Během jedné z našich dovolených jsme si vyjeli vlakem ze Zadní Třebáně, kde jsme byli ubytováni, do Prahy na výlet. Od vlakového nádraží jsme postupně došli až na Křížovnické náměstí na Starém Městě a před vstupem na Karlův most jsme narazili na staroměstskou mosteckou věž, čnící na začátku slavné stavby oblíbeného českého císaře a krále. Rozhodli jsme se na ni vystoupat, ale nejdříve jsme si prohlédli její exteriéry.

Před námi se tyčila gotická věž z pískovcových kvádrů ve tvaru třípatrového hranolu s cimbuřím a vysokou stanovou střechou pokrytou břidlicí, kterou postavil společně s mostem Petr Parléř v 70. - 80. letech čtrnáctého století. Zaujalo nás, že objednavatelem stavby byl prý sám císař Karel IV., přičemž věž byla dokončena ještě za jeho života a později byla pouze doplněna o dílčí výzdobu. Pro nás to byl opravdu zvláštní pocit stát v místech, kterými před staletími procházeli čeští králové na své korunovační cestě do chrámu svatého Víta.

Na bráně, kterou bylo možné v minulosti uzavírat, našim očím neunikl typický gotický lomený oblouk, u něhož jsme našli drobné konzolové plastiky a nad nimi znaky historických zemí, kterým vládli panovníci lucemburské dynastie v době postavení věže a také původní městský znak Starého Města pražského. V prvním patře nás uchvátila trojice gotických soch znázorňujících zleva císaře Karla IV., svatého Víta na plastice mostu a římského krále Václava IV. Nad touto trojicí jsme spatřili erb se svatováclavskou orlicí. V druhém patře našim očím neunikly sochy sv. Zikmunda a sv. Vojtěcha, pod jejichž nohama se nacházela krásná plastika lva. Na nárožích věže ve výšce asi dvou metrů jsme si pak prohlédli drobná žertovná sousoší. Vlevo byla žena v hábitu a muž, jehož neposedná ruka byla pod její suknicí a vpravo se muž snažil rukou prozkoumat ženino poprsí.

Když jsme si tuto stranu prohlédli, zamířili jsme ke hranolovitému přístavku se schodištěm a vlastní střechou a po schodech jsme vystoupali do prvního patra. Zde jsme na pokladnu, ve které jsme si koupili vstupenky, turistickou známku a také jsme zde získali razítko do památníku. Ve středověku zde bývala strážnice a právě odtud se kdysi spouštívala železná mříž, kterou se na noc nebo při ohrožení města zavírala brána. Pak jsme se vydali dál po schodišti, které ovšem bylo v průběhu staletí několikrát změněno.

My jsme viděli výsledek rekonstrukce, provedené v 19. století Josefem Mockerem. Vzápětí jsme vstoupili do místnosti, kde nám zkontrolovali dva pracovníci vstupenky a pak jsme si prostor sami prohlédli. Nejvíce nás zde zaujaly novogotické trámové se znaky zemí koruny české a pražských měst z roku 1880. Jistou zajímavostí pro nás bylo, že místnost ve věži sloužila také jako vězení dlužníků z lepších rodin. Po chvilce jsme místnost opustili, vrátili se na potemnělé schodiště a stoupali dál nahoru.

Na vrcholu schodiště těsně u ochozu věže nás zachmuřeně přivítala jedna z nejzáhadnějších gotických soch v Praze, lidově nazývaná Klíčník nebo Věžník, kterou nechal postavit Václav IV. v padesátých letech 15. století. Opatrně jsme kolem ní prošli a pak jsme konečně vstoupili na ochoz věže, přičemž jsme celkem měli za sebou 138 schodů. Nacházeli jsme se 47 metrů nad Karlovým mostem a hladina Vltavy byla ještě o dalších deset metrů nížeji.

V naší těsné blízkosti se tyčila břidlicová střecha, která byla původně celá pokryta leštěným zlatým plechem, stejně jako byly zlatem pokryty části soch postav, zejména jejich pláště. Po bitvě na Bílé hoře bychom zde našli vystavené hlavy účastníků protihabsburského odboje, popravených 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Hlavy tu visely přes deset let, sejmuty pak byly tajně v noci a pohřbeny na dodnes neznámém místě. Zlato odvál čas, hlavy pánů jsou bůhví kde, ale krásný výhled zůstal.

