"Stockwellský škrtič"

(Velká Británie)

Životopis

Narodil se 1. července 1963 v Hammersmithu v Londýně, vyrůstal však v Putney. Jeho matka byla Angličanka, otec pocházel z ostrova Antigua. Jeho sousedé ho později popisovali jako baculaté dítě, které celé dny četlo Bibli. Erskine byl však velmi špatně zvladatelné dítě, které získalo základní vzdělání v různých zvláštních školách pro narušené děti. Žil ve svém vlastním vymyšleném světě a velmi brzy se stal enormně agresivním. Několikrát napadl jak žáky, tak i učitele. Při jednom ze školních výletů se pokusil utopit několik spolužáků a na jednoho učitele zaútočil nůžkami, kterými ho bodl do ruky. O několik let později se ho jeho rodina zřekla. Během dospělosti téměř nikdy nepracoval, peníze získával drobnými krádežemi, za které skončil několikrát ve vězení. Vše nakonec došlo tak daleko, že se z Erskineho stal bezdomovec.

Série vražd

9. dubna 1986 - Ve sklepním bytě na West Hill Road v londýnské čtvrti Stockwell bylo nalezeno tělo Nancy Emmsové (78 let). Přivolaný lékař nejprve uvedl, že zemřela z přirozených příčin. Teprve když si uklízečka paní Emmsové všimla, že z jejího bytu zmizel přenosný televizor, začala se o případ zajímat i policie. Během pitvy bylo zjištěno, že paní Emmsová má na hrudi několik pohmožděnin. Ty byly způsobeny tím, jak na ní vrah klečel. Přitom jí jednu ruku přiložil na ústa a druhou rukou ji uškrtil. Na místě činu nebyly nalezeny žádné stopy po násilném vniknutí, což vedlo policii k tomu, že se vrah do bytu dostal oknem. Na posteli bylo také nalezeno několik krátkých afro-karibských vlasů.

9. června 1986 - V bytě na Overton Estate je nalezeno tělo Janet Cockettové (67 let). Tentokrát nikdo nepochyboval, že šlo o vraždu. Útočník roztrhal ženino oblečení, které ale následně úhledně složil na židli. I tato oběť byla uškrcena jednou rukou. Navíc byla paní Cockettová brutálně znásilněná a měla zlomená dvě žebra, což opět ukazovalo, že vrah klečel na své oběti. Zajímavé bylo to, že útočník sklopil všechny rodinné fotografie paní Cockettové tvářemi dolů nebo je alespoň otočil, aby se její blízcí "nedívali" na místo činu. I tentokrát po sobě vrah zanechal stopu, na místě činu bylo nalezeno několik jeho otisků prstů.

Policie začala porovnávat nalezené otisky s otisky prstů v centrální evidenci. Díky své dřívější kriminální činnosti v ní byl Erskine veden, ale tehdy se ještě otisky prstů porovnávaly ručně, takže trvalo poměrně dlouho, než se policii podařilo dopátrat shody.

27. června 1986 - Fred Prentice (74 let), bydlící v domově důchodců na Cedars Road, se uprostřed noci probudil a uslyšel hluk z chodby. Pak se otevřely dveře do jeho pokoje a dovnitř vstoupil nějaký mladík. Pan Prentice ještě stačil rozsvítit lampu na svém nočním stolku. Pak už se na něj vetřelec vrhl. Útočník ho povalil zpět na postel a klekl si na něj. Jednu ruku mu položil na ústa a druhou rukou ho začal škrtit. Několikrát svůj stisk uvolnil, ale vzápětí začal pana Prenticeho škrtil ještě silněji. Celou dobu přitom stále dokola opakoval jedno slovo: "Zabít, zabít, zabít..." Panu Prenticemu se naštěstí podařilo zmáčknout tísňové tlačítko, které bylo na zdi vedle jeho postele. Útočník si toho všiml a dal se okamžitě na útěk. Pan Prentice přežil schůzku se smrtí...

28. června 1986 - V domově důchodců v Stockwell Park Crescent dojde hned k dvojnásobné vraždě. Oběťmi se stali Valentine Gliem (84 let) a Zbigniew Stabrawa (94 let), žijící v sousedních pokojích. Oba muži byli uškrceni a znásilněni. Naprosto neuvěřitelně zní fakt, že poté si vrah půjčil elektrický holící strojek jedné ze svých obětí a s ledovým klidem se přímo na místě činu oholil. I tentokrát se pachatel dostal dovnitř skrze okno. Při svém útěku byl spatřen nočním hlídačem, ten však nebyl schopen pachatele popsat.

8. července 1986 - K další vraždě tentokrát došlo na druhé straně města, v Islingtonu. William Carmen (84 let) byl nalezen mrtvý ve své posteli, uškrcený vlastním prostěradlem. Celý jeho byt byl přeházen vzhůru nohama a z jeho úspor bylo ukradeno přibližně 500 liber.

