řídí pevnými pravidly. Latinská slovní zásoba pak usnadňuje zvládnutí slovíček v dalších evropských jazycích, vždyť vliv starověkého Říma a později ve středověku církevní a vědecké latiny se na každičkém jazyce nějak podepsal (viz naše "košile", původně latinsky "casula"). Člověk se základy latiny se nikdy neztrapní vyslovením slova "pernamentka" a píše bez hrubek "poliklinika" i "polyhistor" v jakémkoli jazyce.
Tento web má ve vínku bojovat proti rozplizlosti myšlení. A o latině lze "sine ira et studio" říci, že vede při uvažování o čemkoli "in medias res", neboli k jádru problému. A to bude platit "per saecula saeculorum".
Osobní poznámka: kolik řečí znáš, tolikrát se pobavíš. V Maďarsku jsem si s chutí překládal nápisy "Friss lángos" nejprve do němčiny, tedy "žer lángoše". Také jména různých zahraničních celebrit ztratí při doslovném překladu na lesku. Francouzský herec Jean Marais by česky byl Honza Bažina a příjmení madame Coco Chanel znamená Kanálová. Ostatně, pokud vám v Maďarsku donesou v restauraci i kanál, nebojte se. Klidně jezte kanálem, protože to je naše obyčejná lžíce. A latina? Na půvabu získá jméno investiční společnosti Cimex, neboť to latinsky znamená štěnice. Naznačuje se tím něco? Neméně kouzelný je překlad názvu společnosti Olet, bereme-li jej za latinský. Znamená doslova "smrdí". Někdy v devadesátých letech jsem mluvil s majitelem společnosti, který se mi chlubil: "My se jmenujeme Alberon, protože albor je latinsky strom." No měl jsem mít to srdce říct mu, že strom se latinsky řekne arbor? Ale to jen tak mezi námi...