Jedno, nekonečno a Bůh
Nedávno jsem slyšel na chodníku před kostelem…
Já teďkonc nemůžu vůbec spát.
Jak to?
Furt musim myslet na jednu věc. Víš, jaká je pravděpodobnost, že se v třírozměrném prostoru protnou dvě přímky?
Tak to teda fakt nevím a je mi to úplně jedno.
No přece známe ze školy, že dvě přímky v jedné rovině se vždy protnou. Tak to máš stoprocentní jistotu, že? A takových dvourozměrný ploch, ve kterých je pravděpodobnost sto procent, je v třírozměrném prostoru také nekonečno.
Asi, jo, ale je mi to jedno.
A pravděpodobnost se počítá jednoduše, nahoru na zlomkovou čáru dáš počet případů, kdy se protnou ty přímky. To je nekonečno. A dolů, pod tu zlomkovou čáru dáš počet všech možných případů, protnutý a neprotnutý.
Tomu říkáš jednoduchý? Není to snad všechno jedno?
Takže nekonečno lomeno větší nekonečno. A nevím přesně kolik to je.
A proč tě to trápí? Nešel bys na jedno?
No kdyby se nekonečno dělilo nekonečně krát větším nekonečnem, tak je to vlastně jedna lomeno nekonečno a to je nula. Aspoň jsem to někde slyšel.
Máš to těžký. Já bych teda na jedno šel. 
Takže i když je pak pravděpodobnost něčeho nula, může se to stát. A pak tedy, i když by byla pravděpodobnost, že Bůh existuje, nula, tak vlastně klidně existovat může.
Někdy je lepší, když neskončíš jen u jednoho.
Problém je, že nemám tušení, jak to vypočítat.
Musíš věřit, že tě srdce správně vede.
Cítím, že by to nemělo být ani nula ani nekonečno.
Co takhle tři? Jako svatá trojice.
Hm, někomu by mohlo připadat, že správné je jen číslo jedna, ale v naší kultuře mohou být správně právě tři. S tebou se fakt moc dobře pokecá.
Víc už jsem neslyšel. Člověk neustále čerpá zkušenosti. Stačí jen jedno - naslouchat druhým. Stačí jít jen na jedno. A ne jednou.