Jdi na obsah Jdi na menu

Pohádky versus realita a kůň, který mě změnil

9. 4. 2019

Nezkrotný kůň, který nikoho neposlechne, všichni se k němu chovají špatně, ale objeví se děcko, které ho pohladí a najednou se vše změní a koník je hodný a ochotný. Vše je to přeci o přístupu. Všechno jsou to jen pohádky, které mají vysokou sledovanost, protože lidi právě takové příběhy s dobrým koncem chtějí.

Zpětně se přiznám, že při výběru svého prvního vlastního koně jsem charakter neřešila. Věřila jsem sama sobě a hlavně právě takovým představám, že s dobrým přístupem se dá zvládnout vše a záleží právě na lidech a přístupu. Pořídila jsem si společně s kamarádkou svého vysněného koníka s představou, že vše bude v pohodě, jako když jsme obsedali už jednu kobylku předtím.

Nicméně realita byla úplně jiná. Zpětně vím, že obrovským průšvihem byla naše ignorace určitých signálů, které jsme neřešily. Tenkrát peníze na tréninky nebyly a navíc jsme věřily, že vše bude zvládneme. Dost tvrdě jsme se probudily s kamarádkou do reality, když nás koník při obsedání začal rolovat pod sebe. Tak ráda bych vrátila čas a prostě nějaké peníze do tréninku nebo kurzu investovala a získala informace, které by nám tenkrát pomohly. Vše se zkazilo hned na začátku a vlastně už si to kůň sebou ponese celý život. Díky bohu tenkrát nám osud zavál do cesty osobu, která nás vytáhla ze dna a ukázala cestu jak dál. Nepřehlížely jsme určité signály a náznaky dominance. Aktivně jsme s koněm komunikovaly v jeho jazyce. Vše najednou bylo jasné a srozumitelné a obsednutí i následná práce probíhala naprosto v pohodě.

Bohužel v některých náročnějších chvílích se nám naše chyby stále vracely a musím si přiznat, že jsem je nikdy nedokázala překonat, tak jak bych si představovala. Kdyby mě tenhle kůň neřekl, že vše co dělám blbě a vlastně nic nevím asi bych si dál jela v zajetých kolejích. Naučil mě pozorovat i ty nejjemnější signály. Vycvičil mě ve vodění a ukázal jak moc je vodění důležité, jak je potřeba dávat pozor na každý signál a zpětně jsem ráda, že mi vstoupil do cesty a změnil mě.

V dnešní době je obrovská výhoda sociálních sítí, kde lidé sdílejí své zkušenosti. Osobně už bych si nikdy koně bez prolustrování recenzí rodičů nekoupila. Krev není voda a ochota k práci a celkový přístup se dědí. Tohohle koníka jsem nakonec zvládla dostat do fáze, kdy se na něm učili jezdit začátečníci, ale ve chvíli kdy jsem po něm chtěla náročnější práci, tak to nedával. Sice jsem jej pravidelně nechávala ošetřovat chiropraktičkou, ale i tak to nepomohlo a při náročnější cvicích měl problémy, které netuším do jaké míry souviseli s hlavou nebo fyzickým nadáním. Nemá smysl zůstávat s partnerem, když každý máme jiný pohled na svět a partnerství nám neklape. Teď koník dělá radost jezdcům v jezdecké škole, s pravidelnou prací, v obklopení dalších koní, bez výkyvů v krmení, protože pokud začala růst tráva, přespříliš mu energie lezla do hlavy. Snad tomu, tak bude i nadále.

Já mám nyní kobylku s výbornými recenzemi rodičů :-D, která je obrovsky talentovaná a má ráda nové věci. Do všeho jde na 100 procent a celkově je velmi pozitivně naladěná. Cítím, že nám to spolu klape a pohled na svět máme úplně stejný. 

Nikdy nepřestanu být vděčná tomu koni, který změnil můj přístup v práci s koňmi. Sice se naše cesty rozešly, ale jen díky němu jsem začala vidět spoustu věcí, které jsem neviděla a přitom jsou pro koně, tak moc důležité.

Ráda bych apelovala na všechny, snažte se co nejvíc na sobě pracovat ať jste co nejlepší. Získávejte informace a učte se, ale na druhou stranu, nelámejte to dlouhodobě přes koleno. Jak někdo moudrý kdysi řekl: „Vše co měníme má své limity.“ Jedná se o velkou pravdu a každý máme někde svého parťáka, který je stejně poťouchlý jako my a má podobný pohled na svět.

Přeji všem, ať najdou svého ideálního parťáka a jsou šťastní ;-)