Podzemní prostory Letohrádku v zámeckém parku
O podzemní prostory v zámeckém parku se MěNV v Ostrově začal zajímat na základě svědectví pana Stanislava Vacka z Karlových Varů . Pan Vacek byl v roce 1938 při mobilizaci v ostrovských kasárnách v zámku. V té době ho požádal muž, bydlící tehdy v Letohrádku, aby s se sním pokusil projít sklepy, do kterých se jít sám bál. Sestoupili po točitých schodech do prvého sklepa (západní část budovy) a odtud po rovném schodišti východním směrem do dalšího, spodního sklepa. Odtud zabočili do chodby, asi 2 m široké a cca 2 m vysoké, klenuté valenou klenbou. Z chodby vyšli v zámku, v místě rytířského sálu s ochozy, pod erbem. Pod Letohrádkem je pravděpodobně více podzemních prostor, sklepy o dvou podlažích. Tyto prostory (sklepy, chodba spojující letohrádek se zámkem) byly před válkou přístupné, po roce 1945 však přístupy nebyly nalezeny. Na základě skutečností, že v areálu zámku, parku a tedy i Letohrádku byla pobočka koncentračního tábora Flossenbürg (od r. 1939) a správa Gestapa se lze domnívat, že z neznámých důvodů, byly podzemní prostory zazděny před odchodem oddílu SS. K čemu mohly být tyto prostory použity není dosud známo. V zámku byl za války výstrojní sklad, takže se sem mohl navozit různý materiál, aniž to vzbudilo podezření. Ten mohl být ukryt v podzemních prostorách a vchody zazděny a zamaskovány. Výzkum začal v roce 1967, kdy přijela četa Státní bezpečnosti s lékařem, pyrotechnikem a skupinou vojáků, vedená mjr. Součkem. Prozkoumali pouze jeden sklep, který je přístupný. Jiné sklepy zde nenalezli. Dále bylo kopáno pod točitým schodištěm, kde mohl být vstup do podzemních prostor. Práce trvaly 2 dny, což je na takovouto akci málo a proto byl výsledek nulový. Koncem roku 1967 přijela četa Krajské správy MV a StB znova. Pokračovalo se v odklízení zdiva s pomocí benzínové sbíječky. Po dosažení hloubky cca 1,5 m nebyly stále patrné výsledky a proto byly práce odloženy na dobu kolem 15.1.1968. 11.12. přijel rovněž pan Vacek z K.Varů a bez instrukcí zavedl pracovníky Krajské správy StB přímo k točitému schodišti, které označil za místo vstupu do sklepa, dnes však zazděné. 20.2.1968, po telefonických urgencích přijelo znova vedení čety Krajské správy MV StB s mjr. Součkem a náčelníkem správy. Byla vytvořena komise se zástupcem okresní správy MV , MěNV a Geologického průzkumu v Ostrově. Zástupce Geologického průzkumu Ing Tříska se domníval, že snazší a bezpečnější bude dostat se do chodby z vnějšku. Doporučil geologický průzkum okolí budovy. Teprve po konkrétním zjištění chodby se k průzkumu dostaví četa Krajské správy MV StB, která má být o výsledcích informována. V průzkumných pracích pak pokračovali dva pracovníci pobočky NG. Při průzkumu sklepa zarážením kovové tyče do hloubky přes 100 cm pod kamennou podlahu bylo zjištěno, že tyč nenarazila na odpor eventuelní klenby dalšího, dolního sklepa. Po vytažení nesla stopy jílu. Odkopáním podlahy a vrstvy navážky došlo k zaplavení vodou. Tím práce na průzkumu sklepa skončily. V březnu 1968 byly zaměstnanci Uranového průzkumu vyvrtány hloubkové sondy ke zjištění podzemních prostor, které údajně pod budovou pobočky Letohrádku existují. V rámci časových možností zaměstnanců Uranového průmyslu bylo vyvrtáno 9 otvorů o průměru 4 cm do hloubky 150 - 220 cm. V této hloubce již korunka vrtací tyče narazila na vrstvu jílu. Před jihovýchodní časti budovy provedli pracovníci Geologického průzkumu geofysikální měření a na základě výsledků a díky mimořádné ochotě a pochopení vedení GP, byly s minimálními náklady provedeny čtyři pokusné vrty. Pro potřeby průzkumu by byla potřeba řada vrtů ve vzdálenosti 1,5 m od sebe kolem celé budovy. Při běžných nákladech 108 Kč za 1 m vrtu by náklady byly asi 60.000 Kč. K dalšímu jednání s Geologickým průzkumem už nedošlo. Práce na průzkumu už dále nepokračovaly. Mezi písemnostmi patřícími galerii bylo nalezeno svědectví pana Karla Mlejnka z Karlových Varů, které zde v roce 1964 zapsal při náhodné návštěvě galerie na přání jejich pracovníků. Svědectví potvrzuje existenci druhého sklepa zhruba pod nynějším grafickým kabinetem, kam prý byl přístup průlezem v podlaze v místě dnešního depositáře. Tuto lokalizaci sklepa i vchodu do něj udávala již paní Vavřinová, která bydlela v Ostrově Dlouhé ulici 105, v Ostrově také žila do roku 1936. Pan Mlejnek měl v letohrádku v roce 1928 – 1932 byt, takže by měl mít pravdu v umístění druhého sklepa. Spisovatel Jiří Žák, který byl v roce 1939 uvězněn v koncentračním táboře v Ostrově napsal v některém ze svých článků o tomto období, že údajně v letohrádku sídlilo gestapo a vězně ze zámku do letohrádku vodili podzemní chodbou k výslechu. Od vnuka pana Františka Vaňátka, bývalého strojvedoucího na trati Ostrov – Jáchymov, jsem se dozvěděl, že děda tvrdil, že z letohrádku vedla do zámku pod řekou podzemní chodba a pod letohrádkem byly sklepy.
Jak je vidět z předchozího, mnoho se v průzkumu podzemí uskutečnit nepodařilo. Odsunem Německých obyvatel došlo k tomu, že si sebou odvezli i poznatky a doklady o historii města. Němečtí obyvatelé, kteří tady zůstali nechtěli o některých věcech mluvit. Proto se o podzemní chodbě v zámeckém parku nezachovaly skoro žádné svědecké výpovědi. I před válkou nebylo mnoho lidí, kteří by se do těchto prostor dostali. V šedesátých letech, v době kdy se objevila zpráva o podzemní chodbě, se malá iniciativa kolem jejího nalezení přisuzovala zájmu některých lidí o utajení, protože tam mohl být i archív gestapa a to by bylo pro některé lidi nebezpečné. V průzkumu by se mělo pokračovat protože by tam mohly být ukryté i ostrovské kulturní památky obrovské hodnoty. Tím by se Ostrov dále proslavil. Tato kapitola ostrovské historie zůstává dosud otevřená.
Napsal Jiří Lázinka
Pro tento článek bylo použito zachovaných pramenů a literatury.
Náhledy fotografií ze složky Podzemní prostory Letohrádku v zámeckém parku.
