"Francouzské monstrum"

(Kanada, USA)

Narodil se jako Joseph Paget v roce 1838 asi 80 km severozápadně od Montrealu. Jeho rodiče byli farmáři, kteří se přistěhovali z Francie. Ve 20 letech se LaPage oženil s o 3 roky starší ženou, která mu porodila 5 dětí. V roce 1863 se i se svou rodinou odstěhoval do Sainte-Béatrix, města ležícího nedaleko Quebecu. Zde se začal obklopovat tou nejhorší možnou společností, díky čemuž byl ve svém okolí znám jako morálně zkažený a odporný člověk. Svou manželku velice často bil a znásilňoval, několikrát znásilnil i svou nejstarší dceru.

12. října 1867 se paní Fountieová se svou dcerou Minnie (16 let) vypravila z města Saint-Alexandre do nedaleké vesnice, aby navštívila svou přítelkyni. Když od ní odcházely, narazily na ulici na LaPageho. Ten je chvíli sledoval a poté jim začal dělat nemravné návrhy. Když ho obě odmítly a pohrozily mu, že zavolají policii, LaPage vztekle odešel. Jeden svědek později uvedl, že ho slyšel, jak si mumlal: "Za to obě zaplatíte!" Paní Fountieová s dcerou se už domů nikdy nevrátily. Jejich těla byla nalezena druhý den ráno, nedaleko cesty vedoucí z vesnice, ve které byly na návštěvě. Není známo mnoho detailů, jen to, že Minnie byla znásilněna a její tělo bylo posmrtně zohaveno. Jeden ze svědků uvedl, že viděl LaPageho, jak odchází z vesnice přesně k místu, kde byla druhý den nalezena těla. Policie tomuto svědectví nevěnovala pozornost, protože se do jejího hledáčku dostal místní hrubián jménem Horace H. Martin. Ten byl i zatčen, ale kvůli nedostatku důkazů musel být nakonec zbaven všech obvinění a následně propuštěn.

LaPageho rodina si mezitím prožívala naprosté peklo. Vše zašlo až tak daleko, že LaPage znásilnil sestru své manželky, kterou téměř ubil k smrti. Když byl za to zatýkán, podařilo se mu vytrhnout se policistovi, srazit ho na zem a utéct. LaPage byl nucen zmizet ze země. V září 1871 se proto i se svou rodinou přestěhoval do USA, přesněji do St. Albans ve Vermontu. O rok později se nakrátko znovu vrátil do Kanady, kde podpálil dům policisty, kterému se nepodařilo LaPageho zatknout. Těsné poté napadl přímo na ulici neznámou ženu. Tu udeřil holí tak prudce, že se napadená ze svého zranění zotavovala celý měsíc. Pak se ještě pokusil nalákat 14letou dívku do lesa. Když se mu to nepodařilo, rozhodl se vrátit se zpět do St. Albans. Zde se živil různými příležitostnými pracemi.

Mariette N. Ballová byla učitelka ze St. Albans, která vyučovala i na školách v blízkém okolí města. Často proto musela pěšky do okolních vesnic. LaPage jí byl fascinovaný a několik dní ji sledoval, aby vypozoroval kudy pravidelně chodí. 24. července 1874 pracoval LaPage na poli. V jednu chvíli se omluvil, že si jen odskočí do blízkého lesa natrhat maliny. Zmizel v lese, lehl si k polní cestě a čekal, dokud okolo Mariette neprojde na své pravidelné cestě do nedaleké školy. Nasadil si masku, kterou si vlastnoručně vyrobil právě pro tuto příležitost. Když kolem něj Mariette prošla, LaPage se na ni vrhl. Napadená žena nejprve prosila o milost, když ale pochopila, že se jí nedočká, začala útočníkovi vzdorovat a během zápasu mu z obličeje strhla masku. Mariette se podařilo poškrábat LaPageův obličej, život jí to však nezachránilo. LaPage ji uškrtil a pak znásilnil její mrtvolu. Nakonec ještě nebohé ženě rozbil hlavu kamenem.

LaPage se poměrně brzy dostal mezi podezřelé. Mohly za to právě škrábance na jeho obličeji. Bohužel to však na jeho usvědčení nestačilo a tak musel být nakonec propuštěn. Hned poté se LaPage i s rodinou přestěhoval do Suncooku v New Hampshire. Tady začal pracoval jako pomocná síla na farmě pana Fowlera.

Při své práci se zamiloval do 17leté dcery svého zaměstnavatele. Ta společně se svou kamarádkou Josie Langmaidovou (17 let) každý den ráno chodila pěšky do školy v Pembroke. Část této cesty vedla přes les.