A tak jsme pod sebou viděli Karlův most posetý malými lidičkami, Vltavu zase brázdily lodě a lodičky, které vypadaly jako modely, hned vedle nás byla Novotného lávka s bývalými mlýny, o něco dál nad vším dohlížel Pražský hrad, Petřín s další krásnou věží a v dálce se tyčil nepřehlédnutelný žižkovský vysílač, jen ty mimina nebyly rozpoznatelné. Vyjmenovat všechny budovy, kostely a místa, které z věže byly vidět, není absolutně možné. Zdrželi jsme se zde několik minut a když jsme se pokochali výhledem na centrum Prahy, bylo načase, přečíst si také pár informací o historii stavby.

Následně jsme chtěli odlovit kešku, která se zde nacházela. Museli jsme ovšem sejít dolů do bývalého vězení a požádat mladého muže, aby nám otevřel místnost nahoře pod střechou. Povedlo se a tak jsme vstoupili dovnitř a začali schránku hledat. Po několika minutách se nám podařilo ji najít a tak jsme byli spokojeni. Navíc jsme se nacházeli v místech, kde byly náhodně při jedné z menších oprav náhodně objeveny dva záhadné nápisy, které nemají mezery mezi slovy a čteny zepředu i pozpátku mají stejný text. V překladu by zněly asi takto : Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen a druhý Říme, tobě náhle převraty bude obětována láska. Moc nám to nedávalo smysl, ale prý v nich je ukryta magická formule síly a moci. Jsou prý jakousi magickou pastí nebo zaříkadlem, kterého se měly polekat zlé mocnosti. Podobné nápisy bývaly obvyklé na sakrálních stavbách zejména v Itálii.

Po odlovení keše jsme již sestoupili dolů a v průjezdu věže jsme shlédli unikátní parléřovskou klenbu, kterou v letech 1877 a 1878 zrestauroval a domaloval malíř Petr Maixner. Viděli jsme, že síťová klenba byla žebry rozdělena na osm polí, v nichž byl zobrazen ledňáček. V dolní části jsme spatřili lázeňskou dívku se džberem v ruce, což prý byla připomínka pověsti o lazebnici Zuzaně, která vysvobodila krále Václava IV. z lázně, kde se byl umýt v době svého věznění.

Pak jsme již vstoupili na Karlův most a po několika metrech jsme se otočili a věž si prohlédli také z druhé strany. Ta nebyla tak krásně zdobená jako její protější kolegyně a tak jsme na ní našli pouze drobné plastiky. Jak jsme již věděli, původní výzdoba byla totiž zničena roku 1648 švédským kanónem při dobývání Prahy, což připomíná zlacená pamětní deska se znakem Starého Města na této straně věže. Následně jsme již pokračovali v chůzi po slavném mostě a postupně shlédli všechny sochy zde se nacházející.

Negativem bylo velké množství lidí, ale v prázdninové odpoledne se nebylo čemu divit. Napadlo nás, že příště bude lepší sem vypravit třeba v pět ráno ! Na druhé straně mostu jsme pak krátce sešli dolů na Kampu, kde jsme odlovili další kešku a pak jsme se již vydali zpátky do staroměstské čtvrti. Pomalu jsme podruhé prošli bránou věže a pokračovali směrem na Staroměstské náměstí a poté na vlakové nádraží. Samozřejmě jsme po cestě narazili na spoustu dalších památek, o nichž již více prozradí moje další články, tak si je ve volné chvíli také přečtěte.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Praha_-_Staromestska_mostecka_vez/

Historie :

Staroměstskou mosteckou věž postavil společně s mostem Petr Parléř v 70. - 80. letech čtrnáctého století a objednavatelem stavby byl prý sám císař Karel IV. Věž byla zbudována nejen jako fortifikace, ale zároveň představuje i typ reprezentačního vítězného oblouku. Karel IV. totiž stanovil trasu korunovačních průvodů svých následovníků, která vedla přes nový gotický most. Budova byla stavebně dokončena ještě za života Karla IV., jeho syn Václav ji nechal již jen doplnit o dílčí výzdobu.

Značné škody věž utrpěla na konci třicetileté války v roce 1648, kdy její západní část ostřelovalo švédské vojsko, které se neúspěšně pokoušelo probít z Pražského hradu do Starého Města. Věž byla poškozena i později, během revolučních bouří roku 1848, a tak musela především v šedesátých letech 19. století, ale i v letech 1874 až 1878 projít velkou rekonstrukcí. V roce 1972 pak bylo opraveno šest velkých gotických pískovcových soch, které jsme předtím viděli dole pod věží a také znakové štíty s korunou. Originály se už zpět nevrátily a byly nahrazeny betonovými kopiemi, které roku 2006 vystřídaly pískovcové kopie.

Historie čerpána z webu

http://www.prague.eu

Staroměstská mostecká věž je držitelem turistické známky č.2006.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/staromestska-mostecka-vez-praha-c2006