Jdi na obsah Jdi na menu
 


Základy islámu a jejich výklad - 4. část

"...A když se na bojišti střetnete s káfiry, stínejte jim hlavy..."  (Korán 47:4)

article preview

"A když se na bojišti střetnete s káfiry, stínejte jim hlavy, a až jim přivodíte úplnou porážku, zajměte je a pevně je spoutejte." (Korán 47:4)

 

Základy islámu a jejich výklad - 4. část

 

Imám ibn Hanbal a Imám al-Barbahárí

 

UPOZORNĚNÍ: Následující opis "Základy islámu a jejich výklad" je zde zveřejněn pouze ke studijním účelům; jeho obsah je zločinný a nezákonný. Určeno jak pro ty, kteří ještě pochybují o zločinnosti islámu, tak pro ty, kteří nepochybují a chtějí si rozšířit obzory.

 

1.jpg

 

(pokračování předchozí třetí části)

 

100.

   Nezmiňuj žádnou z matek věřících jinak než v dobrém.

 

101.

   Spatříš-li někoho, jak dodržuje společné modlitby spolu se sultánem nebo někým dalším, pak věz, že je to stoupenec sunny, dá-li Bůh - budiž povznesen. A uvidíš-li někoho, jak společné modlitby zanedbává, a to i kdyby byl se sultánem, pak věz, že je to svévolník.

 

102.

   Dovolené je to, čeho jsi svědkem a o čem přísaháš, že je to dovolené. Stejně tak zakázané je to, co se ti vrývá do srdce a je přitom podezřelé. A bezúhonný člověk je ten, jehož bezúhonnost je zjevná, a hanebný člověk je ten, jehož hanba je zjevná. Jestliže uslyšíš někoho říkat: Ten a ten je stoupencem násibíje, pak věz, že tento člověk je ráfidovec. A pokud uslyšíš někoho říkat, že ten a ten přisuzuje Bohu lidské rysy, nebo že ten a ten hovoří tak, že připodobňuje Boha k tomu, co stvořil, pak věz, že takový člověk je stoupencem džahmíje. A uslyšíš-li někoho říkat: Povídej o jedinosti Boží a vysvětli mi ji, pak věz, že tento člověk je cháridžovec, mutazilita. Nebo když říká, že ten a ten je stoupencem džabríje nebo vyznává předurčenost či hovoří o spravedlnosti, pak věz, že tento člověk je stoupencem qadaríje, protože tyto názvy jsou novotami, které zavedli novátoři.

 

103.

   Abdulláh bin al-Mubárak řekl: Neučte se nic od obyvatel Kúfy, co se týče odmítání, ani od obyvatel Šámu, co se týče mečů, ani od obyvatel Basry, pokud jde o předurčený osud, nebo od obyvatel Chorásánu, co se týče odkládání, či od obyvatel Mekky, pokud jde o výměnu peněz, ani od obyvatel Medíny, co se týče zpěvu. Ničemu z toho se od nich neučte.

 

104.

   Spatříš-li člověka milujícího Abú Hurajru, Anase bin Málika a Usajda bin Hudajra, pak věz, že je to stoupenec sunny, dá-li Bůh. A uvidíš-li člověka milujícího Ajúba, Ibn Awna, Júnuse bin Ubajdu, Abdulláha bin Idrís al-Awdího, Aš-Šaabího, Málika bin Mighwala, Jazída bin Zurajgha, Muádha bin Muádha, Wahba bin Džaríra, Hamáda bin Zajda, Hamáda bin Salamu, Málika bin Anase, Al-Awzáího a Záidu bin Quddámu, pak věz, že to je stoupenec sunny. A spatříš-li člověka milujícího Ahmada bin Hanbala, Hadždžádže bin al-Minhála a Ahmada bin Nasra, který je zmiňuje v dobrém a říká to, co říkali oni, pak věz, že je to stoupenec sunny.

 

105.

   Uvidíš-li někoho sedávat se sektáři, měj se před ním na pozoru a pouč ho. A jestli s nimi sedí i poté, co byl poučen, obávej se ho, protože tento člověk je svévolník.

