"Zlo vyhrává bitvy, ale nikdy nevyhraje válku."  James Harris

Základy islámu a jejich výklad - 2. část

Imám ibn Hanbal a Imám al-Barbaráhí

UPOZORNĚNÍ: Následující opis "Základy islámu a jejich výklad" je zde zveřejněn pouze ke studijním účelům; jeho obsah je zločinný a nezákonný. Určeno jak pro ty, kteří ještě pochybují o zločinnosti islámu, tak pro ty, kteří nepochybují a chtějí si rozšířit obzory.

(pokračování předchozí první části)

15.

   Víra ve stezku nad peklem. Stezka přijme toho, koho chce Bůh, pustí toho, koho chce Bůh, a do pekla nechá spadnout toho, koho chce Bůh, a budou mít světla podle míry své víry.

16.

   Víra v proroky a anděly a víra v to, že ráj je skutečný i oheň je skutečný a že jsou oba stvořeny: ráj v sedmém nebi a jeho stropem je trůn a oheň pod spodní sedmou zemí. A oba jsou stvořeny. Bůh - budiž povznesen - zná počet obyvatel ráje a kdo do něj vstoupí i počet obyvatel ohně a kdo do něj vstoupí. Ani jeden z nich nikdy nezanikne a setrvají spolu s Bohem na věky věků.

17.

   Adam - mír s ním - byl ve věčném stvořeném ráji, ale byl z něj vyňat poté, co neuposlechl Boha - On je mocný a vznešený.

18.

   Víra ve falešného mesiáše.

19.

   Víra v sestoupení Ísy bin Marjam - mír s ním. Sestoupí, zabije falešného mesiáše, ožení se, pomodlí se za vůdcem (mahdím) z rodu Muhammadova - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - a zemře a pohřbí ho muslimové.

20.

   Víra v to, že víra jsou slova, skutky a zbožné předsevzetí. Roste a ubývá; roste, jak chce Bůh, a ubývá, až z ní nic nezůstane.

21.

   Nejlepším z této obce a všech obcí je po prorocích - ať jim Bůh všem žehná - Abú Bakr, potom Umar a potom Uthmán. Tak nám to bylo vyprávěno od Ibn Umara. Pravil: Říkali jsme, a Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - byl mezi námi, že nejlepšími z lidí po Poslu Božím - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - jsou Abú Bakr, Umar a Uthmán. Prorok - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - to slyšel a nic proti tomu nenamítal. Potom po těchto jsou nejlepšími z lidí Alí, Talha, Az-Zubajr, Saad bin Abí Waqqás, Saíd bin Zajd, Abdurrahmán bin Awf a Abú Ubajda Ámir bin al-Džarráh. Ti všichni se hodili, aby se stali chalífou. Potom po těchto jsou nejlepšími z lidí druhové Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - první pokolení, mezi něž byl vyslán, první přesídlenci a pomocníci, kteří se modlili ve dvou modlitebních směrech. Potom po těchto jsou nejlepšími z lidí ti, kteří doprovázeli Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - jeden den, měsíc nebo rok anebo méně než to nebo více. Prosíme Boha, ať je k nim milostivý, a připomínáme si jejich ctnosti, mlčíme o jejich pochybeních a všechny z nich si připomínáme pouze v dobrém, protože Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír -pravil: Když jsou vzpomínáni moji druhové, zadržte. A Sufján bin Ujajna řekl: Kdo vysloví slovo o druzích Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - ten je svévolník.

22.

   Naslouchání vůdcům a následování jich patří mezi to, co Bůh miluje a v čem nachází zalíbení. Kdo vykonává funkci chalífy na základě souhlasu lidí a jejich spokojenosti s ním, ten je knížetem věřících. Nikomu není dovoleno strávit byť jen jedinou noc v domnění, že nemá žádného vůdce, ať už zbožného nebo hříšného. Hadždž i nájezdy (džihád) mají být vykonávány pod vedením vůdce. Páteční polední modlitba za nimi je povolena a provádí se po ní šest raka (část muslimské modlitby) rozdělených vždy po dvou rakách. Tak pravil Ahmad bin Hanbal.

23.

