Jdi na obsah Jdi na menu
 


Je to změna. Je to pokrok?

25. 5. 2018

Ve Švejkovi se kupodivu neobjevuje tolik sprostých slov, jak si lidé myslí (alespoň ne v té části, kterou stihnul napsat Jaroslav Hašek). Rozhodně se ale netýkají rozmnožování ani příslušných orgánů. Také Jan Werich tvrdíval, že naše sprostá mluva je spíše spojena s trávením, než s rozmnožováním. Poznamenal také, že se tím lišíme například od Italů.

Co se to najednou stalo, že se lidé obojího pohlaví a mnoha věkových kategorií začínají při urážkách přirovnávat k dámským či pánským pohlavním orgánům a posílají se výhradně do dámského přirození místo do míst označovaných za konečník?

Já už se asi nezměním a zůstanu ve směru posílání staromilcem. Snad že mám ty dámské partie spojené se zážitky veskrze příjemnými, kdežto konečník pouze s mnoha absolvovanými kolonoskopiemi?

Má teorie praví, že ona hranice mezi lidmi posílajícími do "zadní dírky" a do "té dámské" ležela mnohá staletí na hranicích mezi Českými zeměmi na straně jedné a Maďarskem, bývalým Sovětským svazem a Polskem na straně druhé. Rakousko s Německem byly "na naší straně". Přičemž se zdá, že Slovensko bylo jakousi zónou "pod obojí" postupně podléhající vlivům od východu a od Balkánu. Invaze "vaginálního posílání" v naší zemi pak nastala v souvislosti s poválečným osídlováním našeho pohraničí ledaským, a také s vojenskou službou, na kterou lampasáci najust posílali Čechy na Slovensko a naopak.

Sám mohu posloužit příkladem z vojny, kterou jsem absolvoval v Lounech. Jeden slovenský Maďar sice mohl říci "Ale kdepak, kamaráde, mně se to nechce dělat". Místo toho ovšem pronesl "Ale piču, ty pičo, mám v piči".

Už samo posílání kamsi je obestřeno tajemnem a vzdáleno veškeré logice. Poslat někoho ke všem čertům - budiž. Jde o poslání někam, kde lze očekávat všeliké útrapy bez možnosti návratu. Ale už nevinné poslání k šípku? Proč? A kde vlastně leží Prkvančice a proč bych tam měl chodit? Je to tam jiné než v Prčicích? Tam jsem byl, a nic moc... No a posílání do zmiňovaných tělních otvorů už je vyslovená absurdita (pomiňme jednu scénu z filmu Božský Bruce, kde jsme slabý odvar realizace takového poslání mohli vidět). Copak se tam dospělý člověk vejde? A kde je upřesnění? Mám vyhledat kterýkoli nejbližší cíl a vecpat se do něj? Nebo jde spíše o jakési platonské ideje - o absolutní nehmotnou xxxx (cenzurováno: první písmeno bylo p, druhé í, pak č a poslední u) a absolutní pojem xxxxx (cenzurováno: první písmeno bylo p, druhé a další definitivně cenzurováno). Nosní dírky také nevnímáme jako něco krásného a čistého - a už do nich někdo někoho poslal? Proč ne? S tím mi jděte všichni do nosu!

Na závěr má notně ujetá vize. Při sexuálním skotačení s krásnou (v tomto případě i neuvěřitelně tolerantní) slečnou vymačkám číslo svého nepřítele a vesele oznámím - "Vzpomínáš, kam jsi mě nedávno poslal? Už tam kouskem těla jsem a dost si to užívám. Díky za radu! Jsi spokojený?"

Ale normálně takovéhle oplzlé řeči nevedu, fakt ne. A jestli mi nevěříte, tak běžte do... do kopce!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář