Pan továrník odešel
Pro dnešní arbitry morálky by asi měl pár škraloupů, přesto si myslím, že takových lidí je věčná škoda. Zemřel ing. Vladimír Feix, pan továrník.
Ing. Feix byl klasickým příkladem selfmademana po česku. Do porcelánky v Dubí nastoupil jako učeň, při zaměstnání si dodělal maturitu i vysokou školu a aniž by v životě (s výjimkou několika let, kdy byl dosazen na "lepší post") fabriku opustil, zemřel před několika dny jako její majitel a ředitel.
"Pan Cibulák", jak mu říkali někteří novináři, měl výrobu porcelánu a zejména "cibuláku" jako celoživotní téma. Jeho koncepce vedení podniku zahrnovala modernizace, prst na tepu doby, efektivitu, ovšem souběžně se zachováním tradičních postupů. Modrobílý cibulák je neuvěřitelně pracná záležitost. Porcelánový "střep" s ručně lepenými oušky hrnků jde na přežah do pece, aby držel tvar. Ocelovou raznicí se speciální kobaltovou barvou natiskne vzor na neméně speciální papír, ten se vyskládá do souvislého vzoru na střep, ručně se na kruhu vytočí všechny kobaltové linky, a znovu do pece. Pak glazura a znovu do pece. Je vrcholem marketingu, že i takovéto výrobky ustály tlak levného zboží z Číny.
Ani duchcovská porcelánka, přidružená k té v Dubí a zaměřená na výrobu porcelánových figurek, nezanikla. Mají tam uschované formy z první republiky, z období bruselského úspěchu českého designu, i ty současné od známých výtvarníků. A protože módy se vracejí, duchcovská porcelánka zažívá sinusoidu oživení a skomírání, ale žije.
Pan Feix prý dokázal pěkně hulákat kvůli šlendriánu a určitě v životě pár lidí naštval. Zavedl různě barevné pláště pro různá oddělení, takže každý hned viděl, kdo není na svém přiděleném místě. Jeho slovo bylo nad zákon. Ale také naslouchal (dalším) odborníkům a nebál se inovací. Továrna pod jeho vedením měla kdysi i vlastní volejbalový kurt a pingpongové stoly, aby zaměstnanci o polední pauze mohli relaxovat. Vedle obligátních oslav MDŽ tu každoročně slavili i Mezinárodní den mužů, pořádala se pravidelná setkání s bývalými zaměstnanci. Věrnost podniku se tu vždy cenila. Ředitel v dobách minulého režimu dokázal prosadit, aby Vědeckotechnická společnost mohla realizovat zájezdy do porcelánek po západní Evropě. Porcelánka v Dubí organizovala workshopy pro současné keramiky i výtvarníky a pořádala výstavy výsledných děl. Výtvarníci přicházeli s novými tvary a vzory, které se vyráběly v malých sériích. Cibulák zůstává objektem sběratelů.
Směs modernosti i lehce kýčovité nostalgie, to je produkce porcelánek v Dubí a v Duchcově, které nyní ztratily svůj "spiritus agens", inženýra Feixe, který v jednom zaměstnání vydržel přes sedmdesát let.