Osobní rozhovor
26. 7. 2019
Nedávno jsem vedla v duchu osobní rozhovor s někým odjinud, byl mi bližší než kdokoli z mých blízkých a zároveň vzdálený viditelnému světu. Zlobila jsem se na něj, že se nic neděje, že se tak snažím a NIC. Pochopila jsem ale jednu důležitou věc, Bůh, Vesmír nebo Život nás neodsoudí, ať k němu cítíme cokoli, naopak nás přijímá a podporuje a je tu stále s námi, nikdy nás neopouští a nemusíme se před ním skrývat a dělat se lepšími a dokonalejšími, prostě nás přijímá takové jací jsme i s tím, že se na něj zlobíme. Jaká úleva, být se vším přijat a vědět, že vše má vyšší smysl a řád.