 

106.

   Uslyšíš-li člověka, za kterým jsi přišel s vyprávěním, že ho nechce, a chce Korán, tak nepochybuj o tom, že je to člověk, v němž dlí bezvěrectví. Proto vstaň a odstup od něj a nech ho být.

 

107.

   Věz, že všechny sekty jsou odpadlické a vyzývají k tomu, aby se lidé chopili mečů. Nejhorší a nejzarytěji nevěřící jsou přitom ráfidovci, mutazilla a džahmíja, protože chtějí, aby lidé popřeli Boží přívlastky a upadli v bezvěrectví.

 

108.

   Věz, že ten, kdo uráží některého z druhů Božího Posla - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - ve skutečnosti míří na Muhammada - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - a ublížil mu v jeho hrobě. A ukáže-li se v někom nějaká novota, měj se před ním na pozoru, protože to, co je před tebou skryto, bývá větší než to, co je zjevné. Spatříš-li však někoho, jehož jednání a učení jsou špatná a kdo je nemrava, hříšník, provinilec a utlačovatel, ale přitom stoupenec sunny, pak ho doprovázej a sedávej s ním, protože jeho hříchy ti neublíží. Ale jestliže uvidíš člověka vytrvalého, snaživého, zdrženlivého a důsledně uctívajícího, který je však zároveň svévolníkem, nesedávej s ním a neposlouchej jeho slova, nechoď s ním po cestě, protože si nejsem jist, že by se ti jeho cesta nezalíbila, a nedošel bys s ním tak zkázy. Júnus bin Ubajd spatřil svého syna, jak vychází od svévolníka, a zeptal se: Synu, odkud jsi to vyšel? Ten odpověděl: Od Amra bin Ubajdy. A on pravil: Synu, to, že tě vidím vycházet z domu zženštilce, je mi milejší, než abych tě viděl vycházet z domu toho a toho. To, že se setkáš s Bohem jako cizoložník, zloděj nebo zrádce, je mi milejší, než aby ses s ním setkal a mluvil přitom jako sektáři.

 

109.

   Copak nevíš, že Júnus věděl, že zženštilec jeho syna od náboženství neodvede, ale novátor ho bude svádět na scestí, až z něj učiní bezvěrce?

 

110.

   Měj se na pozoru. Dávej si pozor zejména na své současníky. Zvaž, s kým sedáváš, komu nasloucháš a koho doprovázíš, protože to je, jako kdyby všichni tvorové, kromě těch, které Bůh ochránil, odpadli. A spatříš-li člověka, jak zmiňuje Ibn Abí Dáuda, Al-Marísího, Thumámu nebo Abú al-Hudhajla a Hišáma al-Fútího nebo některého z jejich stoupenců a přívrženců, měj se před ním na pozoru. Byli to odpadlíci. Proto tohoto člověka, který je v dobrém zmiňoval, opusť.

 

111.

   Prověřování je v islámu novotou. Dnes se ale u lidí prověřuje sunna, protože řekl: Toto vědění je náboženství. Všímejte si proto, od koho své náboženství přebíráte. A vyprávění přijímejte jen od toho, jehož vyznání můžete přijmout. Uvědom si, že pokud je stoupenec sunny znalý a důvěryhodný, budeš o něm psát, ale pokud ne, tak ho opustíš.

 

112.

   Chceš-li setrvat v pravdě a na cestě stoupenců sunny, kteří ti předcházeli, měj se na pozoru před diskusemi a těmi, kdo diskuse vedou, před hádkami, spory, analogií a debatami o náboženství. Už to, že jim nasloucháš, byť od nich nic nepřijímáš, ti totiž do srdce zasévá pochybnosti, a tím přijímáš dost na to, abys podlehl zkáze. Bezvěrectví, novoty, svévole ani zbloudění nikdy nevznikaly jinak než skrze diskuse, hádky, spory a analogii. Jsou to brány novátorství, pochyb a bezvěrectví.

