Zahradní ulice
Horní část Zahradní ulice vznikla prakticky až ve 20. letech 20. století, patří tedy do nové výstavby ve Starém městě. Sídliště, na kterém ulice stojí, se nazývalo „ Am Quwend“. Nově pořízené domy v této ulici byly obklopeny pěknou zahradou, volně stojící uprostřed luk. Severně od sídliště, na široké polní cestě, stály velké stodoly Troharsch, Lorenz, Fischer a Brückner (postavené společně) a masivní stodola Färberova. V jižní části sídliště, na malém pahorku, byla stará nádrž „Alte Wasserbassin“, nahoře s poklopem obrostlá keři. Bylo to před i po válce oblíbené místo místních dětí ke hrám. V horní části ulice stálo devět rodinných domků v jedné řadě, jejichž výstavba začala v roce 1924:
Dům č. p. 332 – Stál trochu stranou od ostatních. Před válkou patřil sourozencům Heroldovým. Před demolicí v r. 1986 zde bydleli Kohůtovi.
Dům č. p. 315 - Majitelem byl penzionovaný železničář Josef Maier s paní a dcerou Marií. Před demolicí zde bydleli Lejčkovi.
Dům č. p. 313 - Před válkou byl majitelem zedník Johann Grund a jeho paní, rozená Baumgartlová. Měli čtyři děti. Josefa, který byl zahradník, ženatý s Paulou Foh, Antona, který byl pohřešován, úředníka Heinricha a Gertlu, vdanou za Otto Köhlera. Před demolicí v r. 1986 zde bydleli Možíšovi.
Dům č. p. 321 – Majitelem byl železničář Ernst Kraus a paní. Před demolicí v r. 1986 zde bydleli Tikalovi.
Dům č. p. 322 - Majiteli byli úředník na penzi Robert Leistner s paní. Před demolicí v r. 1986 zde bydleli Frankovičovi.
Dům č. p. 309 - Majitelem byl penzionovaný železničář Wenzel Svoboda s paní. Před demolicí v r. 1986 zde bydleli Švadlenkovi.
Dům č. p. 314 - Před demolicí v r. 1986 zde bydleli Šlapákovi.
Dům č. p. 47 - Majitelem byl penzionovaný železničář Franz Bartl a paní. Před demolicí v r. 1979 byla majitelkou paní Marie Čulíková z Prahy.
Dům č. p. 310 - Majitelem byl úředník na penzi Franz Katz. Měl syna Karla a dceru Elsu. Před demolicí v r. 1986 zde bydleli Výborní.
Zajímavé je číslo domu 47. Č. p. 46 má radnice ve Starém městě. Číslo 46 a 47 vzniklo v roce 1770 kdy došlo, za panování Marie Terezie, k číslování domů. Radnice se skládala ze dvou objektů, z nichž byl každý na jiném katastru. Při požáru v roce 1795 shořela velká část Starého města, zámek a radnice.
Nová výstavba byla provedena jen s velkými obtížemi a budovy byly dostavěny jen potud, pokud to peníze dovolovaly a jak to vyžadovala nezbytná nutnost. Z těchto důvodů nebyla obnovena zadní část radnice č. p. 47 a toto číslo zaniklo. V roce 1924 bylo toto číslo použito na novostavbu v Zahradní ulici.
Oáza klidu tu skončila začátkem 50 let, kdy se začalo s budováním nového sídliště. Byly zde postaveny nové domy a hned vedle Zahradní ulice centrální kotelna. Kotelna byla v důsledku zamořování města zplodinami z hoření skutečnou pohromou. Byla demolována v roce 1977 a tak ji domy v Zahradní ulici přežily o 9 let.
Napsal Jiří Lázinka
Náhledy fotografií ze složky Zahradní ulice
