Veselí nad Lužnicí

Děkanský chrám Páně "Povýšení svatého kříže" ve Veselí nad Lužnicí stojí majestátně na nejvyšším bodě celého okolí. Kostel leží v nadmořské výšce 429 m, je zdaleka viditelný a má z dálky podobu hradu. Nejstarší zpráva o zdejším chrámu pochází z roku 1261. Původní chrám Páně byl vystaven v románském slohu.

Kamenný kostel byl vystavěn kolem roku 1230 pány z Rožmberka. Protože však byl původní chrám malý, byl kolem roku 1360 přistavěn presbytář v gotickém slohu. Je zakončen pěti stranami osmiúhelníka a zdi zesíleny opěrnými pilíři, připomínající období gotiky. Zdi presbytáře jsou zdobeny nástěnnými malbami z poloviny 14. století. Presbytář v jediném kvadratickém tvaru jest zakončen pěti stranami osmiúhelníku a zesílen opěrnými pilíři o jednom ústupku. Jediné okno za hlavním oltářem má čtyřlist k kružbě, ostatní okna  v presbytáři a také v lodi jsou prutů a kružeb zbavena a do půlkruhu sklenuta.

Nejstarší část chrámu je jižní portál ve slohu gotickém, velmi poškozený pozdějšími nánosy malty. Nad tímto portálem byla vystavěna r. 1542-1544 renesanční předsíň s cimbuřím a zakončená věžičkami. Na vysoké atice jsou polokruhové štítky a věžičky se střílnami na rozích. Na této předsíni je patrna už raná renesance, po gotice už není stopy. Její strop je zdoben symboly čtyř evangelistů. Na stěnách této předsíně jsou nástěnné malby. Z předsíně se vstupuje do hlavní lodi vzácným románsko-gotickým kamenným portálem, jenž je jednou z nejstarších částí kostela.

Věž byla stavěna v letech 1598-1660. Přímo pod věží na severní straně lodi byla zřízena kaple Božího hrobu s pseudogotickým oltářem, bohatě zdobená freskami. Ty však roku 1655 zničil požár. V roce 1688 byla kaple sklenuta a nástěnné malby přemalovány. Dnes v této boční kapli nalezneme na levé straně znak rožmberský, vedle jezdce s rožmberským erbem, tím má být Petr Vok z Rožmberka, na třetím obraze pak erb jeho manželky Kateřiny z Ludanic (nejspíše znak Švamberků). Vpravo je namalován městský znak (nekorunovaný zlatý lev v modrém poli). Při vchodu do kaple pod věž jsou po levé straně znaky rožmberských, schwamberský a po straně pravé znak města Veselí - nekorunovaný lev v modrém poli.

V chrámu Povýšení sv. Kříže se nalézá monumentální, raně barokní hlavní oltář se sochami sv. Šebestiána a sv. Václava, nahoře pak sv. Apoleny, sv. Barbory a sv. Floriána. Oltářní obraz pocházející z období kolem roku 1600 znázorňuje postavu klečícího císaře Heraklia před nalezeným sv. Křížem a druhý výjev na stejném plátně znázorňuje tutéž postavu bez císařské nádhery, jak přináší Peršany ukradený sv. Kříž za přítomnosti jeruzalémského biskupa do Božího hrobu.

V lodi při triumfálním oblouku stojí dva protějškové oltáře z roku 1740. Na levé straně je oltář Panny Marie Radostné se sochami Panny Marie s děťátkem a jejích rodičů svatého Jáchyma a Anny. Na pravé straně pak nachází oltář sv. Jana Nepomuckého se sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha.

Již několik set let zvoní veselským obyvatelům při svítání i klekání, událostech dobrých i špatných čtyři zvony.  Tři z veselských zvonů jsou starší než samotná věž.