Maturitní ples
Maturitní ples je slavnostní vyvrcholení středoškolského studia. Každý se těší- studenti, rodiče, učitelé. Coby třídní učitelka nesmím tuto událost podcenit. Již několikrát v minulosti jsem něco opomněla, ale tentokráte se nedám zaskočit. Už jsem chytrá a mám zkušenosti.
A co bude první bod mého harmonogramu s cílem být svěží, krásná a cítit se dobře? Šaty. Dostala jsem typ na webové stránky- patrně čínské. Šaty, které tam byly, byly snad určeny vílám, prostě nádhera. Jedny vhodné- mému věku a úloze na plesu- jsem vybrala. Peníze se musí uhradit předem. Tedy dobrá- několik tisíc odešlo na adresu kamsi do daleka. Byl týden do dne D a šaty nikde, najednou přišla strohá zpráva- šaty nejsou k dispozici, peníze vracíme na váš účet. A do háje! Kde teď něco sehnat. Na základě doporučení kolegyně jsem vyrazila do Čáslavi. Šaty byly střízlivější, umírněnější, než ty z webu, ale také podstatně dražší. Vybrala jsem na jedno rameno v černém provedení. A teď? Make-up a účes. Opět na základě doporučení odpoledne před plesem jsem vyrazila do salonu s anglickým názvem- tak to bude asi něco. A bylo. Nejdříve účes. Přišel ke mně jakýsi anorektický mužík s afektovaným chováním. Bylo mi vše jasné. Ale tihle muži mívají citlivou duši a umělecké sklony, to bude pohoda! Účes styl jedna facka vpravo mě dostal. Doma to nějak přemontuji. A teď něco pěkného na obličej. Slečna barvami opravdu nešetřila a připadala jsem si jako vydra Tarka. No hrůza! Zaplatila nemalý peníz a směřovala domů. Jelikož už bylo hodně hodin, nějaký čas na přelíčení a přečesání nebyl. Tak jsem si ponechala tyto dva zázraky. Prožila jsem snad ten nejhorší večer- necítila jsem se dobře v šatech a o líčení a účesu nemluvě. A to jsem tomu věnovala tolik přípravy.
A jak příště? Asi nic hrotit nebudu, nechám vše plynout. I kdybych snad měla přijít v pytli, pokud se v něm budu dobře cítit, tak už hned na hlas řvu- ANO!