Velký svitek Izajáše
Velký svitek Izajáše (Great Isaiah Scroll) je jeden ze svitků nalezených v jeskyních v Kumránu u Mrtvého moře v roce 1947 a je uložen v Izraelském muzeu v Jeruzalémě. Od podzimu roku 2011 je také zdigitalizován zde.
Tento svitek je opravdu velký, měří 7,34m a patří k nejlépe zachovaným a zároveň nejstarším starozákonním svitkům, které máme. Obsahuje celou knihu Izajáš a původ tohoto konkrétního opisu knihy byl datován mnoha různými metodami do roku 125 př. n. l.
Mimořádné je, že tento text Izajáše je o víc než 1000 let starší, než nejstarší, který byl do roku 1947 k dispozici. Očekavalo se, že texty se budou od sebe velmi lišit, ale s obrovským překvapením se ukázalo, že jsou téměř identické.
Je zajímavé, že sama kniha Izajáš patří k nejstarším velkým prorockým knihám Starého zákona. Její počátek se datuje okolo roku 700 př. n. l. Je zároveň nejčastěji citovanou knihou v Novém zákoně. Důvodem je zřejmě to, že obsahuje mnoho tzv. mesiášských proroctví.
Myslím, že ovšem to vůbec nejzajímavější pro nás na tomto svitku je to, že díky moderním metodám tento konkrétní opis knihy Izajáše s jistotou datujeme do doby minimálně 100 let před narozením toho jediného, kterého můžeme považovat za Mesiáše. To by nám mělo pomoct k víře, protože Bůh, který jediný umí předem oznámit budoucnost, tím prokazuje, že jde opravdu o Boží slovo a Jeho Syna.
45:21Jen promluvte, předložte důkazy, můžete se spolu poradit!
Kdo to odedávna předpovídal,
kdo to už kdysi zvěstoval?
Kdo jiný než já, Hospodin?
Kromě mě jiný Bůh není,
spravedlivý Bůh a spasitel – není tu žádný kromě mne!
22Obraťte se ke mně, ať jste spaseny,všechny zemské končiny –
vždyť já jsem Bůh a žádný jiný není.
Přečtěme si teď pozorně několik prorockých mesiášských pasáží a kapitol z této knihy a svitku (vše citováno z překladu Bible 21):
9:1Lid, který chodil v temnotách,
veliké světlo uvidí,
těm, kdo žili v zemi stínu smrti,
světlo zazáří.
2Rozmnožil jsi tento národ,
jeho radost jsi rozhojnil,
a tak se radují před tebou,
jako se radují při sklizni,
jako se veselí vojáci,
když se dělí o kořist.
5Vždyť se nám narodilo dítě,
byl nám dán syn;
na jeho ramenou spočine vláda
a bude nazýván:
Podivuhodný rádce, Mocný Bůh,
Otec věčnosti, Kníže pokoje.
6Jeho vláda stále poroste
a jeho pokoj bude bez konce.
Na Davidově trůnu usedne,
aby vládl jeho království,
aby je ustanovil a upevnil
právem a spravedlností
od toho dne až navěky.
11:1Z Jišajova (pozn. Jišaj byl otec krále Davida) pařezu vyrazí proutek,
výhonek z jeho kořenů přinese ovoce.
2Duch Hospodinův na něm spočine –
Duch moudrosti a chápání,
Duch rozhodnutí a odvahy,
Duch poznání a úcty k Hospodinu;
3úctou k Hospodinu bude prostoupen.
Nebude soudit podle zdání svých očí,
nebude se řídit tím, co uslyší.
4Spravedlivý soud přinese chudým,
poníženým v zemi právo zajistí.
Holí svých úst bude tlouci zemi,
dechem svých rtů zničí ničemy.
5Na bedrech přepáše se spravedlností,
věrnost ponese jako pás na bocích.
6Vlk bude bydlet s beránkem,
leopard ulehne vedle kůzlete;
tele se bude pást spolu s lvíčetem
a malé dítě je povede.
7Kráva a medvědice budou na pastvě,
jejich mláďata si lehnou společně
a lev bude žrát slámu jako dobytče.
8Nemluvně si bude hrát nad dírou zmije,
batole sáhne do hadího doupěte.