   Funkci chalífy budou zastávat Qurajšovci, dokud nesestoupí Ísá bin Marjam - mír s ním. A kdo povstane proti muslimskému vůdci, ten je cháridžovec, který zasel neshody mezi muslimy a jednal v rozporu s vyprávěním (hadís), a zemře proto tak, jak se umíralo ve věku nevědomosti.

24.

   Není dovoleno bojovat proti sultánovi ani proti němu povstat, a to i kdyby byl nespravedlivý, protože Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - pravil Abú Dharrovi al-Ghifárímu: Buď trpělivý, a to i kdyby byl habešským otrokem. A pomocníkům řekl: Buďte trpěliví, dokud se se mnou nesetkáte u jezera. Boj proti sultánovi do sunny nepatří, protože rozkládá tento svět i náboženství. Je však dovoleno bojovat proti cháridžovcům, pokud napadnou majetek muslimů, muslimy samotné a jejich rodiny. Nemají však být vyhledáváni, pokud toho zanechají. Jejich ranění nemají být ubiti, nemají být napadáni, jejich zajatci nemají být zabíjeni a ani nemají být pronásledováni ti z nich, kteří se dali na útěk.

25.

   Věz, že není poslušnosti člověku v neposlušnosti Bohu - On je mocný a vznešený. Nesvědč o dobrých ani špatných skutcích kohokoliv ze stoupenců islámu, protože nevíš, čím před smrtí završí své činy. Doufej, že Bůh k němu bude milostivý, a boj se za něj kvůli jeho hříchům. Nevíš, jak se bude před smrtí před Bohem kát ani čemu dá Bůh v tom čase vzniknout, pokud tento člověk zemře v islámu. Doufej ve slitování nad ním a boj se za něj pro jeho hříchy. Není žádného hříchu, z něhož by služebník nemohl učinit pokání.

26.

   Kamenování je skutečné. A otírání přes kožené papuče je sunna. Zkrácení modlitby na cestách je sunna a co se týče půstu na cestách, tak kdo chce, ten se postí, a kdo nechce, ten se nepostí. A modlitba v širokých kalhotách je v pořádku.

27.

   Pokrytectvím je, když se islám projevuje slovy, zatímco v nitru se skrývá bezbožnost.

28.

   Věz, že tento svět je územím víry a islámu. V obci Muhammadově - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - jsou věřící muslimové, co se týče jejich vládnutí, dědictví, obětování a modlitby za ně. Avšak nesvědčíme o pravosti ničí víry, dokud tento člověk nedostojí všem zákonům islámu. A jestliže něčemu z toho nedostojí, pak nebude jeho víra úplná, dokud neučiní pokání. Věz však, že jedině Bohu přísluší soudit, zda je jeho víra úplná nebo nedostatečná, s výjimkou těch opomenutí zákonů islámu, které můžeš jasně vidět. Modlitba za mrtvé z řad stoupenců qibly je sunna. I modlitba za ukamenované, cizoložníky a cizoložnice i ty, kteří zabili sebe sama i jiné stoupence qibly, za opilce a další lidi je sunna. Nikdo ze stoupenců qibly nevystoupí z islámu, dokud nezavrhne některé ze znamení z Knihy Boží - On je mocný a vznešený - nebo některé z vyprávění Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - nebo se nepomodlí k někomu jinému než k Bohu či neobětuje někomu jinému než Bohu. Pokud však něco z toho udělá, je tvou povinností ho z islámu vypovědět. Pokud ale nic takového neudělal, je věřící a muslim, byť jen jménem a nikoli skutečně.

29.

   Kdykoliv uslyšíš nějaká vyprávění, která nemůžeš plně pochopit - jako například když Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - pravil: Srdce služebníků jsou mezi dvěma prsty Milosrdného - On je mocný a vznešený; anebo že Bůh sestoupí do spodního nebe, sestoupí v den Arafy a sestoupí v den zmrtvýchvstání a že lidé budou neustále vrháni do pekla, dokud tam On - budiž Jeho sláva velebena - nepoloží svou nohu; nebo když Bůh - budiž povznesen - pravil služebníku: Půjdeš-li ty ke mně, budu já spěchat k tobě; a také: Bůh stvořil Adama k obrazu svému; nebo když Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - řekl: Spatřil jsem svého Pána v nejkrásnější podobě; a podobná vyprávění - musíš se odevzdat, věřit, oddat se a cítit uspokojení. Nic z tohoto nevykládej svévolně, protože věřit v to je povinnost. A kdo si něco z toho vyloží svévolně a zavrhne to, ten je stoupencem džahmíje. A kdo tvrdí, že spatří svého Pána na tomto světě, ten nevěří v Boha - On je mocný a vznešený.