 

113.

   Při Bohu, nikdy nespouštěj Boha ze zřetele. Musíš se držet vyprávění a těch, kteří vyprávějí, a také napodobování, protože náboženství je napodobování, tedy napodobování Proroka - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - a jeho druhů - nechť v nich všech Bůh nalezne zalíbení. Naši předchůdci nás nezanechali v nejistotě, proto je napodobuj a nalezni svůj klid. Ale nezacházej nad rámec vyprávění a jeho stoupenců. Zdrž se nejasných veršů z Koránu i vyprávění a na nic nepoužívej analogii. Neuchyluj se ke lsti, abys odpověděl novátorům, vždyť ti bylo přikázáno čelit jim mlčky. A tak si je k sobě nepouštěj. Copak nevíš, že Muhammad bin Sírín ve své znamenitosti nikdy neodpověděl nikomu z novátorů na žádnou otázku a nevyslechl od nich jediné znamení z Knihy Boží - On je mocný a vznešený. Byl tázán a odvětil: Bojím se, že ho překroutí a něco mi z toho utkví v srdci.

 

114.

   Uslyšíš-li někoho, kdo poslouchá vyprávění Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír -, jak říká: My věru velebíme Boha -, pak věz, že to je stoupenec džahmíje, který chce vyprávění Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - zavrhnout a těmito slovy je odmítá. Tvrdí přitom, že velebí a oslavují Boha, když slyší vyprávění o spatření Boha, o Jeho sestoupení a další. Nezavrhl snad vyprávění Božího Posla - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - když řekl: My věru velebíme Boha, že sestoupil z jednoho místa na druhé? Tvrdí, že ví o Bohu více než ostatní. Před těmito lidmi se měj na pozoru, protože většina prostých i jiných lidí je taková. A varuj před nimi další lidi. A jestliže se tě někdo zeptá na nějakou otázku v této záležitosti, hledaje správnou cestu, promluv s ním a cestu mu ukaž. Přijde-li však za tebou diskutovat, měj se před ním na pozoru, protože v diskusích jsou spory, debaty, třenice, hádky a hněv, a tobě bylo toto všechno zakázáno. Takový člověk svádí z cesty pravdy. Nikdy nám nebylo vyprávěno o nikom z právníků a učenců, že by se přeli, diskutovali nebo hádali.

 

115.

   Al-Hasan pravil: Moudrý člověk se nepře ani se nesnaží někoho přechytračit svou moudrostí. Naopak ji šíří. A děkuje Bohu, ať už je přijata nebo odmítnuta. Kdosi přišel za Al-Hasanem a řekl: Budu s tebou diskutovat o náboženství. Al-Hasan odvětil: Já své náboženství znám, proto jestli jsi ty své náboženství ztratil, jdi a hledej ho. A Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - slyšel lidi u dveří svého pokoje. Jeden z nich se ptal: Copak Bůh neříká to a to? A druhý: A neříká snad Bůh to a to? A tak vyšel rozhněván a pravil: Přikázal jsem vám snad, abyste takto činili? Nebo jsem snad byl za vámi poslán, abyste stavěli části Knihy Boží jednu proti druhé? A tak jim diskusi zakázal.

 

116.

   Diskuse se ošklivily Ibn Umarovi i Máliku bin Anasovi a také těm, kdo jsou větší i menší než on, a to až do dnešního dne. To, co pravil Bůh - On je mocný a vznešený - je větší než to, co říkají tvorové. Bůh - budiž povznesen - pravil: O znameních Božích se hádají pouze ti, kdo nevěří. Jistý muž se ptal Umara bin al-Chattába: Co je to ´čile prohánějící´? A ten odpověděl: Kdybys byl oholen, setnul bych ti hlavu. A Prorok - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - řekl: Věřící se nepře; a v den zmrtvýchvstání se za toho, kdo se pře, přimlouvat nebudu. Zanechte pří, protože je v nich málo dobrého.

 

117.