5. října 1875 čekala slečna Fowlerová jako vždy na svou kamarádku. Netušila však, že ta má zpoždění. Když jí proto jeden z místních obyvatel nabídl odvoz na voze taženém koňmi, přijala jeho nabídku s tím, že Josie je už jistě ve škole a že se tedy potkají tam. Zachránila si tak život. Nevědomky však svou kamarádku odsoudila k smrti. Když na místo dorazila Josie a slečna Fowlerová na obvyklém místě nečekala, domnívala se, že už vyrazila napřed bez ní. Rozeběhla se proto po cestě, aby ji ještě dohonila. Když se ocitla v lese, byla napadena LaPagem. Josie se sice bránila, ale proti útočníkově hrubé síle neměla šanci. LaPage z ní doslova strhal šaty a znásilnil ji. Pak ji začal zuřivě bít holí do hlavy. Josie se snažila bránit a krýt si hlavu, ale LaPage jí svou holí zlomil obě ruce. Poté hůl odhodil a začal zběsile kopat do dívčiny hlavy. Následně vytáhl nůž a umírající dívce podřízl hrdlo. Pak její tělo odtáhl hlouběji do lesa, kde své oběti nožem odřízl hlavu. S ní pak zmateně chodil po okolí, dokud ji nepoložil nedaleko jedné polní cesty. Poté se vrátil ke své oběti, kterou následně okradl o peněženku, prsten a další šperky. Ty pak ukryl v lese a odešel domů, kde spálil oblečení, které měl na sobě, s výjimkou svého pláště.

Z vraždy Josie Langmaidové byl podezřelý jistý William Drew, který byl ve svém okolí známý jako násilník. Ten nakonec musel požádat policii o ochranu, protože byl téměř zlynčován místními obyvateli. Naštěstí pro něj se na policejní stanici brzy dostavil Charles Fowler, syn pana Fowlera, který vypověděl, že jeden ze zaměstnanců, se zřetelným francouzským přízvukem, se ho před nedávnem vyptával na jeho sestru. Obzvlášť ho zajímalo, kudy chodí do školy a zda tak chodí pravidelně. Nic netušící Charles mu popsal sestřinu pravidelnou cestu do školy...

Mezitím se blízký přítel zavražděné Mariette Ballové dočetl o vraždě Josie Langmaidové. Neušla mu podobnost mezi oběma vraždami a rozhodl se kontaktovat policii v New Hampshire. Té sdělil i to, že jeden z podezřelých, jménem Joseph LaPage, se těsně po vraždě odstěhoval právě do Suncooku. Vyšetřovatelé se proto rozhodli LaPageho navštívit. Doprovod jim dělal Charles Fowler. Ten bez zaváhání potvrdil, že LaPage je člověk, který se ho vyptával na jeho sestru. LaPage byl okamžitě zatčen.

Během domovní prohlídky v LaPageho domě byl nalezen zakrvácený nůž, stejně jako plášť se zřetelnými skvrnami od krve. LaPage neměl žádné alibi na dobu, kdy došlo k vraždě a několik svědků potvrdilo, že jej vidělo, jak jde k lesu, ve kterém byla Josie zavražděna. Byl rovněž několikrát viděn s holí, která byla nalezena nedaleko těla zavražděné dívky. Během následného soudního procesu několik svědků uvedlo, že LaPage velice často sledoval mladá děvčata a dělal jim oplzlé návrhy. Některé z nich uvedly, že před ním musely utéct. Jedna žena dosvědčila, že když se byla projít se svou dcerou, LaPage jim zastoupil cestu a odmítal je pustit dál. Celou dobu prý měl v ruce svou hůl. Naštěstí šel zrovna okolo jakýsi muž a LaPage utekl pryč. Sám LaPage se nakonec přiznal jak k vraždě Josie Langmaidové, tak i k vraždě Mariette Ballové. Soud s ním neměl slitování a odsoudil jej k trestu smrti oběšením. LaPage se sice na místě odvolal, na rozsudku to však nic nezměnilo.

Čekání na popravu si LaPage krátil chozením po své cele a mumláním: "Jo, zabil jsem je obě. To je špatný, moc špatný." Protože neuměl číst, jedinou jeho zábavou bylo zírání na kalendář, ve kterém měl zaškrtnuté datum popravy. Před svou smrtí ještě nakreslil mapu místa, kde schoval ukradené věci své poslední oběti.

Den D nastal 15. března 1878. LaPage kráčel na popravu klidně a vyrovnaně, cestou na popraviště si tiše opakoval motlitby ve francouzštině. Samotná poprava proběhla bez jakýchkoliv obtíží. Joseph LaPage byl oběšen ve věku 39 let.

Po LaPageho popravě kontaktoval policii v New Hampshire pan Fountie, jehož manželka a dcera byly zavražděny v roce 1867. Uvedl, že je přesvědčen, že i jejich životy má na svědomí LaPage. S tímto názorem se nakonec ztotožnila i policie, i když jasné důkazy neexistují a vrah byl v té době už po smrti.

Zdroje: wikipedia.org, The New York Herald