30.

   Přemítání o Bohu je novota, jelikož Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - pravil: Přemítejte o stvoření, ale nepřemítejte o Bohu, protože přemítání o Pánu zasévá do srdce pochybnosti.

31.

   Věz, že havěť, lovná zvěř i zvířata, jako jsou mravenečkové, mouchy a mravenci, se všichni řídí příkazy a neví víc než to, co jim Bůh - budiž povznesen - povolil.

32.

   Víra v to, že Bůh věděl od počátku věků, co bude a co nebude, a že to, co být má, zahrnul a spočítal. A kdo říká, že ví jen to, co bylo, a to, co je, ten nevěří v Boha Mohutného.

33.

   Není manželského svazku bez zákonného zástupce, dvou spravedlivých svědků a věna, ať už je malé nebo velké. Nemá-li žena zákonného zástupce, pak je sultán zákonným zástupcem toho, kdo zákonného zástupce nemá. A jestliže se muž se svou ženou třikrát rozvede, pak je mu tato žena zakázána a není mu dovolena, dokud se nevdá za jiného muže.

34.

   Není dovoleno prolít krev muslima, který vyznává, že není boha kromě Boha a že Muhammad je Jeho služebník a posel, kromě jednoho ze tří případů: cizoloží-li po uzavření sňatku, odpadne-li po přijetí víry nebo zabije-li věřícího neprávem; a proto je zabit. V ostatních případech je však muslimovi navždy, dokud nenastane hodina, zakázáno prolít krev muslima.

35.

   Vše, čemu Bůh uložil, že má zaniknout, zanikne, kromě ráje, ohně, trůnu, stolce, rohu, pera a desky, z nichž nikdy nic nezanikne. V den zmrtvýchvstání potom Bůh vzkřísí tvory takové, jakým jim dal zemřít. Zúčtuje s nimi, jak bude chtít: skupinu do ráje a skupinu do plamenů. A ostatním tvorům, kteří nebyli stvořeni, aby přetrvali, řekne: Buďte prachem!

36.

   Víra v odplatu v den zmrtvýchvstání mezi všemi tvory, lidským rodem, lovnou zvěří i havětí, až po mravenečky, dokud Bůh - On je mocný a vznešený - nedosáhne to, že se jeden s druhým vzájemně potrestají: obyvatelé ráje obyvatele ohně, obyvatelé ohně obyvatele ráje i obyvatelé ráje mezi sebou navzájem a obyvatelé ohně mezi sebou navzájem.

37.

   Upřímnost ve skutcích pro Boha, uspokojení z Božího rozhodnutí, trpělivost s Božím soudem a víra ve všechna Boží předurčení, ať už dobrá či špatná, sladká či hořká.

38.

   Víra v to, co pravil Bůh. Bůh ví, co služebníci dělají i kam směřují, Božímu vědění neuniknou. Na zemích ani na nebesích není nic, co by Bůh - budiž povznesen - nevěděl. Věz, že to, co tě postihlo, by tě neminulo, a to, co tě minulo, tě nemělo postihnout. Není jiného stvořitele kromě Boha - On je mocný a vznešený. A při pohřbech se pronáší čtyři takbíry, tak pravil Málik bin Anas, Sufján ath-Thawrí, Al-Hasan bin Sálih i Ahman bin Hanbal a právníci, a tak pravil i Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír.

39.

   Víra v to, že s každou kapkou sestupuje z nebe anděl, dokud ji neumístí tam, kam přikázal Bůh - On je mocný a vznešený.

40.

   Víra v to, že když Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - v den Badru promlouval k obyvatelům Qalíbu, tedy k modloslužebníkům, tito slyšeli jeho slova.

41.

   Víra v to, že když člověk onemocní, Bůh mu vynahradí jeho nemoc, a mučedníku Bůh vynahradí jeho mučednickou smrt.

42.

