Cesta letadlem
Cesta do Dominikánské republiky trvá celkem dlouho a je potřeba se na ní alespoň trochu připravit.My jsme cestovali s cestovní kanceláří, ale i tak jsme cestu museli absolvovat bez její pomoci, takže to vyjde nastejno, jako kdybyste si cestu zařizovali sami.
Do Dominikánské republiky létá několik společností a každá jinak. My jsme zvolili leteckou společnost Air France.
Nejprve jsme letěli z České republiky z Letiště Václava Havla v Praze z Terminálu 2 do Paříže. V Paříži je několik letišť. my jsme přistáli na Letišti Charlese de Gaulla (CDG), které je nejspíš největší v Paříži. Cesta do Paříže z Prahy trvala hodinu až hodinu a půl a utekla velmi rychle.
Po příletu na letiště v Pařiži jsme měli 4 hodiny na to, se dostat k odletové bráně. A tady začal chaos. V Paříži letiště CDG je o dost větší než v Praze a je tam několik odletových a příletových budov. My se museli dostat z jedné haly do druhé. Byli jsme tu poprvé a tak jsme nevěděli, co kde a jak. Říkali jsme si, že na letištích je to vždy jasně popsáno a jsou tam tabule, kde získáme informace o našem letu. Opak byl pravdou. Ve Francii to měli chaoticky označené. Takže když jsme vystoupili z letadla, museli jsme se dostat do jiné haly. Do jiné haly se dostanete, když sejdete po schodech dolů a počkáte si na autobus, který vás tam odveze. Autobusy jezdí pravidelně po pár minutách.
Autobus vás doveze do haly, kam potřebujete a vašim dalším úkolem je najít bránu s vaším číslem odkud odlétá vaše letadlo do Dominikánské republiky do Punta Cana. Věřte mi, že když jste na tomto letišti poprvé, je dobré, že máte na přestup 4 hodiny. Pro nás to bylo akorát.
Mohlo by se zdát, že teď už to vše šlo hladce. Počkat u brány a pak nastoupit do letadla. Bohužel opět opak byl pravdou. Jelikož nám v Praze na letišti nemohli nebo jim to nešlo vytisknout číslo sedadla na palubní vstupenku do letadla, museli jsme najít informace, kde by nám vytiskli nový palubní lístek.
Několika pracovníků jsme se i snažili zeptat, co máme dělat a kde nám to vytisknou. Bohužel Francouzi jsou velmi hrdí na svou francouzštinu a my samozřejmě francouzsky neuměli. Uměli jsme anglicky a to jsme si mysleli, že bude stačit, bohužel Francouzi neradi mluví anglicky, takže i když vám rozumí, tak buď dělají, že nerozumí, nebo vám dávají najevo, že vy jste úplný idiot a blbec.
Asi po hodině pátrání a dotazování jsme narazili na ochotného zaměstnance, který nám poradil, kam máme jít a ukázal nám i směr. Museli jsme jít ke stánku s naší leteckou společností, kde nám naprosto ochotně vytiskli novou palubní vstupenku. Bohužel jsme neseděli v letadle vedle sebe, ale každý někde jinde, což mě osobně velmi mrzelo, ale nedalo se s tím nic dělat.
Pak už jsme jen čekali, než nás pustí do letadla. Letadlo bylo velmi prostorné a pokud jste v Economy class, dostanete klapky na oči, deku, sluchátka a jiné drobnosti. Letadla na takovéto lety jsou vybavené obrazovkou, kde si můžete pustit filmy, seriály, muziku a nebo hrát hry. Cesta do Punta Cany trval cca 8 - 9 hodin. Letěli jsme přes noc a tak jsme to spíše prospali. Cesta byla dlouhá, ale po příletu do Dominikánské republiky tu cestu a její náročnost zapomenete a unášíte se krásou této destinace.
Doporučení: Pokud letíte společností Air France, je dobré si zabukovat místa v letadle, odkaz vám dá cestovka nebo si je rezervujete při objednávání letenek. Je to za příplatek. My platily asi 2 000,- Kč za dvě osoby, což se rozhodně vyplatí. Ovšem pro příště bychom si raději rezervovali vyšší třídu, protože za to pohodlí to stojí, jelikož v Economy class máte velmi málo místa na nohy, pokud nesedíte u nouzového východu.