   Člověku je dovoleno říkat, že ten a ten je stoupencem sunny, až když ví, že se v dotyčném sešly všechny vlastnosti sunny. Proto se o něm nemá říkat, že je stoupencem sunny, dokud se v něm veškerá sunna nesešla. Abdulláh bin al-Mubárak pravil: Základem dvaasedmdesáti sekt jsou čtyři sekty a těmito čtyřmi sektami, které se rozvětvily na dvaasedmdesát sekt, jsou qadaríja, murdžia, šía a cháridža. A kdo dává přednost Abú Bakrovi, Umarovi, Uthmánovi a Alímu před druhy Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - a o těch zbývajících nehovoří jinak než v dobrém a prosí za ně, ten unikl šíismu, jeho začátku i konci. Kdo říká, že víra jsou slova i skutky a že víra roste i ubývá, ten unikl murdžii, jejímu začátku i konci. Kdo říká, že modlitba se má vykonávat za člověkem jak zbožným, tak i hříšným a že džihád má být veden společně s každým chalífou, kdo neuznává povstání proti sultánovi s mečem v ruce, a naopak za něj prosí, aby byl spravedlivým, ten se zachránil před učením cháridžy, jeho začátkem a koncem. A kdo říká, že vše jak dobré, tak i zlé je předurčeno Bohem - On je mocný a vznešený - a že On svádí z cesty toho, koho chce, a správně vede toho, koho chce, ten se zachránil před učením qadaríje, jeho počátkem i koncem. Takový člověk je stoupencem sunny.

 

118.

   Novoty, které se objevily, znamenají nevíru v Boha Mohutného, a kdo se k nim hlásí, ten nevěří v Boha, o tom není pochyb. Měj se na pozoru před tím, kdo věří v návrat na tento svět po smrti a říká, že Alí bin Abí Tálib je živ a vrátí se před dnem zmrtvýchvstání, stejně jako Muhammad bin Alí, Džaafar bin Muhammad a Músá bin Džaafar, a kdo hovoří o imámátu a tvrdí, že zná to, co je skryté. Takoví lidé totiž v Boha Mohutného nevěří.

 

119.

   Taama bin Amr a Sufján bin Ujajna řekli: Ten, kdo se zastaví u Uthmána a Alího, je šíita. Takový člověk nemá být považován za spravedlivého, nemá se s ním hovořit ani s ním sedávat. A ten, kdo dává přednost Alímu před Uthmánem, je ráfidovec, jenž odmítl vyprávění druhů Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír. Kdo však dává přednost čtyřem před všemi ostatními, žádá Boha, aby k těm zbývajícím byl milostiv, a zároveň je zdrženlivý, pokud jde o jejich pochybení, ten, co se týče této záležitosti, kráčí po stezce přímé a je správně veden.

 

120.

   Sunnou je uznat, že deset osob, jimž to Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - přiznal, jsou v ráji. Oni patří mezi obyvatele ráje, o tom není pochyb. Nevyčleňuj v modlitbě nikoho kromě Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - a jeho rodu. Věz, že Uthmán byl zabit nespravedlivě a ten, kdo ho zabil, byl utlačovatelem. A kdo uznává to, co obsahuje tato kniha, věří v to, bere si to za příklad a nikdy o žádném písmenu z ní nepochyboval ani žádné nepopřel, ten je úplným stoupencem sunny a společenství; a společenství je v něm úplné. Avšak ten, kdo nějaké písmeno z této knihy popírá, pochybuje o něm nebo váhá, je svévolník. A ten, kdo popírá nebo pochybuje o jediném písmenu z Koránu nebo o něčem, co přišlo od Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír -, se setká s Bohem jako ten, kdo to pokládal za lživé. Proto se boj Boha a měj se na pozoru a starej se o svou víru.

 

121.

   Součástí sunny je, že není poslušnosti nikomu, ani rodičům ani žádným tvorům, v neposlušnosti Bohu. Není poslušnosti člověku v neposlušnosti Bohu, a nikdo za takovou poslušnost nemá být milován. Naopak kvůli Bohu to všechno zavrhuj.

 

122.