9Už žádná zloba, už žádná záhuba
nikde na celé mé svaté hoře –
země bude plná poznání Hospodina,
tak jako vody naplňují moře!
42:1Hle, můj služebník, jehož podpořím,
můj vyvolený, jehož jsem si oblíbil!
Na něj svého Ducha položím,
aby šel národům právo vyhlásit.
2Nebude křičet, nebude se přít,
jeho hlas nebude slyšet v ulicích.
3Nalomenou třtinu nezlomí,
doutnající knot nezhasí,
ale opravdové právo vyhlásí.
4Nevzdá se a nepoleví,
dokud nenastolí právo na zemi –
ostrovy spolehnou na jeho učení!
5Tak praví Bůh – Hospodin,
jenž stvořil nebe, které rozložil,
jenž překlenul zemi i co raší z ní,
jenž lidem na ní dává dýchání
a ducha po ní chodícím:
6Já Hospodin povolal jsem tě k vítězství
a za ruku tě pevně uchopil;
já tě ochráním.
Svému lidu dám tě do smlouvy,
světlem národů tě učiním,
7abys slepé oči otevřel,
abys vyvedl vězně z žaláře
a z vězení ty, kdo sedí v temnotě.
8Já jsem Hospodin – tak se jmenuji,
o svoji slávu se s jiným nedělím,
svou chválu nesdílím se sochami!
9Hle, minulé věci nastaly
a teď vám povím o nových.
Ještě dříve než vyraší,
vám je ohlásím.
53:2Vyrostl před ním jako proutek,
jako kořínek ze země vyprahlé.
Nebyl nápadný ani honosný,
abychom na něj hleděli,
nebylo na něm vidět nic,
proč bychom po něm toužili.
3Opovržený a opuštěný lidmi,
muž utrpení a znalý bolestí,
jako ten, před kterým tvář si zakrývají,
opovržený –
proč bychom si ho všímali?
4Bolesti, jež nesl, však byly naše,
naše utrpení vzal na sebe!
My jsme se ale domnívali,
že je od Boha trestán, bit a pokořen.
5On však byl proboden naším proviněním,
našimi vinami trýzněn byl;
pro naše blaho snášel potrestání –
byli jsme uzdraveni jeho ranami!
6My všichni jsme jako ovce zabloudili,
každý se na svou cestu obrátil,
Hospodin ale uvalil na něj
provinění nás všech.
7Byl zmučen, a přestože trpěl,
ústa neotevřel.
Na smrt byl veden jako beránek,
jak ovce před střihači oněměl,
ústa neotevřel.
8Vzali jej, aby byl zadržen a souzen;
kdo z jeho současníků na to pomyslel?
Byl totiž vyťat ze země živých,
proviněním mého lidu raněn byl.
9Ač měl být pohřben se zločinci,
octl se v hrobě s boháčem;
nikdy se totiž nedopustil křivdy
a v ústech neměl žádnou lest.
10Hospodinovou vůlí však bylo trýznit jej,
ranit jej trápením:
Za vinu když sám sebe obětuje,
uvidí potomstvo, bude dlouho živ
a Hospodinova vůle skrze něj
se zdárně naplní.
11Po svém utrpení však světlo uvidí
a bude nasycen.
Můj spravedlivý služebník mnohé ospravedlní;
jejich viny vezme na sebe.
12A proto mu dávám podíl s mnohými,
aby se s nesčíslnými dělil o kořist,
protože sám sebe vydal smrti
a počítal se mezi viníky.
On to byl, kdo nesl hřích mnohých
a za viníky se postavil.
55:1Ach, všichni žízniví, pojďte k vodě,
i vy, kdo nemáte žádné peníze!
Pojďte, kupujte a jezte,
pojďte, kupujte bez peněz
víno a mléko bezplatně!
2Proč utrácíte peníze nikoli za chléb
a svůj výdělek za to, co nenasycuje?
Poslechněte raději mě a jezte, co je dobré,
potěšte svou duši lahodným pokrmem.
3Nakloňte ucho a pojďte ke mně,
poslouchejte a živi budete.
Věčnou smlouvu chci s vámi uzavřít,
potvrdit lásku, již jsem Davidovi zaslíbil.