   Víra v to, že děti cítí bolest, když je na tomto světě něco postihne. A Bakr, syn sestry Abdulwahhába, lhal, když řekl: Necítí bolest.

43.

   Věz, že nikdo nevstoupí do ráje jinak než s Boží milostí a že Bůh nikoho nepotrestá jinak než úměrně jeho hříchům. A kdyby trestal obyvatele země i nebes, ty zbožné z nich i ty hříšné, potrestal by je tak, aby k nim nebyl nespravedlivý.

44.

   Není dovoleno říkat, že Bůh - On je mocný a vznešený - je nespravedlivý. Nespravedlivý je ten, kdo si bere to, co mu nepatří. Bohu však patří tvorové i příkaz. Tvorové jsou Jeho tvory a svět je Jeho světem. Nikdo se ho neptá na to, co činí. To oni jsou tázáni. Nemají se klást otázky ´Proč?´ ani ´Jak?´. A mezi Boha a jeho tvory nikdo nevstoupí.

45.

   Jestliže uslyšíš člověka, jak hanobí vyprávění, neschvaluje je nebo popírá něco z vyprávění Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - potom pochybuj o jeho islámu, protože to je člověk mrzké doktríny a slov. Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - ani jeho druhové se nemají hanět, protože Boha, Jeho Posla a Korán i dobro a zlo a tento i onen svět jsme poznali prostřednictvím vyprávění. A Korán potřebuje sunnu více než sunna Korán.

46.

   Řeči, diskuse a zejména hádky o předurčení jsou zakázané u všech sekt, protože předurčení je tajemstvím Boha. Pán - budiž velebeno Jeho jméno - zakázal prorokům hovořit o předurčení. I Prorok - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - zakázal dohadovat se o předurčení. A ošklivilo se to i druhům a následovníkům Posla Božího - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - stejně jako učencům a bohabojným lidem, a tak diskuse o předurčení zakázali. A ty se musíš odevzdat, musíš potvrdit a mít víru a věřit tomu, co řekl Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - o všech věcech, a pomlč o všem ostatním.

47.

   Víra v to, že Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír - byl v noci vzat na cestu do nebe, došel k trůnu a uslyšel slova Boží, vstoupil do ráje a shlédl do ohně, spatřil anděly a uslyšel slova Boha - On je mocný a vznešený - a zaplesali nad ním prorokové. V bdělém stavu spatřil baldachýn trůnu i stolec a vše, co je v nebesích. Džibríl ho vzal na Buráqa, aby ho provezl po nebesích. Tu noc mu byla uložena povinnost pěti modliteb, a ještě téže noci se vrátil do Mekky. A to se stalo před hidžrou.

   Věz, že duch mučedníků bude ve volatech zelených ptáků, kteří se potulují po ráji a hnízdí v lampách pod trůnem. A duch hříšníků a bezvěrců bude ve studni Barahút, která je v Sidždžínu.

   Víra v to, že mrtvý dlí ve svém hrobě a je do něj poslán duch, aby se ho Munkar a Nakír dotázali na víru a její zákony, a v to, že potom bude jeho duch bezbolestně vyňat. Mrtvý pozná svého návštěvníka, až ho tento navštíví. A věřícímu bude v hrobě příjemně, ale hříšník bude trýzněn, jak chce Bůh.

   Víra v to, že to byl Bůh, kdo tehdy na hoře Sinaj hovořil k Músovi bin Imránovi. Músá slyšel Boha hovořit hlasem, naslouchal jemu a žádnému jinému. A kdo říká něco jiného, ten nevěří v Boha Mohutného.

   Rozum je vrozený. Každému člověku bylo dáno tolik rozumu, kolik chce Bůh. Ve svém rozumu se lidé odlišují jako smítko v nebesích a po každém člověku se požadují skutky odpovídající rozumu, kterého se mu dostalo. Rozum se nezískává, naopak je darem od Boha.

   Věz, že Bůh dal spravedlivě vyniknout některým služebníkům nad jinými v náboženství i pozemském světě. Nemá se říkat, že je nespravedlivý ani že někoho protěžuje. Kdo však říká, že Bůh prokazuje milost stejnou měrou věřícímu i bezvěrci, ten je novátorem. Bůh naopak spravedlivě upřednostňuje věřícího před bezvěrcem, poslušného před neposlušným a nevinného před zrádcem. On projevuje svou milost, komu chce, a odpírá ji, komu chce.

