HRAD HELFŠTÝN
První brána a široká zeď
Helfštýn (375 m) je mohutný hrad na okraji Maleníku v Podbeskydské pahorkatině vzdušnou čarou 3 km jihovýchodně od Lipníka nad Bečvou. Hrad má výhodnou polohu, ze které bylo možno dobře střežit Moravskou bránu. Prvním držitelem hradu byl na počátku 14. stol. loupeživý rytíř Friduš z Linavy. Sídlo mu však bylo zabaveno a v roce 1312 král Jan Lucemburský odevzdal hrad Vokovi I. z Kravař. Za Kravařů se také začala rozvíjet výstavba hradu, takže po stu letech zde již stály dva paláce. Postupně přibyly hradu všechny prvky, které byly třeba k uhájení sídla před nepřítelem, tj. hradby, příkopy, věže a rovněž hospodářské budovy, které tvořily dobré zázemí.
Husitská věž
V polovině 15. stol. byl hrad v držení pánů ze Sovince a poté patřil pánům z Postupic. Albrecht Kostka z Postupic byl diplomatem ve službách krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1468 uherský král Matyáš dobýval Moravu a Helfštýn se tak stal cílem útoku, kterému však odolal. Za Kostkova držení se dostalo hradu dalších obranných prvků, čímž se z něho stala takřka nedobytná pevnost.
Na horní části druhého dvora
Čtvrtý dvůr s Husitskou věží
Dalšího významného rozšíření se hradu dostalo za držení Pernštejnů. Vilém z Pernštejna (1475 – 1521) nechal vystavět předhradí.a rozloha hradu tak byla dvojnásobná. Hradby byly vybaveny krytými ochozy a bašty měly dvě podlaží, z horního se pálilo z ručnic, z dolního z děl. Hrad měl již pět bran, které rovněž tvořily významný obranný prvek.
Palácový dvůr se severním a východním palácem
V letech 1580 – 1593 byl majitelem hradu Petr Vok z Rožmberka a od roku 1621 páni z Vrbna. V těchto letech se začaly provádět renesanční úpravy, které více směřovaly k zámeckému pojetí bydlení. Sídlo dostávalo novou tvář, například nové sgrafitové omítky.
V roce 1621 krátce obsadili hrad vzbouření Valaši a o rok později jej dostal kardinál Ditrichštejn. V roce 1634 byl hrad obléhán čtyři týdny švédským generálem Torstensonem.
Pátá brána v Trubačské věži
Část Husitské věže a Husitská hradba
Hrad nebyl dobyt ani dánskými, ani švédskými vojsky v období třicetileté války. V roce 1656 bylo rozhodnuto o zboření hradu, což se ukázalo jako nepříliš prozíravé rozhodnutí, protože oblast byla ohrožena po dalších sto let Turky, uherskými vzbouřenci a nakonec za Marie Terezie pruskými vojsky. Během 19. století již hrad zcela podlehl zkáze. Od roku 1911 je soustavně opravován a v roce 1945 je zestátněn. Dnes je hrad významnou památkou, která péčí Muzea Komenského v Přerově již po několik desetiletí získává novou, mnohem přívětivější tvář v podobě mnohých pečlivých renovací. Konají se zde zajímavé kulturní akce, z nichž nejznámější je zřejmě mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston.
Pohled z Husitské věže na most přes pátý příkop
Druhá brána z roku 1480