Schlackenwerth - Ostrov

V nedávné době se objevilo tvrzení, že město bylo založeno za vlády Přemysla Otakara II. Toto tvrzení bylo dovozeno zhruba z následujícího důkazu: "Velikost stavby nového kostela zasvěceného sv. Michalovi ukazuje, že nemohl být příslušenstvím pouhé vesnice. Založení kostela, dle jeho raně gotického podvěží a severního portálu, lze zařadit již do druhé půle 13. století. Hypoteticky tak lze usuzovat, že nově založený Ostrov byl městem (měl městský charakter) již od 60. či 70. let 13. století."(Zeman 2001, s 30)Za povšimnutí stojí srovnání obou formulací "do druhé půle 13. století (tedy 1250-1300)" a " od 60. či 70. let 13.století". Zde došlo k zřejmému nevysvětlenému a nedoloženému časovému zúžení v textu. Kostel byl ovšem v následujících staletích celkově přestavován a tak nemůžeme přímo ze současného stavu dovodit, že nemohl být "příslušenstvím pouhé vesnice". Jedná se tedy o velmi vágní tvrzení. Nalezené raně gotické prvky nevypovídají nic o tom, kdy byl kostel skutečné dostavěn a kdy začal být užíván ani jaká byla jeho původně zamýšlená velikost. Odtud následně autor teorie o městském královském hradu v Ostrově Mgr. Lubomír Zeman odvodil, hlavní díl argumentace pro svůj předpoklad. Ovšem všechny dosavadní archeologické důkazy kladou počátky města na samý přelom 13. a 14. století, kdy král Václav II. zakládá např. město Plzeň, rovněž bez královského hradu. Přes opakované sondáže v celém prostoru města se nepodařilo starší nálezový materiál získat. (dle informace JanaTajera) Dostavba města včetně opevnění měla být kompletní v první čtvrtině 14. století, dle výzkumů Mgr. Jiřího Klsáka z devadesátých let v prostoru Náměstí 5. května. (dle informace Jiřího Klsáka) Městských práv se však zdejší obyvatelé dočkali až za Jana Lucemburského roku 1331. Zde je pozoruhodný soulad historických a archeologických pramenů, kdy můžeme předpokládat postupný, politickými krizemi té doby občas přerušovaný vývoj od venkovského sídla v plnohodnotné středověké město trvající cca 30 let.

Královský hrad

Stavebně historický a archeologický výzkum suterénu zámku při jeho rekonstrukci přinesl následující fakta .Nalezeno bylo obvodové opevnění města, o němž předpokládáme, že pochází až z první poloviny14.století. Avšak nebyly nalezeny žádné stavební konstrukce fortifikací ani příkop vymezující údajný hradní areál protiměstu na severní a východní straně areálu. Dále byla nalezena zástavba bez známého určení patrně soudobá s městským opevněním, snad se jednalo o měšťanské domy. Rozhodně nelze zařadit tento areál  města typologicky mezi městské královské hrady, protože mu schází hlavní typologický znak, opevnění vůči městu.Hrady stejného typu jako kupříkladu Kadaň nebo Písek tento zásadní typologický prvek mají. Ale schází mu toho mnohem více.Pravdou je, že ani opakované archeologické výzkumy, byť většinou pouze na úrovni sondáže nenarazily v ploše starého města i těsném okolí, např. zámeckém parku, na žádnou nálezovou situaci čistě ze 13. století. Nejstarší nalezená keramika je ojediněle snad z přelomu 13. a 14. století. Nelze sice vyloučit, že bude v budoucnu takový nález učiněn, ale doposud takový důkaz neexistuje a k tomu je v zájmu objektivity také přihlížet. Zarážející je rovněž absence jakékoliv písemné zmínky o tomto hradu po dobu dvou staletí, dále neexistence jeho lenní soustavy, zatím co lenní soustavu nedalekého královského hradu Hauenštejna známe dobře, patřil k ní kupříkladu Velichov. Proč jsou měšťané Ostrova leníky hradu Lokte? A dokonce, i když již město Ostrov jako vrchnost vlastní okolní vsi zapisuje je dodatečně jako léno královského hradu v Lokti a ne jako léno královského hradu v Ostrově. Není ani divu, že správu města řídí loketský purkrabí a ještě později za vlády Václava IV. Zde vykonává i vyšší soudní pravomoc, tedy funkce, které by přináležely spíše ostrovskému purkrabímu.Tvrzení, že se nedochovaly žádné honosné architektonické články, protože šlo o malý ne příliš významný hrad,nenavštěvovaný panovníkem a dokonce (sic!) spravovaný rychtářem, je jen nešťastnou snahou jak vybřednout z důkazní chudoby. (Zeman 2015, s 17 a 18) Rychtáři však sídlili zpravidla v rychtách a nikoli na královských hradech. Tato poslední zoufalá snaha obhájit neobhajitelné potvrzuje, že si autor teorie o městském královském hradu v Ostrově neví s logickou argumentací svých tvrzení vůbec rady a spoléhá více na romantickou imaginaci čtenářů, než na zdravý rozum (viz "Kamenné městské hradby... ...byly budovány později, zřejmě až v první polovině 14. století.", tedy tytéž hradby, které měly být součástí obvodového opevnění hradu jíž v 70 letech 13.století). (Zeman 2015, s 16)