   Není dovoleno tajit radu týkající se náboženství před kýmkoliv z muslimů, ať už je zbožný nebo hříšný. Kdo takovou radu zatajuje, ten obelhává muslimy, a kdo obelhává muslimy, ten obelhává náboženství, a kdo obelhává náboženství, ten zrazuje Boha a Jeho Posla i věřící.

   Bůh je slyšící, jasnozřivý a vševědoucí, Jeho ruce jsou rozevřeny. Věděl, že tvorové mu budou neposlušní, ještě před tím, než je stvořil. Jeho vědění je vůči nim účinné, ale nezabránilo Mu, aby je vedl k islámu. Prokázal jim tím milost štědře, velkoryse a blahosklonně, proto budiž pochválen.

48.

   Věz, že člověku se může ve chvíli smrti dostat trojí zvěsti. Bude mu řečeno: Raduj se, ty, jehož Bůh miluje, z toho, že Bůh je spokojen, a z ráje. Nebo mu bude řečeno: Raduj se, služebníku Boží, z ráje po odplatě. Anebo: Boj se, nepříteli Boží, z Božího hněvu a ohně. Tak pravil Ibn Anas.

49.

   Věz, že první, kdo v ráji spatří na vlastní oči Boha - budiž povznesen - budou nevidomí, potom muži a pak ženy. Jak pravil Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír -: Spatříte svého Pána tak, jak vidíte měsíc v noci, když je úplněk, bez obtíží ho uvidíte. A víra v toto je povinností a popírání tohoto je bezbožnost.

50.

   Věz, že nevíra, bezbožnost, pochybnosti, novátorství, zbloudění a rozptylování v náboženství vznikaly vždy jen prostřednictvím řečí a těch, kdo řeči vedou, diskutují, dohadují se, sváří se a jsou domýšliví.

51.

   Jak jen se člověk odvažuje svářit, diskutovat a dohadovat se, když Bůh říká: O Božích znameních diskutují pouze ti, kdo nevěří. Ty se musíš odevzdat a cítit uspokojení z vyprávění, zdržet se a mlčet.

52.

   Víra v to, že Bůh bude trestat tvory v ohni v okovech, poutech a řetězech, a oheň bude v jejich nitru, nad nimi i pod nimi. A tvrzení džahmíje, a mezi jejími stoupenci i Hišáma al-Fútího, že Bůh bude trestat naopak u ohně, je odmítnutím Boha a Jeho Posla.

53.

   Věz, že povinných je pět modliteb. Žádné se k nim v jejich časech nepřidávají ani se z nich neubírají; a na cestách se provádějí dvě raky kromě modlitby při západu slunce. A kdo říká, že je jich více než pět, ten zavádí novoty, stejně jako ten, kdo říká, že je jich méně než pět. Bůh nepřijme žádnou kromě těch, které byly vykonány ve svém čase, ledaže někdo zapomene a pomodlí se, jakmile si vzpomene. Takovému člověku je odpuštěno. Nebo ledaže je někdo na cestách, přičemž takový člověk může spojit dvě modlitby, pokud chce.

54.

   Almužna se platí ve zlatě, stříbře, datlích, zrní nebo zvířatech v souladu s tím, co řekl Posel Boží - ať mu Bůh žehná a dá mu mír. A je přípustné, když ji člověk sám rozdělí, stejně jako je přípustné, když ji zaplatí vůdci, a Bůh to ví nejlépe.

55.

   Věz, že počátkem islámu je vyznání, že není boha kromě Boha a že Muhammad je Jeho služebník a posel a že to, co pravil Bůh, je tak, jak pravil, a není nic, co by bylo v rozporu s tím, co pravil, a On je takový, jak pravil.

56.

   Víra ve všechny zákony.

57.

   Věz, že nákup a prodej jsou povoleny, pokud se prodává na muslimských tržištích v souladu s Knihou a sunnou a dokud přitom nedochází k podvodům, nespravedlnosti, zradám nebo čemukoliv, co je v rozporu s Koránem nebo v rozporu s tím, co se ví.