20. července 1986 - Vrah se opět vrátil do Stockwellu a zavraždil Williama Downese (74 let) v jeho bytě na Overton Estate. Oběť byla znovu uškrcena a na místě činu byla nalezena spousta vrahových otisků prstů.

Těsně po této vraždě policie konečně našla shodu mezi otisky prstů vraha a Erskineho. Před policií se však objevil ještě jeden problém. Erskine byl bezdomovec, tudíž neměl stálou adresu. Policisté nevěděli, kde ho vlastně hledat. Proto prohledávali různé squaty a ubytovny pro bezdomovce. Mezitím si Stockwellský škrtič připsal na své konto ještě jednu oběť.

24. července 1986 - Ve svém domě na Ranelagh Gardens byla zavražděna Florence Tisdallová (80 let). I tuto oběť vrah znásilnil a následně uškrtil holýma rukama. Paní Tisdallová měla několik zlomených žeber, což opět způsobilo to, jak na ní vrah klečel.

Zatčení a soud

Paní Tisdallová byla poslední Erskineho obětí. Policii se totiž podařilo zjistil, že Erskine pobírá podporu v nezaměstnanosti, a příští termín, kdy si přijde vyzvednout peníze, připadal na 28. července 1986. Erskine ten den opravdu přišel na úřad, kde mu byla okamžitě nasazena pouta a následně byl odvezen na policejní stanici. Tam policisté velice brzy pochopili, že s Erskinem nebudou mít lehké pořízení. Během výslechu neodpovídal na jejich otázky, jen se chichotal nebo zíral z okna. Několikrát se dokonce stalo, že začal během výslechu masturbovat. Na druhou stranu byl Erskine natolik inteligentní, že si založil 10 různých bankovních účtů, na které ukládal ukradené peníze. Svou vinu nejprve popíral, pak sice přiznal, že do domů svých obětí přišel krást, ale tvrdil, že nikoho nezavraždil. Přišel s teorií, že ho někdo sleduje a tento neznámý pak zavraždil všechny ty lidi.

Stěžejním důkazem se ukázalo být svědectví pana Prenticeho, který Erskineho identifikoval jako muže, který na něj v noci zaútočil a pokusil se ho uškrtit. Našlo se i několik dalších svědků, kteří ho viděli poblíž míst činů v některé z nocí, kdy Erskine vraždil.

Soud začal 12. ledna 1988. Erskine byl obviněn ze 7 vražd a jednoho pokusu o vraždu. Erskine dál trval na tom, že je pouze zlodějem. Ani před soudem se nerozpakoval, a dokonce m,usel být několikrát vyveden, protože začal zuřivě masturbovat přímo v soudní síni. Soud nakonec Erskineho odsoudil k doživotnímu trestu s možností podmínečného propuštění po 40 letech. Ještě v roce 1988 mu byl ale rozsudek změněn na pobyt v ostře střeženém ústavu pro choromyslné v Broadmooru. Ihned po převozu mu navíc bylo oznámeno, že zdejší zdi s největší pravděpodobností již nikdy neopustí.

Psychiatři se několikrát pokusili přijít s jednoznačnou Erskineho diagnózou, ale zatím nikdo z nich neuspěl. Jedni tvrdí, že pravděpodobně trpí disociální poruchou osobnosti, jiní zase že je schizofrenik. Stoprocentní jistotu však nemá ani jeden z nich. Erskine evidentně není schopen rozlišit skutečnost od fantazie a i v blázinci si žije ve svém dětském snovém světě.

23. února 1996 Kenneth Erskine zachránil život jinému sériovému vrahovi Peteru Sutcliffeovi (Yorkshirský Rozparovač), který byl napaden jedním z vězňů. Ten se pokusil Sutcliffeho uškrtil kabelem od sluchátek, ale Erskine a jeden další vězeň mu přispěchali na pomoc.

Dodnes není jisté, kolik lidí vlastně Erskine zabil. Díky věku jeho obětí mohla být jejich smrt považována za přirozenou (jako se to stalo v případě Erskineho první vraždy). Policie nejčastěji zmiňuje tyto vraždy: vražda Wilfreda Parkese (81 let, zavražděn 2. června 1986 ve Stockwellu) a  vražda Trevora Thomase (75 let, zavražděn 21. července 1986 v Lambethu). Oba tito muži byli zavražděni ve svých bytech, do který se vrah dostal oknem. Oba byli uškrceni, zatímco na nich vrah klečel. A oba byli znásilněni. Nikdy se však nenašel dostatek důkazů, aby z těchto vražd mohl být Erskine obviněn.

Zdroje: wikipedia.org, An Encyclopedia od Modern Serial Killers - Hunting Humans