Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jeden celek

Uz mě nebaví hra na oddělení

Jak můžeš oddělit to, co se narodilo jako jeden celek?

Nemůžeš oklamat vzpomínky na minulost

Když ses narodil do tohoto světa, Bůh Ti dal nadechnout vůně zapomnění

Je to jako šátek, který máš uvázaný přes oči

Ale taky Ti řekl, že nikdy nebudeš sám

Nikdy nejsme sami

Nemůžeme být sami

Jsme skládankou, která hledá sebe sama

Jsme navždy se vším a s každým propojeni

Jsme jeden velký obraz

A kdyz popřu, že Ty jsi mojí součástí

Popřu i sebe

Prostě jsme tu všichni spolu

Se svými strachy, obavami, radostmi, nadějemi

To jsou jednotlivé barvy našeho obrazu

Nemůžu odejít na jiné místo obrazu, když se na někoho zlobím, vlastně, nač se zlobit na sebe sama, nedává to smysl

Přijímám svou iluzi oddělení

Zvedám šátek z očí

A je mi dobře se sebou i s Tebou