4Hle, učinil jsem ho svědkem pro lidi,
aby vedl a učil zástupy.
5Hle, zavoláš národy, které neznal jsi,
a národy, jež tě neznaly, k tobě poběží
kvůli Hospodinu, tvému Bohu,
kvůli Svatému izraelskému, jenž tě oslaví.
6Hledejte Hospodina, dokud je k nalezení,
volejte k němu, dokud blízko je.
7Ničema ať svou cestu opustí
a hříšný člověk své smýšlení.
Ať se vrátí k Hospodinu – slituje se nad ním;
k našemu Bohu, který štědře odpouští.
61:1Duch Panovníka Hospodina na mně spočívá,
abych nesl dobré zprávy ubohým.
Poslal mě ovázat srdce ztrápených,
vyhlásit svobodu zajatým
a propuštění spoutaným,
2vyhlásit Hospodinovo léto milosti
a den pomsty našeho Boha,
potěšit všechny plačící,
3posílit na Sionu truchlící,
dát jim věnec místo popela,
olej radosti místo truchlení
a oděv chvály místo skleslosti.
Budou je nazývat: Duby spravedlnosti,
stromy, jež Hospodin zasadil,
aby se na nich oslavil.
4Zbudují dávné sutiny,
trosky minulosti opraví,
zbořená města obnoví,
jež po věky byla troskami.
5Pastýři vašich stád budou cizinci,
vaši oráči a vinaři budou lidé z ciziny.
6Vás ale nazvou: Hospodinovi kněží,
budou vám říkat: Našemu Bohu sloužící.
Bohatstvím národů se budete sytit,
oblečete se do jejich nádhery.
7Místo své hanby
budete mít dvojitý podíl,
místo své potupy
budete jásat nad svým dědictvím.
V jejich zemi získáte dvojitý podíl,
budete obdařeni věčnou radostí.
8Já Hospodin totiž právo miluji
a nenávidím okrádání a příkoří;
proto je odměním ve své věrnosti
a uzavřu s nimi smlouvu navěky.
9Jejich símě bude známé mezi pohany
a jejich potomci mezi národy:
Všichni, kdo je uvidí, tehdy uznají,
že jsou símě, kterému žehná Hospodin.
10V Hospodinu se šťastně raduji,
má duše mého Boha velebí,
neboť mě oblékl rouchem spásy
a pláštěm spravedlnosti mě zahalil
jako ženicha s věncem ozdobným,
jako nevěstu okrášlenou šperky.
11Tak jako země plodí své rostliny
a zahrada dá vzklíčit svému semeni,
tak dá Panovník Hospodin vzklíčit spravedlnosti
a chvále před všemi národy.
65:17Hle – já stvořím nové nebe
a novou zem;
na minulé věci se zapomene,
nikdo už nebude o nich přemýšlet.
18Nuže, radujte se a buďte šťastní navěky
z mého stvoření:
Hle – já stvořím Jeruzalém ke štěstí
a jeho lid k radosti.
19Sám budu šťastný z Jeruzaléma,
ze svého lidu se budu radovat –
vždyť už v něm nebude slyšet pláč,
křik se tam nebude už nikdy rozléhat!
20Už nikdy tam nebude dítě,
které by zemřelo po pár dnech,
a nebude tam ani stařec,
který by nenaplnil svůj věk.
Ten, kdo zemře ve sto letech,
bude mladíkem,
a ten, kdo sta let nedosáhne,
bude za proklatce.
21Budou si stavět domy a bydlet v nich,
sázet vinice a jejich plody jíst.
22Nebudou stavět, aby bydleli jiní,
nebudou sázet, aby to jiní zhltali.
Můj lid bude žít, tak jako žijí stromy,
dílo svých rukou si mí vyvolení užijí.
23Už se nebudou marně dřít,
nebudou plodit děti do hrůzy;
jsou přece símě, kterému žehná Hospodin –
oni i jejich potomci!
24Ještě než zavolají, já jim odpovím;
ještě než domluví, já je vyslyším.
25Vlk a beránek se budou spolu pást,
lev jako dobytče bude slámu žrát,
pokrmem hada bude prach.
Už žádná zloba, už žádná záhuba
nikde na celé mé svaté hoře,
praví Hospodin.