VALAŠSKÝ VANDR
PO STOPÁCH STARÝCH VANDRŮ 55.
Trasa pochodu: Velké Karlovice žel. st. (530 m) – údolí Miloňov – Hanzlová – rozc. pod Polanou (910 m) – Polana (937 m) – Benešky (kolem 850 m) (1. noc) – Kotlová (869 m) – Kotlová rozc. (820 m) – Hutisko (858 m) – chata Soláň (765 m) – sedlo Čarták (805 m) – Leští (900 m) – Vsacká Tanečnice (912 m) – Šerhovny (861 m) – Beskyd (892 m) – Lušovka (875 m) – Ptáčnice (830 m) – chata Cáb (815 m) – seník pod Ptáčnicí (2. noc) – chata Cáb – Dušná rozc. (asi 670 m) – Pastýřův vrch (606 m) – Jablůnka (324 m). Délka trasy 41 km.
Miloňov – asi 5 km dlouhé údolí, kterým protéká Miloňovský potok jako pravostranný přítok Vsetínské Bečvy. Údolí má ještě nejméně 3 pravostranné větve, ve kterých jsou roztroušeny usedlosti. Závěr Miloňova tvoří hradba Benešek s převýšením až 300 m.
Rozc. pod Polanou (910 m) – křižovatka tur. cest v hlavním hřebeni mezi Polanou (937 m) a Vysokou (1 024 m). Vrch Vysoká se nachází 1, 5 km vých. od rozc., je nejvyšším vrcholem Vsetínských vrchů a celé Hostýnsko-vsetínské hornatiny a zároveň je jedinou tisícovkou.
Benešky (kolem 850 m) – asi 3 km dlouhá část hlavního hřebene, takřka úplně napřímená, jedna z nejkrásnějších částí celého hřebene Vsetínských vrchů s častými výhledy především na celé pásmo Javorníků a Moravskoslezských Beskyd. Za 1. republiky geografický střed Československa. Ve vých. části je na sev. úbočí pramen. Lokalita je rovněž velmi vděčným úsekem pro běžkaře.
Kotlová rozc.(820 m) – velká křižovatka tur. cest, východisko na Solanec, Prostř. Bečvu, Horní Bečvu, Benešky, Miloňov, údolí Jezerné a Soláň. Zároveň jde o velké prameniště. Jižně pod Kotlovou v závěru údolí Jezerné je malebný rybník Jezero (1 300 m pod hřebenem).
Velké Karlovice (510 m) – velmi rozlehlá obec v údolí Vsetínské Bečvy a v přilehlých údolích Vsetínských vrchů (na severu) a Javorníků (na jihu). Obec byla založena Karlem Jindřichem ze Žerotína v r. 1714. Teprve v r. 1734 byla definitivně vytyčena hranice mezi Moravou a Uhrami (Slovenskem) na hřebenech a pod hřebeny Javorníků. Dědina byla sídlem portášů – strážců hranic. V r. 1831 portáši strážili hranici proti šíření asijské cholery z Uher. V r. 1908 byla postavena žel. trať Vsetín – Vel. Karlovice. V obci stojí roubený kostel z r.1754 ve stylu lidového baroka a několik dřevěných chalup v údolí Bzové, Jezerné, Léskové a Podťaté.
Chata Soláň (765 m) – na silnici Vel. Karlovice – Hutisko-Solanec je postavena valašská horská chata z r. 1938, která leží 1 km JV pod vrcholem Soláně (861 m).
Specifické názvosloví, které používali valaští kolonisté před několika sty lety, charakterizovalo jednotlivá místa horstva – např. Polana byla horská louka, Příslop sedlo mezi dvěma vrcholy, Grapa označení pro roklinu, Sihla byla mokrá louka a Kyčera zarostlý dlouhý svah kopce. Tyto názvy najdeme i ve slovenských horách, hlavně v Javorníkách, Slovenských Beskydech i v Západních Tatrách a všude tam, kam sahalo valašské osídlení. Někdy je však přemíra stejných názvů ke škodě v celkové orientaci. Na sev. úbočí Kysucké vrchoviny blízko Nové Bystrice leží kousek od sebe tři Kýčery, aniž by jim někdo přidělil upřesňující název (např. První, Druhá, Třetí nebo Malá, Střední, Velká).
Rúžďka (376 m) je protáhlá obec v údolí stejnojmenného potoka v západních výběžcích Vsetínských vrchů. Obec je poprvé připomínána v r. 1505. Ve vsi jsou 2 kostely (řím. kat. a evangel. z 19. stol.), které nemají příliš velkou historickou hodnotu. V okolí jsou výrazné vrcholy – Dušná (732 m), Brdo (718 m), holé temeno Vršky (693 m), Na kovadlině (655 m), Pastýřův vrch (606 m).
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den, už jsem Vám jednou psal ohledně toho, kde jste zjistil nebo z čeho jste se dočetl, že Benešky byly geografickým středem za první republiky. Předem děkuji mnohokrát za odpověď. David Černoch, Odpověď můžete poslat na mail: da.cer@seznam.cz
Dotaz - znovu
David Černoch, 14. 3. 2008 15:07