DENÍK mojí školní karantény
9. DEN - čtvrtek 19. března
---------------------------------------------------------------
Učím po telefonu a pracuju na zahradě. Musím říct, že tyto poslední 3 dny byly hodně náročné, ale teď by mohlo být zase pár dní klidnějších. Skoro vůbec jsem neměla čas se učit se svýma klukama, takže budeme dohánět teď přes víkend.
8. DEN - středa 18. března
---------------------------------------------------------------
Učím po telefonu a šiju roušky. Napadlo mě školní facebookové album ZŮSTAŇ V KONTAKTU. Děti i kolegové posílají fotky a mám z toho fakt radost :-)
7. DEN - úterý 17. března
---------------------------------------------------------------
Učím po telefonu a šiju roušky.
6. DEN - pondělí 16. března
---------------------------------------------------------------
Ráno jsme s klukama po snídani začali se školou a učili jsme se skoro celé dopoledne. Během toho se mnou Ondra vařil vývar na polévku k obědu. Byl z hovězího masa a udělala jsme pak do ní krupicové nočky a přidala i pohanku. Na zahrádce už máme pažitku /šnytlík :-) / a petrželku, takže polévka byla opravdu dobrá.
Po obědě jsme šli pracovat asi hodinu na zahrádku - chystáme záhony a tak podobně.
Ke svačině jsme si udělali palačinky s marmeládou a pak jsem začala šít roušky. Šila jsem a šila jsem ... první 3 jsem poslala svým dospělým dětem po kamarádovi do Prahy, takže je od zítra už budou moct používat při nutných cestách po Praze. Pak jsem ušila další čtyři pro nás doma, kdybychom museli někam jet na nákup a podobně. No a připravila jsem si na několik dalších, které budou pro dědu s babičkou, ještě budu další posílat i dětem do Prahy, pro ně a pro jejich kamarády. Plátno zatím mám, ale co nemám je bavlněný tkaloun na šňůrky, tak musím šňůrky šít z proužků látky a to celou věc dost zpomaluje. Šila jsem do 22:30, pak už jsem skoro neviděla a také mě bolí záda . Mám ale radost, že se mi to dařilo.
Zítra mě čeká učení s některými dětmi po telefonu - už se na to těším :-)
5. DEN - neděle 15. března
---------------------------------------------------------------
Dnes dopoledne jsme ještě s Klárkou pracovaly na vyklízení horních pokojíků, přitom jsme vařily oběd a povídaly si nad těmi poklady, jaké to bylo, když byly moje holky malé. Dost jsme se nasmály. Ke svačině jsme snědly poslední dva koláče ze včerejška...takže byly asi povedené, když jsou už všechny pryč :-)) Po obědě Klárka odjela zpátky do Prahy a my jsme šli s klukama na procházku u nás za vesnici, kde máme pole a dál do lesa. Bylo tam nádherně, kvetou ještě bledule, našli jsme i plicník, prvosenku a lesní šnytlík. Znáte ho??
https://www.vitalia.cz/clanky/medvedi-cesnek-je-fajn-znate-ale-lesni-pazitku/
Došli jsme až k rybníku a na něm plavaly tři labutě. Jediná rostlina, kterou se mi dnes nepodařilo nikde najít byl podběl. Doma jsem pak připravovala na zahradě záhony a hrabala trávník a takové ty věci.
Zítra se chystám - kromě učení - šít látkové roušky. Zeptám se také v rodině ostatních, jestli nemám ušít roušky i pro ně.
4. DEN - sobota 14. března
---------------------------------------------------------------
Už včera přijela z Prahy naše Klárka a dnes dopoledne také Žanetka se svým přítelem Martinem. Já jsem tedy od rána vařila oběd a taky jsem zadělala těsto na koláče. Jsem vždycky moc ráda, když jsou všechny moje děti doma 
. Po obědě jsme měli velké mlsání, protože Žanetka s Martinem dovezli ochutnávkovou krabičku s několika druhy dortů - od každého jednu porci - aby si vybrali, jaké dorty si nechají na podzim upéct na svatbu. Byly výborné!!!