   Víra v to, že pokání je povinností služebníků a že služebníci se mají kát před Bohem - On je mocný a vznešený - z velkých i malých hříchů.

 

123.

   Novátorem a zbloudilcem je ten, kdo neuznává, že do ráje přijdou ti, jimž Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - dosvědčil, že v ráji budou. Takový člověk pochybuje o tom, co pravil Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír. Málik bin Anas řekl: Ten, kdo se drží sunny a před nímž jsou druhové Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - v bezpečí, bude po své smrti s proroky, pravdomluvnými, mučedníky a bezúhonnými, a to i kdyby jeho skutky vykazovaly nedostatky. A Bišr bin al-Hárith pravil: Sunna je islám a islám je sunna. A Al-Fudajl bin Ijád: Uvidíš-li nějakého stoupence sunny, je to jako bys viděl některého z druhů Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír. Spatříš-li však nějakého novátora, je to jako bys viděl některého z pokrytců. A Júnus bin Ubajd: Ten, kdo dnes vyzývá k sunně, je překvapivý. A ještě překvapivější jsou ti, kdo sunnu přijímají. A Ibn Awn umíraje až do své smrti říkal: Sunna, sunna, mějte se na pozoru před novotami.

 

124.

   Ahmad bin Hanbal řekl: Jeden z mých druhů zemřel a byl spatřen ve snu, jak povídá: Řekněte Abú Abdulláhovi, ať se drží sunny, protože první, na co se mě můj Pán - On je mocný a vznešený - zeptal, byla sunna. A Abú al-Álija pravil: Kdo zemře jako bezúhonný ve stavu sunny, ten je pravdomluvný. V dodržování sunny je spása.

 

125.

   Sufján ath-Thawrí řekl: Kdo naslouchá novátorovi, ten opustil ochranu Boží a bude přenechán novátorství.

 

126.

   Dáwud bin Abí Hind řekl: Bůh - budiž veleben a povznesen - vnukl Músovi bin Imránovi: Nesedávej s novátory, protože kdybys s nimi sedal a něco z toho, co říkají, by se ti vrylo do srdce, svrhl bych tě do pekelného ohně.

 

127.

   Al-Fudajl bin Ijád pravil: Kdo sedává s novátorem, tomu se nedostává moudrosti.

 

128.

   A Al-Fudajl bin Ijád také řekl: Nesedávej s novátorem, protože se bojím, že na tebe bude sesláno prokletí. A pravil: Kdo miluje novátora, toho dílo Bůh zmaří a vyjme světlo islámu z jeho srdce. A také: Ať už sedí na cestě s novátory kdokoliv, vydej se jinou cestou.

 

129.

   Al-Fudajl bin Ijád řekl: Kdo vychvaluje novátora, ten napomáhá zničení islámu. A kdo se na novátora usmívá, ten znevažuje to, co Bůh - On je mocný a vznešený - seslal na Muhammada - ať mu Bůh žehná a dá mu mír. Kdo provdá svou dceru za novátora, ten zpřetrhá pouta své spřízněnosti s ní. A kdo následuje pohřební průvod novátora, ten setrvá v Božím hněvu, dokud se nevrátí.

 

130.

   Al-Fudajl bin Ijád také pravil: Pojím s židem i s křesťanem, ale nikoliv s novátorem. A chtěl bych, aby mezi mnou a novátorem stála železná hradba.

 

131.

   A Al-Fudajl bin Ijád dále řekl: Ví-li Bůh - On je mocný a vznešený - že někdo chová vůči novátorovi zášť, odpustí mu, a to i kdyby jeho skutky byly skrovné. Stoupenec sunny nepomáhá novátorovi, leda z pokrytectví. A kdo od novátora tvář odvrátí, toho srdce Bůh naplní vírou; kdo spílá novátorovi, tomu poskytne Bůh v den největší hrůzy bezpečí; a toho, kdo novátora pokoří, vyzdvihne Bůh o sto stupňů do ráje. Kvůli Bohu proto nikdy neukrývej novátora.

 

KONEC