Šlikovský zámek

Opravdu doložený je však Šlikovský zámek a to jak historicky, tak archeologickým i stavebně-historickým výzkumem. A tudíž o něm nepanuje nejmenší pochybnost. I jeho počátky jsou však obestřeny tajemstvím a proto přesný letopočet jako i další okolnosti jeho vzniku neznáme. Jeho zbudování bývá nejčastěji kladeno do širokého období poslední dekády 15. století až do samého počátku 16. století. Hmotově se jeho pozůstatky dochovaly v zadním křídle zámku, jenž je dodnes tvořen pozdně gotickým zdivem. Celkově zaujímal plochu kolem dnešního Rastattského nádvoří, kdy z dalších staveb se dochovaly již jen základy pod pozdějšími přestavbami. Tedy jednalo se pouze o malý uzavřený dvůr se dvěma protilehlými obytnými stavbami a později přistavěnou konírnou v místě dnešní salla terreny. Za stavebníka je všeobecné pokládán Kašpar syn Matyáše Šlika, který získal Ostrov při druhém dělení majetku v roce 1489.(Sedláček 1998, s 171)Po Kašparově smrti se o majetek dělí jeho synové. Zde jsou informace rovněž zastřené. Jisté je, že polovinu Ostrova v letech 1520-1524 drží Lorenc a druhou půlku snad Jindřich, který zde roku 1528 zemřel. Štěpán Šlik spojovaný s vysazením města Jáchymova, s největší pravděpodobností v Ostrově nesídlil, držel totiž polovinu Rabštejna, ale jako královský úředník se patrně zdržoval u dvora. Ostrov nabyl s bratrem Burianem až roku 1524krátce před svou smrtí v bitvě u Moháče.(Sedláček, s 171) Poté neustále vlastnictví Ostrova přecházelo v rámci rodiny z ruky do ruky. Zámek koupila roku 1537 Hypolita z Hohenlohe manželka Jindřicha Šlika, jehož synové Kašpar a Jindřich jej zdědili a roku 1545 se zavázali císaři Ferdinandovi I. že mu Ostrov zůstane otevřeným zámkem. Ten zde skutečně jednou přespal a rovněž i jeho syn Matyáš.(Sedláček 1998, s 172) Později se Kašpar usadil na Hauensteině a tak přešel celý Ostrov do vlastnictví Jindřicha, jenž jej prodal strýci Jáchymovi Jindřichovi Šlikovi a ten roku 1557 dosáhl toho, že doposud zastavené královské město Ostrov se stalo městem poddanským. Jáchym ostrovský zámek zveleboval a přitom vedl celkem nákladný život. Po jeho smrti nějaký čas panství spravovala vdova Lukrécie rozená hraběnka ze Salmu, která však pro dluhy byla nucena Ostrov se zámkem a několika vesnicemi postoupit Volfovi ze Šumburka, jenž za ni uhradil dluhy. Už tehdy byl však zámek ve velmi zanedbaném stavu. Jeho synové Volf a Jan Arnošt prodali Ostrov Volfovi Arnoštovi z Viršperka a jeho vdova Anežka roku 1603 odprodala panství se zámkem městu Ostrov. To později získalo i práva pozůstalá po Volfovi ze Šumburka a roku 1607 dědičné právo šlikovské.(Sedláček 1998, s 172) Tím se opět stal Ostrov nezávislým královským komorním městem. Osudy zámku v této době nejsou příliš zřejmé, ale protože město bylo stiženo v těch časech několika ničivými požáry, dá se očekávat, že spíše chátral.Od roku 1623 za účast na stavovském povstání bylo za trest celé město i s panstvím odprodáno Juliovi Jindřichovi Sasko - Lauenburskému. Následně pak upadlo roku 1625 do poddanství, kdy jej Jindřich získal dědičně.(Sedláček 1998, s 173) Další osudy ostrovského zámku byly spojeny s rody Lauenburků, markrabat bádenských, a toskánskými Habsburky.

 Literatura:

Sedláček August: Hrady, zámky a tvrze království Českého XIII-Plzeňsko a Loketsko, ARGO 1998

Zeman Lubomír: Zámek Ostrov-Průvodce zámkem v Ostrově, Město Ostrov

Zeman Lubomír: V rukách králů: in Dějiny města Ostrova, vydání I., Ostrov 2001

Napsal :  Mgr. Lukáš Hanzl