S Klárkou jsme později odpoledne uklízely na půdě a přebíraly věci v pokojíčku, který se chystáme opravit. Ještě předtím jsem upekla koláče a myslím, že se mi docela povedly. Plnila jsem je tvarohem a švestkovýma povidlama, která jsem vloni na podzim upekla. Večer přišla na návštěvu moje kamarádka Věrka.
3. DEN - pátek 13. března
---------------------------------------------------------------
Dnes ráno, sotva jsme se začali s klukama učit, mi volala Míša, že umřela Dana. Na takovou zprávu se nemůže člověk nikdy dost připravit, vždycky je to jako rána palicí do hlavy. Bylo nám smutno, trochu jsme si pobrekly, ale za chvilku jsme se už zase skrz ty slzy smály, protože Míša si vzpomněla, jak jí Dana říkala, že vždycky, když jí není úplně dobře si řekne: Aha, tak už je to tady... a teď to se zájmem pozoruje, jaké to teda vlastně bude... to umření. Tak doufáme, že ji to nezklamalo, a že teď už jsou zase s Ťopkem někde spolu ...
Dnes jsem také poprosila rodiče mých žáčků, aby mi dali vědět, jak se jim doma pracuje, a opravdu mě potěšilo, že se 1) skoro všichni ozvali, že 2) skoro všichni stíhají a že se 3) některým dětem po škole stýská.
Moje nejstarší dcera mi poslala návrh, stát se televizní hvězdou v chystaném pořadu ČT UčíTelka :-))) Rozhodla jsem se zůstat ale obyčejnou učitelkou a věnovat se svým a svým školním dětem ;) Na web jsem začala nahrávat fotky od dětí z domácího učení, běhání a tak vůbec.
2. DEN - čtvrtek 12. března
---------------------------------------------------------------
Dnes mám home office, to znamená, že nemusím jet do Dobřan, ale pracuju z domova. Dopoledne jsem trávila učením se s klukama. Několikrát jsem se přistihla, že chci zazvonit na zvonek, který mám ve třídě na stole :-)) Je to docela náročné, ale zvládli jsme skoro všechno, co měli kluci zadáno. S Ondrou jsme vařili čočkovo-pohankovou polévku k obědu.
Pro svoje školní děti vyhledávám nějaké odkazy k učení na netu. Navečer jim je zadám na web. Také promýšlím natočení videa k nové látce z matematiky.
Jela jsem nakoupit nějaké čerstvé ovoce a zeleninu. Abych si udělala radost, stavila jsem se v zahradnictví v České Skalici. Koupila jsem pár macešek do truhlíku na hřbitov a taky růžovou vistárii. Ještě navečer jsem ji zasadila na záhon před domem a taky odnesla osázený truhlík na hřbitov. Dvakrát jsem přitom zmokla :-)
Čekám na nějakou zprávu od dětí nebo od rodičů - zatím nic, tak jim to učení asi jde dobře.
1. DEN - středa 11. března
----------------------------------------------------------------
Ráno jsme se sešli s kolegy v práci. Průběžně jsme se radili, jak učit, co udělat. Na druhém stupni si zakládají učitelé s dětmi chaty na sociálních sítích, říďa začal natáčet první učební video v němčině. Já jsem pracovala na třídních stránkách a poslala jsem tam práci dětem a rodičům do pátku tohoto týdne. Pak jsme ve třídách na 1. stupni umyli okna od zimní výzdoby. Na oběd jsme si objednali pizzu, což bylo fajn, ale upřímně řečeno, i když se smějeme, tak nějak nám úplně do smíchu není.
Doma jsme si začali s klukama chystat domácí školu. Ondra má zatím ještě pořád kašel, takže ho léčím klidem a sirupy a čajem... Navečer mi napsala paní Lorencová a poslala mi fotky, jak Bára a Kuba běhali s Emilem sami v Olešnice. To je super! Měla jsem také možnost se zeptat, jak jim vychází zadané množství učení. Prý to měli asi za hodinu. To je rychlejší než jsem myslela. Čekám, jestli se ozvou i další rodiče...
